Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (972)

plakát

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) 

nejlepší část Hvězdných válek. Téměř dokonalé. Vrchol vesmírné ságy.. A nejlepší na tom je, že to nejsou jen plané řeči geeků (a skutek utek), ale realita. Už od prvních mrazivých scén na planetě Hoth je cítit atmosféra té předaleké galaxii kdysi dávno a nadšení pro věc, které provází celý film až do zase bombastického závěru s jedním z nejkultovnějších zvratů v dějinách filmu. Scénář Kasdana lehce překonává většinu potíží čtyřky. Vizuální stránka od epizody 4 silně poskočila a v některých bitevních momentech jsem byl skoro překvapen, jak hezky to trikoví mágové dokázali již v té době udělat. Člověk by někdy řekl, že je to stoprocentně mnohem zajímavější přístup, než předváděný ve všech blockbusterech dneška Ale i když to samozřejmě tak není, ta špinavost, loutky, praktické efekty - vše působí pro mnohem skutečnější, živější, jaksi našemu světu bližší vesmír, než jaký byl pak v prequelech. Má to své jasné výhody, má to i své nevýhody, ale jedno je jisté, zcela jinému tónu originální trilogie to náramně sedlo. A teď si představte, jak to muselo působit v té době, kdy SW byl vlastně jediný svého druhu. Lucas vládl všem. Škoda jen, že později podobně jako mnohé jeho postavy v SW universu nedokázal překonat své ego a nedal tvorbě scénáře taky volnější ruku jako zde. Mohli jsme tak mít všeobecně uctívanou ságu, ne ságu, která rozpoltila fanoušky na dvě skupiny. Herecké výkony jsou taktéž fantastické, Carrie Fisher se po mírně rozpačitém výkonu v IV. epizodě našla a na chemii mezi ještě šarmantnějším a smrtonosnějším (co se kadence hlášek týče) Hanem a ní je radost hledět, střetnutí Luka s trošku šíleným Yodou (miluji tu loutku!) a jeho výuka, děsivé představy, způsobené výpary Dagobažských plynů a sice klasické, ale stále funkční jedijské moudra, které se dají použít v v kterémkoliv boji dobrého studenta proti zlému učitelovi na první hodině Filozofie 101, a mnoho dalšího. Mírnou výhradu bych měl zase na pomalejší tempo v první půlhodině filmu, ale to je spíše subjektivní. Jinak z každé strany opracovaný a pevně stavěný sci-fi klenot, který je po právu zapsán do historie.

plakát

Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů (1983) 

