Peabody

Snad jen upřesnění, točilo se v Itálii v universitním městě Padova. Je to debut Sylvy Koscina, jinak moc pěkné herečky šedesátých let, dokonce dělala zkoušky na hlavní bond girl v Z Ruska s láskou, ale Daniela Bianchi se zdála při castingu slovanštější. Dlouho mi trvalo, než jsem v otci hrdinky a současně šéfovi špionáže poznal velekněze Klanga z Help (McKern). JInak je to roztomilá Bond parodie, Bogarde hraje ve stylu svých doktorů takového lehce praštěného nekňubu docela mile. Jeho kód je 008, protože film vlastně začíná odebíráním a ukládáním pozůstalosti po agentovi 007 (včetně zaječí pacičky pro štěstí). Robert Morley hraje M taky docela stylově. Jinak pochopitelně každý v tehdejším Československu pracuje pro tajnou policii, nebo je britský agent (těch je méně). Taková dobová srandička, kdo má rád Bondy, doporučuji.

Detektivky D. L. Sayersové jsou podle mne báječné a dlouho jsem nechápal, proč, na rozdíl od Agathy Christie nebo AC Doylea nejsou zfilmované nebo upravené pro televizi. Až v sedmdesátých letech jich pět natočila BBC. Vražda potřebuje reklamu je jedna z nejlepších detektivek s lordem Petrem a byl jsem hodně zvědav, jak ji udělají. Z hlediska zápletky, padouchů a celého děje s je to udělané dobře, ne zcela průhledně a je to klasická briská detektivka, jak mám rád. Ovšem BBC to natočila velmi šetrně, pokud jde o rozpočet, dokonce bych řekl až ve stylu pražských televizních detektivek ze stejné doby. Poirot je roti tomu vysokorozpočtovka a ono je to znát, tady je minimum exteriérů, ač se děj odehrává v Londýně a jeho okolí včetně lesů, u tohoto seriálu se skoro nedostáváme z ateliéru. To byl asi pochopil. Redukce některých dějových linek je taky pochopitelná, je jasné, že kriketový zápas by byl asi moc drahý, ale proč - pro zjednodušení ? - u TV 4 dílného seriálu - ale vypadla i lordem Petrem navržená kampaň na cigarety, popisované jízdy automobilů s Dianou de MoOmerie jsou silně zredukovány (přitom v Poirotovi veteránská auta září). Největší problém je ale casting a - bohužel - u hlavní postavy. Ian Carmichael je herec docela slavný, aristokratické postavy jsou jednou z jeho specialit, hraje to tady trochu až moc s nadhledem nebo prvky parodie (třeba jeho vstup do reklamky a některé repliky). Problém je ale v naprosté fyzické nepodobnosti s lordem Petrem. V knize je lordu Petrovi když přichází do reklamní agentury, 35 let. Carmichaelovi bylo 53 a klidně může hrát lorda středního věku, je odpovídajícím způsobem zakulacený, rozhodně se nepohybuje s elegancí pardála, jak charakterizují lorda Petra jeho kolegové. Když skáče ze zahradní plastiky z výšky do mělkého bazénu, je každému jasné, že to Ian Carmichael nemůže udělat a kdyby skočil, nezůstane v bazénu žádná voda, protože Archimedovým zákonem vytlačí vše. V knize se do lorda Petra zjevně zamiluje nejen "lehčí" Diana de Momerie, ale i sestra zavražděného Pamela Dean a je předmětem obdivu ("byly by mu daly všechno") i u osazenstva Pym´s Publicity, v češtině Randallových reklam. To je u Iana Carmichaela velmi, velmi nepravděpodobné. Po 12 letech v dalších dílech je už díkybohu jiný a podstatně vhodnější herec, Edward Petherbridge, který skutečně vypadá jako Wimsey, i podle explicitního popisu jeho fyziognomie v knihách - Ian Carmichael má klasickou širokou tvář. Wimsey má mít úzkou, liščí čelist. Opravdu casting ve Vražda potřebuje reklamu nechápu - zejména když si to točili Britové sami. Když Svatého, což má být výrazný krásný elegán, hraje Val Kilmer, který má elegance asi jako sešlápnutá plechovka od Coca Coly, budiž, to je Hollywood. Ale BBC ??? Takže doporučuji jen velmi silným milovníkům lorda Petra, všem ostatním spíše se na tuto pětici vykašlat a podívejte se na Strong Poison, Have His Carcase a Gaudy Night. Jsou podle mne mnohem lepší. Jen tedy nechápu, co je na tom mysteriózní, je to klasická krimi.

