Schmitke

„Lidé jen tak sami nemizí. Nakonec to vždycky má jednoduché vysvětlení.“ K filmu jsem přistupoval trochu s despektem, ta kombinace komedie, mysteriózna a specifického prostředí ve mně nebudila moc důvěry…ale ono to překvapivě fungovalo! Tedy, bohužel jen po určitou dobu. Cca 70 minut mě to bavilo naplno a já předl jak kocour…dalších 10 minut už podstatně míň, ale pořád jsem doufal, že ta houstnoucí absurdnost přece jen dostane nějaký smysluplný závěr…no a poslední desetiminutovka mě vyvedla z omylu. Škoda, 5*-ový potenciál, který tento film určitě měl, tak nakonec zůstal nenaplněn. Ať už to bylo kvůli tvůrcově bezradnosti ohledně ukončení či snad touze hrát si na Lynche. Nicméně solidní 4* snímku ani těch posledních 20 minut nesebere. Originalita, humor, absurdně-tajemná atmosféra, svérázné postavy (vyšinutý geolog!) a překvapivě kvalitní technická stránka stojí za zhlédnutí (i když vše třeba tak úplně nepoberete). „Ty cesty mi tu připadají všechny stejné.“ - „To bude tím, že všechny stejné jsou, pane Schmitke.“ (13.07.2016)

Podobně jako u Nár. třídy bych dal možná "jen" čtyři hvězdy, ale pořád nějak nemůžu uvěřit, že se tu rýsuje filmařská osobnost typu Š. Altrichtera. Někdo, kdo není ignorant a zjevně se odmítá uzavřít v jakékoli sociální bublině. Je to jeden z mála lidí, s nimiž bych rád zašel na pivo a určitě bych se nenudil. Jinak pro méně chápavé - pointu film samozřejmě má, dokonce zazní doslova: "Je to dobré tak, jak to je..."; a o tom je v podstatě celý film;) (28.04.2021)

Schmidtke by skvele fungoval ako pilot k mysterióznemu seriálu, kde by sa riešili aj veci, ako svojráz českého národa, konfrontácia nemeckej a českej mentality, neskôr aj milostné linky a tak podobne. Takto je to v treťom dejstve "už len" sonda do psyché päťdesiatnika a jeho krízy stredného veku. Keď už ale máme námet s pokazenou veternou elektrárňou, duchom hôr a miznutím osôb v nich, tak by si zaslúžila rozpracovať aj tá mystery linka, čo nemusí hneď znamenať, že by to bolo zrazu menej artové. (06.10.2021)

Marnost, hledání, nenalezení, nespavost, nuda, stereotyp, prázdnota, nechutenství, letargie, zmatení...tak zhruba toto dominuje nad tělem Julia Schmitkeho v prázdné bublině jeho existence, která, ač v protestu, je vytržena ze své uklimbanosti a nucena služebně vycestovat do hor Krušných za krušnou opravou zastaralého modelu větrné elektrárny. ___ Německý Robinson Crusoe, který se lapen ve své šedé ploché realitě, jež se scvrkla na ostrov v jeho mysli. Marnost a nenacházení podnětů ve svém životě jen podtrhuje bezcílnost osamoceného bloudění i nemožnost nalezení cíle, který je nenávratně ztracen včetně navigace, která se mu pomateně snaží pomáhat. ___ výraz Petra Vrška budil hrůzu největší (26.03.2016)

Příjemné překvapení. Zvláštní krása Sudet se sychravými mlhami a pivními výpary. K tomu bizarní humor (ve scéně, kdy se slečna v hospodě ptá Schmitkeh,o který přijel opravit nefunkční rezavou větrnou elektrárnu vlastní konstrukce, jestli je milionář jsem vyprskl smíchy). Příběh je originální, spojuje více žánrů. Nenápadně je vykreslován nejen národní charakter. (01.12.2017)