giallo

Ano je to tak, po velice dlouhé době je na úrovni vzkříšen žánr gialla a otěže tak vytrhává Argentovi nováček na tomto poli Eros Puglielli. Začátek filmu připomene kultovní thriller Sedm, pak ale na scénu přichází giallo žánr. Režisér samozřejmě nevynechává žádné správné ingredience gialla a dočkáme se tak spousty brutálních vražd, výborné atmosféry dotvářené velice ponurou hudbou, pěkných nahých slečen či šokující pointy. U posledního jmenovaného bych se zastavil a musím konstatovat, že je spolu s některými nelogičnostmi a náhodami, bohužel nejslabším článkem filmu. Na druhou stranu však ode mě režisér získává body navíc za skvělou audio-vizuální stránkou, přičemž se mi nejvíce vryly do paměti prostřihy alá Kruh. Snímek sice nedosáhnul na metu nejvyšší, ale zůstal těsně pod ní, pěkných 4,5*. PS: Jsem zvědavý, jestli dokáže Argento svým připravovaným snímkem(Giallo 2009) vytrhnout otěže nazpět.

Terminator je zpět a ve velké formě. Pochybný režisér MCG(tragičtí Andílci) to dokázal a natočil velmi důstojné pokračování s bombastickými triky, parádní postapokalyptickou atmosférou a s hereckým esem v podobě Sama Worthingtona. Jedinou výtku bych měl ke slabšímu scénáři a některým nelogičnostem. Ale ani to, mi nezabránilo, film si naplno užít. Absolutní spokojenost . Nechápu takové podhonocení filmu. Jasných a nevyhnutelných 5*. PS: Jsem zvědavý na dalšího terminátora, jak se na ně podepíše, že už u něho nebude bohužel Stan.

Veliké zklamání. Od režiséra kontorverzních děl jako Caligula či Salon Kitty jsem čekal film minimálně ve stylu Gore in Venice, navíc když tento snímek je v rámci giallo žánru jeho jediný zářez. Začátek filmu přitom vypadá docela nadějně. Hlavní hrdina se zakouká do pohledné dívky a po krátkém sledování ji nachází nad tělem vyděrače, kvůli kterému možná zemřel její otec. Oba se pak snaží nalézt kompromitující fotografii, kterou vyděrač vyfotil a kterou by teď mohl mít vrah. Brass se při tom snaží jít ve stopách Michelangela Antonioniho a do snímku zakomponoval mnohé z jeho Zvětšeniny (film je zasen do UK, část snímku je zasazená do fotoateliéru s pěknými fofomodelkami, bratr hlavní hrdinky se dosti podobá hlavnímu hrdinovi ze Zvětšeniny a v neposlední řadě se snaží reflektovat společnost a témata té doby: hippies, Vietnam, drogy, sex). I díky tomu má film roztříštěný scénář s velkými dírami a nelogičnostmi. Dobou atmosféru snímku se Tinto snaží navodit místy psychadelickou hudbou, barevnými filtry, komiksovými prostřihy, obrazovku rozdělenou do více částí. Tím však u mě body nezískal, ba naopak. Vím, že to tenkrát bylo v módě, ale v jeho provedení je to opravdu otřesné. Ostatní výbava filmu jako herci, kamera, výtvárná stránka nestojí vůbec ani za řeč. Za 1* , víc si film opravdu nezaslouží.

Snad jen WOW. Tohle jsem po předchozím příšerném díle nečekal!!!!

Eastwoodův majstrštyk a zároveň nejlepší film roku 2008. Clint si vzal pro tenhle film to nejlepší z Drsného Harryho a ze všech těch tvrdáků, které kdy hrál a udělal za nimi tlustou čáru. Co k tomu tomu dodat, snad jen že Clint se nevezme příliš vážně a tohle není jeho poslední role. Tohle je přesně ten typ filmu na který se vyplatí jít do kina. Díky za to Clinte.

Velice prosté a nudné giallo. Ze začátku to ani na tento žánr nevypadá, spíše na milostný trojúhelník, k první vraždě totiž dojede až po 40 minutách. Snímek se pak sice trochu rozjede, vrah začne řádit a vyřezávat obětem oči, ale není to zas až takové terno, jak to může z mého popisu vypadat. Možná, kdyby byl režisérem filmu Fulci a přidal jeho pověstné gore scény, tak by to byla jiná. Nejvíce mi, ale na filmu vadila příšerná absolutně se nehodící hudba, která dokázala zahnat i ty velice malé náznaky nějaké atmosféry. Pachuť celého snímku mi aspoň trochu spravila jakš, takš dobrá pointa, to že můj typ na vraha tak ne zcela úplně vyšel +sem tam nějaké ty kozičky:-). S odřenými uši za 2,5*.

Mé druhé setkání s Lenzim a opět mě tenhle režisér mile překvapil. Umberto si tentokrát nevzal do parádary giallo či horror, ale italský subžánr poliziesco. V hodnocení začnu od toho nejlepšího a tím je spousta dobré akce. Jednotlivé scény totiž mají drajv a s ničím se moc dlouho nezabývají. Hlavní je akce, akce a zase akce. A to je jen dobře. Režisérovi se také povedl velice dobrý herecký casting, jak na straně gangsterů tak i policistů. Posledním plusem filmu je příjemná dobová "synťácká" hudba, která vystihuje přesně 70. léta. Díky tomu všemu, je pak divák schopen přivřít oči nad jednoduchým scénářem a některým "náhodami". Pěkné 4 *.

Velice slušné giallo, které jako jedno z prvních naturalisticky zobrazovalo násilí. Režisér Paolo Cavara tímto filmem roztrhl pytel s krvavými giallo-thrillery. Snímek jako takový, pak obsahuje mé oblíbené ingredience giallo filmů jako krvavé vraždy, nahé dívky či šokující pointu. Atmosféru toho gialla pak dokresluje depresivní elektronická hudba. Největší zápory Velkého strachu jsem viděl v místy děravém scénáři, zbytečných vedlejších linií a až na Eliho Wallacha průměrných hereckých výkonů. Za 3,5*.

Nahé násilí je zajímavý snímek (námětem, dobrým typovým obsazením postav), který ale sráží jeho velmi pomalé tempo. Při tom začátek filmu je velice slibný, úvodní vražedná sekvence dokáže navnadit. Jenže pak začne vyšetřovací část, které bohužel chybí pořádný drajv. Film pak nakopne až finální rozuzlení, které nebylo vůbec špatné. Škoda. Na závěr bych jen dodal, že snímek koncepčně není úplně klasické giallo, svojí stavbou se drží klasické detektivky. Jistá provázanost se žánrem gialla tu ale je, námět filmu pochází ze starých žlutých sešitových detektivních románů, tedy jednoho ze zrojů gialla-filmů.

Na začátek musím říct, že moc nemusím tento subžánr starých gotických horrorů, ale Bava mě tímto fimem dokázal přesvědčit. Kam se na něj hrabe o mnoho známější Roger Corman. Jakou atmosféru dokázal vytřískat jen s kamerou a hudbou, je neuvěřitelné. Byl jsem na vážkách dát za 5*. Bravo Bavo!!!!