trochu dětinské, patřičného vyvrcholení se nakonec ale dočkáme, a to tak pompézního a úžasného, že to překryje zbytek filmu. Jako v každém dílu do toho znějí Wiliamsovy chorály, nejraději mám Imperial March, který dokonale vystihuje Impérium a hlavně Imperátora Sidiouse. Darth Vader mi byl sympatický tou tajemnou, zlovolnou, vše vyplňující aurou celou ságu (člověk musí docenit výborné záporáky, dnes víc než kdy jindy), ale teprve tady se ukazuje ve všech odstínech černi, možná i bílé. Úvod u Jabba Hutta je trochu co se absurdity týče, přepísknutý, ale díky přehlídce tolika rozdílných gumových potvor, odporných slimáků a hlavně děsivých Rancorů, je určitě lepší než to velkolepé bitevní finále v džungli. Vždy jsem si přál, aby Cameron vyřešil závěrečný boj Na'vi v džungli více guerrilově, ale Lucas naopak měl ty medvídky do čelního útoku poslat. Muhehe. Ale ne, osobně mám většinou slabost pro roztomilé plyšáky, jenže to jejich zapojení do možná nejdůležitější bitvy v galaxii od dob Klonových válek bylo víceméně čistě parodické. George má s tímto dlouhou historii - všude se snaží protlačit něco dětinského už od prvního SW, ale tady se možná doslova utrhl z řetězu. A přes výbornou vesmírnou část, osudový střet Vadera a Lukea, machinace zlověstně šišlajícího císaře, dokonalost Executora, admirála Ackbara a mnoho dalšího to výsledný dojem mírně kazí. Ale osobně ten střet Ewoků a Stormtrooperů, stejně jako vlastně úplně všechny střety Stormtrooperů s čímkoliv v celé trilogii beru dlouho jako jakousi těžce nepřesnou imaginaci galaktického historika, který se rozhodl zapsat celé zásadní časové údobí Impéria na houbičkách (zdá se mi to, nebo se ty houbičky objevují nějak často?), které mu prodal jakýsi šarlatán z tzv. Temného hvozdu. Protože zprávy důvěryhodnějších pisatelů většinou vše podávají mnohem uvěřitelněji, například v komiksech. Nebo je celé SW výplodem čím dál nemocnějšího mozku. No, je to taky možnost. Formálně tedy stále dokonalé, akční scény dechberoucí, závěr správně oslavný a radostný, Hayden nevadil! Ale suma sumárum jen 4, sice velmi dobré, ale nemělo to sílu nostalgie a vstupu do ságy jako čtyřka ani sílu režie a téměř zcela precizně tvořeného scénáře jako pětka. Jako zakončení to ovšem funguje stále výborně, když se člověk zaměří opravdu jen na ty Hvězdné války a střety v Síle a na světelné meče. UPDATE: Po posledním shlédnutí to mělo ovšem sílu naprosto epického zakončení ságy s mírným zakopnutím o stormtrooper-eating Ewoky. Ať jdou do prdele! Jinak dokonalý finální střet Temné a Světlé strany síly, s legendárním úvodem u Jabby, dojemným, ale Sílou provázeným loučením na Dagobahu, nestárnoucím závoděním na Endoru, a nejlepší vesmírnou bitvou v Hvězdných válkách spolu s úvodní scénou RotS.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

