Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (981)

plakát

Oz - Série 4 (2000) (série) 

První půlka série je to nejlepší, s čím Oz přišel, druhá půlka to nejhorší. Po smrti jedné z hlavních postav (a v podstatě odsunutí/odchodu dalších dvou) už to nebylo ono, ale stále dobré.

plakát

Řbitov zviřátek (2019) 

Starou verzi mám rád, i když je to béčko. Je pro mě s knihou spojená pupeční šňůrou v jeden celek, dovysvětluje závěr, King na ní spolupracoval a ve svých vzpomínkách ke knize si vybavuji zároveň i film. Nová verze je taky béčko (už jsem dlouho neviděl, že by herci byli v "lesním studiu"), ale je od knihy daleko. A vlastně moc nechápu proč, vlastně si děti úplně prohodily role. A čím je film dál, tím se víc a víc od knihy vzdaluje. Mám knihu moc rád, je to vlastně to první, co jsem od Kinga četl, tak má u mě speciální místo v mozku. Nakonec je vlastně to rozuzlení a pointa relativně přijatelná alternativa, je to ale udělané hloupě. U scény, kdy Elie směřuje k pohřebišti (ve filmu ani nezazní, že Mikmackému!), už jsem se musel i nechtěně smát, a to nedělám u filmu zas až tak často. Na druhou stranu pár scén krátce po prvním lidském návratu bylo skvělých, zejména česání a postýlka. Pak to šlo ale do kopru. Je tu až moc halucinací, celý děj se odehrává asi tak během tří dnů. Proč to vlastně vzniklo? Oceňuji nejvíc dvě věci - Jud kouří, bál jsem se, že nebude a za druhé - konečně správný překlad distributorů, chválím.

plakát

Havran (2012) 

Příště prosím něco podobného třeba o Schubertovi. Zabíjet podle písní a symfonií, to by bylo cool. A pak přijdou Češi a stvoří akčního hrdinu z Karla Hynka Máchy. Jo, měl jsem k tomu averzi hned od začátku, pak mě to vlastně zaujalo a nakonec se z toho přecijen stala překombinovaná slátaninka s trapnokoncem. Ale na zabití večera fajn...ale to je kde co.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr.

plakát

Příběh služebnice - Série 2 (2018) (série) 

Po konci první série jsem se bál, že půjdu s hodnocením té druhé povážlivě níž a nenaplnilo se. Po konci druhé mám stejnou obavu ze série třetí. Druhá série je akčnější, víc tlačí na pilu, jak po stránce emoční, tak po stránce různých zvratů dějových i charakterových. Bavila mě od začátku do konce. Bohužel velkou kaňkou je samotný závěr série, který je (asi zvlášť pro mě, jakožto představitele té odpornější půlky lidstva) trochu těžce akceptovatelný a pochopitelný a tolik mě ani neláká výlet do série třetí (kterou ale samozřejmě absolvuji). Navíc bych si dokázal velmi snadno představit pokračování děje a nebylo potřeba takhle trapné tečky. Svět Gileádu je i nadále fascinující a skvěle vytvořený. Samozřejmě i nadále (respektive ještě víc) je tu přítomna otevřená feministická propaganda, tak silná, že jsem to v takové míře asi v žádném jiném audiovizuálním díle neviděl, ale s tím už se ve druhé řadě počítá, tak to asi ani nemá smysl kritizovat. Přestože se mi tedy série líbila, považuji za velmi inspirativní komentář uživatele 3497299, který skvělým způsobem a konkrétně poukazuje na sporné momenty druhé řady, doporučuji přečíst.

plakát

Tiché doteky (2019) 

