kingik

Prequel k seriálu Chlapci a chlapi? Odvážná parodie na ČSLA? Snaha zmírnit budoucí dopad spartakiádního maniaka? Rozhodně je to jeden z nejstupidnějších výplodů tehdejších filmů v "zeleném". Přít se o zelenkavou barvu má svůj smysl, ač se to nezdá, film je (patrně nevědomky) poměrně nahláškovaný a pochopitelně je uvědomělý. Mrkvička má u svých vojáků velký kredit, ti ho v těžkých chvílích nenechají padnout, zelené sukno působí i eroticky, nechybí scény, kdy se smyčkově opakují scény, kdy se Mrkvička probouzí vedle mladinké Jitky Smutné, která permanentně vrací nastavený budík na ranní buzení o nějakou tu hodinu zpět. Blbost, nadšenost i uvědomělost mlátí všemi přítomnými, ustál to jen Josef Langmiler, který jediný působí důstojným dojmem. Jen s vypětím všech sil se dá film vydržet až do konce. Vojíni jsou ve svém postoji jen těžko stravitelní, talent být tím nejodpornějším uvědomělým svinstvem spolu s věčně neutuchajícím optimismem jim rozhodně nechybí. Stanislav Strnad stvořil dílo, které se za své vymývání zelených mozků nestydí, ke všemu to má otřesné střihové pojetí, prokládané dokumentárními záběry ze spartakiádního vystoupení vojáků roku 1980. Strnad šel po tomhle ideologicky zhůvěřilém filmu tvůrčím způsobem dolů, jeho dalším filmům často chybělo výraznější pojetí, nic už tak úděsného ale jeho filmografii nehyzdí. Dva díly "prima bráchů" zůstanou navždy jeho televizními odrhovačkami. Čistý tvůrčí blábol a čistý odpad. 0/10

Bez tempa a pořádné režijní intenzity. A přitom by větší spád událostí filmu určitě prospěl. Čtyřčlenná parta spiritualistických podvodníků úplně neusiluje dostat to z nudy. Spíše naopak - jejich projev je nudný. Prdelatá Florence Pugh a spol. se pod "kudlu" dostanou až ve finálním úseku, což je z hororového hlediska ta nejlepší část, i když se to obešlo bez drastických detailů. První duchové, tři holčičky se sešitými ústy, se objeví až za drahnou dobu. Maskéři se na nich až tak nevyřádili, konkurence je v žánru přece jen vysoká, tohle představovalo jen takový slušný průměr, oči si hrůzou a znechucením nikdo zakrývat nebude. Roztahané dějství příběhu neprospívá, režisér chtěl ukázat, jak pochybné agentuře na vyhánění duchů fungují podvodné průzkumy strašidelných míst a entit a jak má sehraný tým k ošálení svých klientů. Asi to tvůrcům přišlo důležité, když tomuhle aspektu zasvětili delší pasáž. Na obrátkách to mělo nabrat, když se dorazilo na panství, kde došlo před léty k ohavnému zločinu, nicméně pořád to v tempu vázlo, první změna nastala s prvním dějovým zvratem, nikterak originálním, diváci ale budou vděční za to, že už se to alespoň rozjelo. Finální část je tedy nejsilnějším úsekem, většinou se ve filmu neděje nic extra přelomového. Netflix vsadil na režiséra de Fleura, který mimo svoji islandskou vlast na svůj extra režijní kredit čeká. Nabídl poměrně osvědčené i notně provařené duchařské hrátky v docela obstojné technické kvalitě, ovšem s horším vyprávěcím umem. 6/10

Dámská špionská jízda (Evropou). Zjištění, že Mila Kunis po hodinách procedur v maskérně je stále schopná se za bílého dne ukazovat mezi lidmi, sjíždět starou Prahu na kole a v blond paruce akčně zasahovat v Berlíně, dává naději, že jí Ashton Kutcher ještě napříště povolí turismus. Zatrhnout by měli Kate McKinnon její komediální herectví. Její trapné výstupy občas převažovaly a brzdily děj. Komerčně se film nepotkal s očekávaným výsledkem, o to víc příjemně překvapilo tvůrčí hledisko, zejména režie je hodně dobrá. A vysokou kvalitu mají akční scény. Režisérka Susanna Fogel je doposud zažitá jen jako televizní tvůrce, okamžitě se ale dokázala adaptovat i na filmové pole. Akčním scénám je povoleno být drsnější, takže nechybí časté průstřely a časté pády z výšky, které končí smrtelně. Počet úmrtí byl korigován u hlavních postav, film je přece jen veden za komedii, tudíž převládají úsměvné scény a vtipné momenty. Režie nasbírala četné plusy, scénář už tak extrovní není. Dokonce po nějaké době film vypadne z tempa, to je normální vzhledem k nemalé stopáži, prostor mají dialogová cvičení hlavních hrdinek, ani závěrečný zvrat nepatří k originálním. Duo sympatických hlavních ženských hvězd je poměrně originální odpovědí na mužské uhlazené hrdiny, režie je na vysoké úrovni, technické známky to má též vysoké, jen scénář má svá slabá a okopírovaná místa. 9/10