UPDATE: Jdu na tři hvězdy, protože necítím absolutně ani kousek potřeby vidět ten film znovu. Čím víc jsem nad ním ty měsíce od premiéry přemýšlel, tím víc jsem se cítil znechucený a naštvaný. Těch hloupostí a logických nedodělků, ale hlavně kopírování, neoriginality a fanservisu tam bylo tolik, že to nemůže být nic jiného než čistý disneyovský kalkul, který se jim vyplatil (jim se v poslední době vyplácí téměř vše, zajímavá věc). Prostě takhle dál ne. Pokud to bude na stejné notě pokračovat, na celý nový vesmír se vykašlu. Snad aspoň Rogue One a jiné spinoffy budou stát za to. IIII Během předchozích 3 dnů jsem si v rámci příprav na návrat do universa po deseti letech prošel znovu všech 6 epizod ságy. Při této cestě jsem zjistil, že nová trilogie by byla výborná vícevrstvá celou galaxií ohraničená politická a válečná hra, kdyby se podařilo projevit větší invenci při vytváření základní osy, kolem které se celé to pletichaření točilo, a že stará trilogie naopak může svým sympaticky pohádkovým, jednoduchým přístupem k vyprávění, postaveném na správně vytvořených archetypech hrdinů, člověka i dnes ještě plně zaujmout. Od nové epizody jsem si tedy v koutku duše přál něco na pomezí obojího - správně zvládnutou nosnou linku osobní, s dobře napsanými postavami, chytrými dialogy, které by podepíraly vývoj postav a jeho uvěřitelnost pro diváka - tedy vlastně jakousi tu linku Rebelie/Odboje z původní trilogie a pak linii větší, vesmírnou - kde jde o rozhodování vedoucích figur o osudu Republiky/Impéria a posílání našich hrdinů jako katalyzátorů/povzbuzujícího faktoru pro větší masy armád za úkolem jakékoliv zápletky, která by se vymyslela. Tady zde na tomto je vidět, že mě ovlivnila jak stará, tak nová trilogie, každá po svém. Ale co mi chybělo a naneštěstí i teď stále chybí, je ta kombinace toho kvalitního z obou dvou. Osobní vývoj sympatických, funkčních postav i obřích galaktických potyček o osud universa. Už v trailerech, featurette videích i informacích jinde jsem si ale začal uvědomovat, že J. J. Abrams min. v tomto úvodu do plánované nové trilogie (a nového Disney SW vesmíru) moje přání nesplní a všechnu energii vrhne spolu s scénáristou Kasdanem do jakési renesance/restaurace povědomí o sáze, návratu k tomu, co je všeobecně dodnes milováno, nemá téměř žádný špatný ohlas (oproti čím dál hlasitějším křiklounům u nové trilogie, ať už jsou jejich počty jakékoliv), co stálo na vůbec úplném počátku celého toho vesmírného šílenství a fenoménu. Proto v trailerech přednášejí voiceovery vznosně o síle, o návratu domů, je silný důraz na rodové propojení, Millenium Falcon a to vše za krásné a hlavně povědomé Williamsovy hudby. Tah přímo na bránu celé generace. A vlastně i té generace nové (řekl bych hlavně nových dětí a teenagerů), která si možná z důvodů zastaralosti, ať už vyplývajícího z jiného přístupu k filmařině, jiného stylu hraní, ale i z kvality celkového vizuálu a v případě něčeho co se nazývá Hvězdné války, dnes už dost směšných akčních scén, jaksi nedokáže nebo nechce užívat Novou naději. Tady má upgrade všeho zmíněného. Upoutávky tedy upoutávaly pozornost na ten návrat ke kořenům, a vše ostatní tajily. Proto, a taky pro Abramsovu známou vlastnost utajování mnohého až do filmu, jsem měl až do samotné projekce přes to vše stále jistou naději, že je to od Disneyho opravdu jen velmi logicky zaměřená kampaň a že film bude mít v sobě mnohem víc, než se na první pohled zdálo. No, a... neměl. Kdybych teď měl jako protiklad k této další dlouhé grafomanské tapetě napsat stručně, přesně ve dvou slovech popis Epizody VII, napsal bych remake/restart. Restart pro mladé lidi, v hezčím kabátku, s hezčí akcí (hlavně tou leteckou, k pozemní, resp. hlavně šermířské se ještě dostanu), s hezčími postavami (věc vkusu a věc toho, co myslím v tomto případě pod slovem hezký - myslím všechno možné!), s roztomilejším robůtkem, se stylovějším Tatooine, zvaným Jakku apod. Remake (určitě ne remake v pravém slova smyslu, ale přesto, v mnoha ohledech, ano) pro staré lidi (Haha, to pěkně generalizuji, co. Jenže bych se nedivil, kdyby k tomu tak ty společnosti takto přistupovaly, k těm masám stáda, které potřebují udržet na svém a žádném jiném palouku). Ten spočívá v prakticky opravdu identickém přístupu k úvodnímu příběhu, s tím rozdílem, že protože je oproti Nové naději už teď jasné, že budou pokračování, je to celé otevřenější (Republika je tam, někde, kdesi, pro věc nostalgie