Hromino

Ještě teď si pamatuju ten den, kdy jsem se na tento snímek díval... no, tuším že v deseti, jak to dávali večer na ČT1. A jak mě to šíleně chytlo! Bylo to nádherně poutavé, nezapomenu, jak se mi pak kolik dní ještě o Mononoke zdálo. A když jsem se na ni díval nedávno znovu, stále mám ty stejný pocity, jako před tolika lety – Mijazaki je zkrátka geniální umělec, Hisaiši jakbysmet!

O půl hodiny zkrátit, přidat trochu víc řecké mytologie do příběhu, vyměnit scénáristu a Blooma a pak by to bylo na čtyři hvězdy minimálně. Takhle jsem musel často kontrolovat čas do konce a to by se někomu, kdo miluje řeckou mytologii, asi stávat nemělo.

„Elephants! Bohemians! Indians... and courtesans! Acrobats and juggling bears! Exotic girls and fire eaters! // Muscle men, contortionists, intrigue danger and romance, electric lights, machinery... oh the electricity! // So exciting, the audience will stomp and cheer, so delighting, it will run for fifty years! So exciting, the audience will stomp and cheer, so delighting, it will run for fifty years! Spectacular, Spectacular, no words of the vernacular can describe this great event, you'll be dumb with wonderment!” –– Netřeba zbytečných slov. Jeden z nejlepších filmů mého života, kterému jsem přicházel tak dlouho na chuť, až jsem si jej úplně zamiloval.

Parádní nápad se zajímavou pointou rozprostřený do necelých tří minut ►zasloužená nominace na Oscara.

V roce 2007 používat 3D grafiku na úrovni jak někde z Baltie? A zaměřovat to na děti? Cpát jim do hlav hlody o Jádře? Pfff... navrhuji to přejmenovat na Vomitmania.

Důkaz, že nákladné sci-fi nemusí být vždy tím pravým ořechovým pro diváka. Někomu třeba stačí vidět skákající modré emzáky v Avataru, aby měl jasno v tom, z čeho bude na dlouhou dobu u vytržení. Zato já jsem takovej ten hrozně skromnej divák, který sahá po levných snímcích a honí si triko nad jakýmsi nízkorozpočtovým sci-fi, ve kterým hraje ještě k tomu Kutcher. Pche, má ten Hromino vůbec vkus a úctu ke Cameronovi?!

Můj první odpad, který jsem udělil "červenému" filmu. A na úvod musím říct, že proti filmu jsem nebyl nikterak předem zaujatý. Díval jsem se na něj naopak s poměrně velkými očekáváními. Jedna známá mi doporučila jak film, tak knihy, že prý je to docela fajn, ať se na to mrknu. Tak jsem se tedy jednoho dne rozhodl se na tento skvost podívat - a to, co jsem viděl, bych se neváhal označit za to pravé filmové zlo. Vždycky jsem se trochu uculoval nad některými komentáři, které psaly, jak se jim dělalo u filmu nevolno, jak chtěli jít blít atd., protože to znělo trochu nadsazeně. Ale teď jsem teprve poznal, jaké to je, když je vám z filmu úplně nanic. Tolik přehrávajících "herců" (a ještě tak hrozně okatě!) v čele s příšerně přehrávajícím Carreym (chudák, nechápu, jak se tomuhle mohl upsat) bylo tolik, že mi některých bylo vyloženě líto. Meryl Streep, Timothy Spall, Jude Law... proč? Proč? To mělo být jako schválně? No jestli jo, tak to je k pláči. Extrémně nesympatičtí smradi v hlavních rolích (při řevu "Aunt Josephine! Aunt Josephine!" jsem měl nutkání jít pro kýbl k blití), kterým jsem po většinu času přál, ať už sakra chcípnou (a pokud možno co nejvíc bolestivě!) a je konec, protože jsem stále věřil, že se ke konci film alespoň o trošku, trošičku vylepší. Ale ouha. Ba naopak - ke konci mi čím dál víc připadalo, že se to potápí do ještě větších sraček. Ty hrůzy, co vypouštěly postavy z huby, byly vyloženě na zabití. Udivuje mě, že scénář (a režie, která byla nejspíše po většinu dobu točení filmu někde na tripu) nekraloval na Zlatých malinách. Opravdu, hodnocení tohoto snímku zkrátka nikdy nepochopím. Tenhle film podle mě zkrátka sprostě uráží vše, čemu se říká filmové umění. Na druhou stranu - jediné, co na tomhle "skvostu" mělo svou světlou stránku, byla kamera a výprava. To bych jediné neodsoudil a možná by si to zasloužilo z mé strany alespoň jednu hvězdu, ale vzhledem k tomu, jak mě tenhle film nehorázně nasral, musím prostě dát z principu odpad. A jestli jsou stejně stupidní i knihy, pak si dávám na vkus mé známé velký pozor :)

Od snímku jsem dostal přesně to, co jsem od něj dlouhou dobu očekával, ne-li víc. Jen škoda, že je to jen kraťas, protože by mě zajímalo, kdyby třeba Ruairi Robinson někdy převedl Blinkyho do celovečerní podoby, jako tomu bylo např. u 9 nebo Cashback. Ale tak možná by to už nebylo ono, kdoví... každopádně mi v mysli rozhodně utkvěl Blinkyho závěrečný úsměv a hláška "No problem!" mi taky bude v hlavě ležet asi ještě hodně dlouho :)

Paradox: film Tima Burtona, který z jeho typického rukopisu obsahuje minimum stop, ale přesto je svým způsobem jeden z jeho nejlepších. Jak říká správně MISSha, Burton dokázal vytvořit působivý film i bez Johnnyho Deppa, Christophera Leeho a vůbec, bez většiny jeho oblíbených herců (trojroli Heleny Bonham Carter beru jen jako takovou malou, sladkou třešničku na dortu). Všechno ještě podkresluje parádní hudba (ostatně, jako vždy výborného) Dannyho Elfmana, a i když jsem si donedávna tak nějak neuměl Ewana McGregora představit ve filmu Tima Burtona, podal opravdu přesvědčivý výkon a to tak, že mi pomohl rozšířit si repertoár filmových míst, kde bych chtěl někdy bydlet, o jedno další - městečko Spectre :) P.S. Vždycky mě velice potěší, když v nějakém filmu hraje Everyday od Buddy Hollyho :)

Tohle si coby fanoušek anime beru hodně k srdci. Jenže komu nadávat teď více? Tvůrcům, že to vytvořili? Českým dabérům, kteří to sprasili svými hlasy vskutku na výbornou? Ale ne, plivnu si na Barrandov, že to vůbec vypustili na české obrazovky. Z tolika úžasných anime oni vyberou zrovna takovýhle pokémonodigimonobeybladovýdobytek? No fujec!