fabecc1222

Takové to tehdy bylo? Tady bych tomu věřil, že přesně takové to bylo. Výborně načrtnutý dobový příběh, který působí velmi přirozeně, že se s ním každý pamětník podle mého dokáže ztotožnit.  Klasicky silná předloha od Šabacha opět nezklamala, a tvůrci tak na základě jeho díla dokázali stvořit další dobovku, která patří k tomu nejlepšímu, co u nás v posledních letech vzniklo. Mladá parta lidí, snažící se protloukat životem, a na pozadí toho všeho tehdejší režim, a všechny útrapy a rizika s ním spojené.

Oproti prvnímu dílu přibylo humoru. Hlavně díky novinářské lince, a klukovi, hraje na píšťaly nosem (wtf). Tony na jednu stranu zahleděný do sebe, ale začínají se ukazovat i (zřejmě) jeho pravé emoce, vůči Sandy, nebo paní na hřbitově.

Seznámení s postavama. Klasický první díl, nahazujeme udičky na linky. Gervais opět za kokota, tentokráte s jakýmsi opodstatněním, že se mu něco stalo v životě, a to ho ovlivnilo. Parta looserů v bídných novinách je takový Gervaisovský evergreen.

"Ne, ne, ne, To není skutečné" I tak se dají pomocí jedné z nejhorších filmových scén poslední dekády popsat pocity z nového Matrixu. Nebo jednoduše ho označit jako naprosto zbytečný film. Nový Matrix nepřináší do příběhu nic nového, a vesměs není žádný důvod ho vidět. Reeves tu předvádí jeden z nejhorších hereckých výkonů, které jsem kdy u tak známého hereckého jména viděl, a zaslouženě si podle mého dojde pro Zlatou malinu. Nostalgie tu nefunguje, snaha o humor schazováním současného filmového průmyslu (Ve kterém se ale na druhou stranu snažíme uspět...) je asi to nejpovedenější, ale je to prostě málo. Pamatujete si na revoluční akci z původní trilogie? Tady je akce horší, než v současném průměrném akčním bijáku.

Třetí část životopisného cyklu, která měla tentokráte jen jeden díl. mi z těch tří přišla asi nejslabší, což ale neznamená, že by byla špatná. Řekl bych, že v rámci historických životopisů je tato koprodukce stále tou nejlepší, která u nás vznikla. Tvůrci podle mého od začátku počítali se dvěma díly, a pak v rámci úspor museli zúžit scénář na jeden díl, jelikož látky pro dva díly je tu opravdu dost, a stopáž tak neumožňuje tolik proniknout do jednotlivých dějových linek. Stejně tak výprava se musela uskromnit spíše jen na interiéry, a dočkáme se řešení hlavně interních vztahů, než globální politické situace s davovými scénámi. Vyzdvihnout lze hlavně bezchybné namaskování Kotka, který opravdu vypadá jak nemocný, životem unavený vladař, proměna opravdu neskutečná, a stejně tak i jeho nejlepší herecký výkon. Oproti tomu taková Pauhofová od prvního dílu nezestárla ani o minutu, což je ale takový evergreen sérií tohoto typu... Závěrečné odcházení panovníků jedné generace, a postupné předávání moci novým velmi hezky uzavřelo tento cyklus.

Jeden z těch pořadů, kdy z plánované série zůstalo pouze u jednoho, v tomto případě Silvestrovského dílu. Obecně si myslim, že tenhle typ skečových pořadů už je v podstatě za zenitem, ale tady se to sešlo a  možná dobře, že zůstalo u toho jednoho výborného dílu, a nemohla tak vlastně nikdy kvalita pořadu upadnout :D Tenhle Silvestrovský speciál se opravdu povedl, a já ho dávám pravidelně na Silvestra rok co rok. Dobově je to pochopitelně rok co rok méně aktuální, ale kdo si tehdejší věci pamatuje, tak ho pobaví i dnes (Opencard + Dneska už i Okamura, což tehdy neměli ani pořádně tušení :D). Supermarketová písnička je neskutečně chytlyvá, a jedna z nejlepších parodických písní, co se u nás kdy natočili.  "Jsem Robin Hood, bohatým beru, chudým dávám - "Ale já to nechci" - Drž hubu!"

