erased

Kde byla první část Duny expozicí tajemného světa téměř neuchopitelné budoucnosti, tam je druhá část postaveným hradem z písku, ve kterém si aktéři můžou nezřízeně hrát a tak je v něm tolik akce a děje, kolik se do dvou a půl hodiny vůbec dá fyzicky nacpat. A přesto je to málo. Před dvěma lety bych nejradši na Arrakis v tom téměř bezčasém limbu nejradši zůstal další hodiny(for the record, meditativnější tempo jedničky mi celkově sedělo víc), a stejně tak bych si celého tamního dějinného kolotoče rád přidal i nyní. Villeneuve je opravdu mašina na wallpapery a celý film je jednoduše pastva pro oči. Je to ale tak unikátní, že neskromně nechci jen hostinu, nýbrž nezřízenou žranici - u každého ustřiženého záběru a každé obrazové zkratky si ukřivděně připadám, jako by mě tvůrci okrádali o něco, co nakonec semele vlna historie stejně nevyhnutelně jako ten hrad z písku.

Real as Fuck, Hella Messy, Familiar-Like, Lowkey Happy. Faulty, Okay?

Trochu jsem doufal, že vidět čtvrtého Indyho po tolika letech bude jako nalezení ztraceného pokladu. Film se v době své premiéry trefil přesně do přehnaně kritického edgy období dospívání a už jen z toho důvodu se nemohl vyrovnat růžově zabarveným vzpomínkám na dětská léta u původní trilogie. Z dnešního pohledu má totiž film všechno, co bych od skvělého příspěvku do série čekal - prvotřídní obsazení, dobře zvolené záporáky i slibný posun v historickém období a geografickému zasazení děje. Všechny střely jdou ale vedle. Shia se v průběhu let stal jedním z mých oblíbených herců, ale Indy mi připomenul, proč jsem ho tak dlouho nesnesl, John Hurt je trestuhodně nevyužitý a Cate Blanchett... Ke Cate Blanchett se radši ani nebudu vyjadřovat. Jen ten Harrison Ford je ve svých šedesátkách snad ještě větší sympaťák než zamlada. Sověti rychle nadchnou v prologu, a stejně rychle taky začnou být na obtíž. A nakonec období a místo. Film jakoby se nedokázal rozhodnout, jestli půjde cestou černobílého vidění Studené války nebo kritického nadhledu. Jestli ukáže krásu a brutalitu Jižní Ameriky nebo radši bude tlačit na mimozemskou premisu. To vše okořeněné o typicky 00s digibordel až moc okatě nahrazující praktické efekty, kterými Indiana Jones tak proslul, a výsledný dojem je stejný, ne-li horší než byl kdysi, napoprvé. Takže je dobře, že rozjuchané finále nakonec není tečkou za touto sérií. Takové rozloučení by si totiž nezasloužila.