Krt.Ek

Dovolená s And.. ehm… hominis oeconomicus pozdního kapitalismu. ___ V tomto komentáři bych rád nabídl sadu interpretačních nástrojů, které snad mohou dopomoci k pojmenování smyslu viděného. Klíčem k uchopení Bílého lotosu, poněkud nečekaného seriálového hitu, mně byla – a teď vím, že to vyzní překvapivě – dvojice českých přísloví. Pro první sérii to bylo rčení „Sytý hladovému nevěří“ - skupina hlavních a vedlejších postav se nám rozdělila do dvou skupinek, na privilegované (hosté, ale ne všichni, viz Paula) a deklasované (personál, ale ne pouze, viz Rachel), a pak už jsme jen sledovali, kterak jsou ti nahoře slepí a hluší vůči potřebám těch pod nimi (ale i mezi sebou navzájem). Smích přes slzy. Druhá série zase krouží okolo přísloví „Co oči nevidí, to srdce nebolí“, zdá se, že si na toto dodržování této maximy jeden ze dvou sledovaných manželských párů v resortu (Cameron a Daphne) založil svůj láskyplný vztah, a co víc, možná se jim povede nakazit i druhý z párů (Ethan a Harper)! A že si nemusíme říkat vše, o tom by mohl vyprávět i otec Di Grasso, co by si byl Albie domyslel, kdyby… Ha, přeci vám tu nebudu spoilerovat! Naopak vidět (resp. vědět; tato slova si nejsou podobná náhodou!), aby poté srdce nebolelo by potřebovali Albie s Portiou (víte, přeci jen budu spoilerovat: ona ho podvedla, on byl šílený; on by nebyl o 50 000 euro chudší, ona by nepřišla o práci). A co teprve Tanya? Ta vidět, co ji v manželství čeká, tím spíš by poprvé udělala dobrý skutek a držela se Belindy! [1S:5/5] [2S:5/5]