Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (922)

plakát

Super Mac (2010) 

"Další chlapík, co si myslí, že jeho hovno nesmrdí. Tak já ti něco povím, chlapečku. Smrdí. Smrdí JAKO HOVNO."

plakát

Expendables: Postradatelní 3 (2014) 

Ej, Postradatelní doopravdy začínají být postradatelnými. Hravost a lehkost prvního dílu už je v konečníku. Ze strany stabilních herců série to přestává být vychutnané, jako by si svou účast už tolik neužívali - v o to větším kontrastu jsou nové postavy, jejichž představitelé jsou jediným svěžím dechem filmu - Gibson válí, Banderas je sympaťák a Harrison Ford si zatrénoval na Hana Sola. Ti ostatní? Spíš zatuchlý prd. Navíc s nedostatkem prostoru, kvůli zcela zbytečné linii s mladou generací. Hledat v Expendables příběh je samozřejmě kokotina, ale copak bychom nemohli dostat alespoň tučnou akci a pořádné hlášky? Kromě pár standardních narážek na životy herců (osvobozování Snypesova "Doca" z vězení, svůj pobyt zde odůvodňuje daňovými úniky) dostanete jen cheesy hlášky typu: "Chlapi," nebo ještě hůř: "Já jsem Haag." Akce rovněž bez nápadů, dokonce nedojde ani na pořádný přesdržkování. Proč Jet Li jen střílí? Já chci kurva kungfu! Rovněž Statham je zoufale nevyužitý - a přitom to byl on, kdo podle mě táhl předchozí díly. Ovšem stejně tak filmu chybí i ta šťavnatá brutalita jedničky (třeba legendární kosení nepřátel megakvérem v úzké chodbě) a PG-13 rating je prostě kravina. Tohle je film pro nás starochy, ne? Dostal Arnold scénář ke správnému filmu? A třicátej osmej detail na Slyovu křivou držku ničemu taky nepomáhá.

plakát

Zátah 2 (2014) 

Chápal bych tak 60-70%. Doopravdy nevidím, z čeho jsou v druhém Rejdu uživatelé csfd tak posraní radostí. Prostě se vzala skvělá choreografie jedničky, kterou Gareth Edvards pravdaže skvěle nasnímal (občas si nešlo nevzpomenout na klasiky, třeba na Oldboye), ale bohužel si rovněž začal hrát na vyšší smysl a echt-umění, a tak svůj akční námrd roztáhl na dvě a půl hodiny (už to je průser, protože po dvou hodinách se i ten námrd omrzí a začíná nudit). Navrch se jej ale snažil "dokořenit" extra čupr promakaným příběhem, z čehož vyšla jen jakási parafráze na Volavku, postupně checkpointující všemi žánrovými klišé. A aby to nebylo málo, tu a tam se snaží zabodovat mezi fanoušky artu, z čehož zase smrdí Refn (od něhož se Edvards zřejmě učil i v přehnané explicitní brutalitě). A když přihlédnete k detailům, jako třeba vražedná dvojka: chlapík s baseballkou, který s ní v prvním souboji máchá jako mistr Jedi a v druhém mu stejný úder trvá 4x tolik; slečinka s kladivy, která nejprve párá nepřátele stranou na vytahování hřebíků (už to je samozřejmě k smíchu), aby v závěru máchala svými cool zbraněmi jako při vítání slunička, je to vlastně celé jen děsně směšné.

plakát

Pod kůží (2013) 

Chjo. Glazer vládne formou, která se zdá jako stvořená pro předlohu Michaela Fabera (letos vyšla ve druhém vydání, sežeňte si), ale knihu snad zdá se nečetl. Nebo jen její začátek a posledních pár stránek. Jak jinak by dokázal šmahem zabít tolik vrstev, nápadů a ironického humoru?

plakát

Komorník (2013) 

Rutina, bez šťávy, nápadů a koulí, která potěší snad jen bohatým hereckým ansámblem především v rolích amerických prezidentů. Komorník je v podstatě jen povrchním, černobílým (sic!) svědectvím, které ukazuje všechny postavy a činy přesně v tom světle, v jakém je čekáte. Nic navíc. A že to celé vede v podstatě k blahořečení Obamy (že by film na objednávku?), to je vám jasné zhruba v polovině.

plakát

Domov aneb Kam směřuje naše cesta (2009) 

Asi jsem moc cynickej na tyhle laciný eko-agitky. Kde to vzalo tolik procent? V podstatě jsem zjistil jen to, že jsem zmrd. A že nám ledovce pořád něco tají... A že pořádná epidemie je vlastně fajn nápad.

plakát

Transcendence (2014) odpad!

Jop, tak takové zlo jsem dlouho neviděl. Moje hodnocení se nevztahuje k filmu samotnému (ten by byl tak na 40-50%), nýbrž k absolutně promarněnému potenciálu. Z látky na geniální jedno-dvouřadý seriál vznikl podprůměrný film s nesympatickými postavami (vyjma Paula Bettanyho), vyzněním o boji za zdevastovanou planetu a metaforou na ukřižování, který je i přes tyhle vrstvy jen a jen na hovno.

plakát

Třetí muž (1949) 

Jediné, co se mi nepáčilo, byla hudba, která zněla spíše jak z romantické komedie, a tudíž vůbec nepodepírala jinak skvělou atmosféru, postavenou především na dokonalé kameře a rozbombardované Vídni, která hraje první housle. Ale i zbytek se dá shrnout slovy: bomba veliká.