Hromino

Snad po všech stránkách mi to přišlo jako naprosto průměrná a lehce zapomenutelná záležitost na jedno sobotní odpoledne. Pár dobrých gagů, šablonovité postavy a jako muzikál celkově nezajímavé. Bolt, minulý počin Disneyho, mi přišel teda o hodně lepší a já si kladu otázku: co na tomhle mohlo proboha stát 260 milionů dolarů?!

Spike Jonze a upíří zuby... vražedná kombinace! :)

Pokud mám jmenovat nejnezapomenutelnější scénu z filmu, pak dozajisté tu s koněm v posteli. Teda, měl bych to spíš upřesnit: tu s hlavou koně v posteli. :)

„My name is Lester Burnham. This is my...” –– Jasně, však to všichni známe dál. Nemá smysl se k tomuto filmu nějak více rozepisovat, takže budu vesměs stručnej. Není to samozřejmě jen americká krása, co tam vidíme, a myslím, že hodně z nás v některé postavě poznala sama sebe nebo aspoň někoho z okolí, není-liž tak? A na scény jako večeře po vyhazovu z práce, zastávka s matčiným přítelem u fastfoodu nebo právě začátek či konec jednoduše nelze zapomenout. Plný počet hvězd.

Krve tam stříká jak z prasete při porážce, ručičky a nožičky lítají vzduchem a přesto je to tak hrozně dojímavý. Hrdinka s rozpolcenou osobností, která si ve svém mládí toho vytrpěla opravdu hodně, se nebojí to na obrazovce roztočit v pořádně červeným. To vše za doprovodu chorálového Lillia, odhalených ňader a spousty ženské rozkoše. :) Je to ale celé opravdu paráda a odulí penzisti, církevní hodnostáři a staří mládenci si mohou v parku opět začít křupat klouby, pokyvovat uznale hlavami a říkat si: "Jó, to za našich časů nebylo, no... to je prostě celá ta mladá generace, no, píčovinky, bigbít, trenýrky do zvonu, na to je užije..." Nyuuuuu!

Je to nejspíš tím, že jsem moc zhýčkanej naprosto perfektní mangou a od filmu jsem očekával alespoň trochu solidní ilustraci mangy, ale... dočkal jsem se něčeho trochu jiného. Jak už bylo řečeno - film vypadá jako nějaký počin začínajícího filmového amatéra a zajímavě se v něm experimentuje s kamerou, ale bohužel musím souhlasit i s tím tvrzením, že je film místy opravdu hodně únavný, i když trvá jen devadesát minut. Film neobepíná všudypřítomná spirála, jak by se mohlo zdát, ale spíše všudypřítomná vata. Jedná se o poměrně dosti volnou adaptaci - ony vzrušující momenty z mangy, kdy jsem hltal stránky jako roztíkající se zmrzlinu, mají ve filmu jen minimální prostor (jestli teda některé vůbec nějaký mají), a když už, tak jsou bolestivě okleštěny a hurá, pokračujeme zase tou natahovanou částí. Na druhou stranu musím přiznat, že i ty napínavé momenty z mangy, byť jsou tam jen nakrátko, jsou natočeny docela obstojně. Zkrátka si myslím, že kdyby se této látky ujal někdo s bohatšími zkušenostmi než začínající filmař, s větším rozpočtem a schopnějším scénáristou, mohlo by se z toho stát něco opravdu... vzrušujícího. V tomhle případě jde sice na jedné straně o skvěle vychytanou technickou záležitost, na straně druhé ale o scenáristický fail.

Fontána je zase jeden z filmů, které jdou hvězdičkami těžko objektivně ohodnotit. Je to vizuálně krásný film s nádhernou kamerou, skvělou hudbou, výtečnou Rachel Weisz, zajímavým námětem, povedenými romantickými a dramatickými okamžiky jdoucími ruku v ruce s dobrou režií, ale na straně druhé to byl pro mě film v mnoha místech nudný, přestože má jenom devadesát minut. Chápu, proč to tolik lidí zasáhlo do srdce, mě taky hned několik scén dostalo hlouběji do křesla, ale ve výsledku mám z filmu prazvláštní pocit. Spousta okamžiků je opravdu vrcholných, některé jsou zase extrémně kýčovité. Filozofování mi nevadilo, bylo podáno vhodně, ale zase si mohl Aronofsky odpustit tu snahu o co největší zmatek v prolínání tří dějových linií. Proč? Cítím z toho pokus o zamaskování prostoty snímku. Souhlasím s mnoha uživateli jak ve zmíněných pozitivech, tak i v negativech, ale výsledný názor z toho mám zkrátka rozporuplný. No, moje hodnocení se pohybuje někde mezi 3* a 4*, ale vzhledem k tomu, že film opravdu zdaleka nenaplnil má očekávaní, dávám nakonec 3*. Za zhlédnutí ale Fontána určitě stojí, každý si z ní něco odnese. Někdo více, něco méně.

Solidní adaptace knih, která neurazí, ani nenadchne. Možná leda tak menší publikum a opravdu zapálené příznivce předlohy.

„You know, you really are... fantastic.” –– Moje guilty pleasure. Film, na němž nevidím snad jediné chybičky. Jedna z mála filmových adaptací knihy, která se kouzlu původní předlohy nejenže vyrovnala, ale o nejeden sáh dokonce překonala. Převést knížku o cirka šedesáti stránkách na devadesát minut animované žranice byla určitě zajímavá výzva, ale Andersonovi a spol. se to bez přehánění povedlo na jedničku s hvězdičkou. Zatímco děj knihy končí někde v polovině děje filmu a zhruba 90% postav filmu se v knize vůbec nevyskytuje, výsledek nepůsobí vůbec přeplácaně, je naopak plný nových, výborných nápadů (realitní kancelář, okopávaná a všechno okolo čmoudění), skvělé hudby a pro mě zkrátka jedinečný zážitek. Už dlouho jsem neměl pocit, že mi nějaký film sedl totálně jak prdel na hrnec jak právě tenhle! Fakt, tohle je jeden z mých nejoblíbenějších západních animáků vůbec.

Zkoušel jsem svoji výdrž a natřikrát jsem zkoušel shlédnout alespoň jeden díl. Neúspěšně. Ach, pokaždé, když vidím podobné skvosty jako je tohle, nestačím se divit, jak tvůrci zvládli natočit takováhle díla se smrtelně vážnými úmysly.