Pavlínka9

Dlouho jsem film odkládala s nějakým pocitem jakože to bude něco náročného a těžkého...a ono ano. Je to film, který nejenom, že má 140minut, ale je to taky o tom, jak život běží i při známé "o 15let později"...Přišlo mi to jako určitá "kronika" dvou rodin, jelikož je to velice obsáhlé a hlavně silné a co bylo nejlepší, že film má 4 hlavní mužské postavy...Velmi plynulý přechod a něco na způsob předání štafety Goslinga Cooperovi - to bylo tak nenásilný a lehký...Pro mě bomba. Ten film má plno plusů a ráda bych řekla něco, co se mi na tom vysloveně nelíbilo, ale nemohu na to přijít, ale mám z tohoto snímku hodně zvláštní pocit...Takový, že se na něj cca za rok podívám znovu, jelikož v něm je podle mě něco, co až objevim, dostane 5 *. Depresivní a negativní postava v podobě Goslinga a celková atmosféra, ve které se to odehrává - podle mě to totiž ukazuje životy lidí, kteří žijí tak, jak nechtějí, ale hlavně proto, že nenašli svůj smysl života a jsou pouze "zaškatulkovaní" v něčem, v čem jen přežívají. Život se má žít na maximum a né proto, že něco musíme...Film je plný negativních pocitů, ponuré nálady a když se podíváte již na samotný plakát - deprese z toho přímo srší...

Tohle rozhodně není průměrná americká komedie :) Je to bomba :) Ať už tím, že herecké obsazení je vážně úžasné a jak tu již několikrát zaznělo – bez Emmy Stone by to stálo za nic :) Film má skvělý a velice chytlavý soundtrack, kdy jsem si i několikrát vracela tu scénu s hracím přáním :) Emma Stone vypadá tak ohromně, když se vzteká :) Neskutečně jsem se zasmála a to jsem film ani nechtěla vidět :) Je tam tolik skvělých hlášek, tolik skvělých postav a všichni jsou tam prostě tací, jaké bych chtěla mít kolem sebe :) Emma Stone by si takovoutu roli měla rozhodně ještě zopakovat, jelikož s Amandou Bynes to byla dvojka skvěle na přesdržku a obě dvě si to podle mě náramně užily :) Má to úžasnou atmosféru, všechno letí rychleji než bych chtěla a nejsou tam žádné zbytečné „okecávačky“. Návrat do dob minulých v podobě stěžejních situací z filmů, které moc dobře znám, mi nostalgicky připomněly jaké to je, když Vám pod oknem stojí někdo s kazeťákem – je to super :) „Děje se něco? To byly zvuky jako při sexu. A to nejde s ohledem na to, že máš homosexuálního přítele.“ Stanley Tucci je k sežrání ;)

Skvělá trojice dam, která ani jedna z nich neztratila šmrc a je super, že byly všechny i ve skutečnosti věkově od sebe pouze několik dní :) Hawn je jednoznačně nejlepší, nejzábavnější a je to prostě přesně její parketa. Tento film nechci nazvat feministickým, ale jak tu bylo řečeno - dávejte si bacha na odložené ženy - jsou hodně zhrzené a ochotné jít přes mrtvoly. Role Maggie Smith byla úsměvná a jen mě mrzelo, že Stockard Channing neměla více prostoru, jelikož bych si ji ve filmu ráda užila více než pár minut. "Jo, tati - jsem lesba :) A pořádná." Takových skvělých oznámení je tam bohužel méně než bych chtěla, ale za to jsem se několikrát pořádně zasmála :) Touha muže srazit na kolena kvůli tomu, že si našel mladší "model" - skvělá motivace pro změnu života :)

Já jsem stále čekala na ten mozek :D Kohopak mozek ještě bude chtít použít :) Mám pochopení pro filmy staršího roku - toto pro mě není ještě tak "starý" film :D :D Ale spíš je to zajímavé z toho pohledu, kdy chcete něco moc natočit, ale ten před Vámi to udělal lépe, má na to autorská práva, tak se s tím poperte :) Tento film se mi moc líbil - ať svojí záhadností, touhou něco dokázat, tak i sem tam příšernými výkony, kdy sestřenice, jež má být budoucí manželkou byla fakt úděsná :D Lee a jeho pohyby jako "monstra" byly skvělé - tak úžasně zkoprnělé a pomalé. Sbírání součástek bylo výborně nechutné a i když to bylo i úsměvné, čekala jsem horší záběry :)

