zigíš

Dospívání v pozdních šedesátkách (na periferii Hustonu), vesmírný program, parádní dobový soundtrack. A všechno hezky rotoskopicky takže i za výrobu se ušetřilo. Ona už ta forma není tak šokantní jako před dvaceti lety chce to kvalitní scénář, ale s tím Linklater problém nikdy neměl. Takže sláva (!) i na streamech to jde, originálně a autorsky.

S životopisnými dramaty se to má tak, že jsou buďto nudně akademická, nebo artová (což z podstaty věcí taky velkou srandu neslibuje). Dávám přednost těm druhým. Zbytečně nezatěžují otravnýma faktama a zvyknou přihodit i nějakou tu fikci. Blonde z průměru táhne právě absence těžkopádné popisnosti, nápaditá režie a hudba Cavea a Elllise. Vlastně docela fajn film, na Netflix produkci pomalu zázrak.

Kam by se -možná- noir dostal kdyby mu koncem šedesátek nedošel dech. Depresivní, propršené bezčasí, které v zdání alespoň jakéhosi řádu, drží pravidelné informace o dnech v týdnu. Metodické vyšetřování, skvělá dynamika ústředního dua a ..za manipulativní femme fatale je tu pochopitelně Spacey! Precizní filmařina. (28.9.22 Kino Mat)

Verze ze sedmačtyřicátého je někde jinde. Jak formálně tak v práci s postavama. Tady herci jen zmateně bloudí v hezky nasnímaných kulisách ale pokud je režisér nedokáže smysluplně vést, jsou mi jejich osudy ukradené. Chybí mi del Torova hravost a schopnost imaginace. Pár dní na to jsem si dal Cronos, výborný debut a vcelku originální pohled na upírský žánr. A patrně by si ho měl dát i Guillermo, aby se rozpomněl jak lehce mu to kdysi šlo.

Škoda, že scénka kdy Ron Howard ostýchavě nabízí scénář k filmu kde robot zabiják učí v autoškole -z nějakého neznámého důvodu cestuje časem- a musí se rozhodnout jestli jeho nejlepší přítel bude žít nebo zemře (a tím přítelem je mluvící kobliha) je pouze fiktivní a animovaná. A Brian Grazer mu takové buddy scífko financovat nebude. Místo toho tu máme Rona based on a true story po několikáté a více méně stejně. Vlastně mě nepřekvapuje, že jsem o této záchranné akci neslyšel. Parta blbečků naskáče do jeskyně a nemůže ven (hrdinové). V Thajsku, v období dešťů, v noci. A pak to jde více méně standardně: plánování záchrany, počáteční nezdary, zoufalství, geniální nápad a jeho provedení. No nevím, taková záchrana Timmyho O´Toolea byla napínavější a zábavnější :)

Pro Friedkina znamenali vosumdesátky kvalitativní sešup. Ono se taky není čemu divit po dekádě s Francouzskou spojkou, Exorcistem, Mzdou strachu. V To Live and Die in L.A. po letech zas neskrblí jak na nápaditosti tak trademarcích. Základ určitě dodala předloha, stejně jsem ale měl pocit, že je opět ve svém živlu. Drsné scény, nepředvídatelný děj, automobilové honičky. Jen tomu Petersenovi jsem umanutého poldu co se neštítí nějaké té špatnosti moc nevěřil. A děsivý dobový soundtrack, to už je kapitola sama o sobě !

Máma dycky říkala ´né každý Towne je Chinatown´:D. A né každé krimi musí být o akci. Tim nejlepším scénářem všech dob si Towne trochu zavařil. Člověk pak chtě nechtě srovnává. A po pravdě, všechno je horší než Chinatown. I Tequila Sunrise a to má nádhernou kameru, ještě hezčí Michelle a pohodovou atmošku. Jen ten scénář je takový, bezkrevný.

Je to holomek, ten Peele. V tak štědré stopáži by nejeden tipoval, že s odhalením  ´cože se to skrývá za mráčky´ přijde až někdy před koncem. Kdepak on. Po půl hoďce máme hotovo a za denního světla :D Jak z toho vybruslit ? A vida i to se mu povedlo ! O něco vzdáleně podobného se před dvaceti lety pokoušel Shyamalan, marně. Alespoň mě teda emzáci co se bojí vody a nedokáží otevřít dveře příliš nevyděsili. Peele si taky hraje s žánry a rád překvapuje, ale dělá to napínavěji. A zábavněji. A i když to není úplně vybroušené, na svůj opus magnum má pořád času dost. Rád si počkám.

Nutnost pro všechny fandy filmového trikařství, stop motion, matte paintingu, praktických efektů až po CGI součastnost. Kdykoliv mluví Dykstra, Muren, Johnston, Harrison Ellenshaw, nebo Phil Tippet je co poslouchat, smát se i dojímat. Bohužel čas od času se slova chopí profesionální nuďař George Lucas. Ten člověk snad nezná jedinou vtipnou historku. A Kathleen Kennedy jakbysmet. Naštěstí to Kasdan ví, tak mají ty dva čas před kamerou celkem omezený. Jinak není moc co vytknout. Těch šest hodin uteče jak voda.

Zdařilá adaptace. S přehledem nejlepší z těch posledních -nejen- Gaimanovských (American Gods, Good Omens). Všechny změny na úkor tempa pochopitelné, celé je to rázem mnohem přehlednější, takový čistší. Postavy sympatické, bavil jsem se.