Hal_Moore

Ono to nebylo zas tak špatné. Tím nejvýstižnějším slovem bude - zbytečné. Jednička se po zásluze stala jedním z nejlepších akčních filmů všech dob a prakticky žánr redefinovala, dvojka nabídla adrenalinovou řežbu s perfektními bitkami a bezchybnou honičkou na dálnici, ve trojce je bitka jen jedna. Poslední pokračování se zaměřuje na obranu Zionu a to celé tři pětiny filmu, tzn. že jsem se tři pětiny filmu téměř nudil. To je největší a asi i jediný zápor, vše co se odehrávalo před bitvou (nádraží) i po bitvě (závěrečný souboj) stálo za to. Wachowští se snažili posunout hranici akčního zážitku ještě dále, což se jim s Reloaded podařilo, s Revolutions však zabředli do šedivého průměru popcornových šíleností s přeplácanými efekty a nudnou příběhovou linií. Snad si sourozenci Wachowští svým příštím filmem reputaci napraví.

ROMing je dalším z důkazů úpadku české kinematografie. Tato komedie s obrovským potenciálem hřeší na absolutně neschopnou režii (která je sice stokrát lepší než u Účastníků zájezdu, ale stále to nestačí ani na podprůměr) a na jednostranné charaktery. Bolek Polívka má striktně omezenou slovní zásobu jen na pár nadávek, které navíc stále dokola opakuje a již po deseti minutách začne příšerně nudit. Jednou z mála světlých stránek se tak stal Marián Labuda, který jako jediný působí přirozeně a navíc všechny přehrává rozdílem třídy. Během sledování jsem se párkrát zasmál (zahřívání se v autě, Myslíš že jsem spal?, zásobování) a nudil se jen místy, avšak pan režisér mě nepřesvědčil, a tak hodnotím průměrně. Po Účastnících zájezdu lze zaznamenat znatelné zlepšení, jenže by to chtělo větší nadšení, ať už ze strany herců, tak ze strany scénáristy. PS: Hudba byla skvělá

David Duchovny to dokázal. Po roli Foxe Muldera v Aktech X si televizní výrobu "vyzkoušel" podruhé a opět stoprocentně boduje. Hank Moody je perfektně napsanou postavou, jehož každý dialog i monolog je doveden k dokonalosti vypointovanou třešničkou na dortu v podobě mnohdy cynické či sarkastické slovní ekvilibristiky, jíž si zamilujete ať chcete nebo ne. Avšak Hank není jedinou zapamatování hodnou postavou, téměř stejné úrovně dosahuje Hankův agent, jehož choulostivé situace jsou ještě choulostivější, než ty Moodyho a když se náhodou ona choulostivá situace týká obou, stojí to za to a mnohdy jde o nejlepší momenty celého seriálu. Duchovny se s těžkou rolí vypořádal překvapivě na výbornou a jeho cynická, do životní zkoušky hozená postava je stejně uvěřitelná, jako Gregory House. Californication je z poslední doby již třetí seriál, který jsem ohodnotil plným hodnocením a který si maximální hodnocení zasloužil. Neboť Californication má vše, co chlap k životu potřebuje - chlast, spoře oděné nádherné ženy (oděné však rozhodně nezůstanou), cynismus a sarkasmus ve své nejčistější podobě a jako bonus navíc hlášky, které podvědomě začnete používat v každodenním životě.

America's sweethearts aneb život amerických teenagerů v praxi. Překvapivě drsný pohled na jejich život, soužití, přežívání a trávení volných chvil. Leo Fitzpatrick ve své první roli ihned dokázal, že se pro herectví narodil. Škoda, že si poté herectví znechutil a objevoval se na plátně stále méně často. Jeho postava Telly - lhostejný, sexuální deviant a pedofilní smrad - je zahrána s takovým přesvědčením a zaujetím, až z toho běhá mráz po zádech. Celý příběh se odehrává během jednoho dne Tellyho života a že se toho stane požehnaně, taková je prostě Amerika. Země neomezených možností. Jsem rád, že jsem nemusel vyrůstat právě tam.

Ty muzikály asi nebudou tak špatné. Po My Fair Lady jsem se rozhodl pustit si další, tentokráte z opačného soudku a opět to vyšlo. Jde určitě o jeden z nejoriginálnějších a zároveň nejvtipnějších muzikálů. Kadence vtipných scén sice není příliš častá, vše však vynahrazují taneční čísla spolu se zpěvem. Úvodní píseň, stejně jako výstup tranvestity z transsexuální Transylvánie jsou vrcholy filmu a výsledný dojem kazí jen závěrečné rozuzlování. Tim Curry ve své životní roli a mlaďoučká Susan Sarandon (jakkoliv divně toto slovní spojení zní) pohromadě, už jen proto stojí Rocky Horror Picture Show za to (no řekněte sami, jak často uvidíte Susan Sarandon mladou, že?).

