Hal_Moore

Za prvé - Nechápu, jak se mohl jasně televizní film ocitnout v kinech, kam se poslední dobou nedostane mnoho kvalitnějších. Za druhé - Jestli by se měly točit filmy podle každé šokující události, tak by jiné filmy nevznikaly. Pokud již tak autoři učiní, mělo by jejich dílo v hlavách diváků něco zanechat, a teď nemyslím znechucení nad zbytečně strávenými sto minutami života. Za třetí - Nevím kde režisér sehnal takové polena, kteří jsou herci asi tak, jako já fanoušek Sparty. Jde o úplně zbytečný film, který nepřináší vůbec nic nového, ba naopak, již stokrát viděné předvádí ve stokrát horší podobě. Jediným plusem pak zůstává fakt, že díky Karle jsem se o tomto "masakru" dozvěděl. Nic víc, nic míň.

Gore Verbinski roste v obrovského režiséra. Točí jak kvalitní horory (Kruh), nebo kvalitní dramata (Pan Rosnička), tak i kvalitní vysokorozpočtové a hlavně vysokovýdělečné letní blockbustery. Kecy o tom, že jde o infantilní zábavu a že film je určen pro mladší publikum nechám stranou, neboť jsem se bavil i já, a to vrchovatě. Takový oddechový, vtipný a dobrodružný film zde chyběl od prvního dílu. Pokračování vypadá o poznání dráž - přibyla další loď (Bludný Holanďan), větší akční sekvence (ostrov "hrdlořezů" kanibalů a bitka všichni vs. všichni ostatní), roli záporáka po kapitánu Barbossovi převzal Davy Jones a změna je to až neuvěřitelná. Na to, jak byl Geoffrey Rush božský, Bill Nighy jej hravě strká do náprsní kapsy. Nutno podotknout, že obrovský podíl na tom mají vizuální efekty a masky, které jsou u Davyho Jonese to nejlepší, co jsem za poslední léta viděl. Vrátil se i hláškující Jack Sparrow, tentokrát mi dokonce nevadil ani Orlando Bloom a Keiře to s krátkými vlasy sekne.. Já byl rozhodně spokojen a i přes poměrně velkou kritiku se těším na další pokračování..

Odlišnost, experiment, satira, Jodorowsky. Čtyři klíčová slova, jež by jste měli znát ještě před tím, než si Holy Mountain pustíte. Pokud nebudete dostatečně ozbrojeni (a obrněni), stejně jako já, může se stát, že Holy Mountain úplně nedoceníte. Tenhle experimentální a hodně odlišný způsob vypravování mi moc nesedí, vše působí tak chladně, odtažitě a nepěkně, že nedocením ani pár skvělých nápadů. U mě má tedy Alejandro Jodorowsky zatím průměrné hodnocení, uvidím po shlédnutí dalších jeho filmů, jestli se dokážu naladit na jejich vlnu a poté možná snímek přehodnotím.

Ach jo, tak je tu další loňský animák (všímáte si, že vloni bylo těch animáku opravdu hodně?). Za plotem bylo skvěle, pak však přišla Obleva a vše zachraňoval Monster House. Mravenčí polepšovna se zařadí někam mezi pokračování Doby ledové a V tom domě straší. Uteče strašně rychle, pobaví ty nejmladší diváky, sem tam stihne poučit prváky a jednou / dvakrát mrknout na ty odrostlejší. Nic nového film nepřináší a nic vskutku zajímavého se v něm neděje. Ještěže v kinech nevydělal, to bychom tu měli každý měsíc pět nových animáků podle hesla: Co je animované, to je výdělečné. Ovšem Mravenčí polepšovna si za rok 2006 odnese jeden - dalo by se říci smutný - primát. Jde spolu s World Trade Center o nejlepší film roku 2k6, který je jakkoliv spojen se jménem Nicolas Cage. Nicku, prober se!

Woody Allen stárne, slýchával jsem odevšad. Poté jsem viděl Match Point a všem jsem se smál, že to snad nemohou myslet vážně. Teď však přišel na řadu Sólokapr a já si řekl: Aha! Že by na tom přeci jen něco bylo? Což je ovšem nesmysl, neboť odsuzovat po jediném "jen" průměrném filmu... Pravda, asi jde o nejhorší Allenův film, ale nejde o nic nevkusného. Woody mi na talíř předložil takovou chutnou jednohubku, na jejíž chuť však po večeří zapomenu. Což o to, přísady jsou víceméně chutné (obzvlášť Hugh Jackman - a tímto se prosím neřadím k fanouškům X-Menů, já je neviděl), příběh je víceméně podprůměrný a vtipu aby člověk pohledal. Jedna, dvě či tři směšné scény a Sólokapr se hned vydává za komedii. Ale hodina a půl uteče ještě rychleji než trvá ve skutečnosti a to je plus. Nebyl jsem z nového Allena potěšen, ba ani zklamán.

