fabecc1222

Suveréně nejdrsnější epizoda seriálu. Vidíme odchod mnoha postav, které to s námi táhnout už od začátku, a také to, jaké to má dopady na přeživší. Buck už definitivně dospěje ke svému nervovému zhroucení, které je načrtnuto již pár epizod zpět. Chudák Malarkey se musí dívat, jak mu všichni jeho kamarádi během pár dnů umírají, nebo jsou zraněni. Toy a jeho zranění nohy (V minulém díle chtěl boty, a řešil omrzliny na prstech = díky tomu se dá zpětně jeho linka zapamtovat) je asi to nejdrsnější zranění z celého seriálu, a ta bezmoc je tam úplně zničující. V tomhle díle jinak vidíme zase trochu jiný pohled, skrze vypravěče, kterého se ujal seržant Lipton (Wahlberg), docela dobře zapamatovatelný díky svému zranění ze třetího dílu, kdy mu málem ustřelili koule (Na což je i v tomhle díle upomínáno). Větší prostor dostává také nezničitelný Kapitán Amerika poručík Spiears, jehož nástup na scénu, a uvedení jako legendy, je naprosto pecková filmová záležitost. Pravý tvrďák a hrdina.

Tak je vidět, že spojenci se ve svém původním plánu dosti přepočítali, a ještě ke všemu nebyli na zimu pořádně připraveni. Ono když příjde tuhá zima, tak jde už opravdu do tuhého. Ideální díl na pohled na válku z pohledu doktora, protože v zimě se krom klasických bojových zranění ve velkém přidávají další strasti, jako omrzliny a další všemožné útrapy ze zimního období. Celkově má tento díl asi zatím nejtragičtější vyznání, poprvé tu vidíme výraznější ženskou postavu, která však bohužel nedopadne nejlépe, a právě doktora to nejvíce zasáhne. Eugenea si z předchozích dílů v podstatě ani nevybavuju, příjde mi, že pořádný prostor dostane až zde, a hned je z toho díl, ve kterém má hlavní roli.

Druhá série začíná ve velkém stylu, určitě jedním z nejlepších dílů seriálu. Celý případ už nám představen před lety v Expozituře, takže znalý divák příjde o moment překvapení, ale vlastně to vůbec nevadí, protože velké sólo tady v epizodní roli předvádí Vladimír Javorský jako slepý svědek, určitě nejlépe zahraná epizodní role ze všech. Mezitím Korejs rozjiždí svou cestu za pomstou Kozákovi, a vidíme v podstatě začátek otevřené války mezi nimi. Teď jen čekat, jak do toho zapadne nováček Vrána, posedlý poctivou administrativou a plněním pravidel. Zajimavé bylo také to, že týpek, co umí zabíjet 17ti způsoby, a Kozák si z něj slušně nadělal do gatí, tak opravdu splnil svůj slib, a zabil toho, kdo je za to zodpovědný...

Poprvé od úvodní epizody vidíme o něco umírněnější díl. Válečnou vřahu tentokráte vystřídá spíše pohled do hlouby vybraných charakterů. Opět dostává hlavní prostor Winters, v podání výborného Damiana Lewise, a jelikož už je to třetí epizoda, kde má v podstatě hlavní roli, tak se dá považovat i za určitou hlavní roli celé série. Vidíme taky různé protipólné charaktery, například právě Winterse a Nixe, velcí kamarádi, ale odlišní v celkovém přístupu k armádě, a k alkoholu...Každý se musí se strastí války potýkat po svém. Vidíme Winterse, jak se těžce aklimatizuje v již osvobozené Paříži, a také důležitou scénu s Buckem, u kterého začínáme vidět postupné psychické zhroucení. Na rotu E však to nejtěžší ještě nejspíš teprve čeká...

Před lety se jako z čistého nene na ČT zjevila nová kriminálka, která dosti vybočuje z řady mnohých kriminálek, které se u nás vyprodukují, a to díky aspektu výborně napsaných postav, které opravdu vypadají, jakoby vypadli z reálného policejního oddělení, a nejsou to žádné dokonalé archetypy policajtů, ale každý má své chyby a problémy. U jednotlivých dílů pak vidíme detailní pohled do vyšetřování, ale opět vidíme i případné chyby či neduhy, které se u policie stávají.

