Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (150)

plakát

Zaklínač - Série 2 (2021) (série) 

Jako neznalec knih a her změny v příběhu nerozpoznám. K druhé sérii mám jiné výtky. Budget sice narostl, ale některé lokace, kostýmy i triky stále vypadají lacině. Nejvíce do očí bijící je casting epizodních postav, i ve filmech pro dospělé najdete zdatnější herce. Ani casting hlavních postav není kdovíjaký. Yennefer zkrátka nemá charisma femme fatale, Fringilla je nijaká a děda rocker Vesemir mě nezaujal jako důležitá postava. Scénář vkládá postavám do úst repliky, které znějí nevěrohodně a místy jako parodie. Zejména nadužívání slova na F je až komicky trapné. Příběh táhnou zejména Geralt a Ciri, ostatní dějové linie mě nedokázaly zabavit a vzbudit zvědavost, co se bude dít dál. To dokázal až poslední díl, který zajímavě rozdal karty a celkem se i těším na třetí řadu. Tam ale už tvůrci nemají prostor pro chyby – musí seriál vytáhnou o úroveň výše po všech stránkách, aby byl Zaklínač blíž velkým fantasy ságám a nebyl pouze soudobou verzí Herkula Kevina Sorba s vyšším budgetem, protože druhá série v mnohým scénách svým přímočarým lineárním vyprávěním a soubojem s monstrem v každém dílu tento devadesátkový seriál až nebezpečně připomínal.

plakát

Matka versus android (2021) 

Teskná atmosféra je to jediné, co v tomto filmu funguje. Nelze to svádět na nízký rozpočet: post-apokalyptická úzkost na diváka dolehne i přes to, že se o destrukci měst a rozpadu civilizace dozvídá pouze v dialozích. Proto by ani nevadilo, že se většina filmu odehrává v lese a absentují akční scény. Ale ten scénář... K hlavním postavám si divák nevytvoří vztah, nejsou ničím zajímavé a scénáristé jim umetají cestičku. Máme věřit, že roboti bez milosti likvidují lidi, když týpek s těhotnou partnerkou před nimi v klidu uniká? Film ustaví přísné kontroly lidí, aby se na to zapomnělo při kontrolách u obřího města... Matka těsně po porodu dokáže čelit skupině robotů, zatímco množství ozbrojených sekuriťáků pozabíjí robot jeden... V tom moment se film stává komickým, což jen dovršuje závěrečná "instagramová" montáž... A nejhorší na tom je, že jsme tematiku zániku civilizace a těhotenství v posledních letech už viděli, a to v mnohem lepším provedení: Bird Box a Quiet place. 

plakát

Poslední noc v Soho (2021) 

Poslední tři Wrightovy filmy sráží scénáře. U konce světa je spíše podivné než vtipné. Baby driver přinesl patetický romantický příběh, který kvůli terminátořím nesmrtelným záporákům byl ve finále až nechtěně vtipný. Poslední noc v Soho má z těchto tří filmů nejzajímavější premisu – dívka se záhadně ocitá v minulosti, kde pozoruje život aspirující zpěvačky. Scénář sice působí jako rozvinutá hororová povídka, ale díky podmanivé audiovizuální stránce mi to příliš nevadilo. Film utekl, měl skvělou atmosféru a scénografii. Tvůrci skvěle pracovali se světlem a střihem a divák si může odnést i nějaké myšlenky k zamyšlení (60. léta nebyla tak růžová, jak si mnozí nostalgicky vybavují). V Soho mi ale chyběly výraznější scény, které bych by mi utkvěly v paměti a také napětí, protože po většinu filmu nemáte pocit, že postavám hrozí reálné nebezpečí. Mám dojem, že by Wright udělal lépe, kdyby si pro svůj další snímek nechal někým jiným napsat scénář a on se tak mohl naplno věnovat pouze režii.

plakát

Matrix Resurrections (2021) 

Tohle si fanoušci nezaslouží. Resurrections je plivnutí do tváře všem, kteří milují původní trilogii. Chce to být meta, chce to být neotřelé, ale je to jen špatnej film. Nic v něm nefunguje: otřesné kostýmy, prkenní herci, nudná choreografie akčních scén, příšernej střih a ten scénář... Podobně jako když sledujete zápas a váš oblíbený tým prohrává po úvodní čtvrthodině 0:3, tak i u tohoto filmu jsem si po chvíli říkal, že dokoukat to do konce bude bolet. A bolelo. Nebo vlastně ani ne, protože mi bylo úplně jedno, co se na plátně děje. Bez napětí, bez jiskry, bez emocí a bez nových myšlenek. Prázdný film, který špiní odkaz svých předchůdců a nemá ani co říct k současné společnosti, i když se o to očividně snaží.

plakát

Limmy's Show! (2009) (pořad) 

Výborná skeč-show. Jen škoda, že není nikde ke zhlédnutí v angličtině.

plakát

Ulice strachu – 3. část: 1666 (2021) 

