zputnik

K filmům tohoto typu mám lehce rozporuplný a "schizofrenní" vztah. Na jedné straně se mi líbí jejich spád, černé vtípky etc. Na druhou stranu se však občas nemohu zbavit pocitu, že tyto filmy do určité míry bagatelizují násilí tím, že předkládají prostřelenou hlavu jako vtip. Je to můj subjektivní názor a pocit, který 1. ve mě je, 2. jen tak lehce se ho nezbavím a 3. do určité míry snižuje můj filmový zážitek. Ale k pozitivům - vedle již zmíněného spádu a některých dost dobrých vtípků se mi na tomto filmu líbí "prolínání" životů, jakési "točení se v kruhu" a skvěle "našlápnutá" hudba (Massive Attack, The Herbaliser etc.). Shrnuto a podtrženo: film je v rámci svého žánru velmi kvalitně natočený a já se dobře bavil (i když mě chvílemi lehce "dráždily" právě ony některé násilné scény). Poznámka: Guy Ritchie nezapomněl ani na svou manželku Madonnu (ve filmu se objevuje její skladba "Lucky Star").

Miluji kriminálky z potemnělého, viktoriánského, smrdutého, špinavého a krysami "zahlceného" Londýna. Tento film mi vše toto dal. Děj filmu není ani přespříliš komplikovaný, ani "nevypočitatelný" a vlastně ani (na můj vkus) nijak extra napínavý; nic z toho však není na obtíž (snad jen některé momenty by nemusely být až tolik "polopatisticky vysvětlovací"). Za zmínku také stojí příjemně zpracovaná "milostná" linie příběhu. Herecké výkony Johnnyho Deppa, Heather Graham a dalších jsou v tomto filmu nadmíru dobré, bez přehrávání etc. Shrnuto a podtrženo: příliš neočekávejte horor, ale těšte se na výborně zpracovanou a patřičně temnou kriminálku.

Snímek AMÉLIE Z MONTMARTRU osobně považuji za filmový klenot - výborné herecké výkony, neskutečně roztomilá Audrey Tautou, krásná atmosféra filmu (hra barev, stínů etc.), perfektní a bezchybná práce s kamerou, excelentní scénář, řada nevšedních a geniálních filmových nápadů a "vtípků", citlivě podaná a moudrá myšlenka, krásná francouzská hudba etc. Podobně jako ve snímku DELIKATESY i tentokrát Jean-Pierre Jeunet využívá prvků absurdity - vše však ve velmi citlivé míře. Snímek tím "nezabředává" do efektní fantasmagorie (viz výborný snímek DELIKATESY), ale získává na půvabu, kouzlu a humoru. Shrnuto a podtrženo: Jeunetův opus AMÉLIE Z MONTMARTRU je nevšedním filmovým zážitkem, který svým obsahem i zpracováním pohladí po duši.

Na snímek TEST jsem byl zvědavý. 1. V hlavních rolích se zde objevují Al Pacino a Colin Farrell. 2. Zajímavý námět - mám prostě rád dějové zvraty typu "všechno je jinak". A mé následné pocity z filmu? Do jisté míry zklamání. Výkony Colina Farrella i Al Pacina jsou velmi dobré, stejně tak zaujme i samotné "zákulisí" CIA (výcvik i následná práce v terénu). Ale osobně jsem čekal podstatně více. Sice jde stále o snímek nadprůměrný, bohužel však (zpracováním) nijak výrazný nebo zasluhující si extra zvýšenou pozornost. Výborní herci holt všechno vždycky nezachrání; umět a snažit se musí i další.

"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie.

Pokud chcete vidět absolutně nenáročný film s množstvím (motoristických) akčních scén, s atypickým obrazem americké společnosti (tzn. nezvykle nízký počet obézních lidí) a pokud máte rádi auta a tuning, pak je tento film určen právě pro vás. Pro další snad ještě poznámka: jde o film, u něhož se možná nebudete schopni zbavit představy, že některé filmy bohužel vznikají v nějakém „marketingovém oddělení“, které se snaží zacílit snímek na požadovaný segment trhu a tím dosáhnout co možná nejvyšší čistou současnou hodnotu uvedeného filmu.

Moudré a ve všech dobách aktuální podobenství o to, co dokáže udělat alkohol s člověkem. A navíc: Jan Werich opět celý příběh nádherně oživuje svým vypravěčským umem. Poznámka: hudbu k tomuto animovanému filmu vytvořil Petr Hapka.

Nádherná "česká poetika", excelující herecké výkony (János Bán, Marián Labuda, Rudolf Hrušínský etc.), perfektní a inteligentní humor či přiměřené a především nemoralizující zamyšlení nad některými mizernými vlastnostmi, které přežívají mezi lidmi bez ohledu na společenské zřízení či dobu. To vše a mnohem více dělá ze snímku VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ mou bezkonkurenčně nejoblíbenější českou komedii... a vlastně nejen českou.

Snímkem TWIN PEAKS: OHNI SE MNOU POJĎ nás David Lynch opět zavádí do městečka, které na první pohled budí zdání normality a poklidu. Hned druhý pohled však naše ideály znovu odsune do pozadí a ukáže, že "není všechno zlato co se třpytí". Jakkoliv se tato "lynchovinka" zdá neproniknutelnou a tajuplnou, obsahuje pod šíleně velkou vrstvou symbolů, snů a tajemných obrazů silné poselství. Při prvním sledování se toto "poselství" dá obtížně vypozorovat. Po dalším a dalším sledování tohoto opusu (+ dalších snímků o městečku Twin Peaks) se však tyto vrstvy postupně odkrývají a mnohé symboly získávají své konkrétní místo v reálném životě. Přesto: nebyl by to David Lynch, kdyby mnohé ze svých myšlenek i poté nenechal nevysvětlenými a zahalenými rouškou tajemství. A právě i díky (či kvůli) tomuto není TWIN PEAKS: OHNI SE MNOU POJĎ filmem na jedno shlédnutí. Shrnuto a podtrženo: i tento Lynchův opus patří ke skvostům ze žánru mysteriózních thrillerů/hororů. Pro mě osobně je vedle Davida Lynche jen velmi málo filmových tvůrců, kteří dokáží zprostředkovat tak intenzivní "obrazově-zvukový zážitek".

PIXAR opět (během pouhých tří minut) ukázal, že umí. PRO PTÁČKY je totiž nesmírně zábavný a veselý kraťas, který navíc perfektně vykresluje a zachycuje emoce jednotlivých postav (ptáčků). V neposlední řadě je tento snímek prodchnut nebezpečně pozitivní hudbou. Tak tomu se říká skvěle odvedená práce.