Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (984)

plakát

Ti, kdo mění svět (2018) 

Pro mě je tohle Psihoyosův nejslabší snímek, který se vlastně i vymyká jeho předchzím počinům, kde šlo převážně o vyšetřování a odhalování utrpení zvířat. Zde se naopak jedná o vypíchnutí vybraných vrcholových sportovců, kteří ukazují smysl veganství v tom, že i na rostlinné stravě lze dosáhnout těch nejlepších výsledků. Je to tedy spíš jakási motivace pro sportovce, zvlášť když celý dokument vyznívá tak, že veganský sport zachrání svět, přičemž o environmentální stránku věci se zde tvůrci otírají jen velmi povrchově. Pro mě osobně nuda.

plakát

Mlčení (2016) 

Na tenhle film koukat muselo být útrpný jak prokřesťany, tak pro východní náboženství, tak především pro ateisty. Nekonečná stopáž, vláčné tempo, zvláštní atmosféra, ale stejně jsem to nedokázal vypnout...

plakát

Králové léta (2013) 

Boha! Chce se to tvářit jako oduševnělý snímek o útěku teenagerů do divočiny, ale příběh je tak plytkej a děj nahodilej, bez emocí nebo hloubky, že to musí urážet každého trochu náročnějšího diváka. Chce se to tvářit jako drama i jako komedie, ale není to ani jedno. Chce to ukázat křehkost dospívání, ale ukáže to bandu kluků, kteří postaví chtrč v lese a u toho zabijí pár nevinných zvířat...

plakát

Terminátor: Temný osud (2019) 

SPOJLEŘI! Ten kdo mne zná, ví, že Terminátor 2 je pro mne srdeční záležitost a zaslouženej TOP3 film. Ale všichni taky víme, jakým způsobem bylo s touto frančízou neuváženě nakládáno a dodnes nemůžu Jimu Cameronovi odpustit, že svým nezájmem dopustil takových neštěstí a přešlapů nastupujících režisérů. Tahle recenze by mohla mít klidně 666 rovin a přesto bych neobsáhnul všechny, ačkoli všechny úhly pohledu jsou u tak zásadní série naprosto legitimní. Začal bych od konce. Po dokoukání Dark Fate se ve mě hnula jedna zásadní pohnutka, kterou jsem vůbec nečekal a která třeba přinese úlevu a odpuštění i pro další diváky. Nejdřív si položme otázku, jestli je náš přístup k Terminátorovi dvojce správný a jeho až biblické úctívání zdravé - na to si každý musí odpovědět sám a dle odpovědi dále nakládat s vyvstalými otázkami: Dá se vůbec takový majstrštyk zopakovat? Kdo by ho musel ale natočit? A jak? Jak by měl ideální nástupce dvojky vypadat? A chtěli bychom vůbec druhou dvojku? A jak by měla vypadat? Se s tejnou atmosférou jako v roce 1992? A dá se vůbec přenést do současnosti? Ano, většina jsou řečnické otázky, na které neexistuje uspokojivá společná odpověď, leda ta, že T2 je nepřekonatelný unikát, který z piedestalu nikdo nesesadí, nikdo nepřekoná, ale kvůli tomu bychom se neměli nechat týrat našimi nenaplněnými a nenaplnitelnými očekáváními. Pokud se s tímhle dokážeme popasovat, pak je Dark Fate nečekaně uspokojivá podívaná! Abych recenzi zbytečně nenafukoval, pokusím se to vypsat jen heslovitě. Dark Fate je jízda, kterou jsem nečekal a ani trailery tomu nenasvědčovaly - to co v nich uvidíte, je jen popovrchová špetka toho, co se ve filmu odehraje. Akce je tam tolik, že by z toho vyžilo 5 dalších filmů, častp za sebou tak intenzivně, že vůbec nestíháte. Ano, scény nejsou tak ikonické jako v roce 1991, ale je taky potřeba pochopit, že od té doby uplynulo skoro 30 let evoluce kinematografie, takže i přesto film vychází velice dobře. Oceňuju návrat Lindy a Arnolda, oba v super formě, ale o mnoho let později, než jak si je pamatujeme. Zbytek obsazení je nad poměry skvěle vybrán, Luna jako záporák je prostě geniální - jeho minimálni mimika a zamračenost je ideální volbou a solidně šlape na paty ikonickému Robertu Patrickovi. Přestože se z frančízy čerpá dost (klasické scény, postupy, chování robotů), tak se i hodně a překvapivě evolvovalo, takže o novinky není nouze. Napětí je dost, ke konci jsem vyloženě přítelkyni mačkal ruku, až jsem se cítil trochu trapně. Zazní několik fenomentálních hlášek, ze kterých jsem se málem udusil popcornem a ještě teď z nich žiju. Bojové scény jsou moderní a uvěřitelné, velice intenzivní a násilné - něktéré záběry na zranění a damage robotů jsou až šokujícně udělané a mnohdy nechutné a neučesaně věrohodné. Kamera super, produkce nádherná, v soundtracku mohlo být použito více legendárního T2 maine theme Brada Fiedela. Za negativa považuji trochu nešetrný restart, ale pokud se na to díváte jako na jednu z mnoha možností vývoje osudu, tak je to vlastně úplně jedno. Místy proleze celkem našetrně zpracované CGI, ale ve většině případů vůbec nevadí a je použito efektivně. Některé motion detaily a unikající fyzikální zákony asi řešit nebudu vůbec, i když je to škoda a zbytečně to bije do očí. Terminator: Dark Fate je překvapivě dobrej terminátor, nejlepší terminátor od dob T2 a pokud by tenhle nebyl tak neohrozitelným kultem, byl by Dark Fate biják, ze kterého by se člověk posral šokem. V momentě, kdy si projdete smířením, o kterém jsem psal na začátku a akceptujete všechny zmíněné aspekty, stává se z novinky totání filmovej rachot. Jsem rád, že si terminátor konečně našel životaschopnej směr, kterej když se podaří udržet nebo dokonce posunout, máme se ještě hodně na co těšit. Čekal jsem 27 let na to, abych se dočkal důstojného pokračování a to se právě stalo!