Z drogového pekla navrácená Mischa Barton se přepravuje pekelným karavanem, z něhož už není návratu. Scénář jí nepředepisuje nic namáhavého, pár replik se zvládne i po mňoukajícím kokeši, truchlit nad mrtvými hereckými kolegy tolik nemusí, hlavně, že ji máme zpátky. A příchod hlásí i Denise Richards, druhá známá veličina z herecké osádky, která pokračuje v účinkování v levných produkcích. Druhý režijní příchod brakového režiséra Tom Nagela má v sobě všechny dostupné ingredience patřičně brakových záležitostí. Jede se pouští, rodinka si chvíli užívá archaického vozidla, než udeří duch sériového vraha, který v něm přebývá. A pak se idylický výlet začne hroutit, umírají staří i nejmladší členové přepravy. Brutalita je na střední úrovni, je to i sadistické, takže citlivějším divákům určitě bude vadit i úmrtí rodinných členů, kteří v mainstreamových produkcích běžně přežívají i se závěrečnými titulky. Scénář rozhodně nepřišel s něčím objevným až originálním, prokletá může být třeba i hlemýždí ulita, když na to přijde, tudíž prokletý karavan je jakousi další variací spřízněných obytných příbytků. Ovšem je to mobilní, má to příslušně archaické režijní pojetí, zvesela to ubíhá, nikde se to zbytečně nezasekává v písečných dunách a odehrává se to téměř výhradně za bílého dne. Takže nesvézt se tímhle karavanem by bylo škoda. 8/10

Megažralok, kterému Čelisti otupila přístupnost. Takže zatímco Ajaovi před léty bylo povoleno zmasakrovat pláž plnou relaxujících lidiček, to samé už Turteltaub nesměl realizovat. Věčná škoda. Ve filmu je tedy téměř totožná scéna, kdy se prehistorický Megalodon blíží k hustě zalidněné pláži, nicméně na masakr už nedojde. A za to šla hvězda dolů. A jinak dobré! Tohle rybí dobrodružství má všechno, co si lze pod zábavným a dobrodružným filmem představit. Jason Statham je příslušně sympatický chlapák, který drží na uzdě své ego. Zbytek (p)osádky nezaniká pod jeho aurou, ženské jsou zde tři - kdo to má rád našikmo, nepohrdne Bingbing Li, kdo trochu chlapsky, tak dá prostor Ruby Rose a od vnadných vibrací je zde Jessica McNamee. A tempo je téměř vražedné. Film posílá na diváka divoký děj v několika vlnách. Dravec má pořád hlad, nemá žádného nepřátele a rozkouše co se dá. Jeho provedení je nepokrytě CGI, je ale znát, že z finančního rozpočtu sežral nejvíc. Úmrtí jsou mírná, jak bylo řečeno v úvodu, drastičnost by filmu prospěla. Jon Turteltaub není příliš obratný režisér, dal si pětiletou pauzu, která mu prospěla. Žravé piraně dostaly o něco většího kamaráda, takového Otesánka z rybí říše. Milovníci hrozivě vztyčených žraločích ploutví nad hladinou by jeho řádění i vražedný apetit mohli ocenit. Jedná se totiž o vzácný (filmový) druh, pokud jde o kino produkci. Po takovém námětu spíše sahají podřadné televizní produkce než studia, co by film napumpovala vysokým rozpočtem. A stalo se. Výsledek je svěžím závanem. V kině se film vyzbrojený (žraločími) ploutvemi neobjevil celou věčnost. A tak jsem se nechal rád pokousat. 9/10

