Romeo a Julie

Řekne-li se Shakespeare, vybaví se mnohým nejdříve Romeo a Julie, což je opravdu škoda, vezmeme-li v potaz fakt, že je autorem i jiných a dějově silnějších tragédií (viz Hamlet či Macbeth). Zeffirelliho adaptace je nadmíru věrná své předloze, a to v pozitivním i negativním slova smyslu. Oba hlavní herci jsou ve svých rolích výborní, o tom není pochyb, ale kvůli pevné vazbě na předlohu to celé působí až příliš teatrálně a uměle, přičemž samozřejmě tento způsob provedení chápu, ale i tak si myslím, že se to dalo pojmout více realisticky. Nicméně musím pochválit Rotův podmanivý hudební motiv, který se táhl skrze celý film v různých variacích. Pokud by byl film o půl hodiny kratší a působil autentičtěji, tak věřím, že by mě rozhodně oslovil více - takto jde o řemeslně natočenou, ale na můj vkus příliš divácky odtažitou podívanou. (26.03.2020)

Je to príšerné. Ak by užívatelia nedávali hodnotenia tak, aby nevyčnievali z davu a umelo nenavyšovali, akože je to historické dielo Shakespeareho, tak to má neporovnateľne menej percent. Otrasné herecké výkony a nuda. Proste, keď niekto napíše v 16. storočí šaškáreň pre divadlo, tak v 20. storočí, keď sa budú držať toho, čo ten hulič napísal, tak to nemôže byť dobrý film pre diváka dnešnej doby. Tu sa nehodnotí na čsfd tento film, ale niečo úplne iné, ináč by tu väčšina dávala odpad!, jednu, alebo dve hviezdičky. Mne je u riti kto je autor tejto koniny a aký postoj je všeobecne na toto "veľdielo". (08.07.2018)

Olivia Hessey. To kdybyste už fakt nevěděli, proč jinak si tuhle verzi honosně označovanou jako "nejslavnější" pustit. Kromě jiného.___ Neviděl jsem až doteď jinou, než tu Luhrmannovu s Leonardem a Claire - a ta je moderní, proto tedy srovnávat nemůže být příliš objektivní. Nová se mi líbila, mám rád pana herce Leonarda di Capria (pokud by o něm někdo pochyboval, pusťte si Co žere Gilberta Grapea, ono vás to přejde). Těžko ale na benzince čekat tu správnou veronskou atmosféru. Rýmování se může zpočátku zdát směšné, ale jen než si na to zvyknete, potom už to ani nepřijde. Ale to odbíhám, prostě, film z roku 1996 se mi líbí. A teď konečně k dílu pána Franco Zeffirelliho: Kdyby prvních dvacet minut někdo uřízl a film začínal vysvětlením v podobě prostého titulku, že se Kapuleti a Montekové nesnášejí, nic by se nestalo. Až do setkání Romea s Julií na slavnosti je to totiž absolutně bez atmosféry, přijde mi. Potom už je to ale dobré, až do konce. A ti kostlivci v hrobce neměli chybu :-) Jen příšerná angličtina, u které ani titulky moc nepomáhaly... Srovnání postav: Leonardo jako Leonard, stavím oba na stejný stupeň. Mercutio/Harold Perrineau mi ale příliš nesedl a John Leguizamo jako Tybalt byl zase moc slizký (to schválně, já vím), takže tady je to dva nula pro jejich starší kolegy. No a to nejlepší na konec. Olivia Hessey je o tisíc a jedno procento lepší Julie než Claire Danes, ta by očarovala každého (tedy Olivia, ehm). Pokud znáte další film, ve kterém byla nahá, napište mi prosím PM .-) Jako Julie totiž na okamžik ukázala prsa (v patnácti!). Já vím, půl vteřiny je krátká doba, ale ten film i bez toho stojí za to. Možná jsem sexista, ale ona to prostě zvedla. Všechno. (23.07.2008)

Ta Zeffirelliho úchylka pro ,,krásné" tváře mě tentokrát ani moc neprudila (že by podle něj jen takhle křehce bezpohlavně ,,nádherní" mladí ,měli nárok na tu trochu debility v hormony ovládaném odobí života?,-no schválně kdo se takhle alespoň nějaký čas taky nechoval,-já jo,přiznávám,-naštěstí jsem přežil).- No a i když (chválihodná) snaha o jakés takés reálie,tak ta mordýřina se tedy moc nedařila-aby při krveprolití Montekové vs. Kapuleti, po sobě hoši víc házeli koši se zeleninou než by se popichovali rapíry....,no budiž. --Za plný dát ale musím,-lepší (věrnější) zpracování jsem zatím neviděl. A ten text.......! (16.04.2011)

Film o naivním citu dvou náctiletých. Normálně bych mu nevěnoval ani nanovteřinu své pozornosti. No považte - Romeo a Julie se zamilují na 1. pohled (doslova a dopísmene) a už plánují svatbu. A z úst jim vychází tak silná slova, že by i barbar Conan brečel na svých bicácích. Jistě, kdyby oba dva přežili, ve Veroně by předvedli čítankový exemplář italské domácnosti se všemi rekvizitami, co k tomu patří (létající talíře a nože, přespávání před prahy a slova, která se nesluší vyslovit ani v méně solidní splečnosti v zaplivaném baru čtvrté cenové skupiny). Naštěstí ale umřeli a tak jejich příběh, který scelil svár dvou rodů, žije nesmrtelně dál. I díky tomuto úžasnému a dechberoucímu zpracování! Zeffireli má rád velké příběhy a umí je odpovídajícím způsobem převést na plátno, což každý rozhodně neumí. Velmi citlivě a věrně se drží látky, což oceňuji. Oba hlavní herečtí představitelé do svých rolí velmi přesně pasují (nedostižná éterická krása Olivie Hussey). Tento film není kýčovitou plejádou celebrit a laciných slov, Zeffireli věří tomu, co točí, proto jeho počin nepůsobí odtažitě. Skvělá hudba pochází z pera výsostného skladatele Nina Roty, velmi dojímavé tóny a krásný historizující kolorit činí z tohoto soundtracku takovou perličku na poli světové filmové hudby. Love theme patří k jednomu z nejkrásnějších leit motivů, co byly k filmu kdy složeny. Asi nikdy se nepřestanu obdivovat tomuto dílu. Takhle si představuji UMĚNÍ - krásné a nedostižné. (14.09.2006)