plakát

Joker (2019) 

Tak se zase všichni uklidníme. Joker je výbornej film, ale opravdu si nemyslím, že zasluhuje tolik hysterie, které se mu masově (a to je dle mě fakt zvláštní) dostává. Ještě si pamatuju, jak se s prvním trailerem zvedla obrovská vlna nevole a predikcí o tom, jak bude novej Joker artovka pro hrstku diváků, aby zas ti stejní kejhali nadšením, jaká je to mrda hodná Oskarů. Joker 2019 je víc, než cokoli jiného, osobní a sociální drama rámcově dosazené do jednoho z nejslavnějších komixových příběhů, přičemž podobnost s kultovním Taxikářem je pouze zdánlivě náhodná. Celé to táhne pochopitelně Phoenix, který zde předvádí herecké absolutorium, přestože on nikdy nehrál špatně a drama jako Her, Inherent Vice nebo thriller You Were Never Really Here jasně definují, jak i nízkorozpočtové komorní věci ukazují jeho velkoherctví. Další silnou pložkou je velmi omamný soundrack (Hildur Guðnadóttir), zajímavá kamera a produkce, které dokupy tvoří velmi naléhavý koktejl. Přestože je film značně intenzivní, zkličující a skoro bych až řekl depresivní, neumím se úplně rozhodnout, jak moc je životaschopný ve smyslu, že z DC unirveza čerpá jen velmi povrchově a pokud autoři neplánují rozpracovat nový směr (a já doufám, že ano), jako to udělal Nolan s Rytířem, bude snímek spíš osamoceným útesem v neutěšeném moři marných pokusů. I když je tohle setsakramentsky zničující podívaná, Logan mne ve své době zasáhnul mnohem víc... (4,5 / 5 )

plakát

Anna (2019) 

Není těch filmů o neogrožených agentkách poslední dobou nějak moc? A všechny jak přes kopírák...

plakát

Dumbo (2019) 

Odpudivej cgi kýč. Tim Burton přišel o zbytek soudnosti...

plakát

Bláznivá pětka (2016) 

Odpočinková jednohubka s občasnými povedenými frky

plakát

Máma (2019) 

Bohužel těžce nevyužitý potenciál, předvídatelný děj a televizní produkce...