Marthos

První česká filmová společnost Kinofa vyprodukovala po dobu své existence na dvě stě filmů a krátkých snímků od několika málo metrů po třídílný dokument. Její zakladatel, ředitel, režisér a kameraman Antonín Pech pak natočil v roce 1913 zdařilou grotesku o vychytralém manželském páru. Tato veselohra se zařadila v historii Kinofy k nejúspěšnějším a i dnes představuje nefalšovaný klenot prvních let domácí kinematografie. Katy Kaclová-Vališová pak ve stejném roce stihla zazářit ve vyrovnaném poměru ve dvou filmech z produkce Kinofy a ve dvou filmech z produkce společnosti Illusion. A ve všech představovala svébytný typ šarmantní svůdnice.

V roce 1912 získala k narozeninám Andula Sedláčková, tehdy výrazná členka činohry pražského Národního divadla, od svého manžela, architekta Maxe Urbana poněkud neobvyklý dar - filmovou společnost ASUM (název je složen z iniciál jejich jmen). Dnes nám z celé slávy zbylo jen několik málo snímků, což je při pohledu na výrobní bilanci této společnosti (v letech 1912-14 vzniklo dvanáct snímků) zdrcující. Nicméně ROČNÍ DOBY zůstávají půvabným záchvěvem křehké duše manželské dvojice, která znamenala pro domácí kinematografii pionýrských let jeden ze zásadních pilířů. A nadto tento film obsahuje originální pojetí ročních období v odlišných barevných virážích, čímž se prokazuje dnes přehlížené prvenství této techniky.

První česká filmová společnost Kinofa produkovala v roce 1911 výrobu čtyř krátkých grotesek, v nichž sehrál hlavní roli všestranný umělec a bohém Emil Artur Longen. Uvážíme-li skutečnost, že nám do dnešních dnů zbyly z celé série pouze dva tituly (druhý je Rudi sportsman), je to o to více radostnější zážitek.

Jedna z čtveřice krátkých grotesek společnosti Kinofa, ve kterých zazářil kabaretiér a živelný bouřlivák Emil Artur Longen. Ten v českém filmu ztvárnil vůbec první komický typ nemotorného poplety. Scéna s jízdním kolem je srovnatelná s úrovní amerických grotesek Charlie Chaplina a zároveň nepopírá přiznaný vliv francouzského komika Maxe Lindera. Dnes už se lze jen stěží domnívat, proč série Longenových skečů byla jednou z osudových příčin pádu společnosti Kinofa v roce 1913.

Jan Kříženecký společně s kabaretiérem Josefem Švábem-Malostranským otevřeli touto krátkou veseloherní groteskou dějiny československé kinematografie. Stalo se tak již v dobách rakousko-uherské monarchie L. P. 1898.

Třetí ze série prvních československých filmů z památného roku 1898. Tvář herce Švába-Malostranského je zachycena v několika proměnách v už tehdy průlomovém kamerovém stylu snímání.

Druhý "filmový" šot dvojice Kříženecký / Šváb-Malostranský vystavěný na vděčném tématu neštěstí jako zdroj komického potenciálu. Do pomyslného ringu se tak dostává prodejce párků a nemotorný lepič plakátů, jak napovídá samotný titul. Ostatně, ono tam toho víc už ani není.