Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Pohádka
  • Krimi

Recenze (28)

plakát

Gangy z Birminghamu (2013) (seriál) 

Pokud si libujete v samoúčelném násilí, sexu a hypertrofovaném chlapáctví, tak si v tomto seriálku zarochníte blahem. V případě, že očekáváte něco víc, budete zklamáni. Typický obsah dílu: Slow motion na hlavního hrdinu, zakončeno zoomem do jeho modrých očí, ve kterých se slabší povahy ztratí. Pak kamera zabere jeho smyslná ústa, jenž s nekonečnou grácií a elegancí vyfukují cigaretový dým, což mi evokuje parafrázi Š+G, že k dokonalému mladému muži patři cigareta jak velbloudovi hrb. Prostě splněný seriálový sen pro všechny nikotinové závisláky. Do toho jde naprosto neautentický hudební podkres, který je jak pěst na oko. Pak se začne souložit, šňupat kokain, hodně kouřit a pít (podezřívám tvůrce, že tabáková a alkoholová lobby věnovala produkci štědrý peníz), a pak se zase souloží, teče krev, střílí se, …a zase se souloží a pak hlavní hrdina potáhne z cigarety a řekne naprosto vážně zastřeným hlasem nějakou banalitu či jobovku ve stylu „Život je těžký a bobři staví hráze“. Následuje již obligátní soulož prostřižená krvavou lázní po nějaké cool bitce mezi gangy či opulentní pijatikou a do toho začnou na pozadí hrát svou pecku The White Stripes – a kalich podbízivosti právě přetekl. A tak to jde dál a dál. Řekl bych, že tvůrci šli hodně po povrchu a vše prvoplánově vsadili na ty nejjednodušší „nízkopudová“ lákadla. A co mi vadí nejvíc? Hlavní hrdina se bere fakt hodně vážně, a tím myslím kuuuuuurrrrrrrrva vážně, až to zavání parodií sama sebe. Chybí sebereflexe, nadhled či alespoň náznak odlehčujícího humoru – to by bylo sakra osvěžující a hlavní postavě by to přidalo alespoň na částečné uvěřitelnosti a nepůsobila by tak ploše. Nicméně není tomu tak. Co říci závěrem? Samozřejmě jsem některé momenty zdůraznil téměř až ad absurdum a seriál bude patrně pro mnoho fanoušků velmi koukatelný a snad i obdivovaný, ale z mého pohledu je podbízivá lacinost tvůrců až příliš okatá. === Aktualizace po čtvrté sérii: Zvedám ze dvou hvězd na tři.

plakát

Vlastníci (2019) 

Prvních dvacet minut jde o geniální zběsilou jízdu za 100 %, kde se mi ze smíchu orosilo čelo. Pak se tempo mírně usadí, ale pořád je to výborné. Bavil jsem se. Přiznám se, že jsem nepochopil ty vteřinové prostřihy do bytů, resp. rušily mě, a taktéž závěr filmu pro mě nebyl úplně transparentní, ale to nic nemění na faktu, že se mi to jako celek moc líbilo a měl jsem chuť po představení zatleskat, a to se mi děje sakra zřídka. Bravo! P.S.: Ano, jsem předseda SVJ ;) ...90 %

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

V úvodu si neodpustím citát z Trháku, scéna z výtahu: „…..a zasmějeme se? ….no tak, jsou tam taky veselý místa, ale hlavně bych chtěl, aby to bylo takový pravdivý.“ Jak víme, v Trháku autor, v podání Zdeňka Svěráka, pronásledoval štáb a snažil se ovlivnit děj filmu, aby odpovídal jeho představám. Filmový štáb Poslední aristokratky by kverulantství autora potřeboval jako prase drbání, bylo by to totiž ku prospěchu věci. Nepochopte mě nesprávně, film není vůbec špatný, jen ten potenciál knižní předlohy byl, dle mého, využit ze slabé třetiny. Ale pojďme na to od podlahy. Když jsem den po premiéře četl první recenze, neměl jsem chuť promítací sál vůbec navštívit. Ta kritika byla, nebál bych se říct, zdrcující a odrazující. Nicméně teď po zhlédnutí, musím říci, že i zbytečně příkrá a snad i hysterická. Rozumím tomu, v naší kinematografii kralují legendární komedie 70. let (Lipský, Smoljak) a tohle mohla být geniální crazy komedie. Nestalo se tak. Vznikl příjemný úsměvný film s vánoční atmosférou, který neurazí. Ani jednou jsem se za tvůrce filmu nemusel červenat, a i ta delší stopáž proběhla bez pohledu na hodinky. No a jak to skončilo? Opět se vrátím k Trháku: „Bude finále a tam se všichni musí oženit.“ To mi hned blesklo hlavou, když v závěrečných scénách došlo ke všem těm polibkům hlavních postav. Prostě určitá filmová klišé fungují stále, ale tady to snad ani nevadí. Za mě velmi solidních 65 %.

plakát

Sherlock - Skandál v Belgravii (2012) (epizoda) 