Problém jak hodnotit povídkové filmy - podle vrcholu ? Podle dna ? První povídka Sero tutta per te s vynikajícím - skoro vždycky - Ugo Tognazzim a krásnou - absolutně vždycky - a navíc hezky obnaženou - ne vždy, ale většinou moc pěkně - Stefaniou Sandrelli (neuvěřitelná forma ve 32 letech) je podle mne čtyřka, stejně tak třetí, s výborným - většinou - Alberto Sordim. Můj problém je paolo Vilaggio - skoro vždy (pro mne osobně) trapný - a když v jeho povídce není ani Edwige Fenech, ani Ornella Muti, nemá to co zachránit. Takže summa sumárum trojka, dvě velmi pěkné povídky a jedna horší z Afriky. U první navíc Ennio MOrricone a Mauro Bolognini, Sordi se režíroval sám .

jednoduchá dobová komedie, muž středního věku, láska a mladá dívka, půvabná hudební scénka raného francouzského rokenrolu s Les Chausettes noirs v klubu.

Seriál mi moc skvělý nepřijde, ano herci ano, ale je podle mne dost normalizačně ujetý, budování, hnusní pravičáci jak likvidují poctivé komunisty atd. Ne že by se to nedělo, ale tady mi to přijde dost papírové. Ovšem a především co tady podle mne stojí za vidění, je Zuzana Kocúriková, v krásné formě a prostě nádherná ženská, která stojí za vidění v kakékoli sebemenší scénce.

Film je to velmi dobrý, zejména pokud ho zvládnete anglicky, protože rozdíly jazyka, kterým mluví Marlowe jako Brit z vyšších kruhů, Grey (výborný Tom Courtenay) jako člověk z rodiny s nízkým statutem a americké angličtiny, je, stejně jako v knize, součástí děje. Každému doporučuji přečíst. Jediné, co mne děsí, je oficiální text distributora, opravdu hrozný, když pominu, že Marlow má na konci e (2x, ne náhoda), je děsivým přepis "vezení Chang Jail" Za prvé je to Čangi, opět chybí samohláska na konci a za druhé Jail je vězení, je to asi jako kdyby někdo napsal, že seděl ve věznici Pankrácká věznice. No pak je úplný nesmysl, že Král nemá proč zachránit Marlowovu ruku kromě toho, že jsou přátelé, Marlowe zakopal za dráty peníze, které Král potřebuje. Navíc "vězňové aliance" ?? WTF, normálně se používá Spojenci. Taky tu není moře, v knize ano, ale ve filmu ne, celá linie vesnice je vynechaná.

Viděl jsem báječnou inscenaci v divadle Na zábradlí, ve druhém vrcholu jeho úrovně a to byla krása. Tohle je shit, bohužel pan režisér Klein opravdu nemá pro Hrabala pochopení. Skvělé herecké výkony, nad kterými se zde rozplývá mnoho hodnotitelů, mi až na vyjímky unikly, ano, ńadra Markéty Hrubešové mi neunikla a je za ně ona hvězdička. Pavel Zedníček hrál i v onom divadle, ale tady je to taková televizně bakalářská limoška s umělým sladidlem a chemickou ovocnou příchutí, značně vyčpělá - bez bublinek. Pavel Kříž musel v Kanadě nebo kde to byl projít snad lobotomií, protože po Zámku nekonečno a konec konců i Básnících už po návratu do vlasti nezahrál podle mého nic. Poulení očí (andělských) to nevytrhne. Ano, Příliš hlučná samota je ještě horší Hrabal, ale to není moc velká útěcha.

