Botič

Béčkovější pokus o český Hvězdný prach. Úplně to nebesky nezazvonilo, ale chladný z toho taky nejsem.

Volný pád v éře #MeToo.

Ammonite silně připomíná Leeho prvotinu God's Own Country. Vřesoviště vystřídalo hučící pobřeží. Dva herce nahradily dvě herečky. A opět sledujeme dva lidi, co si k sobě hledají cestu za dozoru podezřívavých rodičů. I tak je tenhle lov zkamenělin podobně uhrančivý jako předchozí prohánění ovcí po Yorkshirských pastvinách.

WW84 není klasické „větší a dražší“ pokračování. Patty Jenkyns ví, ke komu chce mluvit a k fanboyům to tentokrát úplně není. Akce jde do ústraní a na její místo se derou naopak témata, která jsou bližší něžnější části populace. Minerva a Diana se tak musí vypořádat s catcallingem, jedna s láskou k sobě samé a druhá ke svému ex, a hlavně najít víru v lepší zítřky. Jen teda chudák Steve Trevor, tyhle 80´s mu úplně neslušely. Nota, na kterou WW84 končí, celkem perfektně zapadá na závěr roku 2020. I mně se po tomhle chce věřit, že zase bude lépe.

Existenciální drama a nejdospělejší PIXAR. Trochu jsem se obával, že se tu bude recyklovat Inside Out, ale Pete Docter nakonec celou dobu příjemně překvapuje.

Chápu, že Letuška má být temná, lehce zvrácená a zábavná podívaná pro odreagování, ale na druhou stranu se ve mně totálně vzpříčila hlavní postava, která má problémy s alkoholem, romantický vztah rozehrává s mrtvolou uvnitř svojí hlavy a do toho dělá tak neskutečné logické přešlapy, že být FBI, tak jí zavřu hned po prvním díle.

Trochu jiná Fab5, která si tu Meryl Streep úplně nezaslouží. První polovina celkem slabá, ale ta druhá? Slušná pecka!

Vince Vaughn jako teenagerka je jedna z nejlepších věcí na roce 2020.

Syrová hodinovka o drogách, vztazích, Bohu a Nike. Ale na konci je světlo. Trocha světla v tomhle jinak temném tunelu. Není to jenom o tom, že Ali promlouvá do duše Rue a naslouchá jí. Ali promlouvá a naslouchá i těm, kteří jsou v podobné situaci jako Rue a jenom se na tuhle epizodu dívají prostřednictvím HBO. Hodně citlivě vystavěný speciál.

Alternativní koncert pro alternativní desku. Záznamy z 1989, Reputation Stadium Tour a částečně i City of Lover Concert byly blockbustery ve své kategorii, monumentální show, zpívané a hrané téměř do roztrhání těla. Ale Folklore si zasloužil přesně tenhle styl. Pomalé, zadumané setkání u skleničky vína nebo whiskey s pár přáteli nad deskou, která perfektně sedí do podzimní/zimní nálady. Vidět hrát Taylor Swift, Jacka Antonoffa a Aarona Dressnera pohromadě je zážitek.