Celá kauza okolo skutečného Guru je u nás podle mého dost známá, takže dějově asi pro většinu z nás nenabízí nějaké šokující odhalení o tom, co se na takových seancích děje. Pro mě je tohle první setkání s produkty Voyo, a musím říct, že mě totou minisérií přijemně překvapilo, a určitě kouknu na něco dalšího z jejich produkce. Celá série je bravůrně zahraná, a klidně bych se nebránil různým oceněním pro zúčastněné. Arichtevova pevná režisérská ruka tu vede děj v pevně určených linkách, které gradují spíše už ve druhém díle, a samotné finále už je takový rekapitulační dozvuk. Každopádně myslím, že hlavně u ženského publika může nechat série značný emoční dozvuk.

Takhle zpětně člověka vidí některé ty věci úplně jinak. Z dnešního pohledu působí dost divně, že chlápek nechá cyklistu ležet na zemi, bez první pomoci, a jde na policii nahlásit, že tam leží sražený chlap. No jo, ale co kdyby žil a umřel během té doby??? Ani se mu nepokusil pomoct "Já na něj nechtěl šahat". No jo, ale bez mobilů...I tak ale mohl logicky zburcovat nějaké ty lidi na tom sídlišti, dost zvláštní situace...Tenhle díl byl zatím asi nejvíce akční, ačkoliv honička už působí z dnešního pohledu dost komicky, hlavně co se střihu týče, kdy škodovka skáče v zatáčkách jak vystřelená na trampolíně atd...Konfrontace Krejcárka (Krampol) s pozůstalými zatím nejlepší scéna seriálu.

Čtvrtý díl, a opět jsou v popředí jiné postavy. Tvůrci na to jdou vlastně chytře, ale při prvním koukání to moc neoceníte. Zpětně pak ty postavy vnímáte i v jiných dílech, jako třeba Bulla, který se už mihnul dřív, ale pořádný prostor dostane až teď. K tomu se ještě připojuje další nová tvář, Webster. Oba dva jdou naštěstí snadno zařadit i díky tomu, že jejich představitelé se etablovali v dalších rolích, a jsou obecně známi herci. Samotná operace Market-Garden pak představovala jedno z největších selhání spojenců v 2. světové válce, kdy se definitivně muselo připustit, že do vánoc doma vážně nebudou...Zajímavá potenciální paralela s dalším výborným válečným filmem "Přílíš vzdálený most". V ději jako takovém nejvíc zaujme souboj na blízko Bulla s německým vojákem, s výbornou zvukovou vložkou, kdy kvůli letectvu neslyší německého vojáka jeho spolubojovníci. Další silná chvilka příjde už v Eindhovenu, při vykonávání trestů na "kolaborantkách", které šli do postele s němci, těžko určit, co je za takový čin vlastně správné udělat, potažmo co je k tomu vlastně vedlo...Což bylo vidět, tak řešili u spojenci, kdy v jejích očích vidíte zmatek nad tím, co se děje.

Musim říct, že třetí díl už ve nezanechal takovou stopu, a to hlavně díky velmi rozvláčně první polovině, kdy Lisbeth jen vegetuje v nemocnici, a Michael rozjímá nad svými články, ale děj se dopředu příliš nepohybuje. Naštěstí se to zlomí při děsivé přestřelce v restauraci a od té doby to začně pořádně gradovat. Ve finále je vidět, že tvůrci by potřebovali nějakou tu půl hodinu navíc, aby závěr nepůsobil hodně zrychleně. Paradoxně tak první polovina velmi pomalá, a druhá naopak až moc rychlá.

Třetí díl už je spíš rekapitulační, než, že by přinesl nějaké velké zvraty či rozuzlení. Víceméně nakonec všechno dopadne tak, jak se dá čekat, ale je škoda, že nedojde k nějaké větší konfrontaci s Guru a jeho poskoky. Každopádně ukázka samotné scény odháčkování opravdu hovoří za vše, a tady už nemůžou být žádné pochyby o tom, jestli si za to ty ženské mohly samy.