Pavlínka9

Odnikud někam - hodně trefný název, ale jen pro těch posledních pár vteřin filmu jsem mu dala 3*. Jinak bych dala dvě. Sofia Coppola je pro mě hodně, doufám, že jen prozatím, z mé strany dost nepřístupná osoba, a přestože na jednu stranu miluju procítění ve filmu a nevadí mi dlouhé a tiché záběry, ve kterém se kamera zaměří pouze na niterní pocity postav, u Sofie mi to prostě nějak nevyhovuje. Tuhle ženskou obdivuji za jeden z nejlepších filmů, které si moc ráda pustím ve chvíli, kdy si chci vzpomenout na svou pubertu - Smrt panen, který považuji za její nejlepší snímek a pro mě zatím jediný, na který jsem se podívala několikrát. Jiný takový od ní zatím u mě není. A to ten film začínal tak nadějně - Krásný auto, slečny u tyče v krátkém oblečku tancující na Foo Fighters a taky slavná osobnost....Film není jen tak pro každého, ale i tak se tam našly nádherné momenty - když Johnny sedí sám v tichu se sádrou po celém obličeji, pouze s dírkami na dýchání nosem. Co by se honilo hlavou jiným lidem? Jaké to bylo natočit tuto scénu? Nejlepší moment celého filmu. A poté závěr, kde konečně hlavní postava dá najevo to, co celý film není vidět a tím ven vypustí vše, co se v jeho mysli a nitru odehrává. Ale bohužel, jen dva úžasné momenty z 98 minut nestačí u mě na vynikající film.

Spíš než filmem, bych těchto neúplných 85 minut nazvala určitým pohledem na to, co se stane, když se nalezne tělo mrtvé dívky. Spíše bych to také popsala, jako pohled na 5 příběhů, ve kterém vždy minimálně jedna osoba po něčem touží a má určitou představu o budoucnosti. Nejvíce mě zaujal příběh "Sestra", v němž Rose Byrne hrála dívku, která chtěla konečně žít a měla k tomu i člověka, který by ji k tomu pomohl, ale rodinné pouto je v tomto příběhu silnější. Jak jsem již psala na začátku, film je pouze takovou ochutnávkou - spíše navnadějí, trailer či něco podobného, pouze na další velké události a není to moc ukotvené ani propracované. Podle mě škoda, jelikož je ve filmu mnoho známých jmen. PS: Od Giovanniho bych se nechala klidně svázat :-D :-D

Elle Fanning je kouzelná a mám ji radši než její sestru Dakotu. Elle Fanning podle mého názoru dokáže zahrát cokoliv a těším se na další filmy s ní :) Tento film mě okouzlil svým tématem, i když jsem zpočátku byla silně skeptická a byla jsem silně představena, když jsem několikrát při filmu vyprskla smíchy :) Téma je sice převážně "dětské" - prostředí školy a zatím žádné větší problémy - ale naopak - malá Phoebe prožívá mnoho věcí naráz a sama je dost zmatená, jelikož nedokáže pochopit co se to s ní děje a jediné co ví je, že se liší od ostatních v okolí a je kvůli tomu považována za vyvrhela a je za to vždy patřičně potrestána. Prolínání se reality a představ malé Phoebe, podtrhuje její zálibu v divadle a oblibě postavy Alenky a jejího světa, který je plný divů. Ač se to nezdá, film v sobě ukrývá plno důležitých informací a i když je Phoebe pouze malá holčička, musí se vyrovnat se svými problémy, které naštěstí budou nakonec pojmenovány. Elle stačí jen se dívat a nic neříkat a přitom dokáže znázornit plno rozličných pocitů a je schopna tím maximálně upoutat mou pozornost :) Felicity Huffman v roli matky, která si neví rady znázorňuje ženu, jejíž psychika je podlomena hlavně tím, že práci, kterou by potřebovala konečně dokončit, by zvládla lépe vykonat její sedmiletá druhá dcera, ale naštěstí je schopna přijmout životní úděl malé Phoebe a je pro ni oporou. Co mě dostalo nejvíc bylo: "Že si zaslouží bolestivou smrt" :-D :-D "Á, já budu bombová Alenka" :D "A kdo jsi ty? Muž s knírkem? Karl Marx! " :D

Nemohlo nastat nic lepšího, než když se Clint Eastwood rozhodl režírovat filmy :) Million Dollar Baby jsem viděla ještě před vším tím obrovským Oscarovým humbukem, tudíž jsem si ho užila na maximum a v klidu :) A byla jsem spokojena a na konci filmu dokonce s kapesníkem v ruce. Film sice vypráví příběh o ženě, která žije pomalu v nuzných poměrech, ale je zde pouze ukázáno, že realita je fakt krutá a touha si jít za svým ať to stojí, co to stojí - to je to co táhne celý tenhle film. První 3/4 je o boji, víře a touze dosáhnout něčeho významného ve svém životě - ať už u Maggie či Frankieho a zbytek filmu ukazuje, kam to i přes veškerou snahu může dojít...A hlavně - pro mě je důležité, aby se herci maximálně vžili do svých rolí - a to Hilary Swank udělala a byla za to poté po zásluze odměněna :) Ten záběr, jak padá na židličku - ten mám už téměř 10 let vrytý v paměti a to je přesně ten moment, kdy si pak říkáte - "Kdybych..."