V poslední době vidím až nezdravě velké množství nadprůměrných filmů, ke kterým Maltézský sokol bezesporu patří. Poprvé jsem měl možnost okusit herecký um Humphrey Bogarta a musím se přidat k jeho obdivovatelům. Tak charakterních herců je nedostatek. V sokolovi se mu vyrovná pouze představitel Joel Caira. Po Sladké vůni úspěchu jsem byl noirem nadšen a po Maltézském sokolovi mé nadšení neklesá. I když přeci jen Sladká vůně nasadila laťku opravdu vysoko a Maltézský sokol se na ní horko těžko dotahoval. Nakonec tedy o chlup nedosáhnul, ale zážitek to byl intenzivní a s ohledem na dobu vzniku poměrně dramatický. Slušné čyři hvězdičky celkem přesně vyjadřují mou spokojenost.

Juj, tady je ale nízké hodnocení. I přes to jsem to stáhnul a skouknul. A jde o - obrovské překvapení. V každé scéně je vidět, že Spolužáci jsou od tvůrců Přátel, teoreticky jde o úplně to samé, vše ale vypadá neuvěřitelně jinak. Jakoby tvůrci říkali: "Přátelé skončili, tady je máte od začátku, ale tentokrát jsme se vydali jinou cestou." K postavám jsem si za těch devatenáct dílů vytvořil silný vztah, srovnatelný k Joeymu či k Chandlerovi. Vtipů je zde hafo a navíc jsem se u nich intenzivně a pravidelně chechtal. Charaktery jsou perfektně napsané a jejich vývoj je hmatatelný každou novou epizodou. Škoda jen, že seriál byl ukončen po devatenáctém dílu. Takhe zůstává jen pár dvacetiminutových ukázek z možného budoucího kultu, kterým se Spolužáci nikdy nestanou.

Páni. A to mi řekněte, že Jude Law ani Sean Penn nebyli ani nominováni na Oskara. Je něco shnilého ve státě Dánském. Strhující výkony hlavních představitelů diváka vrhnou doprostřed dění a na svobodu jej vypustí až v samotném závěru. Precizní obrazová stránka je vkusně doplňována stránkou hudební (jako vždy vynikající James Horner) a ani ta dějová nezůstává příliš pozadu. Já neměl tu čest shlédnout originál, a to je možná pro remake to nejlepší, co se mohlo stát. S čistým svědomím házím do ringu čtyři hvězdy a až se někdý k původnímu filmu dostanu, tak se uvidí, kdo z bojiště odejde jako poražený. Já se klaním pánům hlavním představitelům a můžu usnout s blaženým úsměvem na tváři, že jsem zbytečně nepromrhal dvě hodiny života.

Asi to nebude úplně můj šálek kávy. Cimrmany jsem doposud přehlížel a po skončení Záskoku toho ani moc nelituji. Klasické komediální představení, u kterého jsem se upřímně zasmál, a to je vše. Párkrát jsem prostředí divadla navštívil a zasmál se o poznání více i u hodně profláklých titulů. Normálně jsem chtěl dát hodnocení průměrné (3*), ale už jen kvůli Svěrákovi nemůžu. Opravdu předvádí jeden z nejvtipnějších a zároveň nejlepších českých hereckých výkonů. Abych to shrnul, Záskok nabízí několik opravdu velmi humorných situací, spousty nezapomenutelných hlášek, famózního Svěráka a místy sžíravou nudu, při které jsem si stihl udělat večeři. Je mi to líto, ale Cimrmani asi nebudou nic pro mě.

Mé první setkání s Javierem Bardemem, potažmo mé druhé setkání s Alejandrem Amenábarem dopadlo vysoko nad očekávání skvěle. Pomalé, dalo by se říci rodinné, komorné drama o eutanázii (jak bizarní slovní spojení), odehrávající se v přenádherném prostředí propršeného španělského venkova, doprovázeno magicky rytmickou hudbou, kterou má na svědomí osoba režiséra. Javier Bardem aspiruje (u mě) na herecký výkon roku a hlavně díky jeho umění se film stává tím nejlepším, co jsem poslední dobou viděl. Španělská filmografie je pro mě oblast neprobádaná, ale jestli jsou všechny jejich filmy alespoň z poloviny tak dobré jako Hlas moře, tak se mám na co těšit.