Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (981)

plakát

Pán času - Oxygen (2017) (epizoda) 

Teda, tohle by asi za komunistů klidně pouštěli, to je fakt děsivý. Měl jsem u toho podobné pocity, jak z konce Pekařova císaře, ale tohle bylo horší, už jenom proto, že je to aktuální! Pokud se přes to ale trochu přenesu (protože to bych musel dát snad odpad), tak je to vlastně vtipná zápletka a má to hezký závěr.

plakát

Kdo přežije - Game Changers (2017) (série) 

Série, která pro mě již dokonale potvrdila to, že se nejedná o reality show, ale čistě o fiktivní příběh, který sestřihává dejmetomu reálně vytvořené záběry lidí z pláže pro vytvoření zcela jiných příběhů a samoúčelných dramat a zvratů. Je fascinující, že Robinsonův ostrov byl mnohem zábavnější, přestože se tam většinu času díváme na to, jak žerou rýži. Tady trvá jeden den pět minut, ale díky tomu jsou motivace hráčů často úplnou záhadou a vyloučení hráče je mi úplně putna, protože vůbec nevím, kdo vlastně jsou. Chtělo by to nějakou sérii ála Borneo asi, tohle už je fakt moc. Kvalitu vítěze nemá vůbec cenu hodnotit, protože celá final 6 je vlastně omyl, který způsobilo milion neférových twistů ze strany produkce. Ale jak známo, vítěz si své vítězství vždycky nějak zaslouží. A hodnotit lidi, kteří tady hráli, nikomu z nás nepřísluší, protože to, co jsme mohli vidět, nám rozhodně nedává žádnou možnost posoudit reálnou situaci, která tam byla. Je to asi tak, jakoby vás někdo 24 hodin natáčel na kameru, pak dal do vysílání pět minut toho, jak serete na záchodě, a pak by o vás všichni říkali, jak jste nechutný.

plakát

Pán času - Smile (2017) (epizoda) 

Nápad skvělý, vizuálně super, mohla z toho vzniknout parádní mrazivá epizoda ve stylu Silence in the Library, bohužel to dojíždí na nedostatek herců, velmi prapodivném vyústění, zkratkovitosti a celkově příliš lehkovážnému tónu - jde v podstatě nonstop o život, mohlo to být strašně napínavé, ale ve výsledku jsem měl pocit, že o nic nejde.

plakát

Robinsonův ostrov (2017) (pořad) 

