Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

To je moje dítě (2013) (TV film) 

Přeafektovaný film v předpotopní režii. Bez zlomku napětí, připomínám, že mělo jít o thriller. Kozaté Mekenně Melvin se má věřit, že má přebujelé mateřské pudy a ještě k tomu má být vyšinutou. A docela dost trvá, než dojde k avizovanému únosu holčičky. Přibližně polovinu filmu se vůbec nic zajímavého nestane. Postavy na sebe mluví, probíhají čistě televizní dialogy, divák se úspěšně nudí a předvídá každý decimetr této hovadiny. A pak se chůva rozpomene, že by měla už konečně se svým partnerem unést dítě kamsi do nesmyslných končin, nejlépe se stavit na pokec u svých rodičů a diváka dokonale uondat. Flim nedodal ani žádné finále. Kormidlo změnilo směr k citové dojičce. Režisér si patrně sliboval, že když vytáhne pavučinou potaženou dvojici upadlých hvězdiček Ashley Scott a Kip Perdue, navrch přihodí Mekennu Melvin, tak má bomba thriller na dosah. To by se někdo musel ještě obtěžovat s vymýšlením záživného příběhu a trochu dát filmu režijní formu. Absolutně neobjevná režie jede po celou dobu v nevzrušivém taktu, divákův lačný pohled sjede po dobře rostlé Melvin, přičemž autofelace byla jedinou možnou kompenzací, neboť Scott má na hlavě nemožný účes, jak kdyby kadeřník během natáčení prožíval největší pracovní trauma, vymřela mu celá rodina a navrch dostával jen samé špatné zprávy. Na tomhle filmu je všechno tak mizerně realizováno, až je to směšné. 2/10

plakát

1 proti všem (2018) (pořad) odpad!

Zazvonil zvonec a soutěžním ideálům je konec. A tak nám tuhle švédskou trojku na sobotní večer předčasně stopli. Proč předčasně? Inu, mohlo se ještě tolik stát. Vždyť fakír, co chodí po vejcích, byl vejška. Králík, co skáče přes překážky, byl mega. Ale hádanku typu - už je nikdo nikde nechce, ale pořád otravují, co je to? Bouček a Mareš. Tak ta nezazněla. Ke vší škodě byl by to jediný zábavný moment za uplynulé tři soboty. Dával jsem jim týden, maximálně dva. Ale snaživá felace asistentky Angie na čas dokázala soutěži prodloužit životnost. To snad zase ten Kazma spískal, zařídil, aby diváků byla před sobotními obrazovkami tv Prima jen hrstka. A povedlo se. V natáčení dalších šílených kousků z dílny inteligentní dvojice B&M se už nepokračuje. Ovšem zbylé tři díly budou likvidovat neurony až do října, pokud se nestane zázrak a Angie se nenapije balené vody, na kterou kdysi dělala reklamu, a jednoduše polkne třítýdenní nálož chrchlající v ústech před národem. Mobil se staženou aplikací téhle prudce debilní hry na odhad rovnou zahoďte. 0/10

plakát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Tomáš Cruise, málem jsem napsal Tomáš Klus, absolvoval vysokou školu akční. Na studentíka zrovna nevyhlíží, ale i v pokročilém věku se dají dobře studovat výšky, pády a kotrmelce a být neustále celý film v poKLUSu, ten Klus se přece jen hodil. Prostě dokud tělo slouží, je dobré být sám sobě kaskadérem, a vracet se z natáčení zhuntovaný. V pořadí jeho šestá mise je úplně nejnebezpečnější, až jsem se lekl, že to Tomáš nevydrží. A aby nebylo málo jeho fyzické zdatnosti, kdy si sáhne na dno svých možností, to nejhorší je teprve v sázce-jeho stavovská čest. Hrůza, milí diváci, bude očerněn!!! Jak se mu podaří nesnadnou situaci ustát, zda se mu podaří vyrovnat se s výškovým handicapem, který má vůči Henry Cavillovi, zda zaplatí včas alimenty Katie Holmes a jestli nabídne Nicole Kidman pokračování Spalující touhy, to už se ne/dozvíte z téměř dvouapůlhodinové jízdy, která nabídne tu nejlepší akci a směs bondovky, špionážního thrilleru, maratonského akčního filmu a Tomášova nesobeckého postoje k jeho hereckým kolegům a kolegyním. Vždyť skoro každý z nich zde má něco akčního na bedrech. A ke všemu je to vyvedeno v pěkných barvách, v prvotřídním technickém provedení a ještě budeme cestovat po Evropě i mimo ni. Cruise objevil špičkového režiséra přes akci. Christopher McQuarrie tedy jede! Na repliky film moc nesází, spíše pár dialogových pasáží slouží jako další pojítko k akci. A ta je v podstatě nepřetržitá. Samozřejmě nechybí koření v podobě neustálých intrik, zvratů a dojde i na masky, technickým provedením poněkud vzdáleným těm z Fantomase, ale stylově je to obdobné. Ving Rhames a Simon Pegg jsou stálicemi týmu Ethana Hunta. Avšak objeví se nové postavy-Henry Cavill je přizván ke spolupráci, své půvaby nabídne Vanessa Kirby, okruh důležitých postav uzavírají dvě ženy z Ethanovi minulosti - Rebecca Ferguson a Michelle Monaghan. Takže vzhůru do víru akce! 10/10

plakát

Mara (2018) 

