SOLOM.

George A. Romero a jeho tvorba, to je kapitola sama o sobě. Jedni jeho filmy milují, druzí nenávidí. Ačkoliv zombie žánr moc nemusím, většinu jeho kousků považuji vůbec za to nejlepší, co nám zombie subžánr nabídl (budu si je muset v nejbližší době povinně zopakovat – pustit). The Crazies se vezou na podobné vlně a i zde je patrná snaha o sociální a především armádní kritiku – čemuž se ani nedivím, zvláště u Američanů. Všechny ty jejich ideály čas od času utrpí citelné rány, zvláště po nezvládnutých válkách, které vyprovokovali. Tady se vsází především na vytvoření pořádného chaosu, kdy se do sebe pustí zoufalí obyvatelé hledající odpovědi, zfanatizování vojáci v bílých mundúrech, poslouchající slepě a bez námitek každý rozkaz (i když mu mnozí ani moc nerozumí) a nakažení lidé, jenž díky zvýšené agresivitě ztrácí veškeré zábrany. Samozřejmě nechyběly ani emoční a soucitné chvilky, proložené zvýšenou brutalitou a smrtí desítek nevinných. Rovněž zoufalství tu potkáme téměř na každém kroku. Trochu ale zamrzí, že je zde upřednostňována spíše dramatická podstata filmu před tou hororovou. Nečekejte žádné pořádné gore scény – většina úmrtí se odehraje zastřelením, jen sem tam se někdo upálí. V tomto případě jsem byl poněkud zklamán. Po režisérské stránce to ale bylo zvládnuto vcelku slušně. O něco horší už to bylo s hereckými výkony.

Tohle je na IMDB vedené jako krátkometrážní scifi hororová komedie. Inu nevím, moc jsem se u toho nebavil, to klepeto taky nebylo žádné terno a jediné co stálo za pozornost, byla skladba na závěr a samotná Alaji Marie. Hororoví fandové ostrouhají úplně, nic extra tu k vidění není, prostě absolutní šlápnutí vedle a těžký podprůměr.

Tak tohle byla bizarní chujovina jak sviňa. I já věřím, že existují lidi, kteří si takhle nechávají vymývat vlastní mozky, ale to co si pro nás připravili tvůrci za vizuální patos, tak to jsem už dlouho neviděl. Jako efekty to nemělo nejhorší, to bych jim zas ublížil (až na ten alobal na hlavě), ale herecké výkony otřesné, navíc mi toto téma není zrovna moc blízké, takže jsem se u toho moc nebavil.

Jo výlety do buranova bývají často nebezpečné (hlavně ve filmech), stejně tak ovšem pro vidlácké balíky může být nebezpečné cesta do města. To si člověk nevybere a dost často z toho může být průser. Tento černobílý kousek sice přichází se zajímavým vyústěním, ale jinak nám moc záživné podívané nenabídne. Údery kladivem zaujmuli mou pozornost tedy mnohem více, než krvavá žranice v maskách – ta spíše zaváněla trapností. Ale tak každému podle chuti. Já se přikláním spíše k obyčejnému průměru.

Celkem atraktivní děvče ta Lili, ani se nedivím, že po ní ten stařík vyjel. Herečky (ne všechny) jsou na podobné věci nejspíš zvyklé, no já bych mu hned jednu natáhl. Tento snímek je hlavně konverzačka, takže je dost pravděpodobné, že to moc lidí bavit nebude. No krvavější konec to lehce vynahradí, ale nečekejte zázraky, to podstatné proběhne mimo záběr kamery. Což je taky důvod, proč tomu nehodím alespoň průměr.

Hodně zvláštní krátkometrážní kousek. Svým způsobem je to neskutečná blbost, herecké výkony jsou bídné, ale kdo má rád ujeté věci, možná v tom přece jenom nalezne zalíbení. Použité triky mi tak trochu připomněli tvorbu Švankmajera, samozřejmě v horším provedení. Jinak ty dvě špíny se hledaly, až se našly. Sice to vidím v konečném výsledku na podprůměr, ale úplná bída to není.

Zpočátku jsem moc nechápal to zdejší nízké ohodnocení. Zas taková katastrofa to nevypadala. Příběh sice slabší, ale znám ještě horší. Katastrofa ovšem přišla s nástupem ala osvobození z vězení: zabezpečená věznice, kamery, otevřené jednotlivé vězeňské bloky, slepí borci u světlometů – si dělali prdel, stejně jako u ochotnických soubojových choreografií. Lamas má nejlepší léta za sebou, ty dvě pěkné ženské to nezachránily, škoda té dozorkyně. Prostě podprůměrné céčko. Navíc ty zdlouhavé caviky okolo parťáků, kteří toho kromě blbých keců moc nepředvedli.

Dokola, dokola než Lucifer zavolá…Ještě nikdy neutekla, chytrá lidská duše z pekla…Další z řady poněkud zapomenutých pohádek, které by si ovšem zasloužily zcela po právu tu a tam se objevit v nějaké naší televizi. Ani tato černobílá jednohubka není vůbec špatná. Havelková i Pešek odvedli slušnou práci, Kaiser se ukázal jako výborný houbař, leč celému peklu byl pro ostudu, Přeučil vládce pekel vypadal dobře (nic bych ale nedal za to, že zpívané pasáže za něj odzpíval někdo jiný).

Po vizuální stránce se mi to docela líbilo. Dokázal bych si to představit jakou součást nějaké hororové hry. Mělo to jistou nápaditost, animace taky nebyla špatná, jen škoda že to bylo tak krátké. Tyhle jednohubky se ovšem hodnotí dost těžko. Každopádně tvůrci mají ode mne palec nahoru k další tvorbě.

Podobné tipy krátkometrážních kousků zrovna moc nemusím. Začátek sebou přinesl ještě vcelku snesitelnou atmosféru a jistou formu nevědomosti. Co se tehdy skutečně stalo…? Jenže ve chvíli kdy se zjeví duch dívky a začne se to celé odvíjet jen formou dialogů, šlo všechno do háje. Furt se jen kecalo (dozvíme se pár zajímavých informací), ale ono se kecalo dál a dál, atmosféra šla do háje a já se začal nudit. Ne, tohle se mi prostě nelíbilo.