Třetí díl je jednoznačně nejslabší z celé trilogie. Postrádá více znepokojujících momentů a výraznější napětí. Hlavní negativum vidím zejména v tom, že je zakončujícím dílem trilogie. Proto se roku 1666 věnuje pouze v první polovině, zatímco ta druhá slouží jako zakončení celé série. První půlka až na pár výhrad dobře funguje jako dobový horor z raného novověku, ke té druhé nacházím zejména negativa. Jako ukončení série je to solidní, protože uzavírá všechny dějové linie a odpovídá na položené otázky. Bohužel ale již nepřináší sérii nic nového, chybí ji překvapení, napětí a navíc ještě neorganicky lomí film na dvě po všech stránkách odlišné části. Finále navazuje na černohumornou atmosféru prvního dílu, ale nikoliv na drásavou první polovinu tohoto filmu. Předěl mezi oběma časovými liniemi přináší až příliš velký tonální zlom a daleko lépe by fungovaly jako oddělené epizody. Každopádně Netflix lze za tento projekt pochválit. Nasadit trilogii ve třech týdnech je něco, kam by se streamování mohlo ubírat a nabízí dobrou alternativu např. k šestidílným minisériím.

plakát

Válka zítřka (2021) 

Válka zítřka nabízí svižnou akci, skvěle vypadající post-apo svět a vizuálně působivé příšery. Lidské charaktery jsou trošku šablonovité a některé slouží zejména jako komické prvky, ale první dvě třetiny filmu jsem byl naprosto spokojený v rámci popkornové zábavy. Tvůrcům se v ten moment nabízela překvapivá a originální "mind-fuck" zakončení, kterými by film katapultovali ke špičce žánru, ale bohužel po akčním i emocionálním vrcholu film pokračuje další půlhodinu a přináší pouze rutinní akci. K tomu navíc v neatraktivním prostředí Sibiře a zcela bez emocí a napětí,, protože bylo již zcela jasné, jak to celé skončí. Škoda. A Chris Pratt tady v plné nahotě odhalil, že ve vážných polohách vážně není dobrý herec.

plakát

Rick a Morty - Mortyplicity (2021) (epizoda) 

První epizoda páté série působila po rozpačité čtvrté řadě jako závan čerstvého větru. Tvůrci přinesli zábavný koncept s portálem do jiného světa, který skvěle napojili na druhou hlavní linku s "Aquamanem" a plně využili potenciál postav nešťastníka Mortyho a bohorovného Ricka. Dvacetiminutovku skvěle naplnili svými nápady, absurdními vtipy a také emocemi. Druhý díl je ale zklamáním a zavání tvůrčí vyčpělostí předešlé série. Sled zabíjení klonů ústřední rodiny mohl být zábavný a současně emocionální, ale rozhodně ne tímto způsobem. V epizodě vlastně nic není v sázce a nic jiného se neděje, než že se hlavní postavy navzájem zabijí. Jako by díl neměl přinést žádnou myšlenku, jen diváka oslnit kreslenou samoúčelnou brutalitou. Přitom otázky existencionalismu a morálních dilemat se tvůrcům s tímto tématem samy nabízely, ale zřejmě je nechtěli uchopit. Chybí emoce, chybí vývoj postav a hlavně vše působí již viděným a ohraným dojmem. Po tom, co se po třetí série stalo z Community, mám trochu obavu, zda se Harmon zkrátka nevyčerpal v prvních třech sériích i u tohoto seriálu. Snad mě uvede v dalších dílech v omyl.

plakát

Skvrna (2019) (seriál) 

V technických kategoriích se tomu mnoho vytknout nedá. Skvrna má poutavý post-apo vizuál, skvěle vybrané prostředí, solidní kostýmy a výbornou hudbu. Dohromady to vytváří tísnivou atmosféru světa, který ale bohužel scénáristé nenaplnili životnými postavami a už vůbec ne pro něj nenapsali kvalitní příběh. Ústřední příběh Skvrny nemá čím překvapit. Diváka nedonutí přemýšlet nad hlavními motivy, které jsou samy o sobě nosné. Myšlenky o rozkladu společnosti a neodvratném pocitu blížící se smrti tu nejsou dostatečně vykresleny. Je to celé velmi naivní, hloupé, nelogické. Dalo by se to vysvětlit tím, že hlavními postavami jsou děti, ale v tom případě nechápu, na koho Stream seriálem cílil. Hloupoučký a jednoduchý "dětský" příběh je v přímé kontradikci vůči zobrazování explicitního násilí a sprostých slov. Ani základní dějovou návaznost tvůrci u takto krátkého seriálu vůbec nezvládli. Jednotlivé díly končí chliffhangery, na kterých se povětšinou v dalších dílech vůbec nenavazuje. Dokázal bych odpustit prkenné herectví, některé levněji vypadající scény, ale to by musela Skvrna nabídnout alespoň částečně fungující scénář.

plakát

Semestr (2016) (seriál) 

Rozpad vztahu v přímém přenosu. Samotný příběh by nejspíš ve mně tak nerezonoval, kdyby nebyl podaný tímto hravým způsobem, který tvůrcům po narativní i technické stránce musel dát zabrat. Všechny profily, zprávy a celkově chování hlavních hrdinů na síti působí velmi uvěřitelně. Tvůrci otevřenými záložkami webového prohlížeče a nuancemi v pohybech myší krásně vystihli duševní pochody hlavní hrdinů. A zachytili chladnoucí vztah velmi současný způsobem, který dobře vystihuje soudobou generaci, ale také univerzálnější pocity odcizení, které sebou přináší nejen rozklad vztahu, ale také moderní technologie. Prostorová vzdálenost zkrátka někdy není tím hlavním důvodem, proč se lidé ve vztahu cítí osamělí.