Pyskatá Olga Kurylenko v roli forenzní psycholožky, která je na stopě spánkového démona, ale ve službách špatného režiséra. Neusnete-li hlubokým spánkem jak poslanec ve sněmovně, jste v bezpečí. Z hlediska nároků horor fanoušků bude tenhle počin vnímán jako kopírka průkopnického stylu Jamese Wana, téma spánkové paralýzy se už třeba řešilo v Dead Awake a se zabíjením ve spánku přišel už Freddy Krueger. Ten může být rád, že má příbuzného démona jménem Mara. Což o to, kdyby si ho/ji, nemám jasno, jakého je pohlaví, ke všemu ho/ji ztvárnil Javier Botet, šlo pořádně prohlédnout, budiž kopírování jiných děl odpuštěno, jenže snímané polocelky a vteřinová proplížení scénou nedávají komfort, ke smíchu byl jen krůček. Nejlepší momenty tak obstarává hvězda filmu Kurylenko, která na scéně pobývá mnohonásobně víc než démon a děsí se i za diváky. Scény úmrtí jsou příšerné, takže netřeba čekat, že vám nějaké krutosti zlikvidují bulvy. Libujete-li si v červených očích, budete mít pré. Ani pořádné finále nám nezkušený režisér Clive Tonge nedopřál, namísto toho naservíroval nejbéčkovější ohrané zakončení, kterých je v podobných hororech nepočítaně. Neschopný režisér, produkčně celkem jakžtakž, to hlavně kvůli Kurylenko, která diváka nenechá usnout a zvedá mu pyj i výsledné hodnocení. 6/10

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

Splašené vesmírné dobrodružství značky Star Wars (počátek) našlo konečně oporu v tvůrčím zázemí. Po otřesných opusech z roku 2016 a 2017 konečně dostal projekt kvalitního režiséra. A Ron Howard je kvalitní režisér, léty prověřený. To, co jeho nemožným dvěma předchůdcům dělalo problémy, tedy tempo, dobrodružná linka, zájem o postavy, to on sfoukne raz dva, akční sekvence mají švih, události mají spád, úmrtími se nešetří. Už to také chtělo zkušené scenáristy. Kasdanovci mezi ně spadají. A nyní k obsazení hlavní role, které je přece jen problematické, jakkoliv se Alden Ehrenreich snaží, přece jen to charismatik formátu Harrisona Forda není. Popral se s tím statečně. Zajímavější lidičky i příšerky má kolem sebe. Půvabně vnadná Emilia Clark sehrává v ději výrazný kamarádský prvek, Woody Harrelson už je zvyklý, že v blockbusterech působí nevypočitatelně, budoucí ikona série, chlupáč a budoucí Hanův kopilot Chewbacca, má zpočátku hodně negativní charakter, důležitost je kladena na hazardního hráče Landa Calrissiana a výčet postav zakončím zajímavě obsazeným Paulem Bettanym, je z něj arcipadouch. Technická analýza není třeba, film triky přetéká, jsou na úrovni nároků současného diváka. Film to není krátký, i splašený rychlík si dopřeje oddychovější jízdu vesmírnou krajinkou. Howard prokázal režijní cit, který proslulé značce vrátil kvalitu, která se s minulými léty postupně vytrácela. Předem byl ale film diváky vnímán dost negativně, tržby se nevyšplhaly do závratných výšin. Máte-li zájem nahlédnout na Hana Sola v jeho prvopočátcích, prostory galaxie vám nabízejí akční a dobrodružné chvilky v příjemné kvalitě. 9/10

plakát

Mandy - Kult pomsty (2018) 