Strašně rozporuplné. Do sloučení se jednalo o překvapivě skvělou záležitost. Systém jedné kmenovky za dva díly byl sice roztahanější, ale byl vlastně přesně tím, co mi chybělo na Survivoru. Survivor je strašně hrrr, jde se od soutěže k soutěži a z kmene se ukáže naprosté minimum. Takže jsem naopak ocenil, že tady si k hráčům divák vybuduje daleko lepší pouto, daleko více ocení to, že opravdu hladoví, tím pádem i daleko více docení to, že například vyhrají nějakou odměnu v podobě jídla. V Survivoru vyhrají jídlo a říkám si no a, tady mi ten význam byl hned zřejmější. Jenže úderem sloučení nastala radikální změna. Zásahy do soutěže od produkce a změna systému na jednu kmenovku za čtyři díly. Jak jsem ocenil ten předchozí systém, tak tento už byl přes čáru a začlo být jasné, že televizi jde už pouze o výrobu co největšího počtu dílů a už nejde o kvalitu. Nevadí, že se 3/4 času díváme pořád na to, jak žerou rýži nebo dokonce jak žerou rýži na ostrově vyloučení, kde se nic neděje. Ale budiž, i to šlo nakonec překousnout. Daleko větší problém byly ty zásahy od produkce. Hned na úvod sloučení je tu soutěž, která eliminuje tři lidi, aniž by je někdo vyhodil na kmenovce. To je naprosto ostudné a proti smyslu hry jako takové. Pak je tu hráč, který je 4 dny mimo v nemocnici a vrátí se po dvou uplynuvších kmenových radách jakoby se nechumelilo. Opět proti smyslu hry jako takové. Pak je tu hráč, který úplně vypadne ze soutěže, je členem poroty a vrátí se zcela nesmyslně opět do hlavní hry jen proto, aby o pár dílů poté porušil nesmyslné pravidlo a byl ze hry znovu odvolán. Pak je tu ostrov vyloučení, který je opět zcela nesmyslně hráčům zatajován co nejdelší dobu a přitom nevíme proč. Pak je tu porota, která ze záhadného důvodu (vlastně z důvodu toho, protože byl nesmyslně zatajován ostrov vyloučení) vůbec není účastna kmenových rad, a tak vlastně není zcela kompetentní v rozhodování toho, kdo vyhraje. Pak je tu enormní množství všelijakých extra hlasů a super výhod, takže některé kmenové rady byly absurdně přehlcené a bylo to zkrátka moc. Pak je tu závěr v podobě dalších eliminačních soutěží, které jsou daní za to, že Nova koupila nejlevnější holandskou variantu show. Je toho zkrátka hodně, co Nova posrala a už se nedá ani na všechno vzpomenout. Velké otazníky například budil i střih. Vidíme na ostrově spoustu hovadin, ale například důvod vyloučení spousty lidí (obcházení všech s taktikou) pak nakonec vůbec nevidíme. Velmi pochybný byl střih i na zavěrečné kmenovce. Něco, co je nejatraktivnějším bodem celého průběhu hry Nova sestříhala naprosto otřesným a nedůstojným způsobem a paradoxně v tak důležité věci příšerně spěchala, ačkoliv celá sezóna měla tempo vyloženě šnečí. Co se ale nakonec podařilo skvěle? Za prvé casting. Opravdu spousta lidí, v podstatě většina, je nějakým způsobem zajímavá, bavilo mě je sledovat a dobré půlce jsem i fandil. Plusem byl pro mě i samotný průběh, byl jsem spokojen, kdo ve hře i nadále zůstává a kdo ne. Jsem velmi spokojen i s vítězem, kterému jsem fandil od prvního dílu jako číslu 1. Podařilo se i vybrat dobrého moderátora, a ačkoliv byl v prvním díle opravdu otřesný a pomáhalo se voiceoverama, tak velmi rychle se chytil a od sloučení to bylo už z jeho strany výborné. Povedl se hudební doprovod, ačkoliv mám podezření, že asi nebude původní, ale jen převzatý, těžko říct. Jednotlivé soutěže měly hlavu a patu a byly zajímavé. Jako celek je to skutečně těžce hodnotitelné. V některých věcech mě tenhle pořad přesvědčil více než US Survivor, a paradoxně mi na amerického Survivora dal další stín pochybností vzhledem k tomu, kolik toho vlastně nevidíme. Na stranu druhou zde Nova nakupila tolik chyb, že to zachraňoval hlavně vynikající casting. Oproti trapnému pokusu na Primě, se to nedá vůbec srovnat. Ale k ideálu je ještě dlouhá cesta, ale není nijak náročná, prostě Novo, nevymýšlej blbosti a uber trochu plyn u svých hloupých nápadů a potřeby vměšovat se.

plakát

Spravedlnost - Epizoda 3 (2017) (epizoda) 

Čert vem otevřený konec, to je naopak v pořádku. V pořádku ale není, že ve třetím díle jsou naprosto zásadní scenáristické lapsy, nebo já nevím, jak si to vysvětlit. Nechápu, kde sebrala hlavní postava tolik peněz, co mi uniklo? Nechápu, jaký byl důvod toho, že dostal Radek nahrávku. To přeci vůbec nedává smysl. Napínavé to bylo, ale že bych tomu věřil, to zrovna ne.

plakát

Kancelář Blaník - Yes Republic (2017) (epizoda) 

