Martin Hollý ml.

Martin Hollý mladší se narodil 11. srpna 1931 v Košicích do významné slovenské herecké rodiny. Jeho otcem byl herec, režisér, organizátor a autor Martin Hollý st. (1904 – 1965), dědou dramatik Jozef Hollý (1879 – 1912) a tetou výtvarnice Elena Hollá – Holéczyová (1906 – 1983).

Studoval režii na pražské FAMU (1951 – 1953), ale po nedokončení studií začal dráhu režiséra – dokumentaristy v bratislavském Studiu dokumentárních filmů (1953 – 1957), kde mj. natočil snímky NA VEDĽAJŠEJ KOĽAJI, ĽUDIA NA VODE, SILNEJŠIE AKO HRANICE či AKCIA 37). Ovšem tíhnul k hranému filmu, nejprve pracoval jako pomocný režisér ve Filmovém studiu Barrandov (1958 – 1961).

Zde v této funkci pracoval na českých filmech Ladislava Helgeho JARNÍ POVĚTŘÍ (1961) a nebo BÍLÁ OBLAKA (1962). Poté se trvale stal režisérem a scenáristou bratislavského Studia hraný filmů na Kolibě (1962 – 1991). Záhy se Martin Hollý stal známým díky zvládnutí filmové techniky a řemeslné dokonalosti a patřil mezi nejvýznamnější slovenské režiséry druhé poloviny 20. století.

Ke svým projektům si často psal (nebo aspoň spoluautor) náměty a literární, nebo aspoň technické, scénáře (tř. HAVRANIA CESTA, JEDEN DEŇ PRE STARÚ PANIU, SŮL NAD ZLATO atd.). Těsně před smrtí si zahrál (ve filmu jinak hrál filmové role pouze jeho otec) sám sebe, režiséra Hollého, v melodramatu režisérky Kataríny Šulajové O DVE SLABIKY POZADU (2004), který měl premiéru (10. února 2005) až po Hollého smrti.

Martin Hollý jako oblíbený slovenský filmový režisér uvedl v 60. až 80. letech do československých kin řadu slovenských snímků, například třeba psychologická dramata HAVRANIA CESTA (1962), PRÍPAD PRE OBHAJCU (1964), MUŽ, KTORÝ LUŽE (1968), MEDENÁ VEŽA (1970), ORLIE PIERKO (1971), HRIECH KATARÍNY PADYCHOVEJ (1973), KTO ODCHÁDZA V DAŽDI... (1974), HORÚČKA (1975), SÚKROMNÁ VOJNA (1977), SMRŤ ŠITÁ NA MIERU (1979), MŔTVI UČIA ŽIVÝCH (1983) a PRÁVO NA MINULOSŤ (1989), komedii JEDEN DEŇ PRE STARÚ PANIU (1966) a pohádku SŮL NAD ZLATO (1982) s Libuší Šafránkovou, Vlastou Fabianovou, Jozefem Kronerem a Ladislavem Chudíkem.

V 80. letech natočil několik českých filmů pro Filmové studio Barrandov. Nejprve v koprodukci s Kolibou a Barrandovem natočil válečné drama s Vlado Müllerem SIGNUM LAUDIS (1980) a dobrodružné drama NOČNÍ JEZDCI (1981).

Již čistě pro Filmové studio Barrandov režíroval Martin Hollý drama ...NEBO BÝT ZABIT (1985), ze svého koprodukčního (ČSSR + NSR) pětidílného seriálu MARKTPLATZ DER SENSATIONEN / TRŽIŠTĚ SENZACÍ podle povídek E. E. Kische sestříhal celovečerní filmy ZUŘIVÝ REPORTÉR (1987) a LOVEC SENZACÍ (1988) a 90. léta započal s dramatem TICHÁ BOLEST (1990) s Rudolfem Hrušínským.

Naposledy ve své kariéře režíroval český thriller CESTA PEKLEM (1995). Slovenské filmy Martina Hollého patří mezi základní díla slovenské kinematografie.

Autorsky a zejména režijně často Martin Hollý spolupracoval také s Československou televizí Bratislava (mimo jiné inscenace BALADA O SIEDMICH OBESENÝCH, BAŠTA, AMOK, SUDCA A JEHO KAT, PODEZRENIE, KRÁĽOVSKÁ HRA i seriály CIERNE NA BIELOM, STARÉ, ALE DOBRÉ, A. C. DUPIN ZASAHUJE aj.) a v 90. letech i s Českou televizí Praha (film ZÁMEK V ČECHÁCH a seriál NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE).

Ojediněle si vyzkoušel i divadelní režii („Juro Jánošík") a v 90. letech se jako režisér věnoval na Slovensku dabingové práci, větší příležitosti získával jen ojediněle v Čechách. Slovenský filmový ústav a Richard Blech vydali o Martinu Hollém publikaci „Život za kamerou" (2001).

Filmy Martina Hollého sklízely ocenění a ceny na domácích i zahraničních festivalech a státních institucí, ale Martin Hollý jmenovitě obdržel Stříbrnou plaketu za režii (1976) filmu HORÚČKA na XVII. přehlídce filmů v Avellinu, za film NOČNÍ JEZDCI Zvláštní cenu za režii (1981) na letním XXXII. FFP, Státní cenu Klementa Gottwalda (1981) za film SIGNUM LAUDIS, Cenu za nejlepší scénář roku 1982 (1983) ke své pohádce SŮL NAD ZLATO, dále titul Zasloužilého umělce (1982), Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2001) a Zlatou kameru (2001) na MFF Art Film v Trenčianských Teplicích.

Režisér a scenárista Martin Hollý ml. zemřel v nedožitých třiasedmdesáti letech 18. března 2004 v Bratislavě.

Jaroslav "krib" Lopour