Cageův notně zaprášený Oskar dostal krvavou sprchu i sadistické nutkání. Milé děti, opravdu to není film pro vás. Strejda Nikča totiž dělá sekanou z náboženských sektářů a jeho herectví už se smrsklo jen na pestrou paletu zběsilých a šílených grimas, kdy nešílí ani tak po ohyzdné upálené manželce, hlavně šílí z toho, že kývá na role potomkům klanu Cosmatosů, kteří nikdy zašlou slávu nevzkřísí. A aby si Cage nepřipadal, že hraje v braku, je ten brak opatřen uměleckou formou, v daném případě nepatřičnou. Film má dvě hodiny, ale tempo nemá žádné, první polovina má žvýkačkové pasáže, to znamená, že se to táhne. Za vše hovoří nekonečná scéna, kdy pomatený náboženský vůdce je na drogovém tripu a nekonečně dlouho se vyznává k obdivu Boha, což vrcholí obnažením jeho přirození. Mě ta debilní scéna na dlouho vyřídila. Likvidace nezbedných lotrů krvavá, absolutně jsem nebyl stržen. Neotřelá sekvence souboje motorových pil se dá řadit k dobrým nápadům. Jenže režisér Cosmatos, potomek slavnějšího zesnulého tatíka, pověstného svými realizačními kiksy, si neodpustil několik animovaných sekvencí s jakousi literární hrdinkou, nepochopil jsem účel i význam několika dalších. Ono se řekne grindhouse, jenže specificky upgradovaný na art, to není pokoukání pro každého. Můžeme se jen dohadovat, zda zrnitost obrazu a další levně vyhlížející aspekty byly úmyslné, nebo režisér byl za ně rád v rámci vyjití s rozpočtem. Napětí a zájem o hlavní postavu neexistuje. Odmyslet Cageho účast, je diskutabilní, zda by se to dostalo na solidně průměrnou úroveň, ke které film řadím. Ale nemyslete si, Cage hraje mizerně a spadl do levných blbofilmů, ze kterých se kdysi dávno tak pracně vymanil. Chlape, napříště se vyhni řeckým haluškám. 5/10

plakát

The Ninth Passenger (2018) 

Nemotorný a nepříliš technicky disponovaný režisér z filmu udělal hororovou parodii. Nechtěně. Film má své lepší chvilky a pěknou jachtu, na celém projektu patrně nejdražší klenot rozpočtu. Jesse Metcalfe v hlavní roli "údržbáře" nutí divačky přehodnotit své vztahy a zásnuby s pivními mozoly a ryšavými zrůdami, ženský casting také není vyloženým zklamáním, jenže příběh má pomalý rozjezd a dává si načas s odhalením devátého pasažéra, jehož běsnění i vzhled ukazuje jen sporadicky. Technicky na tom film není úpně nejlépe, osvětlovač by potřeboval pokárat za přeexponované denní scény, noční scény vypadají natolik uměle, až budí dojem, že vznikly ve studiu, nikoli v reálu jakéhosi ostrova. Je-li řeč o monstrech, jsou k vidění a prohlédnutí nanejvýš minutu dohromady. První hororovější scéna se vyklube až za drahnou dobu, hlava a harpuna v ní hrají prim. Nadlouho je to v podstatě jediné dobře vyvedené i vypadající úmrtí. Debutující Corey Large není příliš známým hercem, hned tak se nestane ani známým a vyhledávaným režisérem. Scénář s několika potenciálními místy celkem přetavil v nesourodé parodické vyznění, konec nevyhlížel až tak pozitivně, tudíž můžu film ponechat na průměru. Takhle polovičatě nejde stvořit horor, po němž bude mezi diváky sháňka. 5/10

plakát

Léto 84 (2018) 

Skoro se to podobá hororu TO, má to ale reálnější půdorys. Jedno retro léto s detektivní zápletkou. Pojďte tedy se sympatickou čtyřčlennou klučičí partou rozplést vražednou záhadu jednoho horkého osmdesátkového léta a odhalit identitu sériového vraha. Film je dost pečlivý v přístupu k hercům, ději i postupnému gradování a vyvrcholení. A je dost neobvyklé, že se k jeho realizaci sešlo hned trio režisérů, přičemž je znát, že každý z nich do něj vnesl to své, aniž by to narušilo společný koncept. Klučina se domnívá, že za mizením a fyzickou likvidací chlapců je jeho soused, který je policista, jehož okolí ho vnímá jako dobrého člověka. Jeho podezřelé chování i aktivity postupně přiživují jeho domněnky a následné indicie mění jeho podezření v přesvědčení. Dobrodružné angažmá klučičí party pak postupně přerůstá v hazard s jejich životy. Ale pozor, není jasné, zda soused-policista je oním úchylným zabijákem. A do toho nás čeká i porce pubertálního hláškování, skvělá atmosféra osmdesátek i nějaké to lechtivé pokoukání na lepou sousedku (sympatická Tiera Skovbye). Celé se to obešlo bez známých hereckých jmen, ovšem za přítomnosti talentované omladiny - Graham Verchere dominuje v roli mladého "detektiva", ovšem i osazenstvo, které ho obklopuje, má punc nezapomenutelnosti. Film udrží diváka v dokonalé nejistotě. Nevyžívá se v drastičnosti, v závěrečném zúčtování přesto přitvrdí a překvapí i nečekanou potřebou zlikvidovat důležitého náctiletého aktéra dějství. Skvěle natočená, zahraná a poutavě vymyšlená i promyšlená hra se sadistickým vrahem. 10/10

plakát

Akční park (2018) 