Do půlky se jedná o zdařilou mysteriózní podívanou, se sympatickou Eliškou Křenkovou. Obecně herci jsou vynikající. Hodně mě to bavilo i štvalo zároveň. První půlka je totiž frustrující, protože se hlavní postava chová o dost jinak, než bych se choval já, což nemám rád. Ale obvykle to tak bývá, že kdyby se postavy chovaly jako já, byly by ty filmy dost krátké. Jenže v druhé půlce, po scéně v telefonní budce, se celý film naprosto zvrhne. Přeměna hlavní postavy je neskutečně uspěchaná a nedůvěryhodná, stejně jako celá její motivace. Ještě více než předtím jsou scény nedořečené, zkratkovité, nedává to vůbec smysl, přestože je to nakonec i dost předvídatelné. Je to ale všechno hrozně na sílu a strašně z toho kouká, jak to chce být záhadné za každou cenu. Je to škoda, protože ten film měl hodně velký potenciál. Vlastně jsem z toho měl docela podobné pocity, jako ze Slunovratu. První půlka 4*, druhá půlka 1*.

plakát

Show Jana Krause (2010) (pořad) 

Nejdřív Další prosím, pak Občan Kraus, pak Uvolněte se prosím a nejdéle Show Jana Krause. A vlastně furt to samé. První a třetí pořad jsem sledoval pravidelně, ten poslední jen občas na youtube a hodně podle hosta a jsem moc rád, že na youtube jsou vystřižené scény. Na druhou stranu se ale v plné nahotě ukázalo to, kolik toho vystřiženého je a je to hrozná škoda. Pokud by byla vystřižená opravdu jen skutečně hluchá místa či technické pauzy, tak by to bylo úplně v pohodě, ale tím střihem se často mění úplně celé vyznění toho rozhovoru a to je docela věc nechutná a naprostá většina diváků to vystřižené neuvidí. V plné kráse si to holt užijí jen lidé, co přijdou na samotné představení. Asi dvakrát jsem přitom na představení byl i přímo v kapele a bylo to velmi uvolněné a fajn, v televizi to bohužel působí jinak. Chápu, že je potřeba se vejít do televizního času a je stejná délka představení jako v Uvolněte se prosím, ale fixní čas. To je prostě největší slabina. Například před psaním komentáře jsem zhlédl rok starý rozhovor s Terezou Dočkalovou, v nevystřižené části mluví prakticky jen Kraus, prezentuje svoje názory, Tereza má prostor se vlastně jen blbě smát a diváci Primy si možná akorát řeknou: "hmm, kráva", ve vystřižených scénách je ale úplně jiný rozhovor, mnohem více se probírá vlastně to, kvůli čemu tam přišla a paradoxně je to vlastně i větší sranda. Nechápu.

plakát

Jak funguje vesmír - Série 2 (2012) (série) 

Ve druhé sérii se mnohem více znásobila negativa z první série, zejména ono opakování všeho. Ono, když člověk uvidí jeden díl, tak se to může zdát jako skvělý dokument, ale po zhlédnutí celé série se mi asi bude o tom spojování malých kousků kamenů do větších, které pak vytvoří celou Zemi, asi i zdát, protože to bylo fakt asi v úplně každém díle. A v každém díle byla několikrát položena řečnická otázka, zda může tedy vzniknout život i jinde než na Zemi. Celou sérií je protkáno intenzivní zaměření na život. Jakoby to bylo to jediné, co vesmír může nabídnout. Spíš je to to jediné, co diváky zajímá. Ale mě by zajímalo klidně i to, jak teda ty jednotlivé věci ve vesmíru fungují, když už se podle toho jmenuje celý seriál.

plakát

Legendy kriminalistiky - Dahlgren (2019) (epizoda) 

Nedovedu si představit typičtějšího příslušníka FBI, než byl ten týpek u letadla (je i v galerii), to jsem měl pocit, jak z hollywoodského filmu.

plakát

Mstitelé (1998) 

Jako ono to má své světlé stránky; hudba, kostýmy a ta absurdní dávka anglického klišé udělaná Američany, jenže ono je to prostě strašně blbé. Co věta to trapas, pořádná zápletka nastane až na začátku druhé hodiny, a to jen krutě béčková, Sean Connery hraje naprosto tragicky, a je to hrozně sestříhané. Hodnotit film podle takového střihu je jako hodnotit estetickou kvalitu Big Benu po té, co mu prasknou hodiny.