Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Poslední recenze (1 256)

plakát

Velký balík peněz (1978) 

Corbucci točí zábavné filmy, vážné zábavné, není to žádné velké umění, ale to někdy prostě není nutné - bych nevěřil, že komedie (a díky lehkovážnému advokátovi Sasovi Nina Manfrediho, toho hláškujícího ďábla, je tenhle film skutečně komedie) může být až tak drsná (co do počtu úmrtí). Nebýt toho společenskokritického závěru (spoiler že se díky srůstání světa politiky se světem zločinu dnes nelze domoci spravedlnosti spoiler), který by se spíše hodil do serióznějšího filmu, bylo by to dnes za plný počet. Jo, a abych nezapomněl, pokud někdo považuje za top mučící scénu tu ze zubařského křesla z Maratónce, tak já nikdy nezapomenu na scénu se špagetami (jejich konzumace už pro mě asi nikdy nebude tak "nevinnou"). Díky za tip Willymu Kufaltovi! 80 %

plakát

Paní Bovaryová (1991) 

Nuda může zabíjet! ___ Je poněkud paradoxní, že jsem si film "užil" víc než knihu (tím, že mě od Flauberta nebavila ani Citová výchova, bude zřejmě v jeho stylu něco co mě "odpuzuje"). Paradoxní proto, že Chabrol se vůči předloze chová veskrze pietně - tj. aby nic nepokazil, tak nic nepřidává, nic nevynechává, nic nemění; bohatý vnitřní život postav ztvárňuje naprosto konvenčními prostředky - extradiegetickým vyprávěčem a samomluvou postav (já mám mnohem radši experimentálnější přístup k látce; sebevědomější a svébytnější přístup). Zřejmě hodnotnějšímu zážitku napomohla má oblíbená Isabelle Huppert v titulní roli. 75 %

plakát

Bílá velryba (1956) 

Byť by byl film natočen sebelépe (a kdo ví, třeba by to lépe natočit už ani nešlo?), stejně bych ho nemohl přijmout - v dvouhodinové společnosti jeho postav (a jejich potřeb a tužeb) jsem se totiž cítil totálně diskomfortně. Proč? Tak schválně, kdo se nám nalodil na Pequod a za jakým cílem: spoiler mladý dobrodruh Ismael (Richard Basehart), který si své dobrodružství vystaví na tom, že bude zabíjet velryby; kapitán Achab (Gregory Peck) posedlý pomstít se Moby Dickovi, "králi velryb", za to, že ho zmrzačil; Starbuck (Leo Genn), který nepřijímá Achabův cíl, přesvědčuje, aby se posádka vrátila ke svému úkolu, zabíjení velryb pro obchodnické účely (pokud zabijete velrybu, aby si mohlo lidstvo svítit, tak je to asi humánnější, nebo nevím); a spousta dalších a dalších lovců velryb. Už od začátku jsem byl tým Moby Dick! Že mě mohl potěšit závěr? Tak jistě, ale ta dlouhá cestu k němu... a tolik ztracených velryb. :-(( Můžete legitimně namítnout, že bych neměl být takový cimprlich, že lidstvo od počátku věku zabíjí zvířata (ne ze zábavy, ale pro přežití), jako jo, ale to nic nemění na tom, že jediné, co ve mě Hustonův film vyvolal, tak touhu poslat nějaké peníze Greenpeace! Btw. jsem jediný, komu Achab připomněl Abrahama Lincolna? ;-)) Díky za tip Willymu Kufaltovi! 50 %

Poslední hodnocení (3 649)

Děti z Bullerbynu (1986)

20.07.2024

Kafka (2024) (seriál)

20.07.2024

Neutečeš (2014)

19.07.2024

42 (2013)

18.07.2024

Inujašiki (2018)

16.07.2024

Poznámky z Eremocénu (2023)

16.07.2024

Než se rozední (1958)

16.07.2024

Temný případ - Série 1 (2014) (série) (S01)

15.07.2024

Generál Patton (1970)

14.07.2024

Reklama

Poslední deníček (63)

běžci jako symptom apokalypsy (for runner85)

Nikdy jsem si nemyslel, že by newyorský maraton mohl člověka dohnat k slzám. Je to obraz konce světa. Lze mluvit o dobrovolném utrpení, jako se hovoří o dobrovolném poddanství? V lijáku, pod helikoptérami, uprostřed mohutného povzbuzování, zahalení v aluminiových kápích řítí se tu všichni, pošilhávajíce po svých stopkách, polosvlečení a s očima obrácenýma v sloup, za smrtí, za onou smrtí z vyčerpání, jakou byla smrt onoho maratonce před dvěma tisící lety, který - nezapomínejme - přinesl do Athén zprávu o vítězství. I tihle jistě věří tomu, že přinesou nějakou vítěznou zvěst, ale je jich přespříliš a jejich zpráva už nemá smysl; je to jen zpráva o tom, že dorazili, že jejich usilování končí - mlhavá zpráva o nadlidské a marné snaze. Vidíme-li v cíli postupné chátrání v jejich řadách, od prvních běžců, ještě urostlých a plných soutěživého zápalu, až po ony trosky, které jejich přátelé doslova přinášejí do cíle, a po invalidy, kteří celou trasu absolvují na vozíčku, spíše bychom řekli, že kolektivně přinášejí zprávu o katastrofě lidského druhu. Běží jich na sedmnáct tisíc a člověk přitom myslí na skutečnou maratonskou bitvu, kde ani nebylo tolik bojovníků. Je jich na sedmnáct tisíc a každý z nich běží sám, běží, aniž by byl prodchnut duchem vítězství, neboť běží, aby pocítil, že existuje. "Zvítězili jsme," zašeptá umírající Řek od Marathonu. "I did it," vydechne vyčerpaný maratonec a svalí se na zelený pažit Centrálního parku.

Maraton je forma ostentativní sebevraždy, sebevraždy jako reklamy: běžíme, abychom ukázali, že jsme schopni dojít až na konec svých sil, abychom to předvedli - ale předvedli co? Že jsme schopni skončit. Graffiti neříkají nic jiného: Jmenuju se tak a tak, existuji! Je to marná reklama na existenci!

Lidé, kteří pěstují jogging, jsou ryzí Svatí Posledního dne, jsou to protagonisté zvolna postupující apokalypsy. Nic nepřipomíná konec světa tak jako člověk, který se na pláži, osamělý, řítí stále vpřed: zahalen zvukem svého walkmana, ohrazený v solitérním obětování své vlastní energie, lhostejný ke katastrofě, protože pokud mu hrozí nějaké zničení, může si je způsobit jen a jen sám, naprostým vyčerpáním energie svého těla, jež je v jeho očích zbytečné. Zoufalí divoši páchali sebevraždu tak, že se rozhodli plavat vstříc otevřenému moři až do vyčerpání všech sil, zatímco jogger se zabíjí tak, že běhá podél břehu sem a tam. Nepokoušejte se zastavit toho člověka s vytřeštěným zrakem a zaslintěnými ústy: buď vás ztluče, anebo bude před vámi na místě tančit jako posedlý. 

(Jean Baudrillard - Amerika)

běžci jako symptom apokalypsy (for runner85)