Sinecod

Moje nejoblíbenější současná pohádka! Všechno se mi na tom líbí. Je to takové hezké, milé a vůbec, když to porovnám s těma příšernostma co se točí teď a tváří se to jako pohádky, Jak si zasloužit princeznu by mělo mít ještě hvězdu navíc. Tak! A navíc tak moc hezkou hudbu jsem v pohádce ještě neslyšela...

Film se mi líbí. Je mi jedno, jak moc oskarově napsaný to bylo. Julia byla skvělá jako podle mě všichni ostatní v tomhle filmu a přiznávám, že mi trvalo dlouho než sem Aarona Eckharta poznala. Líbí se mi muzika Sheryl Crow a vůbec tak nějak všechno... That´s all you´ve got, lady! Two wrong feet and fucking ugly shoes!

Nechápu, jak tomuhle dílku může někdo dát odpad! Úžasný humor. Skvělé, trochu bizardní postavy, ale co? Miluju je všechny. Všechny postavy, které tam jsou(kromě Richardovi matky, to je příšerná ženština, nechápala sem, proč jí nikdo neřekl aby zavřela zobák. Ani trochu mě nemrzelo, že umřela). Všichni jsou správně cáklý a protože sem přesně taková jako oni, líbí se mi o to víc! Chci bydlet ve StarsHollow, chci chodit na městské schůze, chci se dohadovat s Taylorem, chci kupovat zeleninu u Jacksona, kamarádit se s Lane a Sookie, dobírat si Michella, chodit na kafe k Lukovi, znát se s Kirkem, nakopat omezence Deana do zadku a chci být sestra Rory! Přivezli jsme Vám něco ze Švýcarska. Dostaneme kamzíka? / Co tomu řikáš? Kdybychom byli gazely, pily bychom z kaluže jako první. / A co Paris, ta někdy spí? Periodicky vydává bzučivé zvuky a potom padne.

Dřív jsem House měla strašně ráda. Měla jsem ho dokonce ve svý TOP. Jenže čím déle jsem se dívala tím více se mi to nelíbilo. Je to pořád to samé. Všechno to vypadá jako sarkoidóza, vaskulitida, lupus nebo rakovina. A všechny nemoci mají příznaky jako chřipka nebo střevní viróza. Každý díl probíhá stejně. Na začátku je úvod o tom jak sebou pacient šlehne a dost často je to na zvláštním místě nebo při zvláštních okolnostech. Potom nakrosí House, kterej řeší nějaký blbosti s Cadyovou nebo se svým nejlepším kámošem. Pak urazí pár lidí. Pak na něco přijde. Je to špatně. Pak je to zase špatně. A ke konci dílu, když už si myslí, že je pacient kaput, osvítí House spásná myšlenka. Všichni pacienti mají hrozně psycho myšlenky a nutkavou potřebu říct Housovi něco jako, že je nešťastný a zraněný a tak se skrývá za slupkou cynika a idiota. A všichni strašně řeší co si House myslí a jak přemýšlí, jak ho přechytračit, nastražit na něj nějakou past a podobný ptákoviny. Začínám na něj být alergická. Po čtvrté serii mám tohohle seriálu plný kecky!

Ty její botičky!

Můj film na bolavou duši. Ani po třicátém zhlédnutí mě nepřestal bavit a při každé projekci si vychutnávám takřka každý záběr či slovo. Nemůže být lepší pan Darcy než jakým byl Matthew MacFadyen, lepší a kouzelnější Elizabeth než Keira Knightley. I love you Pride and Prejudice, most ardently! Mr.Darcy je přesně tím mužem, kterého bych chtěla, Elizabeth je přesně ta žena, kterou bych se chtěla stát. You have bewitched me, body and soul and I love, I love, I love you...

Pro mě neexistuje nádhernější film než je Amélie, dokonalejší lidská bytost než je Amélie, krásnější hudba než je v Amélii...

Hello, I´m Johnny Cash! Člověk, který o Cashovi nic neví a nezná jeho muziku si možná řekne, že to byl neustále sfetovaný, sobecký opilec... Já mám muziku Johnnyho Cashe velmi ráda a Joaquin Phoenix byl tak dobrý, že písničky od něj se mi líbí téměř tolik jako od Cashe. Ale nejlepší v tomhle filmu byla rozhodně Reese Witherspoon, která mě překvapila. Její June Carter byla úžasná a jsem za to ráda, protože mi v hlavě nezůstane jako Ell Woodsová...

Hrůza! Jak bych to jen řekla. No...přežila jsem to, ale jen tak tak...

Reiniš má pravdu. Tohle je skutečně nejlepší seriál, co jsem kdy viděla.