Jiří Grossmann

Na přání rodičů začal studovat Stavební fakultu ČVUT, kterou nedokončil a začal se věnovat umělecké práci. Nejprve jako hudebník (ovládal několik hudebních nástrojů), později jako textař, zpěvák a herec. Spolu s Miloslavem Šimkem založil Klub Olympik, který byl v šedesátých letech platformou pro vznikající beatové skupiny. Krátkou dobu byl členem plzeňského divadla Alfa. Ve dvojici Š+G uváděli pořady v divadélku Sluníčko a Karkulka (Karlínský kulturní kabaret). V roce 1967 se stali členy divadla Semafor a uvedli zde svou řadu NÁVŠTĚVNÍCH DNŮ, BESÍDEK ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY a dalších pořadů. Většina z nich byla natočena i pro televizní vysílání.

Jiří Grossmann se stal autorem mnoha textů, které se zpívají dodnes (Závidím, Drahý můj, Jako kotě si příst, Ruby, Čekej tiše, Blizzard a další). V letech 1964-68 byl Jiří Grossmann ženatý s Janou Kubelkovou (nyní Bonhardovou). Povídky, které psal s Miloslavem Šimkem pod zavedenou značkou Š+G, se dočkaly několika knižních vydání a jejich humor oslovuje i dnešní diváky. Jako herec si Jiří Grossmann zahrál ve filmu Jiřího Menzela ZLOČIN V ŠANTÁNU. V roce 1971 zemřel na Hočkinovu chorobu. Po odchodu ze Semaforu založil Miloslav Šimek Divadlo Jiřího Grossmanna a o několik let později vznikla i nová pražská Pasáž Jiřího Grossmanna.

Převzato z knihy "Závidím" J. D. Novotného