Olík

Jelikož jsme na webových stránkách sloužících jako databáze filmů, seriálů nebo televizních pořadů, zapomeneme na chytlavou melodii nesmrtelných klasiků i na božské tělo Sydney Sweeney a budeme se věnovat čistě jenom klipu. Takže ke klipu mám asi tolik, že Sydney Sweeney má božské tělo :D

Je mi jasné, že většina zásluh zřejmě půjde za týmem kolem Josefa Klímy, ale tohle opravdu natočila televize Prima? Ta Prima, které přišla s Agrometálem, Eliškou a Damiánem nebo Táty na tahu? Ty komerčnětelevizní neduhy tam pořád cítit jsou, ale  celkově hodnotím spíš kladně. Neokoukané téma…..když vezme v potaz, že to celé je inspirované skutečnými událostmi, tak o to ještě atraktivnější. Vysoká politika, nízká politika, střední politika, lobbisté, novináři a hlavní hrdinka, o kterou tak trochu jde a tak trochu taky ne. Žijeme v tom všichni a je potřeba čas od času ukázat prstem……proto díky za tenhle počin.

Přišli jsme, zkusili jsme, prohráli jsme……..k tomu prohráli jsme, ještě nutno dodat, že na plné čáře. Všichni víme, co je mainstreamový divák všechno schopný zkonzumovat, ale tohle nemůže fungovat ani jako ujetá giulty pleasure. Tohle je prostě…..a teď mi odpuste ten výraz…..ale tohle je prostě v prdeli. Kdyby se peníze vynaložené do toho projektu raději poslaly na nějaký nadační fond, nebo z nich byly zaplaceny kurzy herectví pro Emmu Smetanu, udělala by Prima mnohem lépe.

Originální a zároveň silný příběh z dvacátých let minulého století stojící a padající se samotným tématem a hereckým výkonem dvojice Redmayne & Vikander. Tom Hooperovi nedělá problém vrátit se o několik desítek let zpátky v čase (Králova řeč), Eddie Redmayne umí zahrát i člověka s amyotrofickou laterální sklerózou a uznávaný malíř, který se na začátku dvacátého století cítí šťastnější v ženských šatech….tady není dál moc o čem.

Tady vlastně není moc co komentovat. „Slavnostní“ epizoda pořadu Máme rádi Česko spjatá s výročím 15 let od prvního televizního vystoupení Zdeňka „Kolik mám televizních pořadů, tolikrát jsem člověkem“ Pohlreicha, které ho natáčení tohoto speciálu očividně hodně bavilo :D :D :D

Ivánku, kamaráde na politickou notu aneb Kmentu platí ODS. Zábavná satira, která se nebojí tnout do živého, ale zároveň nedisponuje vysokým datem spotřeby. A proto ještě jednou a všichni: „a Kmentu platí ODS a Kmenu platí ODS a Kmentu platí ODS a Kmentu platí ODS“.

„A spodek, pane, spodek, to je ďábel!“ Pětice postupně umírajících lidí v zaseklém výtahu…..detektiv, který byl původně povolán k jiné události…..Mikuláš s andělem postrádající rohatýho…..postupně do sebe zapadající kolečka. S tímhle se dalo pracovat. Zápletka tam je, atmosféra tam je, mystično tam je…..všechno tam je až na….jak to říct?.....dejme tomu profesionální přístup. Dowdleův „čert vyletěl ze zdviže, bez klobouku bos, hříšníkům natloukl nos“ je….ani ne možná béčkový….ale působí až příliš televizně.

O jeden brněnský orloj slabší než první série. Ještě víc rozhárané, míň prostoru pro vedlejší postavy jako například jsou osvětlovači nebo Mucha, zbytečně velký fokus na Jana Kolaříka, míň humoru….prostě mi přijde, že nastavená laťka byla spíš podlezena. Ale i tak díky za tento ne zrovna korektní seriálek a Brnu třikrát hurá.

„Dobré ráno, Brno - Kdes celou noc bylo? - Říkaly mi hlasy - Žes mně opustilo“. Když jsem si v jednom z předešlých komentářů posteskl, že první série skončila prakticky nejslabším dílem, tak rozloučení s tou druhou (a dost možná s celým projektem) bylo víc než důstojné. Jak byla celá řada o poznání slabší té předcházející, osmá epizoda pár tonoucích z vody vytáhla.

Tělo Natalie Germani (mimochodem poklona za její odvahu) není žádnou Jennou Jameson, ale ani ušmudlanou šlápotou z Karlova náměstí. Když vezmeme v potaz, že šlo o celovečerní debut, tak z toho vyšla docela slušná Little Caprice.