Peabody

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, . Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (velmi špatné, sehnal jsem). Pokud jde o Bláznovu smrt, jak píši v přehledu - režijně děsně utahané, exnerovská elegance a zájem o ženy jsou pochopitelně normalizačně rázně uťaty, šedivost a vleklost je hrozná.

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, . Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (pozdější dodatek -sehnal jsem a je to blbé) a pak je zde pochopitelně seriál s docela dobrým Michalem Dlouhým.  Pokud jde o Poklad byzantského kupce, považuji to za filmově snad nejlepší, docela to jde i jako detektivka, Vala je zde prezentován jako dívkař, což roku odpovídá, jeho elegance je sice v kostýmech, ale podle mne ji nemá dost v sobě /v tom je Kodet lepší). Herci jsou velmi dobří, Jiří Sovák coby archeolog Soudek (klasická exnerovská rekvizita) vynikající. A Gabriele Vránové to prostě velice sekne (snad nejvíc co si vybavuji) a  dobře jdou s Valou k sobě. I malé role jsou zde skvělé, Jan Libíček výborný, Prachař, Lohniský, Šmeral, velmi dobrá detektivka a výborná adaptace.

pop dvou dílech trochu brzo, ale zatímní dojmy - slabota slabota (podotýkám, že do Dejvického divadla chodím poměrně často a některé inscenace miluji. Ne všechny), Kopírování zmíněných předloh, rádoby - podobně jako u Okresního přeboru - zejména v prvním díle zastřené více než rusnokovskou mírou zbytečné vulgarity. Předstíraně černý humor s vozíčkářem, zde zaminovanému Comebacku ani po kotníky pokud jde o charakterizaci a odlišení postav. Doufám, že se to zvedne, ale míra nejistoty je vysoká

vzali jsme si naštěstí dost chlastu a řvali smíchy. Sestřelit kosmickou stanici na orbitě šípem je pro Ramba easy. Nesmějme se obdivu nad tím, jací jsou mudžahedíni pašáci a jak nás mají rádi (i james Bond je s nimi kámoš). Až o něco později se ukáže, jak nás nenávidí, ale jak jsou jim naše prachy, zbraně atd. dobré a tehdy si na lstivé Afghánce nikdo nevzpomněl. JInak je to pochopitelně hrozná sranda, pokud to někdo chce brát vážně, mír jeho duši. .

celý film je studený jako Sharon Stone, i když Sly předvádějící své svaly, cévy, šlachy a kombinaci testosteron/bobule/ botox ve studéném světle taky není k zahození. Opět smrtelně vážné tam, kde by špetka humoru pomohla přenéíst se přes hrozné herecké výkony a debilní scénář. MOžná, že hadry který má sharonka na sobě jsou super sexy, jak zde někdo vyplachuje své noční sny, ale kromě pár zajímavých nápadů s tím, jak ukrýt výbušninu se to nedá a finále, ve kterém vybuchuje snad všechno na zeměkouli včetně jejího vnitřku se to fakt nedá brát jinak než jako velký a dost blbý happening.

prohoda, viděl nekdy někdo z autorů, jak vypadá horolezec??? tyhle hory svalů by nikdo nahoru nevynesl, leda banda šerpů a běhat v ledových dírách v tričku je taky takové ... hollywoodské. Je to asi jako kdyby hrál Sly maratónce, absolutní nesmysl. Kromě toho něco klišé o padouších a tak, Nejstrašnější je, jak se to všechno bere smrtelně vážně - jinak by to jistě šlo vzít jako vtip. Demolition Man se svým nadhledem je o dvě třídy výše.

WTF ??? to fakt nešlo vydýchat. Skvělé 3D je, pomo promine, skvělé snad tak na úrovni roku 1955, kdy už taky 3D s brýlemi existovalo. Připadá mi to jako když vinař vezme špatné víno a udělá z něja barrique a myslí si, že z něj bude super vec. Nebude.

z mého hlediska hrůza. celé ve dvou dekoracích, neděje se kromě kopy řečí o odpovědnosi predsedkyne SZM v zásadě vůbec nic, vtipy s brýlemi, skrz které není vidět, místní blběnka vyjíždějící po doktorovi, který neví o medicíně vůbec nic (prokouknout by ho musela snad i žákyně zvláštní školy). Komické situace jsou na úrovni školní besídky ve třetí A. Herecké výkony jsou taky hrozné. Nevidím ani bod, který bych měl dát, za čo, preboha, sudruhovia???

Tak kritickou talk show jsem neviděl, spíše takové povídání a místy moderátorské tápání, doprovázené až nepříjemnou pražštinou pana Buriana, která mne u hudebníka až zaráží. Ale třeba jsem měl smůlu na díl, nicméně ve mně nevyvolal chuť vidět další

Po prvním dílu si myslím, že to není nijak špatné a Mikuláš Huba je jako obvykle vynikající, jasně - zdraví se soudruhu, ale to bylo pravdu normální v té době, důraz na dělnické prostředí a zlepšovací návrhy je taky dobový, ale současně to není vyloženě schematicky ploché. Přece jen je to už za Gorbačova a Slovensko bylo ve druhé polovině 80. let výrazně méně ortodoxní než Čechy a Morava. A pan Párnický okolo tohoto mini seriálu natočil Južnou poštu a Káru plnou bolesti, což jsou oba velmi dobré filmy. Uvidíme jak se to dále vyvine.