vysílá proti na první pohled velmi nebezpečnému nástupci Impéria jenom skupinu odvážných a nebojácných nerd.. totiž letců, taky pár dobrodruhů a dalších osob, co nemají s profesionální armádou skoro nic společného, ale říkají si Odboj a oblékají se do oranžové! Hurá!) a nejednoznačnější. A taky proto, že je to Abrams, má to několik záhadných tajemství, nezodpovězených otázek, vágního vysvětlování atd. Vše bude logicky a chytře vysvětleno později... snad. Jinak je to opravdu New Hope Reloaded. A osobně si myslím, že to nebyl prostě tak dobrý nápad, jak se to mohlo zdát. Protože mě to vytrhávalo z jinak velmi dobrého příspěvku do SW universa. Jistě, když by se člověk chtěl v tom všem prohrabovat, i v ostatních věcech by se pár chyb mohlo zjevit (nové postavy kromě těch pár hlavních, které jsou napsány docela schopně, mají svůj daný vývoj a funguje mezi nimi interakce i chemie, nemají téměř žádný prostor, zjevují se jako různé skoro mytické stvoření, ale ve finále vyznějí dost do prázdna - jedna postava je pak využita přímo trestuhodně málo, pevně doufám, že bude možnost se objevit ještě později), ale celkově je děj vybudovaný jasně a bez nějakých hloupých záseků nebo kliček, Rey je silná ženská postava s nadějnými vyhlídkami do budoucna (co se jejího rozvoje týče - interakce s Hanem Solem i Falconem byly možná nejlepší části filmu), Finn splnil mé očekávání - je mnohem lepší než jak působil v trailerech, z pohledu jedněch poškozená jednotka, z pohledu druhých zoufalý, mírumilovný uklízeč a taky odlehčující element, BB-8 je roztomilý minimálně na úrovni R2-D2, a když se začnou zjevovat staré rachotiny a vykopávky, zapojí se do dění a velmi zdatně pomáhají s humorem a slovním špičkováním (což je další velmi povedená věc, ať už v režii kapitána Hana nebo Finna, Rey a jiných), člověku se objevuje ten šílený úsměv na tváři - tzv. face of absolute geekjoy. A ve vesmíru zavládne harmonie. Nebo taky ne. Protože se zjeví odněkud znovu další už ne tak jemný odkaz (obří vesmírná stanice - pevně doufám, že i tohle bude ještě vysvětleno) a děj nabere znovu až příliš familiární směr. Nicméně nechci říkat, i když ta litanie může tak působit, že by mi to vadilo až tak extrémně, abych kvůli tomu film okamžitě odsoudil. Protože to určitě ne, ale tvůrcům stačilo změnit jen pár věcí a mohlo to působit vše mnohem svěžeji a originálněji - o to tu jde. A když to tento scénář občas i udělá (ten zvrat byl ovšem výborný, kolega, který byl na filmu se mnou, zíral v tu chvíli na plátno naprosto vyděšeně a překvapeně - a i na mě to působilo právě tak.. jinak, jak jsem chtěl), dokáže tím věci i zkazit. Čímž se dostávám k tomu šermířství a celkové auře kolem Temné strany síly/Prvního řádu. Většinu času je budována správně zlověstně a tajemně, nejvyšší vůdce je obr, stormtroopeři střílejí bezbranné civilisty a dokážou se trefovat i do ozbrojených civilistů (!!), Tie Fightery jsou krásné bestie a Kylo Ren je vykonavatel se schopnostmi, které neměl snad ani Darth Vader. Kylo Ren je navíc mnohem živější, realističtější (nebo se o to aspoň tvůrci snaží) postava než pohádkový padouch Vader, jenže v druhé polovině filmu k tomu vývoji začnou používat pro postavu degradující postupy. A jakkoliv nemám nic proti tomu, že i padouch zde je chybující a ne úplně jistý svými schopnostmi, aby se dělo v jediném souboji na meče v celém filmu to, co se děje zde, no, nevím. Snad jen mohu zase říct, že to vše jsou jen náznaky něčeho, co se bude rozvíjet později. A takový je tento film. Náznaky, nostalgie, odkazy, otázky, tajemství. Vše podáváno celou dobu docela líbivě, ale jistá pachuť zůstane. Ale ach.. ta nostalgie ji přebíjí. Where is Wald... Luke Skywalker? 8/10 ( komentář víceméně negativní, ale to proto, že jsem se soustředil hlavně na ty věci, které mě zklamaly, zážitek ale až tak nezkazily, ovšem nic to nemění na faktu, že Abrams předvedl v restartu Star Treku o dost větší a lepší věci) :) PS: Soundtrack Williamse mimo hlavní motiv při klasickém létání písmenek, při titulcích a několika málo momentech docela nevýrazný. Chybí aspoň jeden opravdu výrazný motiv, který by zaujal. Snad při samostatném poslechu více vyplynou ty nuance a klady těch menších motivů. PPS: Vizuálně si člověk musí taky chvíli zvykat, logicky i oproti nové trilogii, ale jak jsem si zvykl, byl to rozhodně správný poměr praktických efektů, reálných scenérií a počítačových hrátek. Natáčení na film jistě taky pomohlo.

