Tayen

Podmanivý, umně sestříhaný a neobjektivní výmarskému filmu, který tuší a předkládá zlo, které nastane, Druhou světovou válku. Dokument sám působí stejně čarovným dojmem jako němý Faustus, o kterém také vypráví.

Atmosferické. Civilní. Francouzské. Vysoce kvalitní kriminálka.

Skvělá práce se zvukem a atmosférou. Kéž by se točilo více tak originálních filmů, zvláště u nás. Jedinou vadou na kráse je konec filmu, který vyzní do ztracena.

Osvěžující a vtipné. Více takových, Marvele.

Bahnité Lousianské prostředí, jeho pánbičkářství a magie dodávaly celou dobu seriálu nenapodobitelnou atmosféru, kterou jsem ocenila už v Pravé krvi. True detective je ale temnější a méně líbivý. Detektivové jsou v háji a později jediné, co je drží po kupě jako lidi i jako parťáky je temný případ. Diváci ze sluníčkového světa možná ocení výlet do země marnosti, a ti, co vidí věci převážně očima cyniků, to možná ocení ještě víc, protože tento svět je pro ně domovem a umí se v něm pohybovat. Tvůrci si s psychologii pohráli. Více než o akci jde o lidi, takže se hodně kecá, ale bez zbytečného sentimentu, ovšem s trochou té pózy v hlasech a postojích jednotlivých protagonistů. Byla jsem vděčná za malý počet dílů, kdy tolik nehrozí nebezpeční nudy a zbytečných kliček. Doufala jsem, že seriál skončí první řadou. Spletla jsem se a byla zklamaná, protože, sakra, co chtějí tihle detektivové, kteří už svou Nemesis polapili ještě řešit? Díkybohu se tvůrci rozhodli jít cestou, jakou využil i American horror story a další řada by se měla odehrávat jinde, s jinými postavami a jiným případem. Těším se už teď.

Věc, o které sní tak trochu každý. I když já bych trabant vyměnila za vlak a nějaké tamní prostředky a stan za postel a sprchu, pokud by to šlo. Ale je skvělé vidět, že podobná cesta díky spolupráci, zarputilosti a připravenosti se dá podniknout i s trabanty a Jawou, většina ostatních věcí je o to více uskutečnitelnější. Dokument je inspirující a vtipný. Pár Slováků, Čechů a Poláků tvoří nesourodou partu, z nich někteří jsou na zabití, někteří ti zodpovědnější a jiní zase vtipálci, ale dohromady tvoří barvitý tým, který to spolu dotáhne až na konec světa.

Výborní herci, nápad, kamera. Co se nepovedlo? Nebavilo mě to. Režie se nepovedla. Spousta dobrých prvků nahuštěných do dvou hodin. Neuvěřitelná pointa, zvraty i podivné řešení problému (viz jak vypnout internet). Dovedu si představit, že z Transendence by mohl být dobrý dvanáctidílný seriál, kde by na všechny myšlenky, postavy a zvraty bylo dost prostoru a navíc by se dalo lépe budovat napětí. Takhle to nedopadlo dobře.

Film, na který jsem ani nechtěla jít, ač se mi první díl líbil. Věděla jsem totiž, kam děj spěje, že je to jen další krok na cestě, na které se z lidí stanou otroci. To film nevyvrací, ale ani nepotvrzuje. Proto je zbytečné předjímat jakýkoliv další vývoj. Je třeba si užít ohňostroj řemeslné zručnosti, efektů a opičích herců. Protože každé jejich gesto je napůl lidské, napůl zvířecí, proto tak neskutečné a zároveň děsivě reálné. Úsvit planety opic je nabitý akcí, velkými momenty, skvostnými dialogy a originalitou, a hlavně všudypřítomným napětím. Je to jako stát v místnosti s nádobami výbušné látky a čekat na jiskru, která vše vyhodí do povětří, tak by se dal nazvat vztah opic a lidí. Můj kino doprovod šel do sálu s účelem se vyspat, nakonec se mi celou dobu zarýval nehty do paže.

Film není blbý, je jen blbě natočený. Tvůrci se snažili upéct dort s pravou šlehačkou, čerstvým ovocem a kvalitní čokoládou, ale ztratili recept, tak si museli vystačit s instantním dezertem a šlehačkou ve spreji. Dort vypadá na první pohled skvěle, nadýchaně a chutně, ale ve výsledku to jsou prázdné kalorie podřadné chuti. Stejně tak Zimní příběh. Ve filmu je spousta ingrediencí, z kterých mohl vzniknout skvělý film - filosofie o světle, sympatická Jessica B. Findlay a Jennifer Connelly, ďábel, zázraky, hvězdy, krásné zimní prostředí. Ale na všechno je tak málo času, že fantasy svět působí zmateně a bez pravidel, ač jich má spoustu. Každou chvíli se jedno objeví, aby vysvětlilo, proč jeden hrdina může, nemůže, nebo musí udělat to nebo tamto. Nevíme, proč jedna postava tolik nenávidí druhou, ač o tom mluví, nevěříme jí, protože motiv není rozveden. Děj pádí kupředu za zvuků laciného valčíku, romantických řečí o osudovosti, kterou ovšem necítíme, a snaží se na kouzelném bílém koni doklopýtat do konce, po cestě ale ztratí spoustu kousků logiky. Po emoční stránce film nefunguje, jiskření mezi hlavní dvojicí je nulové, fantasy svět neznáme, jen víme, že se v něm to a to děje z důvodů, které nechápeme. A pak střih a celé to pokračuje v NY dnešních dnů se stejně absurdními scénami a logikou. Děj pádí kupředu, nové postavy nemají ani čas se nadechnout a už jsou taky vtaženy do světa zázraků a magie a aniž je poznáme, je tady cílová páska. Pokud by film hrál na komediálnější notu, něco jako Hvězdný prach, mohl být lepší. Kdyby z filmu byla trilogie, kterou by točil někdo jiný, mohl být srozumitelnější. Tak se Zimní příběh hodně nepovedl a je to škoda.

Nejsem fanouškem Hollywoodských předělávek klasických pohádek, většinou z toho vznikne barevné cosi. Tento osud se nevyhnul ani Maleficent. Naštěstí na rozdíl od jiných podobných filmů má Zloba Anjelinu Jolie, která ve filmu dostává dostatek prostoru. Princezna Aurora (Růženka) si ponechává svou pasivnější princeznovskou polohu a Elle Fanning nemám moc co hrát, princ je vyloženě do počtu. Hezké podívání na nedělní odpoledne.