Šakalík

Asi tady budu za blba, ale mě se to docela líbilo. Teda až na posledních dvacet minut, které jsou tak enormně stupidní, až to mlátí dveřma. Jinak ale Divergent nabízí velmi slušnou podívanou s obstojným příběhem, poctivou gradací napětí a taky (velmi) sympatickou hlavní hrdinkou. Je zcela nabíledni, že tento snímek bez vytáček míří na mladší obecenstvo. Mě osobně to vůbec nevadí, ba naopak. Je sice pravda, že ve čtyřiatřiceti to člověka už tolik nebere, ale naprosto chápu, proč tomu omladina tleská ve stoje. Být o osmnáct dvacet let mladší, nadšeně bych tleskal taky.

Kdybych to viděl někde na Syfy, dal bych tomu možná tři hvězdy. Jenomže tady se nám produkce snaží podstrčit prachmizerné béčko za áčkovou cenu a nestydí se tuhle zhovadilost dokonce propašovat do kin. Ve filmu nenajdeme jedinou věc, která nemá brakové parametry – od scénáře, přes triky, až po herecké výkony (Luke Evans v hlavní roli je doslova žalostný). Stupidita většiny replik nezná hranic a tak je s podivem, že se filmařům podařilo zverbovat takového herce, jako je Charles Dance. Asi potřeboval voraz. No každopádně je Dracula zralý na odpad. Tu jednu hvězdu dávám z radosti, že jsem to ukrad a nešel na to do kina. To už bych byl vážně zlej...

Takhle by to šlo. Svižně natočený handy-cam s typicky dementními postavami, což je úděl, kterého se tento žánr asi nikdy nezbaví. Především ten černoch je zralý na pár facek (naopak jeho přítelkyně je velká fešanda a nesl jsem krajně nelibě, že jí filmaři nechali zařvat tak brzo. :-)). Jinak je film docela koukatelný. Má jednoduchý a přímočarý děj, překvapivě dobře namaskovaného Yetiho a několik napínavých pasáží. Když filmu odpustíme nějaké ty bolístky pro žánr typické (roztřesená kamera, již zmíněné tupé postavy) ve výsledku dostaneme solidní nízkorozpočtový horůrek. Nic víc, nic míň.

Jsem mile překvapen. Filmům o Godzille jsem nikdy velkou pozornost nevěnoval. Snad proto, že jsem je považoval za strašné kýče. O to větší radost mi udělalo toto poslední zpracování, které svým příběhem staví celou legendu úplně na hlavu. Film jako takový dlouho bojuje sám se sebou a opírá se o ty nejlacinější dějové berličky, jaké si můžeme představit. Přesto to dohromady z nějakého důvodu funguje. Nápad postavit Godzillu proti dvěma velkým švábům je výborný. Dává to příběhu úplně novou perspektivu. Osobně jsem na filmu ocenil, že se nevěnuje jenom velkolepému boření mrakodrapů, ale prehistorickou férovku gigantických netvorů sleduje jakoby na pozadí. Technické zpracovaní filmu je dechberoucí. Až na hanebně vyumělkovaný happyend (proboha!), ve kterém jsem už už čekal, že Godzilla dostane umělé dýchání a masáž srdce, jsem se po celý film opravdu dobře bavil. Asi už senilním, ale nebýt téhle závěrečné facky, nejspíš bych šel s hodnocením do plných.

Ne že by třetí Hladové hry byly nějak výrazně horší než předchozí díl, ale přesto za svým povedeným předchůdcem trochu zaostávají. Důvod je zcela prostý. Nápad rozdělit třetí knihu na dva filmy je sice komerčně vděčný, avšak z hlediska divácké atraktivity je dost nešťastný. Rychlé tempo prvních dvou filmů je najednou rozplizlé a v zásadě se tam nic neděje. Jennifer Lawrence je jako obvykle půvabná a uvěřitelná, bohužel její role se smrkla na neustálé pofňukávání a cestování po válečných rozvalinách. Atmosféru totalitního útlaku a odporu vůči němu se filmu daří navodit obstojně, stejně jako mediální manipulaci, nejmocnější zbraň každého režimu. Tragický osud Peeta je právě tím nejsilnějším příběhem, který film nabídne. To je ale samo o sobě prostě málo.