plakát

Statečné srdce (1995) 

krásná odá na svobodu... Mel Gibson dost mozna natocil nejlepší historický film, musim priznat ze i vsemi opevovany Gladiator, ktery sice nebyl spatny, ale celkova myšlenka v něm ani zdaleka nebyla tak skvele propracovana, bitva na zacatku byla (neukamenujte mne) zmatena, videoklipove strihana, nic poradneho nebylo videt a kvuli par dobrym hlaskam Russela v ni ji prece nebudu glorifikovat, nedosahuje tomuto mnohem realistictejsimu, lepe ztvarnenemu, do krasne krajiny zasazenemu a opravdu uzasnemu velkofilmu ani po pas.. Mel Gibson zahral svuj zivotni vykon, jeho revolucni, lec dodnes casto nenaplnene myslenky a promluvy (ta pred prvni bitvou i presvedcovani slechticu jsou velmi uveritelne zahrany a davaji filmu hloubku), krasna a kratka lovestory a pak promena na kruteho valecnika bojujicicho o svobodu si opravdu zaslouzili oscara (zel ho nedostal, ale aspon to kompenzovala akademie temi technickymi). A zaslouzene. Kamera je naprosto brilatni, bojove sceny nejsou zmatene, hodne krvave a ze vsim, co maji bitvy mit. Taktez zabery na krajinu, Wiliamovy sny a zpomalene zabery (napr. na kopyta kone zaborujici se do bahna v desti) jsou citit poeticnosti a genialitou. Ostatni postavy, ci uz slizky nemilosrdny kral, jeho debilni syn, dalsi anglicti velmozi nebo Wallaceho spolecnici (bavil mne hlavne Ir a jeho poznamky..) a osudove zeny drzi s hlavni postavou krok a zdatne mu celi.. Ale presto Mel hraje lepe. A na konci, pri tom jednom vyslovenem slovicku, me zamrazilo. Znovu se mi vybavil cely film a musel sem si jen rict: Ano, Svoboda 10/10 PS: nesmim ani zapomenout zminit skvelou Hornerovu hudbu, ktera skvele doplnuje skotske pahorky, bitevni sceny i sceny komorneji ladene... Horner me znovu presvedcuje, ze svoji hudbou umi obraz zkrášlit a diváka okouzlit

plakát

Stmívání (2008) 

cítím se vinný tím, že sem dal tři hvězdičky a že jsem si to docela užil.. Takže to asi bude to všemi opěvované Guilty pleasure. Pro mně, teda. Teď s odstupem času můžu psát tento koment s vědomím toho, že Nový měsíc se nepovedl ještě mnohem víc. Takže to moje hodnocení asi bude odpovídat. Na hlavu padlé dialogy, vyznání lásky a velice originální akční scény (scéna). Ale zas na druhou stranu ten klasický pocit něčeho neznámého, něčeho nového, třeba to Bellino hledání v knihách o upírech a zjištění tvrdé pravdy, jemné pomrkávání a narážky na Jacoba, o kterém ještě nikdo nic neví, krásné prostředí, ve kterém se to odehrává, obstojný výkon hlavní postavy, jak pro GP stvořené scény jablko, představování Cullenů v jídelně a další a další. ne, určitě to nebude tak špatný film, jak se říká. Minimálně jednou pobaví svojí snahou být něčím víc, než je. Ale soundtrack je prvotřídní, za něj a za ten fajnej střeštěnej pocit po filmu dám jednu hvězdu navíc. Opravdu si nemyslím, že by se měl dopředu odsuzovat film jen kvůli tomu, že je mezi cílovou skupinou tolik fanatiček a tolik hypeu. 3

plakát

Stopař (1986) 

Hm, na tenhle film jsem se podíval zcela a pouze kvůli jeho přítomnosti v TOP10 Chrise Nolana, přiznávám bez mučení. A tedy, proto jsem čekal i mnohem zajimavější kousek. Ruther Hauer byl super.... ehm. To je asi vše, co mi z filmu po pár dnech zůstalo. Děj banální, závěr nijaký, horor teda ani náhodou. Možná tehdy, ale dnes určitě ne. Béčkovost mi nevadí, feeling 80. let někdy ala Terminator působivý. Ale akce přehnaná a motivace ponechané fantazii diváka. j, asi tím tvůrce něco chtěl říct, ale dá se to udělat i mnohem elegantněji. Takhle pouze průměr

plakát

Stopařův průvodce po Galaxii (2005) 

