Reklama

Reklama

Martin Hollý ml.

Martin Hollý ml.

nar. 11.08.1931
Košice, Československo

zem. 18.03.2004 (72 let)
Bratislava, Bratislava, Bratislavský, Slovensko

Zajímavosti (12)

Loli paradička (2019)

  • Film měl předobraz ve scénáři pojmenovaném „Šlepa láska“ z 90. let 20. století, kdy ho měl točit režisér Martin Hollý. Bylo dohodnuté natáčení v českých studiích, V. Staviarsky třikrát přepracoval scénář a nakonec všechno padlo na penězích. Staviarský byl tak zklamaný, že na dlouhé roky odmítal psát jakýkoliv scénář a věnoval se jen literatuře. (Tonula)

Tichá bolest (1990)

  • Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)

Zuřivý reportér (1987)

  • Filmy Zuřivý reportér a Lovec senzací vznikly sestřihem pětidílného cyklu povídek podle E. E. Kische, který pod názvem Marktplatz der Sensationen (Tržiště senzací) natočil Martin Hollý v koprodukci se západoněmeckými televizními stanicemi. Zdroj: Český hraný film 1981-1993, NFA 2010. (ČSFD)

Signum laudis (1980)

  • Martin Hollý ml. povedal: „Už pri čítaní scenára som myslel na Vlada Müllera s postavou Hoferika, ktorý je drsný a neurvalý chlap, zabijak s obrovskou silou, človek, ktorý si vo svojej naivite myslí, že jedná čestne a statočne, keď v mene cisára ženie na smrť svojich ľudí. A Vlado Müller je skutočný chlap". (Zdroj: skcinema.sk)

Orlie pierko (1971)

  • Andrea Čunderlíková (Tonka Surka) spomína: "Mám milú spomienku na scénu v maskérni. Mala som Ivana Rajniaka (Valer) zvádzať a dať si dole podprsenku. Samozrejme som sa nechcela vyzliecť, to bolo jasné. Povedala som pánovi režisérovi, že to teda nie. Ale on na tom trval - vraj kamera bude zozadu, nič nebude vidieť. Dohovorila som sa s maskérkou a nechala som si oblepiť prsia leukoplastom. Martin Hollý povedal: Budeme to točiť naostro, nikto tam nebude. Všetkých vyhodil. Ale chudák pán Rajniak bol vidieť z "enfacu". Dala som si dole podprsenku a on sa začal strašne smiať. Keď videl tie prsíčka oblepené leukoplastom, dostal hysterický záchvat smiechu. Aj vo filme má v tejto scéne prekvapený výraz. Tak to je preto, že som tam mala leukoplast." (Raccoon.city)

Medená veža (1970)

  • Počas filmovačky ochorel Ivan Mistrík (R) a režiséra Martina Hollého nútili, aby pokračoval v nakrúcaní. Pokúšal sa síce postavu preobsadiť, ale výsledok bol katastrofálny a tak musel vyčkať, kým sa Mistrík nevyzdravel. (pravo)

Balada o sedmi oběšených (1968)

  • Martin Hollý ml. bol práve v Tatrách a nakrúcal snímku Medená veža (1970), keď sa dozvedel, že jeho Balada o siedmich obesených zvíťazila na Festivale televíznych filmov v Hollywoode. Barmanka už chystala oslavu, on si to radšej overil telefonátom do Prahy. Riaditeľ televízie mu správu potvrdil, Ale povedal, že vie, že Balada naozaj vyhrala, ale nesmie sa o tom hovoriť. (Raccoon.city)

Poznačení tmou (1959)

  • Po ukončení snímky bol Štefan Uher preradený, podobne ako aj Martin Hollý a Ján Lacko, do štúdia hraných filmov. Bolo im to zdôvodnené nasledovne: „Ich tvorba dokumentárneho filmu nie je dosť stranícka, bojová, nerieši najhlavnejšie otázky politickej práce, je úniková, nemobilizujúca.“ (Biopler)

Jaroslav Bouček

  • Už coby úspěšný filmový a televizní producent rekapituloval své začátky takto: "Víc než dvanáct let jsem se na Barrandově věnoval produkci - od asistenta až po vedoucího produkce. Po nástupu Václava Marhoula na místo ředitele jsem na Barrandově pracoval jako produkční ředitel a později jako šéf jednoho z producentských center, ale pak jsem se rozhodl, že tahle úředničina pro mě není a že to zkusím s kariérou producenta. Začal jsem s Vláďou Michálkem a Amerikou, což je film silně nekomerční, podle Kafky, režisér debutant, já debutant, zkrátka experiment po všech stránkách. Všichni jsme se oťukávali, hledali a učili. Potom jsem dlouho tápal a chtěl natočit úspěšný komerční film. Když se díky Petru Jáklovi naskytla příležitost natočit akční film o kaskadérech, přišlo mi to jako dobrý nápad. Jenže ačkoli mám naše kaskadéry rád, nesmírně si jich vážím a řadím je mezi absolutní světovou špičku, stejně jako si vážím Martina Hollého, je to skvělý člověk a vynikající režisér. Cesta peklem nakonec dopadla tak, jak dopadla. Točit v Čechách akční thrillery prostě není nejšťastnější. Rovnat se v tomhle směru Hollywoodu byl od nás nerozum. (...) Takže jsem bezpečně zjistil, kudy cesta nevede. Alfou a omegou mé producentské práce se stal scénář. Zatímco v Hollywoodu totiž nemusíte mít příběh zrovna nejpevnější a divácké body naženete na tricích a hvězdném obsazení, u nás to prostě takhle nefunguje. Já osobně mám v tomhle směru štěstí, že se dlouhá léta kamarádím s Jirkou Křižanem, kterého považuji za jednoho z našich nejlepších scenáristů. (...) Velmi rychle jsme se domluvili na spolupráci a vznikl z toho film Je třeba zabít Sekala, podle mě jeden z nejlepších českých porevolučních filmů. (...) Ale ačkoliv jsem Sekalem udělal film, po kterém jsem vždycky toužil, bohužel neměl ten finanční efekt, aby se mně a ostatním koproducentům vrátily peníze. A protože z něčeho existovat přece jen musíte, hledal jsem projekt, který by měl jistou úroveň a zároveň i jistý komerční efekt. Zdálo se mi, že televizní seriál typu Pana Tau nebo Návštěvníků by mohl být tou správnou cestou. Pořád jsem hledal dostatečně zajímavou látku nebo schopného autora, až jsem jednou na chodbě potkal režiséra Jaroslava Hanuše a ten mi řekl, že v Táboře je zakopaný jistý Honza Míka. Zavolali jsme mu, sedli si a vznikl Život na zámku. Byla to pro mě další obrovská seberealizace a další mimořádně důležitý krok v mé producentské dráze, protože jsem si dokázal, že jsem vedle uměleckého filmu schopen na točit i vkusný, divácky velmi úspěšný televizní seriál." (NIRO)

Režisér

Herec

Filmy
2004

O dve slabiky pozadu

1970

Medená veža

Dokumentární
2021

Bratislavské pondelky (seriál)

 

Koniec nádejí? (E03)

2009

Koliba

2001

Zákulisie (TV film)

2000

Zdeněk Liška (TV film)

1995

Film o filmu: Cesta peklem (TV film)

1994

Profily - Martin Hollý (TV film)

1969

Dobrý deň Sorrento

1967

Profily (seriál)

Krátkometrážní
1956

Vás sa to netýka?

Host

Pořady
1974

Ráčte vstúpiť

Scenárista

Dokumentární
1960

Náš dvor

Reklama

Reklama