Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (410)

plakát

Dopisy z Iwo Jimy (2006) 

Snad první film, kdy jsou japonští vojáci zobrazeni jako obyčejní lidé. Ale k podstatnému. Černobílý film podtrhuje sdělené, stejně jako u Marhoulova Nabarveného ptáčete. Jednotlivé dialogy mezi prostými vojáky, mezi vojáky a důstojníky a mezi důstojníky. Je zajímavé, že ať už jde o jakýkoliv válečný film, mají cosi společné. Myslím, že to nemusím pojmenovávat. Pan Eastwood perfektně zobrazil tu lidskou část japonského vojáka. Jinak řečeno, všichni vojáci jsou stejní. Tenhle film je, stejně jako všechny ostatní, jen aproximací válečných hrůz, které jsou zde poněkud upozaděny a je velice zřejmé, nač se režisér snažil ukázat.Film stále běží,ale mi už myšlenky i slova došly. Je to parádní film.

plakát

Sedm (1995) 

Dobře natočená detektivka s poněkud širším rozsahem co se týče lidských slabostí, či schopnosti páchat zlo.Velmi bizarně, a také expresivně je zde prezentován implicitní vztah mezi vinou a trestem.Jeden, teď se chce říci spravedlivý psychopat, ale to je poněkud úzká kategorie pro masového vraha, který se cítí být kompetentní, má pocit poslání rozhodovat o vině, trestu zkrátka životě těch, které si vybere, aby je použil k ke svému poslání, ke kterému byl vyvolen.Je velmi inteligentní a schopný racionálního jednání.Tím notně ztěžuje práci dvěma detektivům, kteří se ho snaží z pochopitelných důvodů zastavit.No a konec je skutečně epický.Slušný film.

plakát

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964) 

Režisér si vzal mnohokrát již proprané téma a udělal cosi fantastického.S klidným svědomím bych tento film postavil na úroveň Hlava 22.Parádně a velmi dobrým vhledem do mentality vojáků z povolání zpracovat a parodoval vojenské představy, algoritmy uvažování, hodnocení a jednání.Je tu velmi jasně sděleno, napáleno a parodováno, co může jeden pomatenec, který má pod palcem jaderný Armageddon způsobit.No a pak je tu celý štáb pomahačů a přidavačů prezidenta USA, který se snaží celou věc uvést do pořádku.Jsou to ovšem povětšinou také vojáci, což celou situaci posunuje do bezmála surreálné podoby.Partnery jsou jim sovětský velvyslanec a opilý premiér SSSR.Je tu poukázano na zlo, které se může nějakým omylem, či šílenou, nebo zlou vůlí jedince realizovat.A ve finále velitel posledního bombardéru, který se po obdržení finálního rozkazu mění v kovboje osedlá vodíkovou bombu a vyrazí s ní do akce...…….Nádherný film.Hodnotím vysoko! A fantastický je výkon P.Sellerse v trojroli!!!!!

plakát

Waterloo (1970) 

Pan Bondarčuk byl na tento typ epických filmů ten pravý.Šťastná ruka pro výběr hlavních představitelů.Perfektní zpracování masových scén v době, kdy neexistovaly počítačové animace.Myslím, že zde posloužili příslušníci sovětské armády tím pravým a správným způsobem.Dávám plný počet už jen za dvě myšlenky, které ve filmu zazněly, a sice jednak od prostého vojáka:"Proč se zabíjíme, když se neznáme?" A pak Wellington:" Nejsmutnější věcí na světě po prohrané bitvě je vyhraná bitva!"

plakát

Nabarvené ptáče (2019) 

