Hal_Moore

Iñárritu potřetí a potřetí velice dobře, i když poprvé u mě jeho snímek nedosáhl na maximální možné hodnocení. Od Iñárritua jde o stále stejný koncept, stále stejně prezentovaný a jelikož jde u všech tří filmů (Amores Perros, 21 gramů, Babel) o stejného režiséra, který se zuby nechty drží svého vlastního stylu, tak mi to už přijde jako ohraná deska (mění se akorát obsazení, lokace a situace) - jednotlivé složky mám rád, ale jako celek si už Babel nejspíše nepustím. Příběh je to chytrý a to prolínání jednotlivých příběhů už není nejdůležitější částí celku, ale (budu se opakovat) napotřetí už to nechutná stejně jako napoprvé či napodruhé. Herecké obsazení se opět vydařilo, s herci jsem problém neměl, dokonce mi výkon Brada Pitta přišel jako jeden z jeho nejlepších, jejich postavy však nejsou tak zajímavé a poutavé (až na Rinko Kikuchi) jako postavy Benicia del Tora či Seana Penna (21 gramů). Řemeslně je to výsostně odvedený kus práce, příběh už mě ale zasáhnout nedokázal, snad ti výměna scénáristy pomůže, Alejandro.

Proč ne, filmy s pejsky já raději než filmy s nemluvňaty nebo jinými křičícími mladšími bytostmi s myšlením středně retardovaného orangutana. Je vidět, že si všichni natáčení s nejlepšími přáteli člověka užili, jenže pár vtipných momentů se psími skopičinkami mi nestačí, to si můžu pustit spoustu videí na youtube i jinde. Naštěstí to tu nekazí žádná opravdu otravná postava, film působí že je o polovinu kratší a na Emmu Roberts se dá docela koukat, jsem zvědav, co z ní nakonec vyroste. Film se rozhodně bude líbit mladším divákům, těm starším už méně (jestli vůbec), nemůžu však popřít, že nade mnou tvůrci jednou vyzráli, nebudu spoilerovat, ale v tu dobu jsem zaměstnancům útulku přál alespoň jeden ukousnutý úd (jedno jaký). Pokud bych si měl vybrat nějaký film se psím obsazením, ani vteřinku bych neváhal a raději se pustil do Osmi statečných.

Docela příjemné překvapení. Po ne příliš vydařených výsledcích z výdělků v zámoří a vcelku průměrné kritice jsem očekával další podprůměrný asijský remake pro teen publikum, ale z výsledku jsem rozhodně překvapen. Herecké obsazení je složeno na rozdíl od konkurence překvapivě z herců, lokace jsou velmi líbivé, hlavní hrdinka ke zulíbání, hudba fenomenální a pointa (sice posté, ale posté dobře) mě opět přichytila nepřipraveného. To by byly všechny klady, na druhé straně barikády stojí příběh, který je na pár místech vyloženě nesmyslný a určitě mu neprospělo, že byl přetvořen vlastně jen kvůli té pointě. Originál jsem neviděl, prý je o něco složitější, tak si jej zkusím sehnat, ale Příběh dvou sester se dle mého povedl více než dobře, tak nějak na tři a půl hvězdičky.

Velice minimalistické, emocemi přeplněné melancholické drama o setkání dvou mužů, jejichž životní dilemata nemůžou být rozdílnější, avšak oba dva spojuje jedina tragická událost, jež vše zapříčinila. Zatímco Liam Neeson působí stejně jako film samotný - melancholicky, pln emocí a hlavně minimalisticky, to projev Jamese Nesbitta je až přímo ďábelský a ďábelsky děsivý, místy až hyperaktivní a Nesbitt působí, jako by se měl každičkou minutou zhroutit. Oba herci předvedli naprosto odlišné herectví a já přesto tleskám oběma za to, jak si se svými charaktery dokázali poradit. Co se týče Five Minutes of Heaven, možná místy působí studeně, studeně a prázdně, stejně jako Neesonův byt. Závěr je sice trošku američtější a hraje divákovi na city, celkově jde však o hodně silné drama a hodně silný zážitek.

Původní seriál neznám, to se přiznám. Po zhlédnutí tohoto se k němu ani moc nechystám. Vtipné tu snad až na pár scén není vůbec nic (scéna s krokodýlem je z počátku trapná jako celý film, její zakončení mě však opravdu dostalo). Nezískal si mě ani jeden charakter, dokonce ani jindy vždy skvělý Paul Rudd, tentokráte parodující Tonyho Montanu ze Scarface. Nenapadá mě snad jediná věc, proč bych měl film někomu doporučit nebo se na něj probůh podívat znovu. Fanouškům původního seriálu se možná celovečerák líbit bude (vzhledem k celkem přívětivému hodnocení na imdb), já ale od něj dávám navždy ruce pryč.