Já tak nadšená z tohoto seriálu rozhodně nejsem a obdivuji každého, kdo se na to vydržel dívat, jelikož je to opravdu dost veliký speciál a jen tak každý to nevydrží. To je tak neskutečně kýčovité, šílené, na hlavu padlé :D :D Čím více se seznamujete s postavami, tím více začnete zjišťovat, že každá z nich má nějaké zvláštní tajemství, zvláštní projevy chování a moje poznámka v průběhu shledování - "to je tak neskutečně kýčovité až je to k zblití" :D Já měla to "štěstí", že jsem se k seriálu dostala v roce 2000, ale v tu dobu jsem to nedokoukala celé...Bojím se, že i tak mě to poznamenalo :D :D Nesnáším tu znělku!!! Poslouchat ji opravdu téměř celý díl dokola s pár prodlevama je na hlavu. Zcela souhlasím s komentářem uživatele Drirr: "Asi jsem měl přílišná očekávání. První co mě zaujalo (bohužel ne příliš pozitivně) je fakt, jak moc tento seriál už dnes zastarává. Hned ze začátku to prozradila hudba, kterou tu všichni vychvalují, ale mě teda přijde místy neskutečně odporná. U scén, kde všichni afektované pláčou nad zabitou dcerou nebo když se má budovat napětí vyhrává elektronika jak na kolotoči. Někdy jsem měl fakt chuť zvuk úplně vypnout. Ona totiž i ta zvuková stránka je na trochu nižší úrovni než jsme dneska zvyklí (nesedící zvuky kvílících gum, ptáků, šumu atd.). No a pak to herectví. Nemůžu si pomoct, ale řada herců prostě hraje špatně. Nevím jestli je to nějaká charakteristika raných devadesátek, ale někteří herci strašlivě přehrávají a z některých afektovaných obličejů jsem měl záchvaty smíchu i ve chvílích, kdy to opravdu směšné být nemělo. Málem jsem nad seriálem zlomil hůl v půlce pilotu. To by ale na scénu nesměl přijít agent Cooper. On je to, co mě přiměje dívat se dál. Výborná postava výborně zahraná. Těším se, že bude mít větší prostor. Zatím se tedy žádné terno nekoná. Možná to byl a je kult, ale to nic nemění na tom, že look, herecké výkony, hudba a dokonce i kamerové postupy (mimodějové statické záběry, napětí pomocí roztřesené kamery atd.) jsou dneska značně za zenitem. Prostě zatim poměrně velké zklamání. Ale uvidíme po první sérii." Jde o to, že Lynch je prostě hodně náročný a jen tak každému nesedne. A tohle je podle mě přesný příklad. Nemůžu si pomoct, ale mě celé Twin Peaks přijde jako ústav, kde každý trpí svou psychickou poruchou, ale jeden zmizí a zbortí se to úplně celé. Lucy a její retardovaný přítel strážník - těm bych to předhodila osobně jako prvním. Už nikdy více a nikdy nemám v úmyslu to nějakým způsobem vychvalovat. Spíš budu velice ráda když nebudu u jakýkoliv diskuzí ohledně toho, jinak bohužel odcházím :D

Je to tak jednoduché, zároveň neskutečně náročné a přitom mi v hlavě uvízlo hlavně to, co tam zaznělo víckrát a přitom mi to přijde tak absurdní a hloupé a kdokoliv to prohlásí mi přijde jako neskutečně slabý člověk: "Nedokážu být dlouho sama". Kdybych v tomto případě milovala nadevše, že bych nikoho jiného nechtěla, dokázala bych snad vydržet sama dlouuuuuho...Z Pravidel moštárny je mi vždy neskutečná zima, jelikož toto počasí z to vždy tak nějak "táhne". Je to ohromně smutný příběh, hlavně tím, jak je tam dům plný dětí, které čekají na rodinu, která se jich ujme. Zároveň se tam objevují ženy, které když porodí, tak miminko nechají tam a nebo neporodí vůbec. Jelikož jsem zastáncem toho neporodit vůbec - nemám s tím problém. Když se přeskočí na jablečný sad, je to změna, ale vlivem psaní dopisů mezi doktorem a jeho žákem, je tam prostředí dětí stále silné. Maguire mě nějak nezaujal, Theron mám velice ráda a Caina miluji, proto mě mrzí, že ten tam neměl více prostoru...Ráda se na tento film podívám znovu, jelikož závěr je prostě klasikou. " Dobrou noc princové z Maine, králové Nové Anglie".