Pro mě neskutečná bomba a nejlepší film, co jsem za poslední dobu viděla :) Film je sloučením všech věcí, které ve filmu hledám :) Černý humor, skvělý herci, sarkastické poznámky, vynikající hudba ;) zajímavé postavy a někdy až neuvěřitelné situace, jak se dokáže všechno tak "skvěle" zorganizované, během jediného momentu pos*at :) Film má skvělou atmosféru, skvěle si pohrává s hromaděním se dalších a dalších problémů a vrstvení jednotlivých hodně zajímavých situací, ať už se jedná o potkání slepého majitele benzinky, naplnění septiku či útok sekerou - prostě jsem se bavila od začátku až do konce :) A závěr? :) Na každého jednou dojde ;) Dvojice Pegg/Schwimmer spolu hrají jako kdyby byli přátelé od dětství a prostě jsem si tenhle film zamilovala :) Dost mi to přípomínalo - hlavně svým smyslem pro humor a temným prostředím a realitou, která je prostě někdy krutá, film Mělký hrob ( 1994 ), který je na mém žebříčku Top 10 Nejlepších filmů :) A Nula od nuly pojde jde hned za ním ;)

Hodně povedený. Ukázka Kuby v jedné ze své nejkrásnější podobě - tedy dokud nepřišel "Che". Hudba, tanec, doutníky, krásné ženy a základem všeho je rodina. Vztahy, které nepřetrhá jen tak něco a životní filozofií je svoboda, spokojený život a vždy přijít na nedělní večeři přesně v 6 hodin. Ani o minutu později :) Ve chvíli, kdy přijde boj, touha po spravedlnosti a vlastním projevu - objeví se kupa mrtvol a bílé volné košile jsou zakrvácené krví. Andy Garcia ve filmu nehraje. On tím žije. On tam jen tak lehce proplouvá a ukazuje, co sám prožil a jeho pohled mě hodně zaujal. Sice několik věcí bylo hodně předvídatelný, ale co - láska k životu také patří. Byl tam ale jeden moment, kdy jsem myslela, že se všechno změní - ve chvíli na letišti, když odevzdával své cenné věci - dost mi to připomnělo odchod židů do "sprch" a tudíž jsem jen napjatě čekala....Dustin Hoffman a jeho megamrňavej štěk :D Nestojí ani za řeč :D On si tam jen tak na chvilku vstoupí a všichni si okamžitě sednou na zadek a to tam byl jen pár minut :D Bill Murray a jeho realistická postava plná odlehčujících momentů...Ti to jen oživovali :) Njn..jela bych na Kubu. Nebo tedy aspoň do podobného podnebí, kde bych mohla v prominentním rodinném sídle poslouchat rady od svého otce při zvuku letní bouřky a dát si při tom Cuba libre :) :)

Film v sobě ukrývá plno tajemství, ale jak napovídá název filmu - jsou to jen "obyčejní" lidi jako plno jiných :) Mě osobně tahle rodina hodně zaujala a klidně bych do ní ráda patřila ;) Nazvala bych to blázincem, neporozuměním a hlavně - všichni mi přišli, že do té rodiny nepatří. Weaver jako matka, která se vyrovnává se smrtí synam způsobem, který jí snad pomůže uniknout z denního rutiního života a Emile Hirsch jako synek, který žijem ve stínu svého slavnějšího bratra a ví, že nikdy nebude tím nejmilovanějším člověkem v rodině - dva tahouni, kteří neví, co se svým životem dál. Nejsou tam zbytečná klišé, přikrášlenost, patos a hlavně - závěrečné rozuzlení mi vyrazilo dech...

Nebudu si nic nalhávat ;) Jennifer Love Hewitt je kočka již od puberty a taky se na ni nemůžu vynadívat :D :D Tudíž ji tato role sedla jako ušitá ;) Dobrá ukázka toho, čeho je schopen člověk prvně pro svou rodinu a poté i jen pro peníze udělat ;) Nejsem si sice jista, zdali by manželky zareagovaly tímto způsobem, ale pátrat po tom nebudu :) Je to sice "americké drama", ale spíš bych to nazvala realitou :) Scény s Jennifer a Cybill jsou ve filmu nejlepší, zbytek je nuda :D

"To se neochutnává drahoušku. To se polyká." :D Výborná trojice, v čele s mojí oblíbenou Charlize Theron :) Film se mi nejvíce líbil v prvním polovině. Ve chvíli, kdy přišla válka už "zábava" polevila a jen jsem čekala kdo všechno zemře. Postavy jsou krásně propracované a dobové prostředí také. Krvavá pusa Charlize Theron a celkově tato scéna je nejlepší částí filmu ;) Plus ještě taneček Charlize a Penélope :) Mezi holkama to opravdu jiskřilo ;) Celkově mi ale přijde, že film byl na konci moc patetický a přišel mi nedostatečně ukončený...

Miluji začátek filmu, kdy už pro mě pohled na Jima Carreyho, který sedí v kanceláři a poslouchá debatu o scénáři, ukazuje, že tento film je v něčem jiný, než jeho předešlé. Jeho pohled, ve kterém je vidět beznaděj, zasněnost a totální bezmocnost mi učarovala a věděla jsem, že film bude skvělý :) Byl :) Prostředí - 50.léta v Hollywoodu - jedno z mých nejoblíbenějších :) Skvělý herci a atmosféra "rodinného" maloměsta, kde všichni znají všechny a je jen na nás čemu uvěříme ;) Podle mě si každý může vytvořit svou teorii, ale Carrey zde u mě rozhodně zabodoval :)