Přemýšlím jak začít úvahy nad tímhle díle pana Marhoula, které jsem shlédl pár hodin dozadu.Ten film začíná vlastně odnikud a první dojem je,že se odehrává vlasně nikde.Běžící chlapec má v náruči nezařaditelné zvíře, snad veverku.A následuje nepochopitelná krutost jeho vrstevníků, kteří jsouce v přesile chlapce surově zbijí a nebohou veverku polijí hořlavinou a nechají shořet.Zaživa.Joska, tak se hoch jmenuje, se na to dívá.Silně mi to připomnělo úvozující scénu filmu Hlava 22, vraždu por.Yossariana.A to je úvozující scéna, která v různých obměnách své základní kvality prostupuje celý film.Od své patronky,takto staré paní,ke které je svými rodiči poslán k ukrytí před nastupujícími válečnými běsy, je pokárán, že nemá chodit do lesa sám.Ale první slova zmíněné paní určují děj filmu kdesi na severovýchod střední Evropy.Snad Polsko.Zlá náhoda chtěla tomu, že paní zemřela a Joska nešťastně zapálí dům.A v tom momentu je vržen do života bez ochrany chlapec, či spíše dítě ve věku těsně nad dest let.To je můj odhad.A začíná cosi, co bych označil za odysseu která chlapce vede do různých situací,které jsou formovány samozřejmě na jedné straně Joskou a jeho jednáním, na druhé straně lidmi, či skupinami lidí, kteří na Josku a jeho počiny reagují.Nerad bych sklouzl do popisu jednotlivých kapitol.Podstatná je esenc.Dítě reaguje bezelstně a snaží se v počátku o konání dobra.Ovšem zlá vůle okolí,tedy v lepším případě a krutosti v různé podobě v tom horším případě vedou relativně rychle k duševnímu zrání a formaci duše, mentality a hlavně Joskova jednání.Je svědkem vypuštění nabarveného ptáčete svým ochráncem.Ptáče je hejnem uklováno a padá mrtvé na zem.Vidí, soulož svého ochránce s jakousi Viktorku, a ta je posléza zabita zuřícícmi vesničankami poté,co se následně pokusila úspěšně svádět jejich syny.Vidí útěk židovských vězňů z transportu a posléze je zajat a dostane se na německou komandaturu.Tam ho zachrání před smrtí kněz, ale jen proto, aby se dostal do drápů pederasta.Bizarnost.Ovšem už se dokáže s pederasem vyrovnat, a ten je sežrán zaživa krysami.Posléze se dostává do "péče" mladé rybářky, jejíž potřeby zase vzhledem k věku nedokáže prostě uspokojit a je nucen přihlížet jejímu pseudoobcování s kozlem.S dotyčným nešťasným rohatým čtvernožcem se vyrovná chlapsky téměř jako správný mafián a kozlovu odříznutou hlavu prohodí zavřeným oknem do rybářčiny postele.No paráda!! A jde dál.Zůčastní se "večírku" jakési armády a je opit do němoty.Konečně se dostává do "péče" sovětské armády a stává se z něj sovětský vojín.Zde je fantastický, řekl bych jeden ze špičkových momentů filmu,kde se jinak moc nemluví.Velitel vysvětluje Joskovi, že strana je jako vlak a soudruh Stalin je jejím strojvůdcem.Joska o tom nemá ani potuchy, a tak mlčí.Velitel se otočí na vedle sedícího pana Peppera s otázkou.Je tak?Dotyčný sedí, má nelítostný výraz v obličeji, trhá stéblo travy a mlčí a mlčí!Fantastický moment.Ve finále dokáže už v poklidu zabít člověka, který ho neoprávněně nařkl z krádeže a surově zbil.Tady dospěl!!Nakonec se potkává s otcem, který mu vaří večeři, aleJoska udělá cosi, co odpovídá míře jeho vyspělosti.Vlastně plivne otci do obličeje,že ho nechal jít pryč.A na závěr, stará erenda, takto autobus, odváží Josku, jeho otce kamsi do budoucnosti a venku létá ptáče a nikde kolem žádný jiný pták....Nádherný symbol!! Za zmínku nevýslovně silně stojí kamera a černobílé provedení.Hodnotím vysoko,velice vysoko! Kniha, kterou stále ještě čtu, je samozřejmě strukturovanější než film.Ale Václav vytáhl podstatu.Je to přesně tak, jak to udělal Forman s Keseyho románem Vyhoďme ho z kola ven.Držím Václavovi palce, aby film oslovil ty správné lidi v USA.Toto není film pro "průměrného"diváka.Tady připomenu Formanův film Taking off.Film měl úspěch mezi intelektuály, ale v kinech to byl propadák!! Dík Václave za tuhle krásu! (Doplňuji,že před několika dny byl tento film vybrán z cca 80 mezi deset, tedy do širší nominace.Jen tak dál!!!)

plakát

Myš, která řvala (1959) 

Dnes jsem tuhle nádhernou komedii viděl po strašně dlouhé době,tedy podruhé.Mnohorole Petera Sellerse dává vyniknout uměleckému a hereckému kumštu tohoto geniálního komika.A hlavní myšlenka tohoto filmu nezestárla a je po čertech aktuální i dnes.Autoři si ťukli do hlavních hráčů v bizarní atomové komedii, která v té době zuřila ve světě. A závěr filmu dost silně připomíná vynikající film Dr.Divnoláska aneb........