Možná je to moje chyba, ale nepochopil jsem vůbec nic. Zmatek, zmatek, zmatek, ....utekla mi celá zápletka i rozuzlení. Velmi podobně jsem se cítil u některých dílů Doktora Who, ...asi to bude nějaké typicky britské pojetí :)

plakát

Trpaslík (2017) (seriál) 

Skvělý nápad, výborně zpracované a vtipné, ale hovadsky zdevalvované vulgaritou slovního projevu!!! Vážení tvůrci, zkuste se zamyslet nad kadencí sprostých slov v jednom dílu, aby uši diváků nebyly kanálem. Vtip a humor neumocníte hrubým výrazivem, ale naopak. Trapně se podbízíte ordinérnímu publiku.

plakát

Stahovák (2009) (pořad) 

Teď to sleduju v repríze na Smíchově a mohu říct, že i po sedmi letech je to fajn, kluci jsou vtipní a jejich humor mi sedí. Tohle není odpad. Dávám 5stars, už kvůli těm zapšklým "odpaďákům".

plakát

Kancl (2014) (seriál) 

Vůbec to není špatný. Cítím se u toho stejně „vtipně-trapně“ jako u originálního Kanclu, což je fajn a tak to má být. Tenhle český „revival“ snese srovnání a domnívám se, že zdejší nízké hodnocení je postiženo syndromem „kritizování za každou cenu“. Líbí se mi to. Malinko bych ubral u slečny hrající recepční, která na můj vkus příliš přehrává – o sekundu bych zkrátil ty její dlouhé pohledy, které mají asi evokovat konsternaci ze žinantní situace – tam bych zvolnil. Jinak solidních 80% a gratulace panu Koptovi, který mě svým herectvím příjemně překvapil. P.S.: 10% navíc za Koptu a dalších 10% natruc těm, kteří dali odpad :)

plakát

Tři bratři (2014) 

Přátelé, na tuto pohádku jsem šel s velkým očekáváním. Měla veškeré předpoklady, aby uspěla, a po zhlédnutí mohu konstatovat, že opravdu uspěla. Ti z vás, kteří hodnotí v rozsahu „odpad“ až dvě hvězdy, jsou mimo. Dle vkusu diváka si dovedu představit objektivní hodnocení od tří hvězd výše. Samozřejmě těm, kterým není Svěrákův dětský svět blízký, budou hanět, ale v zásadě tomu snímku není, viděno optikou filmové pohádky, co vytknout. Film jsem sledoval se svými dětmi (11 a 9). Z obou dětí jsem po filmu lámal jejich hodnocení, nějaká negativa či pozitiva. Nic jsem z nich nevymámil. Obě daly „full stars“ a film vzaly jako celek. Z jejich strany maximální spokojenost. Já, jako odrostlý jedinec, velmi pozitivně kvituji obsazení i malých rolí opravdovými herci a ne prkennými statisty. Někteří hodnotitelé vykřikují něco o pedofilní tématice části o Karkulce a i v kině zahýkalo několik hlupáků. Já s čistým svědomím mohu konstatovat, že nic takového v pohádce není. Vzpomeňte na film Ať žijí duchové, kdy Leontýnka a Janek Dlouhý v závěru zpívají: „My si na sebe počkáme…..až budem plnoletí“ – tak podobně vyznívá i „domluvený“ vztah Karkulka vs. Matěj. Co říci na závěr? Snad trocha laskavé kritiky. Osobně bych ocenil více humoru. Nesmál jsem se, jen jsem se usmíval, ale i to je stokrát lepší než když se, a není to zřídka, za tvůrce červenám a je mi trapně ….a to tady rozhodně nehrozí :)

plakát

Život Briana (1979) 

Geniální, vtipné; co k tomu více říct? Nelze nic vytknout. Klasické dílo, jenž přetrvá věky a bude stále aktuální. A nelze necitovat téměř punková slova ze závěrečného songu: So always look on the bright side of death ... Life's a piece of shit.

plakát

Partička (2011) (pořad) 

Domnívám se, že problém bude v četnosti těchto typů pořadů. Někde jsem četl, že za dřevních dob Televarieté, se scénky pilovaly k dokonalosti a zkoušely se jako divadelní představení, aby pointa sedla jako prdel na hrnec. Chápu, že tento pořad je úplným opakem a programově sazí na "nepřipravenost" a "spontánnost" - s rošťáckým mrknutím oka komerční televize ;-). Ta "nepřipravenost" může v některých případech zplodit bombu, ale buďme k sobě upřímní - zřídkakdy; na to by nestačili jiní páni herci, příkladem budiž Kaiser s Lábusem, kteří měli podobný typ pořadu v 90.letech; většinou to bude rozpačité, upocené, trapné.....a když už není nápad, zachrání to vulgaritka. Přimlouval bych se za pořad s měsíční kadencí, aby interpretům nedošla šťáva......ale chápu, že taky musí z něčeho žít :) Aktualizace 2017: Zvedám hodnocení na 4stars. Přiznám se, že jsem tomu přišel na chuť a bavím se. Tím se pánům omlouvám za zbytečně tvrdou kritiku.