Irena Obermanová - OMG. Neznám případ, kdy by se žena s dětma chovala jako - škrtám kráva a píši - její hrdinka, myslím, že je to velmi nekvalitní projekce toho, jak by se jí líbilo být - jak sama píše - ošukaná. Kolem hlavní hrdinky se motá několik o ni usilujících mužů, což je v zásadě totéž, jako když my muži sníme o tom, jaké by to bylo mít hodně ženských. Prostě počůrané prostěradlo. Výkon Veroniky Žilkové odpovídá mé charakteristice hlavní hrdinky, nevím, nakolik je to super herecký výkon dle školy Stanislavského. Tomu odpovídají i ostatní hodnocení kolísající od super po super trapná. Pan režisér si taky nějak nevěděl rady s tím, jestli to pojmout brechtovsky zcizeně, nebo prožitě dle zmíněn školy. Takže mi to připomnělo pana Horníčka a mírně bych jej parafrázoval : část herců hrála přísně zcizeně a část hluboce prociťovala, je jedno, kteří byli kteří, stejně to laskavý divák nepozná.

Když Mac Frič kritizoval Slavínského filmy za to, jak všude cpe luxusní křišťálové lustry, protože jako kluk z chudé rodiny k nim cítil úctu, tak tohle je vynikající příklad. High society ministrů a radů tančí a lidová bodrá (souhlasím s kolegou, že zde opravdu odpudivě) Antonie Nedošínská jim vysvětlí, že buřty s cibulí jsou lepší než kaviár. To by se jeden ... .Přesně splněný sen chudého chlapce. Lída Baarová toporná jako obvykle, někteří režiséři z ní uměli dostat (a taky ji nasnímat) něco víc, ale Slavínský nikoli. Kovařík figurkaří ještě trapněji než bývalo v té době zvykem, operní zpěv J. Gleicha se do příběhu hodí jak kolibřík do politiky. Základní zápletka je tak na Tv bakalářský projekt. Jiří Plachý je schopen si uchovat určitou eleganci a snad i nadhled, za to tu jednu hvězdu - jinak opravdu děs.

Zachar si tohle vystřihl mezi dvěma erotickými komediemi s Edwige Fenech na německou zakázku. Je to zjevně dobíhající projekt 60 let, i proto se Ida Rapaičová ochotně obnažuje, nejen sexi zadok, je tu i frontal, byť jen do pasu. Scifi nechápu proč by mělo být, je tu Satan, snad to vynalézání nepoživatelné umělé stravy?. Největší problém je podle mne naprostá neujasněnost zda to má být komedie (říkal jsem si - ha rytíři ze Sitna, to asi Francouzi svoje Návštěvníky opsali), nebo vážné drama o boji s ďáblem. Bohužel komiku Jeana Reno plynoucí z nevyhnutelného konfliktu několika set let rozdílu tady vůbec nemáme, oba rytíři se vyznají i ve dvacátem století. Mezi to je střižená naprosto surreálná scéna maškarní zábavy jakéhosi vědeckého ústavu, kratší, ale taky pitomé trdlování v cirkuse, Julius Pántik chvílemi neví, co má hrát a jak se zašklebit, Obermaierová nemá nic co by ukázala (jinak měla v tu dobu dost, ale tohle není Souhvězdí panny), Menšíkův projev absolutně neladí s ostatními (je civilní jako vždy), Lír hraje jednoho ze svých recepčních a rád se nechá zkorumpovat. Škrcení se s ďáblem v zelené chlorofylové lázni mi připomnělo Funese v rabbi Jacobovi a žvýkačce, ale tohle opravdu není komedie. Takže hvězdička jen za nápad, režie je příšerná a scénář jakbysmet.