Tohle je jeden z nejlepších dílů za dlouhou dobu. Zejména ten závěr. Skoro si až myslím, že by se hodil jako ukončovák celého seriálu :-) Obecně druhá půlka série stojí hodně za to, Disident Klaus, Sportem ku Hradu a tohle, to jsou fakt nabité díly, které míří do černého.

plakát

Noční zvířata (2016) 

Všichni říkají, že je to chladné, nevím v čem. Je to strhující thriller/drama, který ovšem svou komplikovanou strukturu ne zcela obhajuje v konečné pointě. Děj v Texasu je čistý, vrcholně napínavý, samozřejmě je to spíš žánrovka, ale to mě vůbec nevadilo. Ve spojení s reálným dějem v L.A. občas funguje, občas je to s otazníkem. Motivace postav v reálném světě je možná trochu zvláštní a těžko pochopitelná, stejně jako fakt, že by měla mít kniha Noční zvířata takový vliv na hlavní postavu. Tyto otazníky ale vyplynou na povrch až kvůli konci, který je sice působivý v tom, jak je otevřený a nevysvětlující, ale zároveň tím vyplouvá na povrch pochybnost, zda je to úplně dobře promyšlené. Zásadním kladným bodem je pro mě hudba Abela Korzeniowkiho, která si bere za vzor postupy Bernarda Herrmanna (Vertigo) potažmo Jerryho Goldsmithe (Základní instinkt), a je naprosto skvělá. Nejlepší hudba roku 2016.

plakát

Jackie (2016) 

Nedalo mi to nepustit si části originálního dokumentu o Bílém domě, který Jackie Kennedy natočila, abych se ujistil o akurátnosti výkonu Natalie Portman. A teda, koukal jsem a poslouchal jsem jak blázen. Nejenže je to tedy slovo od slova to samé a prvních deset minut jsem si říkal, proč tenhle film vůbec vznikl, ale originální Jackie má celkem sympatický projev, působí příjemným, byť trochu nervózním, dojmem. Za to Natalia Portman působí jako arogantní falešná mrcha s naprosto přestřeleným přízvukem. Stává se, že je nějaký herecký výkon hloupý, směšný, ale aby byl přímo nesnesitelný, to opravdu jen málokdy. A jak je očekávatelné, Natalia nesleze z obrazu ani na vteřinu a není byť na vteřinu možné uvěřit, že se spojila se svou postavou v jeden celek. Je to pořád Natalia Portman, co se zoufale snaží o herecký výkon. Musím uznat, že se to v průběhu filmu poněkud zlepšilo, nebo jsem si zvykl, ale ten začátek je tedy naprosto otřesný, zvláště pak úvodní rozhovor na verandě s novinářem. Nominace na Oscara byla již tedy zřejmě přiklepnuta předem, bez ohledu na konečný výsledek. Jinak ve filmu není nic jiného k vidění. Nejzajímavější jsou události krátce po atentátu v letadle a zajímavé pnutí mezi Jackie a nastupujícím prezidentským párem. Vzhled herců byl obecně vybrán velmi dobře. Slušná je ještě hudba, ale jsou tam asi jen dvě plochy, co se opakují dokola, nebo jsem si jiných nevšiml (jakože tklivé smyčce plus hrozivě klesající smyčce). Jinak je to ale prázdný film a na poměry daného žánru i s velmi malou edukativní hodnotou.

plakát

Oscar 2017 (2017) (pořad) 

Moderátor vtipný, přenos fajn. Trapas na konci je dobré oživení, ostuda je spíš to, který film to nakonec vyhrál. Druhý nejhorší z nominovaných. Vždycky to bylo tak, že u Oscarů mají význam nominace. O nominacích rozhodují experti v oboru. A povětšinou to dává smysl. To, kdo nakonec sošky dostane, o tom už rozhodují všichni akademici, aniž by to třeba viděli, a rozhodují na základě tématu, politiky, slavného jména. Tudíž to nemá žádnou hodnotu.