Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (975)

plakát

Sociální síť (2010) 

perfektní film, skvěle zrežírován, minimálně na oscarovou nominaci hlavních aktérů zahrán, a hlavně taky napsán. Prostě sem se cítil strašně skvěle hned po úvodní scéně, kde bylo jasně cítit jak dokonalý scénář bude. Na některé scény jsem zíral s otevřenými ústy, prostě sem nevěřil tomu, že i takhle relativně "nudný" film s nudným tématem mně dostane, ale mistr Fincher to znovu zvládl. SAmozřejmě nic zas tak jiného jako Klub nečekejte, ale stále je to vysoký nadprůměr, který by se měl stát pro dnešní tupou mládež povinným. Aby když už celé hodiny jsou na tom podělaném Facebooku viděli, jak to vlastně začalo. Úžasné, a abych nezapomněl ta hudba to samozřejmě taky skvěle doplňuje a bez ní by pár scén nemělo tak dobrou atmosféru, zůstalo by "jen" dechberoucí hraní, úžasná technická stránka a dialogy, které na sebe navazují v absolutně propracovaném sledu a hlavně mají smysl i když často je řeč o věcech, které normálnímu člověku nic neříkaj. PS: Mohl by mi vysvětlit, co měla znamenat ta scéna závodu v Londýně? Nějak mi do celkového vyznění filmu vůbec nepasovala. Ale byla skvělá :) Tenhle film rozhodně uvidím ještě mnohokrát. 95%

plakát

Tygr a drak (2000) 

skoro se mi nechce věřit, že ten stejný režisér natočil i Hulka, který oproti tomuhle filmu postrádá vlastně všechno. A to, že je natočen hodně komiksově, mně taky moc nebralo. Tygr a drak je opravdu něco. Rozjezd sice docela často nudí, neustále jsou opakovány ty stejné motivy, první bitka je přinejmenším dost podivná, druhá taky příliš nezaujme, ale stejně dává tušit že si na nás režisér na závěr přichystal něco velkolepého. Hlavní čtveřice hraje perfektně, Ziyi Zhang je opravdové potěšení pro oko diváka a pak když přijde na evropský styl příliš dlouhá flashback scéna v poušti, začne být naprosto úchvatná a její vztah tak je zcela uvěřitelný. Holt holky v Číně to nikdy neměli lehké a když některá byla něčím výjimečná jako tahle, muselo to být dost kruté. No a po té poušti se to definitivně rozjede. Kamera nám dopřává nádherné výjevy z přírody, ale hlavně choreograficky úžasné souboje, které jsou opravdu zničující, a kvůli tomu, co čínané vymysleli, jich chtě nechtě musí západní člověk obdivovat. Souboj v tréninkové místnosti je jeden z nejlepších jaké jsem viděl, tak dlouhý souboj bez jediné chybičky je pastva pro oči. No a definitivní konec už jen podtrhne lyričnost tohoto snímku. Emoce dokázali tihle východní režiséři vyvolávat vždycky a bravurně. Po technické stránce nemám co vytknout (no, snad to lítání, ale bez toho by zase nevznikla jiná pěkná scéna ze závěru. takže si to nechám pro sebe), soundtrack dokresloval tajemno a krásu přírody, a jediné, co se mi nelíbilo, byla angličtina, která docela kazila autentičnost snímku. Za úvod, tohle a to, co jsem odpustil, ale stále to nedokážu úplně odstranit, "jen" 4. Jinak cítím se povznesen

plakát

F. L. Věk (1970) (seriál) 

Ach jo, moc rád bych dal vyšší hodnocení, ale zrovna tahle doba není pro mně vůbec lákavá, a zrovna tahle kulisa, ve které se seriál odehrává, vůbec není zajímavá. Všechno, co v seriálu je, už dobře znám a opravdu jsem se nepotřeboval v těchto věcech hrabat. Teď bych řek, že to byl zbytečně zabitý čas. "Staříci" zde hrájí omladinu, češi jak blázni vzdávají holt císaři a pak hrají hry s mnoha skrytými narážkami. Aspon že se tam sešlo tolik zajimavých českých herců, to je jediné plus. A pak začátek byl trochu zajimavý. Výprava a všechno kolem hodně dobrá, ale to nepomáhá, když vše ostatní je velká nuda. Temno by mně určitě bavilo mnohem víc (stejně jako husitská trilogie)

plakát

Expres foto (2002) 