Dlouho, předlouho jsem si myslel, že Simpsonovi navždy zůstanou nejlepším animovaným seriálem. Po nedávném shlédnutí Futuramy však musím svůj názor změnit. Futurama na hodně dlouho zůstane nejlepším animovaným seriálem. Všechna dobrodružství s naprosto nejlepší televizní kreslenou postavou Benderem, jeho obrovským konkurentem Fryem, neskutečně sexy kyklopkou Leelou, "dědou Simpsonem" profesorem Farnsworthem atd jsou prostě o mnoho záživnější a vtipnější než všechna ta dobrodružství rodinky Simpsonových. Jestli se Matt Groenig ještě někdy pustí do dalšího animovaného seriálu, musíme mu zarezervovat nejvyšší příčku v našem žebříčku nejoblíbenějších seriálů. Naprosto zasloužené plné hodnocení.

Člověk by až nevěřil, jak už několikrát ohrané téma může být zajímavé, když se pár aspektů obmění. Banku tentokráte neobývají hloupí lupiči, nýbrž speciální zabijácké komando americké armády, navrátivší se z Iráku. Téměř neznámé obsazení je doplněno dvěma životní výkon podávajícími herci - Donniem Wahlbergem (stále se pere s bratrem Markem, kdo z nich je vlastně lepší herec) a Johnnem Leguizamem (patrně nejlepší Mexičan, působící v současné době v Hollywoodu - Bernala nepočítám). Díky pouhým osmi epizodám se děj netáhne a vše má ten správný drajv, od začátku (patrně nejlepší nástup "záporáků" na scénu za poslední pětiletku) až do nečekaného konce. K postavám jsem si vytvořil docela silné pouto a fandil jsem polovině na té špatné straně zákona (aneb film je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho záporák), spolu s The Company jasný vítěz letošní americké seriálové sezóny.

Obsahuje spoilery ! ... Jaké to je býti němý? Jaké to je vstoupit do svazku manželského s úplně cizím člověkem? Jaké to je podvádět jej s jeho nejlepším přítelem? Nejspíš většina z nás něco podobného nezažije a Piano se nám alespoň pokouší dát odpovědi. Holly Hunter je ve své roli přesvědčivá, stejně jako všichni ostatní (obzvláště pak představitelka dcerky). Film se z poloviny točí okolo hudby, a tak zmiňovat se o její výjimečnosti je naprosto zbytečné. Příběh obsahuje spoustu silných momentů, které se mnou hnuly o trochu více, než jsem si byl schopen po přečtení komentářů připustit. Jak se nejspíš cítí osoba, která pro zisk jediné věci, která má v jejím životě alespoň nějaký smysl, musí překonat odpor, ponížení a okusit zakázané ovoce v podobě nemanželského sexu? Jak se musí cítit osoba, které tuto věc vezmete? Hlavní hrdinku to dohnalo až k sebevraždě, téměř. Za pět minut dvanáct uniká smrti, čímž se snímek liší od ostatních, podobně laděných. V tomto případě je happyend překvapením, a to překvapením příjemným. ... Obsahuje spoilery !

My Fair Lady je mým prvním setkáním s muzikálovým žánrem, kterému jsem se dlouho vyhýbal. Měl jsem tak trochu obavy, jak na mě zapůsobí snímek, kde postavy z ničeho nic začnou tančit a zpívat, a to většinou v pasážích, které děj dopředu buď neposunují vůbec, nebo jen nepatrně - a stávají se tak jen jakousi "kulturní vložkou". Mé obavy se ukázaly býti lichými, neboť tyto pasáže mi vůbec nevadily. Hodně tomu pomohly herecké výkony, hlavně Audrey Hepburnové, kterou jsem v My Fair Lady "potkal" poprvé. Celá zápletka se točí okolo "vylepšení" osobnosti a je nádherné sledovat a především poslouchat rozdíly mezi spisovnou čistou angličtinou a angličtinou se silným londýnským přízvukem. Velice mě překvapilo, že i přes své stáří si film uchoval mladistvý vzhled a já se u něj bavil více než u většiny filmů ze současnosti.

Kevin Spacey se málokdy objeví ve špatném filmu. Už jen jeho účast se stává jakousi zárukou úspěchu, což se stalo i v případě Života Davida Galea. Spacey exceluje na každém filmovém políčku, tentokráte výborně doplňován Kate Winslet a Laurou Linney. Herecké výkony jsou však jen jednou součástí perfektně namazaného stroje, který se během sto a třiceti minut ani jednou nezadře. Na úroveň hereckých výkonů bych postavil hudební doprovod sourozenců Parkerových, kteří odvedli překvapivě nadprůměrnou práci. Film samozřejmě těží z ožehavého a kontroverzního tématu, avšak ten je tu nakonec jen jako jakási kulisa v pozadí příběhu o životu Davida Galea a o tom, jakou sviní může život býti.. Ještě před několika dny bych na otázku 'Trest smrti ano či ne' odpovědět nedokázal. Po shlédutí Davida Galea a Tance v temnotách říkám: Trest smrti ne.