Hartigan

Parta lumpů, co mimochodem působí jakoby prospali první stupeň základní školy, chce za pomocí sklepních prostor domu staré černošky vyloupit kasíno a zajistit si onen americký sen. Všechno by šlo normálně, jen kdyby ve skutečnosti nebyli totální amatéři a smolaři. Přesně na takovém principu vybudovali bratři Coenové bezchybnou černou komedii, jenž jim vůbec nepoškodila dobré jméno v branži. Nepřišli sice s nijak objevnou zápletkou, ale vytěžili z ní maximum, co se dalo, vtiskli do ní svůj vkus a to se cení. Poprvé viděno v kině i s rodiči (bylo mi dvanáct a film vulgaritou nešetří).

Rob Zombie je metalista v důchodu a na jeho stylu režie je to zkrátka poznat, ať se vám to líbí nebo ne. V původní sérii nejsem za velkého znalce, tak tedy nemohu porovnávat, nicméně remake je na své podmínky vzniku stále mistrovsky udělané. Celé se to hodilo do onoho špinavého světa, jak jsme u Zombieho stylu zvyklí, vraždy nejsou odfláknuté, většinou to odskáčou ženy, nicméně se však ještě před tím stihnou svléknout do rouše Adamova. Hodně se ohlíží zpět do Michaelovi minulosti, která bych podotkl, je svým způsobem více interesující, než ona konečná hra na schovávanou, kterých jsme už viděli stovky jinde.

Lord of War je skvělý ve svém scénáři, příběhu založeném na reálných událostech, jenž je promyšlený na každém kroku a taky napřed. Jsou v něm situace, ve kterých je divákovi špatně nad systémem, třeba ta v Sierra Leone. I přes vážné téma prodeje nelegálních zbraní, si však udržuje svoji hladinu humoru a to je právě jeho velkou zbraní pro film samotný. Herci přesní, Nick Cage jakožto Jurij Orlov, je sebevědomý, když se paktuje s těmi největšími tyrany světa. Jen celkem škoda, že po tomhle jsem ho už v ničem lepším hrát neviděl a Leta v roli jeho ukrajinského bratra mám taky rád. Velmi dobrý výsledek od Niccola, jenž by si i právě kvůli "Obchodníkovi" zasloužil větší uznání a lepší nabidky k práci. 100%

Mně se to prostě líbilo, ať jsou zde taková či maková procenta. Je tu cool akce, Mille to opět sluší a dělá jednu zběsilou střílečku za druhou. K tomu všemu má ještě navíc i druhou přitažlivou pomocnici v mini sukni, takže zombici to s nimi opravdu nemají lehké. Celá dvojka je zabalena do temného šera a obří zmrde jménem Nemesis rovněž obstál. Pokračování "Residenta" nezklamalo, Hartiganuv verdikt - 70 %.

Detektivka o tom, že nevěra se i nemusí vyplatit. Příběh chlápka, kterýsi kvůli jednomu a k tomu ještě nepovedenému pichu v hotelovém pokoji klesne až na samé dno, udrží v napnutém stavu až do samotného finišu. Scénář běží celkem předvídatelným směrem, zato však přinese nemálo zajímavých zvratur a překvapení, což je na thriller dobře. Cassel a Owen jsou v nejlepší formě a vytahují skóre z jinak vlažného průměru.

Monstroobří podívaná a jeden z mála velkofilmů, kde jsou efekty kvůli ději a ne naopak. Cameron chtěl natočit svoje drama přesně tak, jak se odehrálo a pustil se do tehdy nejdražšího natáčení v historii a rozhodně se mu jeho risk vyplatil - natočil totiž nadčasový megahit. Spousta lidí kritizuje, že je Leo příliš blonďatý a sladký, ale mě teda ani s odstupem času nepřišlo. Zrzečka Winslet je sexy a taktéž správnou volbou do role. Oba dva na magahitu udělali a kariéry a ve své nevydařené lásce jsou nezapomenutelní. Titanic se dále může pyšnit velkolepou výpravou, supr čupr kostýmy a poutavým OST. Rád bych alespoň jednou za život viděl taktéž na velkém plátně.

