Hal_Moore

Ženské obsazení, které nemá v novodobé historii obdoby, doplněné o multioskarového Daniela Day-Lewise a výborného režiséra Roba Marshalla dalo vzniknout jednomu z nejnudnějších filmů a nejhorších muzikálů minimálně minulého roku. Taneční čísla, které těžko fungují už samostatně (to se snad dá říci jen o Fergie), Daniel Day-Lewis zpívající s italským přízvukem (nebo spíše snažící se zpívat), italština mísící se s angličtinou (nejednou mě z toho bolely uši), film bez příběhu, bez scénáře, jen s průměrně vymyšlenými hudebními vložkami a vatou mezi nimi. Bylo to utrpení a přesto, že si na muzikály teprve zvykám (až doposud jsem s nimi neměl problém), tak mě Nine tvrdě knokautovalo. Více zde.

Peter Jackson pouští divákům dvě různá představení. Nezajímavý příběh zdrcené rodiny a velice nudný pohled na život sériového vraha, s pár zajímavými momenty (vloupání a), tak vlastně jen s jedním zajímavým momentem. Druhé představení je snad ještě horší. Na každém záběru minimálně dva kýčovité obrázky a hraní si s vizuálními efekty. Může mi někdo vysvětlit, co na takové taškařici stálo TOLIK peněz? Se stejným rozpočtem se dají dělat sakra divy (Danny Boyle se svou cestou ke Slunci) a letos v tomhle směru Jacksona zadupal do země dokonce jeho samotný chráněnec s "invazí" vetřelců a zvládl to s polovičním! rozpočtem. Z výsledného díla jsem byl hodně zklamaný. Více na etparadise.

Film se snaží vyprávět dvě dějové linie a už to mu podráží nohy. Kdo nezná Julii Child, tak není obeznámen s jejím osudem. Druhá dějová linie s Julií Powell však vše dopředu prozrazuje a z první dějové linie pak kromě nádherné poválečné Francie zbude jen výborná herecká dvojice - Meryl Streep a Stanley Tucci. Žádné vyvrcholení tudíž nečekejte, jde jen o poklidný a ničím nerušený běh událostí. Druhá dějová linie pak nenabízí ani to, snad diváka jen donutí vytáhnout ubrousky, aby si nenaslintali do klína. Více na etparadise.

Neill Blomkamp dostal od Petera Jacksona třicet milionů dolarů, při natáčení volnou ruku a tím zasel semínko neuvěřitelně ambiciozní sci-fi, která boří žánrové mýty a stává se milníkem žánru, jenž nebyl dostižen ani Cameronovým opusem jménem Avatar. Na ploše pro sci-fi téměř nulového rozpočtu se odehrává směs dokumentariky, mezigalaktické konfrontace, béčkové akce, politické satiry, rasismu a obrazu dnešní společnosti. Vše skloubeno dohromady dává vzniknout neotřelé podívané, které to však bohužel kazí závěrečný odlet do vod béčkových. Více na etparadise.

Lítám v tom je nádherný obraz dnešní společnosti a způsobu dnešního života. Ukazuje jeho světlé a zároveň stinné stránky a dělá to ve specifickém vidění světa Jasona Reitmana, který roste v jednoho z největších režisérů své generace. Jeho nejnovější film by se měl uložit do časové kapsle a zahrabat pod zem, aby v budoucnu lidé viděli, jak to tady vypadalo. Výborný kontrast se odehrává mezi hlavními postavami. Jelikož jde o dramedii (mix komedie a dramatu), setkáváme se s vedlejšími postavami (drama) a pak s Ryanem, jedinou postavou, která dokáže diváky pobavit. Ostatní k tomu prostor nedostanou. Jeho postava se tak neliší jen svým zvláštním a ojedinělým způsobem žití, ale celým svým pojetím. Nelze přehlížet výkřiky že Jason Reitman dospěl (ano, je to evidentní a je to pravda) a že jde o film roku (v určitých aspektech ano), ale film dekády nebo že je Lítám v tom nejlepší komedií? Nic se nesmí přehánět. Film je kandidátem hned v několika Oskarových kategoriích a upřímně - ve všech má nemalé šance. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby si odnesl všech šest zlatých sošek. Já bych mu je klidně dal. 4 a 1/2. Více na etparadise.