Jackass v zábavním parku. Charakterizace této komedie ani nemůže být jiná, neb filmu šéfuje Johnny Knoxville a ukazuje nám, že v něm z jeho extrémních kousků, které předváděl zamlada, ještě něco málo zbylo, tudíž neustále padá z výšek, honí lesní zvěř a provádí různé skopičiny, přičemž hlavně provozuje zábavní park Action Point, který se nějakou dobu těšil popularitě i bojkotu z vlastních řad, než byl úplně úřady pro svůj kontroverzní ráz uzavřen a nynějšímu penzistovi z něj zbyly jen hezké vzpomínky, které předává své vnučce. Knoxville se zase jednou svěřil do péče maskérů, kteří z něj udělali dědu s plesnivějícími nehty u nohou, a ve své mladší verzi je majitelem parku, v němž je především odvázaná sranda, občas se i řeší vážnější věci. Knoxville se spojil se svým parťákem z Jackass Chrisem Pontiusem, a společně dali zavzpomínat na extrémní časy jejich bláznivé show. Extrém to není největšího kalibru, ale stačí to, aby to vytlačilo zápletku na nedůležitý okraj. Režisérovi pak stačí, aby se mu hlavní hvězda při předvádění extrémních kousků nezranila a celý film je hotov. Retro scenérie jsou přesvědčivé, dějiště bláznivých vylomenin se sestává z jednoho plácku, od něhož se příliš nevzdálíme, Knoxville je solidní tahoun a R rating se mohl využít mnohem hustěji. Pokud jste příznivci bláznivých kousků Johnnyho Knoxvilla a jeho družiny, brány jeho parku jsou vám otevřené dokořán. 7/10

plakát

Tátova volha (2018) 

A nemanželský syn byl...zahradník? Vejdělek měl našlápnuto na nejlepší film své kariéry, konečně se vyhnul podbízivému komediálnímu šaškování, jaké provázelo jeho předchozí díla, a dal k dobru celkem nepříliš komediálně pojatý příběh matky s dcerou, které společně křižují v retro voze českou krajinu (a někdejší manželovy milenky a jednoho senilního kamaráda) za účelem nalezení stopy po nemanželském synovi, jehož existenci jejich milovaný manžel a táta v jedné osobě tajil, a nakonec si ji vzal do hrobu. Vejdělek rozehrává příjemný kousek, který jde odvážně proti proudu většiny současné kino produkce, je z něj totiž cítit nemalá retro vzpomínka na snímky předrevoluční, které nebyly určené jen pro jednu generaci diváků. A tudíž by prarodiče ocenili, když jim vnouče zaplatí lístek do kina. A ocenili by, že film je bude bavit dobrými dialogy, poutavou kamerou i typicky českými scenériemi. A v neposlední řadě jim komfort dopřejí kvalitní herecké akvizice. Paní Balzerová a paní Vilhelmová, jen se vzpírejte odpudivým seriálům typu Kryplovi (pan Postránecký nečetl scénář), Tátové na mrdu (paní Geislerová už podlehla) a dalším, a pečlivě si vybírejte scénáře, jako v tomto případě. Příběh je veden v perfektním rytmu, leporelo vedlejších postav je dokonalé, všechno šlape, až se to zadře v závěru. Vítr asi odvál zbytek scénáře, tedy přesně tu část, kterou se film končí. Sekvence, v níž Balzerová s Vilhelmovou odhalují legendu kolem levobočku, je napínavá a působivá jako nějaká detektivka, za poslední pětiletku jsem ničeho takového nebyl v českém filmu svědkem, jenže když je něco moc dokonalé, nekončí to už tak dokonale. Představte si dobře vystavěnou detektivku, z níž se ale nedozvíte kdo je vrah. Když to přeženu, tohle je něco podobného. Film závěr usekne a Volha mizí do pryč po udržované silnici za státní peníze, ačkoliv jako divák jsem si připadal tím nedomrlým zakončením nemálo ošizen. Dobrá, jsou tací diváci, co nedají dopustit na Účastníky zájezdu, určitá sorta nepohrdne Romingem, ženy v menopauze prubnou Ženy v pokušení, český senior pomyslně nasedne do starého vozu a nechá se unášet laskavým a dojemným cestováním po vlasti. A skutečnost, že to nemá dobré zakončení, třeba přehlédne. 7/10