Metafyzično Interstellaru je pohlcující. O tom žádná. Pohledy do hlubin vesmíru doprovázené úchvatnou hudbou Hanse Zimmera jednoduše nemají chybu a Matthew McConaughey trhá plátno na kusy. Nicméně právě tím, jak se film snaží apelovat na nejniternější divákův smysl pro art, sám ze sebe dělá prvotřídní snobárnu (dovoluji si tvrdit, že „průměrný divák“ tuhle látku prostě nepobere). To by samo o sobě ani nevadilo, kdyby toho nebylo příliš. Pomyslný pohár přeteče ve chvíli, kdy se Cooper vydá vstříc Gargantuovu horizontu událostí, aby se ocitl mimo prostor a čas (KDY už filmaři konečně pochopí, že černá díra je obyčejná zhroucená hvězda – tou se do jiných časoprostorů nelítá). V kombinaci s potoky slz, které prosakují plátnem, to je k nevydržení. Obludně patetický konec tomu jen nasadí korunu a závěrečné titulky tak přinesou místo spadlé brady spíše úlevu, že to máme už konečně za sebou.

Opravdu VELMI akční záležitost s poněkud přitroublým námětem, ve které se Keanu Reeves vyřádil dosytosti. Nic proti tomu. Takového Reevese máme všichni rádi a když ho nakrkne synek ruského mafiána, máme o zábavu postaráno. Jenže to v kontextu dnešní doby již jaksi není ono. Akční parametry filmu jsou obludně přehnané a při pohledu na hromadu mrtvol, které Wick po sobě zanechává, bledne i Schwarzenegger závistí. Scénář si pak vůbec neláme hlavu s tím, jak takové masakry Wickovi projdou v podstatě bez povšimnutí – i když uznávám, že to v oldchoolovém akčním filmu, který je navíc i příjemně odlehčený, není asi tak podstatné. Ve druhé polovině je toho ale už opravdu moc a mě osobně ty přestřelky už vysloveně nudily...

Na premiéru Maze Runnera jsem vyrazil do IMAXu, který se nakonec velmi slušně zaplnil. Knižní předlohu jsem nečetl, takže těžko hodnotit, nicméně film jako takový překvapivě funguje. Přestože v něm vystupují skoro výhradně jen teenageři, což zavání malérem, v tomto případě to filmu nijak neublížilo. Možná proto, že jsou všichni stejného pohlaví, takže je divák ušetřen milostného tokání (pozor SPOILER – jediná dívka se do děje dostane až po čase a její úloha není nikterak velká). Zdaleka nejlepší jsou pasáže v samotném labyrintu – tady se filmaři vyřádili dosytosti a podařilo se jim navodit velmi slušnou hororovou atmosféru, takže je škoda, že nočních vycházek mezi zapovězené zdi bludiště nebylo víc. V poslední čtvrtině to pravda již poněkud pokulhává – jednak to vázne logicky a taky to působí poněkud uspěchaně. A závěrečný twist? No ne že bych měl rád, když ze mě někdo dělá vola, ale na druhé straně to je příslib možného dalšího dílu. Já bych se mu nebránil.

Nebavilo. Přestože Liam Neeson má stále ještě charisma na rozdávání a jeho uhrančivý hlasový projev zaručeně upoutá divákovu pozornost, v ponuré detektivce s pomalu plynoucím dějem to jaksi není ono. Dost uměle působí některé motivy (problémy s alkoholem) a koneckonců i postavy (TJ), bez kterých by se film klidně obešel. Naopak výborná je dvojice hlavních záporáků, kteří svou přirozenou zvráceností nahánějí husí kůži. Bohužel finální konfrontace Scuddera s nimi je velmi krátká a vyčpělá a film z průměrnosti rozhodně nevytáhne...

Tak jako už tradičně se neshodnu s většinovým hodnocením. Edge of Tomorrow je sice výborně udělaná akční sci-fi, která ale IMHO vůbec ničím nevybočuje z průměru. Zpočátku film příjemně odsejpá, Cageovo seznamování se s novými schopnostmi provází celá řada vtipných odlehčení, ale jak se děj blíží k finále, začíná to lehce drhnout. Body filmu nepřidá ani pohublá Emily Blunt, která má sice své světlé momenty, ale celkově ve filmu spíše paběrkuje. Tom Cruise se jako obvykle může opřít o svůj přirozený šarm, nicméně v akčně lazeném sci-fi to není moc platné. Celkově mám z filmu takové smíšené pocity – jako nebylo to špatné, to určitě ne. Ale opravdu nechápu, kvůli čemu se dělá takový povyk. Daleko víc se mi líbil Cruisův předchozí film Oblivion.