Docela zajimavý snímek celý postavený na výkonu Robina Williamse. A Robin se zhostil role posedlého fotolaboranta skvěle. Celkově jsem mu stejně docela fandil, chudák, neměl to v životě lehké, a když konečně našel něco perfektního a to se mu rozpadlo pod rukama, už to jeho mozek neunesl. V takové situaci se určitě každou chvílí ocitá plno lidí, a hodně z nich pak dělá mnohem horší činy než on. Film tak pomalu plyne až k nevyhnutelnému vyvrcholení, přičemž nám předkládá neustálé protiklady, které se postupem času vytrácejí až zůstává jen šílená pomsta proti odpuštěné zradě. depresivní thriller, ale mohlo to být ještě o kus lepší. Scénář občas pokulhává, byl jsem ovšem vděčný za závěrečné vyznání.

plakát

Treevenge (2008) 

OU, tak to muselo bolet. Aneb jehličnany, které po staletích týrání začnou v nějakém podivném maloměstu s velmi podivnými obyvateli svoji revoluci. Hnusnou krvavou revoluci plnou brutálních scén a činů. Řeč stromů je hodně dobře vymyšlená, a filmeček se svojí atmosférou dobrý doplněk Vánoc. A pro ty, kteří používájí umělé stromky: Heh počkejte až se vzpouří umělá hmota..

plakát

Hobo with a Shotgun (2007) 

Drsné, narozdíl od Mačety ovšem Hobo postrádá Treja, a nějaký nevýrazný dědek mně prostě nezaujme. Nemluvě o celkovém vzhledu traileru, kde díky různým přestřihům a filtrům nevidím skoro vůbec nic. Škoda, potenciál to mělo. UPDATE: Tak tedy trailer na filmového Hoba už vypadá o dost lépe. Sice nikdy nebude mít tak skvělou atmosféru a obsazení jako Rodriguezovo béčko, ale mohlo by to být zajimavé

plakát

Most do země Terabithia (2007) 

Zavři oči, ale nechej svou mysl široce otevřenou. Škoda, že jsem tuhle radu nedostal před filmem, rozhodně bych to zkusil už v jeho průběhu. Představovat si věci ve filmu o hrdinech, kteří si představují věci, které nejsou, by bylo docela zajimavé, nemyslíte. Dobře, je to nesmysl, tenhle film asi chtěl tématem ukázat, že i přes všechny ty věci, které lidem vše ulehčují a ti pak nemusí skoro nad ničím přemýšlet (jak často tohle platí u filmů, no), aby nenechali svoji fantazii upadnout úplně. A že se jim to povedlo. Csupa a samozřejmě taky paní spisovatelku díky Terabithii budu navždy milovat, to, jaký jsem měl z tohoto filmu požitek, nejde slovy popsat. A samozřejmě hlavně kvůli nádherné, oslnující, perfektně hrající, a strašně roztomilé AnněSophii Robb. Po tomhle jsem se do ní úplný blázen. Její herecký výkon je něco úžasného, dokáže naprosto zlepšit náladu a nachvíli spolu s ní zavzpomínat na dětství. Hutcherson odvádí výkon klasický, ale tentokrát jsem mu roli opravdu záviděl. Jak bych chtěl po Terabithii pobíhat s ní. No dobře, to by bylo k mým pocitům k hlavní postavě. Celý příběh pak krásně ubíhá až do půlhodiny před závěrem. Za tohle budu režiséra a spisovatelku zase nenávidět. Ach, něco tak dojemné se vidí málokdy a úpřimně jsem si u toho krásně zabulil (lil lil) :-). co se týče technických věcí, intro je jedno z nejlepších začátků vůbec, soundtrack (score) je perfektní, trochu mně zamrzelo, že písnička, kterou zpívá Robb, tam vlastně skoro vůbec není, ale nějaká Montana hyzdí závěrečné titulky. Režie je zručná, kamera v pohodě, někdy dokonce výborná, ale triky dost úbohé a v některých scenách mizerné. Což by u fantasy mělo na jednu stranu dost vadit, na druhou stranu tohle není ani trochu klasické fantasy, takže to odpustíme. Prostě 100% a taky děkuji za Deschanel - další výborný aspekt filmu, takové hodiny hudebky bych chtěl mít

plakát

Mary a Max (2009) 

