Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Čtyři zamilovaní a mnoho nerorozumění – tak se dá krátce charakterizovat děj italské filmové veselohry režiséra Luigiho Comenciniho Chléb, láska a žárlivost z roku 1954. Film je volným pokračováním snímku Chléb, láska a fantazie a jak již sám jeho titul napovídá, štěstí obou dvojic – strážmistra s Annarellou a Stellutiho s Výtržnicí nebude mít dlouhého trvání… (Česká televize)

(více)

Recenze (38)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Pokračování, které je stejně nenáročné a zároveň příjemně zábavné a poutavé, jako díl první. Zdánlivá idyla na konci první části dostává obrovské rány za ranou. Velitel karabiniérů Antonio Carotenuto (skvělý Vittorio De Sica) se nejdříve dozvídá, že jeho vyvolená snoubenka Annarella Mirziano (Marisa Merlini), pro kterou byl připraven opusti svůj post, má nemanželské dítě. Nakonec se objeví i otec toho malého dítěte a odvádí velitelovu snoubenku z města pryč. Maria De Ritis, zvaná Střela (půvabná Gina Lollobrigida) je žárlivou populací města hanebně pomluvena a neodvratně o tom zpraví svého snoubence Pietra Stellutiho (Roberto Risso), který byl přeložen na jiné místo. Pietro pomluvám uvěří a k usmíření dochází až na samém závěru. Maria je tak zklamaná z těžkostí života a usmíření přichází až na poslední chvíli. Další zajímavé postavy: farář Don Emidio (Virgilio Riento), který se tak zasadil o Annarellinino nové štěstí ve jménu katolické morálnosti, nešťastný potulný prodavač Don Vincenzino (Nino Vingeli), principál potulných komediantů Don Nicola (Saro Urzi), který kvůli Marii byl ochoten podplatit její matku a samozřejmě velitelova služebná Caramella (Tina Pica). ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Druhý díl LÁSKA CHLÉB ŽARLIVOST navazuje na stejném místě jako skončil jeho předchůdce LÁSKA CHLÉB FANTAZIE. Se stejným hereckým obsazením se tak znovu vrháme ještě v ostřejším tempu do série humorných situací, spojených s naturelem italského maloměsta, kde je v centru dění milostné vzplanutí dvou dvojic, přičemž na správný chod věcí dohlíží církev svatá, zosobněná postavou místního faráře. K mojí nelibosti se Marie od minulého dílu nedokázala zbavit pitomce Stellutiho. V tom jí upřímě lituji. Dějový vývoj filmu mi následně dává za pravdu, že jsem se v tomto chlapci nemýlil. Tato lidská tabula rasa svým ostentativním přesvědčováním okolí, že není úplně blbej, stále více přesvědčuje, že je dutej jak necky.... Je zajímavé sledovat italskou mentalitu a kulturu. Ať už jde o společenské hodnoty a rodinnou úctu, kterou známe většinou v trochu přehnané podobě sicilské mafie, ale ona je v určité formě vlastní i prostým italům. Dále třeba jejich slavnostní hostiny s tradiční láskou ke špagetám a makarónům, jichž spořádají ohromné množství. Pěkné jsou výdobytky moderní techniky v podobě fotoaparátu a psacího stroje. Dnes všechno cenné kousky technických muzeií. Pozoruhodná je také lidovost vážné hudby. Zatímco u nás jde o záležitost vyžehlených obleků v operních síních, v Itálii zahraje lidová kamepa Aidu na počkání. Na přání strážmistra i v pochodovém tempu. Zápletka filmu nechává k mojí libosti z města odjet odjet Stellutiho. Marie se následně stává terčem pomluv, že se snaží „balit“ Antonia. To těžce nese Annarella, kterou navíc kontaktuje otec jejího dítěte. Stelluti se následně nečekaně vrací (k mojí nelibosti), aby dělal Marii scény. Vše se zamotává a vtipných scén je k vidění ještě více než v minulém díle. Např. Strážmista ládují již na druhé hostině jídlem. On reaguje. „To všechno mám sníst?“ Hostitelka začíná brečet. „Stážmistře, ještě nám rozpláčeš Carmelu!“ „Cože? Já, že rozpláču kmotřenku?“ Všichni na něj. „Jez!“ Zvedá se Marie a spustí. „Jestli přijde o mlíko, bude to tvá vina!“ „To kvůli mně nebude kojit??“ „Jez!“ „Jistě! Jestli nebudeš jíst, Carmela určitě ztratí mlíko a do týdne nám umřou obě!“ :-) ….Nejdojemnější je pak scéna, ve které umírá oslík. Zakončení tentokrát není čistě happy endové, ale spíš v duchu italské reality. I když přecijen trochu milosrdně přikrášlené. Film jsem viděl s parádním dabingem Miloše Kopeckého. 76% ()

