Páně

Mačeta si jede sám ve vlastní lize a když hrajete svou ligu samotní tak jste logicky první (nebo také poslední, záleží na úhlu pohledu). Ovšem dlouho jsem se u něčeho tak nepobavil. U pár momentů jsem zasmál opravdu ze srdce a to se cení. Když ještě přidám, že nadhled s jakým je to natočeno mi přijde vkusný a nijak nepřepjatý, tak je spokojenost maximální. Oko mužské potěší tentokráte abnormálně sexy Michelle Rodriguez, které zdatně šlape na paty Jessica Alba. Vtip, násilí, akce a hezké ženy: Co si více může člověk přát. Machete rules!

Polanskimu šlo brnkání na temnou strunu vždycky moc dobře. To, jak výborně dokáže diváka vtáhnout do svého paranoidního světa dokázal i v tomto svém zatím posledním kousku. Umí vás sice vyšponovat až k nepříčetnosti, ale zároveň vás konec musí zákonitě trochu zklamat. Ta velká šokující pointa se totiž změní v malou šedou pointičku. Škoda téhle hlušiny na konci, ale jinak je to řemeslná práce na jedničku.

Příjemná nenáročnost pro celou rodinu, která přeci jen disponuje o něco více četnějším počtem povedených vtípků, nežli bylo u podobných věcí poslední dobou zvykem. Překvapila mne četnost nečekaně dojemných pasáží. Když pominu nějaké ty přepjatosti ohledně toho bodrého oře (daň nejmenším), tak takhle nějak by to vlastně mělo vypadat.

Jak mám Tonyho Scotta rád, tak mám amerických lokomotiv plné zuby. Výlet vlakem aneb osmdesátkový thriller v ultramoderním pojetí a vizuálním hávu á-la Tony Scott. Ale příště bych opět raději něco typu Muže v ohni.

Coeni zase skvěle umíchali směs svojské střeštěnosti, příběhovosti a v neposladní řadě westernové poetiky. V celku to pak působí velice vkusně a záživně. True Grit se nebere smrtelně vážně, naopak dokáže nabídnout řízný vtip, zálesáckou idylu i mocné kulervoucí scény. Doslov se tentokráte povedl a dá se říct, že mě téměř dojmul. Takhle citově nachýlen jsem se s Coeny cítil snad poprvé.

The Pacific selhává ve všem v čem měl být silný. V momentech kdy se snaží ukázat válku jako peklo stvořené člověkem je zkratkovitý, uspěchaný a nedotažený. Tam kde se rádoby snaží působit civilně a ukázat duši vojáka je zase málo procítěný. Když si přičtu narativní chaos a absenci silných scén i nadprůměrných hereckých výkonů tak tu máme poměrně nudnou záležitost, která bohužel nesplňuje naději do ní divákem vloženou.

Predátoři i z několikátého nálevu pořád ještě chutnají poměrně dobře. Obvzláště pokud tito dredatí sympaťáci patří k vašim oblíbencům. Jako oddychovka to funguje naprosto skvěle a nudit se nebudete. Pokud mi ovšem něco zůstane v hlavě, tak to rozhodně bude ultimátní "padací" nájezd filmu. Nakonec se tedy necítím nijak uražen, i přes ten notný zápach nastavované kašičky.

Ale no tak vždyť já neříkám, že by podobné bezduché zábavovky pro třináctileté děti neměly vznikat, proč ne. Klidně se na to i podívám. Rozhodujícím faktorem je ale pak hlavně to, jak se u takové věci bavím. Tomu u Prince z Persie naprosto odpovídají tři hvězdičky, protože polovina vtípků je nadmíru trapná a ani Jake Gyllenhaal či Gemma Arterton to v mých očích moc nezachraňují. Pokud zrovna chcete zhlédnout něco u čeho lze vypnout mozek tak proč ne, ale i v tomto ranku je mnoho lepších záležitostí.

Jejda to mě Scorsese ale krásně našponoval. Shutter Island má jistojistě proklatě vysoké kvality, ale v důsledku je to něco, co jste stejně už někde viděli. Myslím, že by si to nemělo hrát na něco víc něžli to je, totiž nadprůměrně dobrý, ale přesto jen řadový žánrový počin. V rukou Martinových jistě skvělý a precizní, ale ne dokonalý. Ovšem zážitek to byl, o tom žádná.

Povětšinou rozpaky nad nevyužitým potenciálem, které jen chvílemi narušila povedená zábava. Ani superhvězdné obsazení nemusí být zárukou úspěchu, což se v rovině obecné dobře ví. Škoda je tomu potom dvojnásobná, že jsem si s tak skvělou sestavou neužil to, co jsem mohl.. kdyby...