Kreslené filmy pro dospělé nejsou příliš často vídané, Trio z Belleville je však právě jedním z nich. Jenže nedochází k žádnému prvoplánovému mordu či sexování, spíš je to směřováno na vyčpělejší jedince tím, že se hraje na vážné životní téma. Vymakaná animace a prostředí hezky barevné Francie je chloubou filmu a ani nevadí, že se v něm skoro vůbec nemluví. Tvůrci si za originalitu, se kterou přišli i za menší peníz, zaslouží minimálně pochválit a za celek samotný bezpochyby zvedám oba palce nahoru.

Směsice černobíle kreslených historek, z něhož tu a tam probleskne i jiná barva, popisuje život pedofilů, šlapek, vrahů a jiných exotů hned ve třech povídkách. Sin City se daří působit ponurým dojmem, příběh snažící se držet okýnek své předlohy, se tak stal poctou filmu noir samotnému. "Město hříchu" je Rodriguezova erková jízda, jenž přišla na stříbrná plátna ve správné době a už sama o sobě na nás chrlí svojí neobvyklou vizuální extravagancí. Již v úvodních titulcích se nabuzuje na velká jména herců, jenž zaručeně dokáží udržet pozornost až do závěru, nikdo nijak zvlášť nepřehrává a vše jede jak po drátkách. V současnosti se za dveřmi, a opět v Rodriguezově hrnci, kutí druhý díl, tak tedy jsem zvědav co nakonec z té snahy dát si poctivé repete vyleze. Už je to přeci jen devět let od uvedení jedničky, což znamená, že se poměrně dost zapomnělo a tudíž jest otázkou, zdali je svět stále odhodlán na další Millerovic story. Btw odtud pochází i můj Čsfd nick - Hartigan, podle Willisovy postavy, znázorňující nepoddajného policistu Basin City Johna Hartigana.

Pokračování "Domu 1000 mrtvol" je masakrem od začátku do konce. "Vyvrženci" nám tedy již po pár minutách sledování nastolují road movie ostrou jako břitvu, aneb tři magoři na cestách Amerikou s celým policejním sborem za zády. Zombie dokáže zavalovat zvrácenými vtípky (není jich málo) a patřičnou dávkou násilí i na kolemjdoucích. Narozdíl od haluškoidní jedničky, je dvojka tou poctivě drsnou a amorální zábavou, kterou si mílovníci Kurosawy či Truffauta nedají za rámeček. Rob je za kamerou velikánem a z jeho dosavadní práce se jedná o nejlepší výplod. Haig, Moseley, S. M. Zombie, Forsythe - tato čtveřice hlavních protagonistů je z psychologického hlediska příkladem tzv. sociopatické pakáže, co se koneckonců po celou dobu stopáže svým jednáním předhání ve zvrácenosti svých povah. 100%

Potter byl vždy dobrý kšeft, jak knižně tak filmově. To platí už dejme tomu od roku 2001, tehdy nastal ten pořádný boom. Kámen mudrců měli všichni děti dávno přečtený a jen netrpělivě odškrtávali dny do blížíce se filmové adaptace. Vím, o čem mluvím, v tu dobu jsem kult kolem Pottera fetoval taky, i když já s tím vším skončil už po trojce, hlavně tedy s knihami. Ale teď ke čtvrtému pokračování samotnému - první dobrodružství obrýleného čaroděje bez znalosti rukopisu Rowlingové. "Ohnivý pohár" mě nicméně nechával klidným, vyzníval krapet otřele, jednoduše nijak extra nebavil, jako např. zrovna minulou Cuarónovu trojku považuji za vrchol snahy v přepisu bestselleru a vítěze v souboji o nejvice kvalitní přepis na plátno. Zato čtverka působí nemastným a neslaným pokrmem, co nemá žádnou chuť ani šťávu, pouze ho do sebe z principu nasypete, ale pocit z pochutnání si na dobrotě vás naprosto mine a znovu svůj zážitek samozřejmě chtít opakovat nebudete. Tak asi takovou teorií bych to rozsekl a nijak dál nepolemizoval. Vypíchnu především fakt, že na jednu stranu vše vypadá na lepší tempíčko, správně naladěné na hororovou notu, a i snímek se tak tváří, že se konečně zbavil oněch nálepek "pro děti", jenže poté opět pro změnu o 180 stupňů přetočí na komedošku, avšak nic z toho se nedaří naplnit ani z poloviny.