Konfrontace Yvonne Strahovski s "lesním" maskovaným psychoušem měla zdárný průběh. Jak se ve filmu rozednilo, atmosféra nočního děsu a napětí náhle opadla. Řeč je o závěrečném zúčtování, které trochu devalvuje dobrý dojem z filmu. Prostě tvůrci si se závěrem měli více vyhrát. Důležité je, že les a přilehlé okolí (ne)příjemně publikum sevře a nepustí. Krásně to režisérovi s pseudonymem Quinn Lasher (údajně se jedná o Dennise Iliadise, který se měl od filmu distancovat) vychází u hlavní představitelky. Ta nejančí, nevyšiluje, jedná celkem rozumně, její dvě filmové holčičky už tolik boj s pudovými emocemi nezvládají a svůj strach dávají nezřízeně najevo. A tenhle herecký kontrast je nečekanou hybnou silou děje, který nemá přehršel postav, tím pádem není ani moc úmrtí a méně gore. Ve filmu převládá tma a nejistota z toho, kde se neznámý obejda zjeví. Působivá hra s oběťmi se stupňuje, patřičného novátorského vrcholu už nedosáhne (viz závěr). Yvonne Strahovski v hlavní roli je moudrý tah. Není to omílaná herečka, a je v ní víc než jen pohledná vizáž. Maniak svoji tvář odmítá ukázat, na mě jeho maskování velký dojem neudělalo, na ksichtě měl jakési fáše, víc jsem neidentifikoval, celkově připomínal strašáka v poli. Navíc měl nejasný motiv pro odstranění nových nájemníků v domě, kde dřív žil. Hrstka herců ukrytá v odlehlém lesním prostředí dělá pod vedením též "maskujících" se tvůrců maximum, aby se na jejich lesní anabázi hned tak nezapomnělo. Je to zručně vyvedený hororový thriller, co umí vyvolat mrazení, a nenápaditý závěr se dá úspěšně tolerovat. Je patrně i důsledkem tvůrčích nesnáz, které film provázely. Tolik soustředěného napětí už jsem si dlouho neužil. 8/10

Shane Black vykopal Predátorovi hrob. 31 let od doby, kdy se na zlomek času objevil v původním filmu z roku 1987. A jedná se o dokonalou pomstu za ukrácené natáčecí dny. Těch měl nyní jistě dostatek, stvořil však hloupě natočený škvár, který fanoušky původního filmu popudí a novým divákům nepřinese libý pocit z vesmírného monstra, které před třemi dekádami sklízelo tolik obdivu. Je tedy na místě klást si otázku, zda má smysl vracet se k Predátorovi, monstru z osmdesátek, když už žádný svalovec typu Arnolda Schwarzeneggera není v jeho teritoriu, protože slabý Boyd Holbrook v hlavní roli si (můj) divácký zájem nevydobyl. Příliš oslnivý dojem nevyvolá ani zbytek obsazení: když jste scenáristicky bezradní, nasaďte sličnou vědkyni (Olivia Munn), které s její křehkou tělesnou konstitucí nečiní nejmenší problém ovládat palné zbraně, přihoďte single mámu (Yvonne Strahovski) sexuálně neuspokojeného vzezření, která na ptáka narazí maximálně tak při koupání svého autistického syna (Jacob Tremblay), relativní záchranou je banda bývalých vojáků, účastnící se honu na Predátora, jejichž chorobopis by byl solidní studií pro tým doktora Cimického. Čím víc rozpačitý cast, o to víc vyprázdněný scénář a režie, co se hrdě hlásí k podřadným pokračováním jiných veleslavných filmů. Sice z obětí občas crčí krev, ovšem téma se nikam neposunuje. Ano, posunuje, k hovadinám předurčeným brázdit dvd přehrávače úzkého okruhu diváků, ne se za tím vydat do kinosálů. Film postupně selhává ve všem - v příběhovém vrstvení, v nekonzistentním a málo přehledném ději, ve střihové skladbě, kdy jednotlivé scény postrádají ideální návaznost, postrádal jsem i nějakou zajímavou provázanost s předchozími díly, nejvrcholnějším scenáristickým nápadem je vsuvka pro (vesmírné) kynology. Režie si doslova libuje ve špatně uchopených scénách i odkazech na originál. Sakra, za celou dobu zde nebylo nic, z čeho bych se posral A nerežíroval žádný zelenáč, ale Shane Black! A nejhorší je, že film je naprosto stupidní. Režisér výsledek pojistil i několika zábavnými momenty, to už liknavému dojmu nijak neublížilo. A pozor, označení "Predátor" už není tabu. Technicky je to natočeno dost proměnlivě, výpravně je to místy dost podfinancované, alespoň že film se zbytečně nezakecával a zachovával si své nastavené tempo. Celé to má ale ostudný a zbytečně absurdní háv, kdy žádná z ingrediencí pořádně v režijním kotli nezafunguje a vzniklý, dramaturgicky přetečený guláš ničím nedochutí. Doufám, že už dlouho na něco na téma Predátor nenarazím. 5/10

