Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Komedie
  • Akční

Poslední recenze (324)

plakát

Psi nenosí kalhoty (2019) 

V podstatě taková romantická oddechovka na pozdní nedělní odpoledne. Sympatické téma, sympatické prostředí, výlety do podmanivě temných zákoutí mysli. V těch nejvíce zamyšlených či exponovaných scénách to zavání tou krásně barevnou estetikou filmů od Stricklanda či japonskými metafyzickým zákoutími. Někoho to asi může pohoršovat, ale tak koukat na to nemusí, že.

plakát

Poslední rodina (2016) 

Musím se přiznat, že film byl výborný, pokládám jej za hluboké, syrové a působivé dílo. Mám k němu ale řadu výhrad, díky kterým nesdílím názor, že by se jednalo o bůhvíjak průlomový debut, nýbrž pouze kvalitní debut. Celkové ztvárnění je dle mého názoru standardem současné evropské kinematografie, které lze rámcově přirovnat k filmům Hanekeho - syrové, tiché, s minimalizovanými výrazovými prostředky, skoro úplnou absencí hudby a na kost obroušeným studeným naturalismem. Provedené sice kvalitně, nicméně nijak zvlášť originálně. Krom polských reálií mohl film vzniknout v řadě jiných evropských zemí. Ani by mne toto nenapadlo kritizovat, navíc se jedná o režijní prvotinu, na druhou stranu nesdílím současné označování filmu jako "zázračný". Názory na špičkovou kameru apod. lze sdílet, ale důležité je rovněž vnímání filmu jako celku. Dále mi mírně nesedělo časové vymezení, jelikož Beksinski tvořil již od 60. let, zatímco tento film jej sleduje až od jeho přistěhování do Varšavy v roce 1977 do roku 2005. Velkou část svých vrcholných děl Beksinski vytvořil do poloviny 80. let, převážně tedy v době ještě před dějem tohoto filmu nebo před zmiňovanými rodinnými tragédiemi. Není mi tedy jasné, z jakého důvodu je jedním z témat snímku působení okolního světa na Beksinskiho tvorbu (surová realita vs. surrealistické obrazy), když zjevně její hlavní pocitové a myšlenkové koncepty mají kořeny v jeho mnohem mladším věku, kterému se film vůbec nevěnuje a který zdá se nebyl až tak negativní či ovlivněný pozdní tragédií jeho rodiny, byť Beksinski nepřetržitě tvořil až do smrti. Události v 90. letech jsou pak zaměřené zejména na zmíněná rodinná úmrtí, kdy v kontextu chování postav lze najít vazbu na název Poslední rodina, ale potom se ptám, dobře, ale proč tedy vůbec nějaký výstřední Beksinski? Proč ne zcela anonymní rodina, kterou obdobné události zajisté mohly postihnout. Kontrast jeho výstřednosti a naturalistické tragické reality mi jako symbolická vazba přijde poměrně vratký. Tomu je poplatné i odvíjení děje v druhé části, kdy divák sleduje vývoj událostí, a snaží se je konfrontovat s dějem jako celkem, ale je od svého uvažování neustále vyrušován myšlenkou, že takovou konfrontaci není třeba vést, jelikož film stejně jen s dokumentární přesností vypráví to, co se opravdu ve skutečnosti s Beksinskiho rodinou stalo. Včetně extrémního závěru, který je na jednu stranu velice působivý (nemůžu nesrovnat se scénou z Hanekeho Caché), na druhou stranu se tam ve mne stále ozývá to "no...ano, to se stalo i doopravdy, a...?". Život takové osobnosti jako Beksinski je samozřejmě sám o sobě téma a námět jako hrom, ale tady mi jeho uchopení zkrátka trochu vazbí. Možná jsem ale pouze mírně zklamán tím, že jsem skutečně očekával film více lyrický, výtvarný a snový...ale tak, to je spíš problém můj, to bych taky mohl říct, že jsem si to mohl natočit sám a lépe, o čemž samozřejmě zásadně pochybuju :-DDD 7/10

plakát

A Mind's I (2003) (TV film) 

Není to špatné, na druhou stranu už jsem viděl řadu povedenějších pokusů o haluzoidní výmazy. Kafkovské motivy, bizár, schizofrenní ztvárnění, čvachtající sajrajty, to všechno je v pořádku, ale musí to dohromady alespoň rámcově fungovat. Tady ale mi to místy skřípalo, jednotlivé složky jsou dost neučesané a vůči sobě nejsou moc komplementární, spíše mi přišlo, že se až vylučují. Zrovna ony gore bizarní vnitřnosti, mozky a pudinky mi svým braindeadovským čvachtáním dost citlivě narušovaly ono kafkovské plynutí paralelních myšlenkových rovin, působilo to jako pěst na oko. Navíc je to celé dohromady natolik složitý mišmaš, že otevřeně přiznám, že jsem si spíš kladl otázku, jestli v tom rámcově viděli nějaký smysl alespoň sami tvůrci. Já jsem skončil někde v prvních pěti minutách, souboj kobek jsem ještě vnímal jako zajímavý začátek. Divák si může políbit šos, to je jasné, ale pokud je ono vedení k políbení podřízeno pouze tápající bezúčelnosti, tak je někde něco špatně. Ale tak zase, shazovat to úplně, to by bylo přehnané, rozhodně pár věcí se povedlo, plynutí času, koncept přehozených světů/myslí atd. Pro začátek pokus zajímavý, a do budoucna pokud tvůrci dílčí nápady rozvedou v samostatných příbězích konstantnějšího ladění (to neznamená že by z toho měla být narace), tak se můžeme nějakých zajímavějších nápadů určitě dočkat.

Poslední hodnocení (1 881)

Ada (2021)

13.11.2021

Poslední noc v Soho (2021)

11.11.2021

Snow Tha Product feat. Alemán - Dale Gas (2018) (hudební videoklip)

02.10.2021

Efeméry (2021)

25.09.2021

Klícka (2020)

25.09.2021

Gunda (2020)

25.09.2021

Perfektní den (2015)

04.09.2021

Proti přírodě (2014)

29.08.2021

Klub poslední naděje (2013)

29.07.2021

Reklama

Poslední deníček (15)

Reklama

Reklama