plakát

V pravé poledne (1952) 

Viděl jsem tenhle skvostný film někdy v 60.letech jako dítko školou povinné.A dojem ve mně zůstal dodnes.A je velice silný.Vedle Sedmi statečných a Tenkrát na západě je to taktéž naprosto klasické dílo, které se kvalitou uvedeným filmům vyrovná.Nemá smysl se obírat fabulí.Je prostá.Boj dobra se zlem.Je jen kořeněno americkým náhledem na řešení mezních situací.Jedinec je schopen se vzepřít přesile a v prostředí, kdy ostatní selhávají z různých důvodů.Parádní film.Hodnotím vysoko.Velice vysoko.Právě to běží na čt 2 a já vzpomínám.....

plakát

Romeo a Julie (1968) 

Co komentovat na tomhle filmu.Snad nic.Příběh je notoricky známý.Ale filmové zpracování pana Zeffirelliho je nádherné.Velmi dobře vybraní herci, kteří ledva zabouchli dveře za dětstvím.Exteriéry a kostýmy také nádherné.Klobouk dolů a hluboce se klaním.....

plakát

Norimberský proces (1961) 

Vidím tenhle film poprvé a i přes propast času na mne mluví velice silně.Jde o vypořádání se s minulostí německého národa, přesněji s jednou z černých kapitol jeho dějin.Konflikt mezi pocitem viny a výchovou, či spíše jejími důsledky. Obžalovaní soudci vyrostli a dospěli dříve, než se k moci dostal Hitler a jeho přidavači. Jeden každý byl poté konfrontován s realitou šíleného systému a cosi se změnilo.Někdo odešel, někdo zůstal. Janning zůstal a změnil se! Tady připomenu jeden moment.Martin Heidegger, takto vynikají německý filosof, vstoupil do NSDAP a nějaký čas tam setrval.Ti,kteří znají jeho dílo si kladou otázku proč proboha??Dostávám se k momentu, kdy se prolíná odpovědnost jedince s odpovědností systému. A na to se snaží film ukázat.Tady je rovněž slabé místo filmu.Takto by bylo možno obžalovat všechny Němce, a to možné samozřejmě není. Janning se ale během procesu, kdy povětšinou mlčí, otáčí a uvědomuje si vinu.Jannig se změnil.Proč?Konečně, poukazuji na Raskolnikova a jeho příšerný zločin ve vynikajícím románu F.M.Dostojevského Zločin a trest.Končí to katarzí.Takže je možné se zbavit pocitu viny z loupežné vraždy.Dvě roviny rozhovorů, a sice komorní ve dvojicích a širší v soudní síni.Všichni Němci nebyli fašisté, všichni nevolali aby fuhrer žil věčně, ale všichni mu sloužili.Sakra, vážení, nepřipomíná Vám to něco?Já si docela snadno umím představit na lavici vedle zmíněných soudců třeba pana Urválka.Jen ta katarze mi u něj nějak nesedí.Monolog Janninga je bezesporu nejsilnějším momentem filmu a je to také poselství jak německému národu, tak i světu od německého národa.Na okamžik si zde prohodí role soudce, obhájce a obžalovaný.Krásný moment.Je také vhodné zavolat k odpovědnosti za Hitlerovy počiny SSSR.Nádherný film,který hodnotím velice vysoko. Není divu, že se tento film nedostal do našich kin.Nebo snad ano? Já myslím, že ne!

plakát

Pianista (2002) 

Říká se, že mezi zbraněmi múzy mlčí.Toto fascinující komorní drama,existenciální peklo, kterým prochází polský klavírista židovského původu je tady vykresleno skutečně velice silně.Peklo holokaustu je tady zmíněno jen okrajově,ale nikoliv nevýrazně,či slabě.Zmíněný příběh je zasazen do exteriérů varšavského povstání a doby,která mu předcházela.Tedy do podstatné části II.války,které polskou metropoli zasáhla a kdy celý příběh akceleruje.Vidíme jednotlivé typy lidí, které tu více,tu méně úspěšně pomáhají hrdinovi přežít.On sám navýsost nepraktický uniká peklu a smrti jen s největším úsilím a také se štěstím.Herecký výkon pana Brodyho je ohromný.A konec filmu je tak trochu formanovský,nicméně stále silný.Hodnotím vysoko.