Termín "mravenčí práce" dostal nový rozměr. Záchranná mise mrdatelné mámy (Michelle Pfeiffer) kombinovaná s neočekávanou evidencí mladé ženy (Hannah John-Kamen) s podezřelým pigmentem, které po dávné nehodě v dětství hrozí brzké rozplynutí, proběhla zdárně i infantilně. A vlastně bohudík. Stejný režisér z jedničky natočil pokračování, v němž hraje prim zmenšování. Může to budit dojem, že Paul Rudd byl mírně zatlačen do pozadí, přece jen mu scénář nepředepsal žádnou konkrétně zapamatovatelnou hlášku, prokáže však ve svém domácím vězení karetní triky, od srandy je jeho parťák Michael Peňa, který přikvačil se sympatickou komikou. Nebesky sličná, v důležitých akčních scénách oděná do přiléhavého latexového modelu, Evangeline Lilly, která byla zbavena dřívějšího komisního mikáda, je příslušně dobrou hereckou atrakcí spolu s matadorem Michaelem Douglasem, s nímž utvořila příjemný příbuzenský pár dcera a otec. A najde se i zloun v podání Waltona Gogginse a jeho nohsledi. Zmenšování je zábavné a sehrává v ději tu nejpodstatnější úlohu, rozhodně se z něj ale blahem neroztečete. Triky jsou oproti jiným comicsovým dobrodružstvím pouhý standard. Ale klid, bez nápadů se to neobešlo. A celé to má dobrý švih a rytmus. Určitě se nejedná o vrcholnou comicsovou podívanou, Peyton Reed není mimořádně zdatný režisér, je znát, že některé scény by si zasloužily zkrácení nebo jejich úplné vynechání, stopáž mně přišla překročená. A takový Deadpool by se o téhle nově vzniklé sérii vyjádřil nelichotivě. Vzniklo zábavné dílko, které mírně zaostává za zbytkem comicsové produkce, ovšem nudné odpoledne zaplácne spolehlivě. A dětský divák nebude pohoršen. 7/10

Dean Devlin je schopný producent a scenárista, a až jeho druhý režijní počin ho katapultoval mezi schopné režiséry. Vzdor příšernému názvu je to věru adrenalinový thriller s hororovou příměsí. Devlin nevsadil na žádné známé herecké kapacity, jména David Tennant a Robert Sheehan nikoho nepošlou do kolen, daleko známější herečka Kerry Condon je tou vězněnou obětí, vedlejší role také nejsou bezvýrazné, celý cast působí neokoukaně. Stěžejní nápad s objevem uvězněné mladé dívky není ani náhodou inovativní. A hra kočky s myší, respektive inteligentní psychopat vs maník, co mu narušil klid, pokoj a teritorium, to má ve filmovém vesmíru bezpočet variací. Devlin však učinil zázrak - film natočil zcela neotřelou formou a jeho styl má náznaky určité sofistikovanosti. Co mně naopak místy chybělo, byl cit pro některé vyhrocené scény, ty nakonec nevyzněly tak drasticky, jak by si bývaly zasloužily. Režisér a jeho herečtí svěřenci ale určitě nepolevoval, delší stopáž byla pokryta tak akorát spádem událostí. Slušně se zapracovalo na napětí. Mnozí ocení, že to nepřetéká krví a místo toho se sází na invenční ráz. Takže mně z toho vychází příjemné překvapení, film jsem chtěl původně dokonce obejít, tak moc neatraktivně na mě působil. A fakt bych se nezlobil za větší krevní průtok. Má to spolehlivý energický náboj, který diváckou pozornost dokáže udržet, režijně, scenáristicky a herecky je to na úrovni, příznivci sofistikovanějších thrillerů se pomějí. 10/10

Béčkový thriller, který hledá cestu k áčkovým prostředkům. Karl Urban je solidní herecký vlajkonoš, vedlejší role jsou naprosto fádně ztvárněny, tudíž veškerá zodpovědnost byla na jeho vousem porostlé tváři. Akvizice Sofía Vergara a Andy Garcia se neukázaly nijak funkčními. Scénář není vůbec špatný, občas má netradiční konstrukci a výstavbu, i špetka originality se najde, jen režijně vyztužit a zpevnit by jej potřebovalo, režijní přístup zkrátka není z nejvýstavnějších. Roberto Moresco akci nehoví, akčního vzruchu je k poměru mluveného slova zatraceně pomálu. S odvážnou erotikou nepočítejte, nahá Vergara se stráví to nejlepší v zamlžené koupelně, ženské vnady předvede její kolegyně, tak třeba ta nahá kůže někoho potěší. Film měl dost proměnlivý ráz, vzhledem k tomu, že neobsahoval výrazný režijní rukopis, ani výrazné scény, budil dojem roztahaného opusu. Polda v úzkých, neprávem odsouzený, hledající spravedlnost i za svého mrtvého (zkorumpovaného) kolegu, to je solidně vyčpělý scenáristický nápad, občas se ale stávalo, že na něj bylo nabaleno i zajímavé cosi, které si nepřipouštělo upadnout do břečky. Příběh se sice nepyšní přehledností, akčností a novátorskými režijními a scenáristickými kejklemi, má v hlavní roli maníka, jemuž sympatie naskákaly do šourku, a s ním se dá vydržet i ohraná, přinejmenším v devadesátkách už viděná krimi. 6/10