Popravdě, zklamalo.. Ve srovnání s knihou je to mnohem méně zábavné, méně logické (ano, opravdu) a zřetelně pro širší obecenstvo určené. Hloupé love story, hloupý happyend a hloupí vogoni.. Ale úvod je stejně jako ten knižní výborný, citace z Průvodce srážejí do kolen a při poezii teče krev z nosu. Takže na dobré 3 v pohodě. Ale heslo ručník chybělo znatelně. PS: Marvin nejsympatičtější postava filmu, přidaný Malkovich naprostá zbytečnost..

plakát

Stormbreaker (2006) 

Dobré scény: ta s Ewanem McGregorem, Alex na vrakovišti a pak ještě některé scény s Damianem Lewisem. Blbé scény: Všechny ostatní, hlavně ta strašná scéna s Alicií a Missi....To je snad nejhorší parodická scéna, která kdy byla natočena. u tohohle filmu sem brečel...a určitě to nebylo dojetím. Jak někdo mohl zprasit tak dorbou knihu jako je předloha fakt nepochopim. A od ted nesnáším Saxe. Kvůli memu velmi dobremu vztahu k serii slabe 3. jinak bych dal tak 1

plakát

Stranger Things (2016) (seriál) 

Netlfix nakonec potěšil touto novinkou více než druhým Daredevilem, který nedokázal překvapit ani potěšit tak jak jeho první sezona. Tohle je ovšem pocitově zásah přímo do srdíčka každého, kdo miluje celý ten 80s feel západní kultury a tvorby. Nemohl jsem si pomoct, hned po první scéně mě Divné věci měly ve svých pavučinách a pařátech a ačkoliv se série nakonec nedokázala tak úplně vypořádat se všemi nešvary, které sem tam vylezly z hnusných kobek a černých děr žánru a osm dílů se ukázalo délkou jako mírně unavujících, hned po skončení jsem měl touhu se vrhnout na druhou a třetí a čtvrtou sérii. A to něco znamená. Jo a úvodní titulky se povedly zase náramně. Hned člověka naladí na ten podivný svět a atmosféru mysteriozního i hororového dětmi poháněného dobrodružství v osmdesátkách.

plakát

Strážci - Watchmen (2009) 

Teměř stejne dobry zazitek jak s Temným rytířem. Film uběhl, musím říct, že i když sem nečetl předlohu, vše sem chápal a vše mi uběhlo velmi rychle. Nej, postava je stoprocentně coolový Rorschach, ale hodně dobrý byl i Komediant a zčásti i Dr.Manhattan, i když u něho jsem měl pocit neporozumění. Mimochodem jak se poprve ukazal uplne nahý téměř sem si toho kvuli velmi zářící modré nevšiml, takže tot asi k tomu velmi zavrhovanemu...Konec by takový jaky k me radosti v posledni dobe má stále více filmu a to, že to možna SPOILER neskončilo uplne dobre. Přece jen obětovat toho tolik a pak jen doufat, ze se to zachvili zase nevrati do starych koleji, je hloupost a kvuli takove hlouposti...No nebudu dale spoilovat, protože vím, ze to nekterym hodne vadi. Takze moje hodnoceni je nekde nad 90%, s poznámkou: Snydere, to se ti zase povedlo (myšleno v absolutne dobrem..) A bylo by špatne kdybych to nezakončil, tak jak se má: Rorschach's Journal: October 12th, 1985. Tonight, a comedian died in New York. Proste a jednoduse, komiksovky (tím lépe, pokud jsou temné a na zamyšlení) mě berou.. PS: Soundtrack skvělej, ten song Halelujah me fakt dostal, stejně jako ten úvodní od Dylana (nej. intro, jaké kdy ve filmu bylo), a taky část od Philipa Glassa (mimochodem, i moje nejoblíbenější část v komiksu, a opravdu děkuji Snyderovi, že mi poskytl ke čtení té pasáže tak skvěle padnoucí meditační song), Sound of Silence je pak geniální, ta scéna pohřbu se díky ní určitě stane legendární

Časové pásmo bylo změněno