Jediná věc, kterou jsem od pátého pokračování Saw neočekával, se stala. Saw V je lepší než díl předchozí, sice ne o moc, ale na průměrné hodnocení to stačí. Důmyslnost pastí prvních dvou dílů je ta tam, scénář už si hraje spíše na kočičku s pejskem kterak vařili dort, zůstává jen násilí, stále stejní herci a stále stejní lidé u kormidla s koryty přeplněnými penězi. Jedna z mála změn (ano, kamera, střih i hudba jsou stále stejně okoukané) se udála na režisérské židli, poznat to však nejde. Vzhledem k tomu, že první scénu točil Bousman a zbytek Hackl, a já nenašel jediný rozdíl, tak je něco špatně. Na druhou stranu jsem se docela bavil a jednou jsem opravdu oči od obrazovky odvrátil (plnění nádoby krví), jinak jsem neměl problém u filmu večeřet (zdravím Rentona). S trochou nadsázky mohu říci, že od šestky očekávám minimálně stejnou zábavu, cesta ke zlepšení tu je a to nám dokázala právě pětka.

Proč ne, na to, jak film strhali kritici za mořem, se mi Klikař Charlie docela líbil. Jessica Alba tu není za tu nejkrásnější, ale zase jí to jako obvykle sekne a pro mě doposud neznámý Dane Cook k ní sedne perfektně. Příběh i fórky jsou místy na hranici snesitelnosti a pár scén s erotickým nábojem (viděna unrated verze) toho moc nezachrání, to kdyby shodila vršek i Jessica, to by se ihned koukalo lépe. Sice moc talentu nepobrala, ale sledovat ji je docela příjemné a navíc pak je tu ještě Dane, jehož eskapády na chvíli zabaví a na nepřítomnost talentu jeho herecké kolegyně se pak rychleji zapomíná. Já se bavil a klidně bych Klikaře na jedno podívání doporučil.

Čím vyšší číslo u počtu pokračování, tím nižší číslo u mého hodnocení. Tento trend pokračuje i se čtvrtým dílem morbidní a vypočítavé série Saw, jsem zvědav, kam budu muset sáhnout pro hodnocení k sedmému dílu (určitě nějaký sedmý díl tvůrci natočit stihnou). Dlouho jsem odkládal další díly, neboť jsem tušil, jaké asi budou mé pocity po zhlédnutí. Mé předtuchy se vyplnily a já se namísto odvracení zraku před nechutnostmi jen malinko usmíval. Čtvrtý díl je chaotický až na půdu, děje se tam páté přes deváté a já místy nevěděl, kde zrovna jsem. Postavy mi taky k srdci nepřirostly a Scott Patterson mi snad poprvé lezl na nervy. Nemůžu pochválit ani kameru, epileptický střih, ba ani hudbu, jelikož je to vše už počtvrté nastejno. Ne, na další díly se netěším..

Konečně se film z Apatowovy produkce vyrovnal jeho prvotině 40 let panic (Superbad ani Zbouchnutou jsem zatím neviděl). Opět si k papíru sedl představitel hlavní role a napsal si roli na tělo. U Paula Rudda to vyšlo, u Willa Ferrella nikoliv. Jsem rád, že Segelovi se to podařilo, přesně do role flegmatického povaleče s týden nošenými tepláky sedí, i když toho svýho potměpicha mohl ukazovat trochu méně. Spousta Apatow(R) cameo roliček je příjemným zpestřením. Kdo mi teda přišel protivný, byla Kristen Bell (to i v Heroes), ale Mila Kunis, to je zlatíčko. Jen je škoda, že foto nebylo pravé. Jedinou výhradu bych tak měl ke stopáži, kdy unrated verze byla opravdu zdlouhavá, a to jen proto, aby byl Segelův potměpich více vidět. Kolem a kolem, Role Models byl z žebříčku nejlepších komedií za rok 2008 sesazen, alespoň prozatím.

Sandler byl v pohodě jako vždy, i když tentokráte to přeci jen nebylo úplně ono. Kdo se mu však poprvé vyrovnal a zahrál si zde doposud svou nejlepší roli - Rob Schneider, kterého už jsem dávno po druhém striptérovi odepsal. Po herecké stránce je tedy film v pořádku, s tím problémy nemám. Já se ale většině vtipů nesmál, což je u komedie škoda, obzvlášť když jde o Sandlerovku, a navíc se scénářem Judda Apatowa. Vtipy se stále opakují a já byl nucen sledovat ty samé nechutné věci (sex s bábami s jednou nohou v hrobě), ano, párkrát byla parodující scénka geniální (kuřata, Turturro mlátící plameny), většinou jsem ale zklamaně kroutil hlavou a zkoušel přijít na to, kde se stala chyba. Pod scénářem podepsán Sandler s Apatowem, před kamerou Sandler a božský Schneider, že by byl problém za kamerou? Každopádně jsem už viděl nespočet lepších čtyřhvězdičkových komedií, tudíž průměr.