Reklama

ripo

všechny recenze uživatele

Velký úspěch filmu „Chléb, láska a fantasie" si vyžádal pokračování dalšího osudu rázem tak oblíbených hlavních postav filmu. Nedostatky prvního filmu se však přenesly na jeho pokračování a přibyly další. Zdařilé herecké výkony hlavních představitelů nemohly zachránit roztříštěnou dějovou osnovu, spojovanou dlouhými dialogy. Film je promítán v dvojprogramu společně s jeho prvním dílem. Propagační a reklamní materiál je na oba filmy společný. Filmový přehled 35/1957 ()

topi 

všechny recenze uživatele

Typicky klasická bláznivá italská komedie, nenapodobitelně originální ve všem. Takhle Taloši točili stylem sobě vlastním. Ať už šlo o klasické komedie, dramata nebo horory. Fakt klasa!! Jenže tady funguje snad ještě lépe druhá linka a tou je český dabing z roku 1967. Kurňa to je nááááářez jak se patří!!! Miloš Kopecký (Vittorio De Sica), Blanka Bohdanová (naprosto překrásná a sexy Gina Lollobrigida). Tohle by bohatě stačilo, jenže co předvádějí ostatní čeští herci, to jsou přesně vybrané charaktery, které dokonale pasují k těm italským! Tohle se fakt povedlo na jedničku s hvězdičkou! Navíc se podařilo do dabingu přenést ten jedinečný italský temperament, se všemi jejich "ááááá", že jsem se tím vyloženě kochal a bavil. Bomba!! Snad nejlepší český dabing, co jsem kdy slyšel. Zde je další výčet herců, kteří s italskými rolemi naprosto srostli dohromady : Martin Růžek, Josef Větrovec, Petr Kostka, Jana Dítětová, Nelly Gajerová, Lída Roubíková, Libuše Havelková, Helga Čočková, Vilém Besser, František Hanus a další. Naprostá třída tehdejší české herecké školy!! KULT!! Samotný film bych viděl asi na 4, ale za tu naši jazykovou nádheru přidávám bod navíc! ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Pane, amore e gelosia je druhy film, ktory reziserovi Luigi Comencinimu zabezpecil slavua uznanie. Opat palti to, co som vypisal u Pane Amore e Fantasia, od dialogov som sa nevedel odtrhnut, exteriery ..... ako dobre pise dopitak, je to este zabavnejsie ako Pane, Amore e fantasia. Hm, co sa tyka inspiracie pre znamu juhocesku trilogiu - je zname, ze Troskov vzor bol taliansky reziser Luchino Visconti ..... ked tak nad tym /inspiracia pre juhocesku Trilogiu Slunce, Seno ..../ rozmyslam, mozno za aj jo - Cesko a Slovensko maju porovnavaciu bazu Europu, ze jo : 100 % ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Exteriéry filmu, stejně jako v jeho předchůdci v tetralogii Chléb, láska a fantazie (1953), byly natočeny v Castel San Pietro Romano v Laziu, ve východní části provincie Řím. (classic)

Reklama

Reklama