neviděl jsem zatím ani jeden Elliotův kraťas, takže nemůžu (aspoň zatím) posuzovat, jak moc tento film pouze rozvíjí některý z nich. Hlavně tedy toho Harvieho. A možná je to dobře, protože absolutně nezasažen jeho stylem příběhů i stylem režie jsem si mohl film bez jakéhokoliv problému užít. A že jsem si ho užil. Vůbec nechápu jak jsem ho mohl tak dlouho přehlížet, neboť teď mám vážné obavy o Vzhůru do oblak, který byl doposud mým nejlepším animákem roku 2009. I když možná se tento film ani nedá pokládat za klasický animák, protože vůbec neuznává většinu jejich pravidel, chybí jakýkoliv hluchý dětinský moment a k tomu je film plastelínový, což ho taky odlišuje. Skvělá práce s postavami, pečlivě skládané dopisní monology, úžasný příběh o přátelství, pocitech zmaru a osamění, černý a až absurdní humor, v neposlední řadě pak dobrý soundtrack a Seymour Hoffman, který si Maxe bezesporu užívá, dělají z tohoto filmu zvláštní a perfektní příběh, který přes všechno zlo, kterým se musí hrdinové prodírat, v sobě skrývá jakýsi optimismus a naděje. Na konci jsem byl dojat a uchvácen, jak někdy takovýto "malý" a neznámý film může na člověka zapůsobit. Opravdu zvláštní. PS: a málem bych zapomněl, samozřejmě můj oblíbený aspekt mnoha filmů a několika seriálů - vypravěč - taky úžasně formuje zajimavost Mary a Maxe. Jeho trefné poznámky a popisy dobře doplňují Maxův skepticismus a neustálý pesimismus. U Mary zase její neštastné mládí s nepříliš štastným dospíváním a dospělostí. PPS: I have never used a condom aneb krátká ukázka pro ty, kteří se na to z nějakého šíleného důvodu chtěj dívat s dětmi :-)) PPPS: deprese se nedostavila, spíše radost a úžas, a pak ten pocit, který mně okamžite chytne, když shlédnu nějaký film, kterému pak dám 5 hvězd a 100% ;-)

plakát

Domov aneb Kam směřuje naše cesta (2009) 

dobře, Zdenkův učebnicový čtený výklad, který má k jakýmkoliv emocím pořádně daleko není zrovna nejlepší, co sem mohl slyšet, ale když odhlédneme od tohoto faktoru, jedná se o pěkný dokument, který ukazuje jak blízko k 12ce (a nemyslím tím rok 2012, to je zase jiná historie, teda budoucnost) jsme se dokázali za pár let přiblížit díky své absolutní ignoranci varovných signálů, které nám naše matička planeta poskytuje už tak dlouho. Tak dlouho jak si dokážeme pamatovat. Žel aby se něco změnilo, muselo by mnoho lidí změnit svoji základní přirozenost, která momentálně spočívá v hrabání se na svém dvorečku a absolutním nezájmu o vše ostatní. No a taky samozřejmě nějak přesvědčit tu vládnoucí vrstvu, jak vládu samotnou tak i všechny ty obří korporace, které Zemi bez milosti ždímají a nenechávají ji žádný prostor. Po stránce dokumentu ale ne úplně perfektní práce, hlavně díky své přílišné délce, u které prostě ani všechny ty krásné "fotografie" nestačí udržet zájem diváka až do konce. Arthus-Bertrand natočil další dokument, zapadající do trendu dnešní doby. Ale kdy se přestanou točit dokumenty a lidé konečně pochopí? Bojím se, že brzy to nebude a možná pak bude zase pozdě. Ale stále ještě zbývá jiskřička naděje. právě díky tomu nadějnému konci, kde po černočerných zprávách přišly i ty veselejší a hlavně díky překrásnému soundtracku, který mně u filmu udržel a kvůli kterému jsem se napoprvé ani nenudil, 75%

plakát

Toy Story 3: Příběh hraček (2010) 

neuvěřitelně krásný animák, jeden z nejlepších filmů vůbec. Trochu je mi jen líto DW, kteří se taky neuvěřitelně snaží, ale Pixary stále nedokážou doběhnout. S jakou láskou přistupují ke svým animákům, kolik myšlenek do nich dokážou nacpat, kolik emocí dokážou z postaviček dostat je úžasné a díky tomu všemu pro mně zůstanou navždy číslem 1 na poli animovaném i poli poučujícím. (Varování: podle mně ne moc určené nejmenším dětem, mohly by z toho mít slušné traumata..) lidičky nevyhazujte své hračky a starejte se o ně. Ony vám budou do smrti vděčné a vy si pak vždy budete moci lépe vzpomenout na nejlepší roky svého života. 10/10 PS: taky jsem u jedné konkrétní scény brečel. Prostě to nešlo udržet, tak krásné to bylo.

Časové pásmo bylo změněno