Bratři Coenovi mají svůj styl. Co tento styl zahrnuje je hodně těžké napsat. V každém novém filmu jde o něco jiného, jiného od předchozí tvorby bratrské dvojice stejně jako od mainstreamové tvorby jako takové. A nejen to. Film samotný má dvě části, které se od sebe liší jako Jekyll a Hyde. Hlavní dějová linie je protkána židovskými narážkami, suchým a sarkastickým černým humorem a hlavně pomaličku sílící depresí hlavního hrdiny, který se však se vším statečně pere. A na úplně opačném konci stojí předtitulková sekvence, ve které se mísí humor s nepříjemnou a až děsivě klidnou atmosférou. Kdyby takto vypadal celý film, asi bych byl velmi spokojen. Poté se však na scéně objeví Larry a můj pocit už není tak skvělý. V novější filmografii bratrů, pokud chtějí diváky hlavně bavit, chybí od dob Big Lebowskiho ten správný humor. Naposledy jsem Coenovic závan pocítil u Bratříčku, kde jsi? (Tahle země není pro starý ten feeling neměl, i když šlo o setsakramentsky dobrý film). Bratrská dvojice by si měla vzpomenout, jaké točila filmy v minulosti. Nebo se vydat cestou té země, co není pro starý. Ale nic mezi tím. Více na etparadise.

Silný, až neuvěřitelně depresivní příběh ze země svobody a neomezených možností, zasazen do let osmdesátých, předveden úchvatnými výkony Mo'Nique a Gabourey Sidibe, podpořen hvězdami hudebního světa Lenny Kravitzem a Mariah Carey. Natočen Lee Danielsem, který se nebojí ukázat násilí v nechutné (ne zobrazením, ale vyvoláním pocitu odporu) formě - hod televizí, hod dítětem, znásilnění vlastním otcem a zneužití matkou.. Mohl bych pokračovat, za vše mluví vynucená přestávka na cigaretu. Film se mi (i když jsem se držel asi do tří pětin) nepodařilo přejet na jeden pokus. Vícekrát ne, děkuji. Více na etparadise.

Fenomén Avatar se konečně dostal až ke mně a musím říci, že nesdílím všeobecné nadšení. Ano, po vizuální stránce jde určitě o revoluci a efekty jsou prostě nepopsatelné, s grafikou je to už horší (jako sledovat intro nějaké novější počítačové hry) a příběh chutnal jako čtyřikrát zalitý sáček čaje (hodně drahá ekologická agitka). Ale nakonec vizuál zvítězil a spolu s hereckým výkonem Sama Worthingtona a motion capture výkonu Zoe Saldana musím sáhnout pro nadprůměrné hodnocení. Že bych však byl z Avatara opařen jako zbytek světa? Ani náhodou. Více na etparadise.

K nejnovějšímu filmu Zacka Snydera jsem přistupoval s velkým despektem. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se k němu odhodlal. Jde na první pohled o něco naprosto odlišného nejen od Snyderovy předchozí tvorby, ale od filmové tvorby jako takové. Měl jsem také obavy o pochopení děje, jelikož předlohu provázela pověst o nezfilmovatelnosti. Poté přišly na řadu trailery, které mě tedy moc nenadchly. Uběhlo pár měsíců a já, k mému velkému překvapení, dávám plné hodnocení. Jde o komiksovou adaptaci tak specifickou, že se vlastně vymyká všem žánrovým předpokladům. Nic podobného ve světě filmu ještě nevzniklo a se Zackovým rukopisem jde o jeden z nejlepších z neprávem finančně neúspěšných snímků za několik posledních let. V mém osobním žebříčku komiksových adaptací se Strážci vyšvihli hned za Temného rytíře na druhou příčku, vyplňující volné místo mezi nejnovějšími Batmany. Zack Snyder potvrdil roli vizionáře a ve svém třetím filmu nám představil doposud svůj nejlepší film. PS: Dokážu si živě představit Max Paynea v režii právě Zacka Snydera, ten feeling hry byl z filmu pořádně cítit.

Chladný a odtažitý film, který se rozzáří s příchodem Petera Sarsgaarda a uvadá (jen po vizuální a dějové, nikoli kvalitativní stránce) s jeho odchodem ze scény. Po hodně dlouhé době mi dělalo radost koukat na přítomnost herce na plátně. Navíc vedle takových hereckých velikánů, jako jsou Alfred Molina a Emma Thompson, kteří jsou navíc doplňovaní oskarovou nadějí Carey Mulligan (stále ještě fandím Sandře). Přiznám se, byl to právě až Peter v roli Davida, který mě přesvědčil k tahu na plné hodnocení, film si to bezesporu zaslouží. Více na etparadise.