Svratkin

Film plný barev, kontrastů, tíhy i lehkosti. Stálé prolínání dokonalého s nedokonalým, několik osudů, které jsou svým způsobem odsouzeny ke střetávání, v němž se teprve ele ukazují a naplňují. Úžasně zpracované!

Úžasné. Nejvíc se mi líbí, jak dokázali tvůrci zachytit velké množství lidí, kteří se nechali překvapit a poodkryli se pod vlivem emocí zřejmě proti své vůli o něco víc, než by sami chtěli. Ať už se jedná o takové, kteří považovali svou práci v reklamě jako morální a nesporně obhajitelnou a zároveň odsuzovali mystifikaci českým snem (Nadži, paní od snímání reklamních letáků) a tím nastavili otázku, co je to vlastně podvod a mystifikace, nebo o ty, kteří házeli blesky všude kolem sebe, jak je to hrozné lhát a klamat a do toho naprosto nedůvěryhodně povídali o tom, jak jim bylo naprosto jasné, že se jedná o podfuk. S komentáři o tom, že dokument je bezobsažný se nemůžu ztotožnit už jen proto, v jakém napětí mě dokázal od začátku až do konce udržet. Zneklidňuje, útočí na cosi uvnitř a už toho si cením.

Zajímavý pohled na dění po válce. Zabydlování vesnic po odsunutých němcích, běžné problémy... Hodnota tohoto dfilmu je spíš kronikářská než umělecká, ale koho tato doba zajímá, je určitě dobré jej vidět.

Z jedné strany Schindlerův seznam, z druhé strany Zelená míle. Od filmu, který si v žebříčku stojí mezi těmito skvosty jsem čekal mnohé. Záplavu myšlenek, skvělé herecké výkony, brilantní scénář, dokonalou kameru... Ne však to, že hlavní, co ve mě zůstane budou vzpomínky na Brada Pitta, který svým mácháním baterkou připomíná mladého padawana. Nechci filmu upírat zásluhy - kamera posledních scén byla skvělá, herecký výkon Gordona Freemana jako obvykle velmi dobrý a přesvědčivý, zajímavá myšlenková linie lidí, kteří žijí život naplno svou prací... Na druhou stranu ale do očí bilo tolik jiných věcí - nepřesvědčivý Brad Pitt, otázka za co trpěla jeho žena(?), střídání zbytečných zdlouhavých scén a nedotažených vražd, o kterých se divák nestihne dozvědět prakticky nic, momenty, které svou samoúčelností upřímně rozesmějí... Zábavný, napínavý, lehce (velmi lehce) nadprůměrný film, který by v režii někoho zkušenějšího měl snad i na čtyři hvězdičky.

Zpočátku děj místy skřípal, vrzal a zadrhával, chvilkama mi film přišel přehrávaný nebo zase nedotažený. Poté, co jsem si však uvědomil, že tohle dílko je z továrny pana Gaimana mi bylo všechno jasné. Ač jsem se na film díval sám, u některých scén jsem se přistihl jak se se smíchem hlasitě ptám, co to má sakra znamenat? Gradující příběh plný vtipu, inspirace a pohádkové naivity v osobitém stylu jeho tvůrce. Krásně zvrácená a bezostyšně se vysmívající do očí jak filmům minulosti, tak snad celému světu.

Zábavný, aktuální, kýčovitý, trapný, vtipný, staronový, originální, přeplácaný, debilní... Dalo by se použít ještě plno dalších adjektiv, ale díky skvělému poměru těchto surovin se zdá, že pejskokočičkovské "když smícháme sto dobrých věcí, tak se z toho stane jedna stokrát dobrá věc" se blíží k pravdě. James Cameron stvořil pěknou bajku, která nastavuje (lehce pokřivené) zrcadlo naší moderní společnosti a je pochopitelná snad a pro všechny. Jen mi je líto, že velkou část svého potenciálu film ztratil hepyendem, bez nějž by divák možná mohl opouštět sál i s pocitem, že se jej tato bajka týká.

Pěknej film na dlouhý volný večer s vínkem a něčím na zub. Zvlášť na začátku je nasazená vysoká lať, kterou bohužel pan Mangold nedokázal během celého filmu znovu zdolat. Proto není dobré čekat, že bude ta úžasná kamera a velice příjemnej styl začátku provázet diváka celým večerem, ale i tak je to film, který stojí za to shlédnout. Je vidět, že Johnny Cash je i po letech vděčným tématem! - 80%

Maher procházející celým světem, aby na různých místech mohl všem říct, co si myslí o náboženství. Mluvit s ostatními, ale neposloucht je a cokoli se jen trochu příčí zažitému a obecně uznanému okamžitě potopit... Z dokumentárního má tento film velmi málo, cílený zřejmě na americkou širokou veřejnost, nových či zajímavých myšlenek minimum, ale aspoň jsem se ve vlnách zklamání párkrát zasmál...

Na prvotinu opravdu dobrý dokument, ve kterém se krásně prolínají dvě linie - bývalá třída nábožensky ne docela korektní školy a fanatické členstvo triumfálního centra víry. Děj by sice mohl mít větší spád a ukazovat na manipulaci ještě hlouběji, ale nedělá to a možná právě touto nevtíravostí se mi tak líbí. I když se nesnaží nijak šokovat a zveličovat, tak je asi každému jasné, jak to asi s "vírou" v takovýchto organizacích bude.. Chvilkama jsem byl naštvanej, chvilkama se mi dělalo špatně (hlavně když se opravdu nechutně manipulovalo s dětma, který mají malou obranyschopnost proti vymívání mozků), chvilkama jsem se musel smát absurditě lidského chování.. Dobrej dokument!

Velice slabý film, který bych se chvílemi nebál přirovnat k hororové tvorbě Petra Jacksona. Bojužel, Petr Jackson to myslel jako recei, Lussier asi ne... Velice jednoduchá, až trapné dialogy, očekávatelný děj, absurdní chování postav... Zkrátka celý film staví na tom, že je ve 3D. Bohužel, to je jen nová metoda, která brak nechává stále brakem.. Ale ano, musím uznat, že letící krumpáč na hlavu a některé jiné 3D objekty rychle se blížící ke mě lekaly a zážitek jsem si svým způsobem odnesl...