Je třeba říci,že to opravdu nebylo moc dobré. Všudypřítomný playback, a samotný koncept pořadu už několik desítek let za zenitem, což si však někteří naši umělci stále odmítají připustit, a snaží se o oživování podobných typů pořadů. Výběr vystupujucích nastaven tak, aby se líbil převážně věkové skupině 65+, ale to se vzhledem k hlavnímu motivu pořadu asi dalo očekávat. Oproti Nově nebo Primě aspoň ČT natočilo něco nového, a nedala jen výběr svého archivu, ale brát to jako nějakou velkou pochvalu, to by fakt na ČT neměli.

Druhá série skočila vcelku dost dopředu od první, ale zajetý styl seriálu zůstal stále stejný. Furt se mi líbí to politikaření na pozadí katastrofy. Opět mi to hodně připomíná naše prostředí, a v mnoha postavábych se dali podle mého najít české ekvivalenty. Podobně jako u první série, tak i tady mi přišlo, že těch šest dílů je pro tvůrce málo, a některé linky tak zůstají otevřené, a mám obavu, že v příští sérii se zas skočí jinam, a řešit už se nebudou. Na druhou stranu zas malý počet dílů nenabízí možnost k nějakým velkým oddechům a pauzám, a furt se něco řeší, a není tu skoro žádného hluchého místa.

Dva roky čekání na seriál ze světa, jehož potenciál je díky oblibě her možná ještě větší, než u Hry o trůny, a kde některé postavy mají právě díky hrám potenciál stát se těmi nejoblíbenějšími ze světa fantasy na pěkných pár let, a přišlo akorát takové zklamání... Těžko se vypisovat, kde se stala chyba, přes všechny ujišťování, jak tvůrci žerou předlohu, jak jí respektují, i přesto si z ní skoro nic nevzali, a místo toho přinesli do seriálu vlastní nápady... Už v první řadě byli náznaky toho, že se scénáristi s talentem zrovna nepotkali (linka Yennefer), a když ještě získali dojem, že mohou vymýšlet další a další nápady, tak se tento fakt jen prohlubuje. Světu Zaklínače chybí takový ten Jackson na tvůrcovské pozici, který by měl viditelnou lásku k danému světu. Samotný Cavill v hlavní roli to bohužel neutáhne, a když se Freya Allan rozhodla pomocí plastických operací kompletně změnit svůj obličej, tak už ani ta Ciri neudělá radost. Přitom třeba na Triss je vidět, že tvůrci si kritku umí vzít k srdci, protože Triss už je konečně ta Triss, kterou jsme všichni chtěli. Jenže na každou nápravu bohužel přicházejí dvě nové chyby, a linky s monolity či démony jsou scénaristický propadák. Ignorování Shani, či stálá přítomnost některých vymyšlených postav (Přitom v tomto světě jsou potenciálně desitký postav, které lze zapracovat) nenabízí mnoho optimismu směrem k dalším řadám.

Řekl bych, že v rámci těch komedií od Lipského, či dua Svěrák-Smoljak je tato ta nejvíce nápaditá, a nejvíce originální. Dobové zařazení do Prahy začátku 20. století mixnutého s různými futuristickými nápady ("Dar přítele...") funguje bezchybně. Ústřední dvojice se výborně doplňuje, a vzniká spousta nezapomenutelných scén, spojených hlavně s jídlem a Plzní. Oproti jiným tehdejším komediím lze ještě vyzdvihnout výborný hudební motiv, který se prolíní celým filmem, a taky je tu na tu dobu, a žánrové zařazení překvapivě slizský záporák ("Připravím jí osud horší než smrt..."). Závěrečná, NĚMÁ! honička, která vypadá přesně jak z filmů někde z 20. let je skoro až tvůrčí dokonalostí.