Na film mám velice zvláštní vzpomínky z období puberty...Vybavuji si dvě scény - jednu, kdy Bridges a Robbins stojí na zahradě u dřevěného plotu a druhá je s malým chlapcem a ohněm a křikem...Obě dvě tam byli a opět mám po shlédnutí velice zvláštní pocit...Několik let jsem se na film nechtěla podívat...nedokázala jsem si to přesně vysvětlit - byl tam určitý strach, úcta k natočenému materiálu a obavy...Ten film působí jako děsně primitivní americký snímek o dvouch amerických rodinách, i když hned na začátku je dost svižný začátek, který Vám ukáže, že vše je jinak...A pak zase klasika - dvě rodinky, které bydlí na proti sobě, zvou se na grilovačky...Ale přitom nad tím vším visí obrovský mrak plný lží, záhadnosti a záludnosti...Film je bravurní především ve svém závěru, kdy všichni doufáme a jsme si jisti, že víme, co tam najdeme...Ten závěr je doslova "bomba". Robbins a Bridges by společně měli hrát častěji, jelikož mi jako dvojice neskutečně sedí a tento film považuji za klasický thriller.

Je zajímavé, jak to tady každý chválí, ale přitom to ani tak moc známé není. Což je na tom super, ale zároveň veliká škoda. Dostala jsem se k tomuto sitcomu přes nějaký článek o dost podivných sitcomech a seriálech :D Lucky Louie je dost zvláštní, hodně alternativní a na nic si nehrající sitcom, který nepobaví jen tak někoho. Již téměř 10 let stará záležitost, která si rozhodně nebere servítky a sprostá slova tu lítají jako manželka hlavního představitele z práce domů či Louie do kumbálu, aby si udělal dobře :) Sitcom má několik bravurních scén, ale dvě jsou tedy naprosto nezapomenutelné - ať už : Tady máš kytku ty pííííčo :) Nebo debata o Bohu, který je vlastně obří píča :D Ne že by mě to vysloveně ochromilo, ale tento sitcom má něco do sebe, hlavně proto, že je zcela uvolněný a nenucený.

Film má tedy hlavně příšerný dabing - mimo Jiřího Štěpničky a Zlaty Adamovské, ale toho mladýho, hlavního představitele jsem tedy nemohla celou dobu snést....Už jen to mě pomalu na začátku odradilo. Ten film má ale něco do sebe. Když se opravdu, ale opravdu hodně moc zamyslíte nad všemi těmi informacemi, které dárce dává, dává to smysl a je to přesně tak...Nejvíc mě vyděsil pocit toho, že nevěděli co dělají hlavně s těmi miminky. Kam odchází staří a jak je všechno "stejné" a nikdo nesmí vyčnívat z davu. Katie Holmes bych asi hned na začátku po nebrání si ranní injekce pořádnou lejskla, páč byla nesnesitelná, bylo vtipné, jak slon byl hroch a bylo to celé ale takové "zrychlené", jelikož si myslím, že by se z toho "příjemce" zbláznil rozhodně dříve než za tolik měsíců...Je to rozhodně zajímavé, ale hodně "umělé", čemuž zrovna nefandím a tak...tak nucené. Ježkovo voko - co dělali ve volném čase, když neznali knihu a lásku?? :D :D

Za mě jeden z nejlepších filmů od Woodyho. A hlavně nejoriginálnější - i když u něj je tohle označení dost "pochybné" :D Jasmíniny slzy jsou naprostá bomba. Cate Blanchett Oscara získala oprávněně, jelikož já jsem jí ho po shlédnutí také symbolicky dala. To, co tam předvedla bylo úžasné, srdcervoucí, na přesdržku a ta její postava byla neskutečně snobská panička, který nesnáším, jelikož si pomalu neumí ani samy namazat chleba !!! :D :D Ten příběh je tak žalostný a to, jak se vlastně sama zničila, jak sama neměla žádné vzdělání, jelikož jak se říká - hlavně dostudovat a né rok před promocí odejít ze školy a nechat se živit od nějakého staršího muže - to se opravdu nevyplácí, to je v tomto filmu prioritní. Paranoia, kterou později trpěla, prášky, které do sebe ládovala, to, jak ovlivnila životy plno lidí kolem sebe a jak hlavně zvedla sluchátko a zavolala na FBI - důvod je jednoduchý a snad každý si tím prošel - zlomené srdce...Zhýčkaná - to Jasmínu vystihuje nejvíce a jsem ráda, že nejsem taková pipinka, jako tato postava. Je to TAK smutné...