Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Tenkrát v ráji (2016) 

Horolezci, horolezkyně, tahle skála nemá vrchol. Vodní slalomář Vavřinec Hradílek vyfasoval herecké rady od svého strýčka Ludvíka a jal se kochat Českým rájem, půvaby Vici Kerekes a majestátními skalisky. Určitě je jeho účast v hlavní roli slavného českého horolezce Josefa Smítka, se kterým ho nepojí vůbec žádná vnějšková podoba, tím nejzvláštnějším atributem z celého filmu, který nemile rezignuje na jakékoliv poutavé vyprávění, potažmo příběh. Dle mého úsudku musel být film v produkci brutálně přestříhán, mnohé jeho pasáže podstatně zkráceny a vypuštěny, až vznikl slepenec, v němž se nedá orientovat a nelze přilnout k postavám, vesměs s tragickými osudy. Mnohé scény z traileru chybí. A v konečném kontextu se jedná o scény zásadní. Po razantním přestříhání schází mnohým scénám smysluplnost, časová posloupnost, vše působí dějově unáhleně, zjednodušeně, mnohdy odtažitě. Nastane zhoršená orientace v časových úsecích, které nejsou opatřeny popisky. Joskova lesní anabáze se má odehrávat v horizontu dvou let, možná tří let, nejednou se ale zdá, že Vávra je v divočině sotva týden. Ke všemu je poměrně vypasený a v kondici, žádná zesláblost a nepohoda. Jasně, vlastenec mu tam občas hodil žvanec, přísunem kalorií ale spíše připomínal maníka, co se pravidelně st(r)avuje v Mekáči. Nejméně hodina filmu je zasvěcena lesním a skalním reáliím, jež se stanou dočasným vyhnanstvím Josky, který se zde skrývá před svým bývalým kamarádem, který vstoupil do řad fašistů, a jde mu cíleně po otylém zátylku. V okamžiku, kdy se zjeví pajdavý Jan Budař s hodností nacistického majora, máte jasno, na koho se bude po zbytek filmu upírat váš divácký zájem. Budař všechny dokonale přehraje, Hradílek navzdory sympatickému civilnímu hraní neměl proti zkušenému kolegáčkovi nejmenší šanci. V celkově nastavené režijní liknavosti, částečně způsobené necitlivým střihem, zaniká většina tragických osudů kolem hlavní postavy, jeho kamarád je odtažen, nevíme, jak k tomu došlo, jeho osudová žena je naprcána, vzdáleně se dá vytušit, jak a kým k tomu došlo, její muž je zastřelen, nevíme nic o jeho popravě, koneckonců na popravišti se ocitne i Joska, je nám to ale fuk. K postavám si nelze vytvořit zájem, pokud se po celou dobu v ději chaoticky a zbrkle přeskakuje a nevěnuje se charakterům potřebná péče. Nakonec film zachránil Budař. Je to trochu paradox, neboť kladných postav bylo ve filmu habaděj. Jak už to tak ale bývá, bídáci mají vždy navrch. Nikoho nevolím, volební hlas přišpendlený na péru můžu strčit akorát tak Šmídové do jejího stupiditou nasáklého hrdla. No co, je to moje volba. Film má ještě obstojnou kameru a výpravu. Je ale velká škoda, že film je tolik sterilní a neživotný. V opačném případě by se mohlo jednat o (za)jímavé biografické drama s reálným základem. 5/10

plakát

The Institute (2017) 

Jamesi Francovi po všech hereckých eskapádách "hráblo" a skončil v blázinci. Naštěstí jen jako herec a režisér. Zavádí nás na konec 19. století a líčí nám, kterak traumatizovaná dívka Izabel (málo známá Allie Gallerani) dobrovolně podstupuje léčbu v proslulé psychiatrické léčebně Rosewood, kde ordinuje podivné léčebné metody doktor Cairn, kterého ztvárnil osobně. Příslib lázeňské terapie dostává rázem povážlivou trhlinu. Celý ústav totiž funguje coby sídlo nebezpečné sekty. Je fajn, že se veškerý personál od počátku tváří zlověstně úchylně a s laskavostí k pacientům se to moc nepřehání. Franco v dobových brýlích i knírku sice nenaplňuje ten nejvýkonnější šlehač (i když na šlehání taky dojde) z deviantní kuchyně, nicméně mně jeho herecký výkon nijak nepopuzoval, byli zde sice i lepší zástupci zvrácených charakterů, třeba Tim Blake Nelson i Eric Roberts, jenže nedostali požadovaný prostor předvést se ve své úchylné kráse. Film má rating R, o nahotu i krev je postaráno, tvůrci si oblíbili zejména podřezávání krků. Potenciální budoucí píchači Allie Gallerano mají na masturbačním podnose naservírované její odhalené půvaby, určitě se utvoří velká fronta, neb jí to v negližé sluší. Pohledných hereček je zde povícero, ale chápejte, že ztvárnili chovankyně blázince, jsou tedy neupravené, rozcuchané, tedy nikterak lákavě nevypadají. A co proklamovaná Pam Anderson? Mám pocit, že jsem ji zahlédl na tři vteřiny coby paničku z vyšší společnosti poté, co jsme se přesunuli do ústavu, dál do děje ale nijak významně nezasáhla. S děním ve filmu nevyvstal větší problém, dívka nevědomky užívá jedy, dochází k postupnému vymývání mozku, následně se mění její charakter na negativní. Prostě celý postup lze bez problémků vydedukovat. Dojde i na finální plenění personálu. Film ubíhal v dobrém tempu. Zajímavé je, že se jedná o látku mající reálný základ. Rosewood skutečně existuje a patrně se zde děly nějaké nepřístojnosti. Druhým zajímavým poznatkem je to, že Franco hraje zápornou roli a stal se spolurežisérem filmu. Nerežíruje zdaleka poprvé, celkem jsem rád, že dal odpočinout svým komediálním rolím. Oproti tomu se mohl více herecky odvázat, během filmu nezmění svoji grimasu. Určitě mně tenhle místy dravý počin byl sympatičtější než krotký E.A.Poe: Podivný experiment, ke kterému se tenhle film dá přirovnat. Psychiatrické léčebny a scény v nich se odehrávající už patří k vděčnému a jednotvárnému koloritu hororově zabarvených filmů. Ani Francovi a spol. se nepodařilo vyrazit z depresivních prostor něco mimořádně nevšedního, ačkoliv až tak obehraně to nepůsobilo. Úporná snaha o neotřelost se počítá. 7/10

plakát

Transformers: Poslední rytíř (2017) 

Král infantilní letní zábavy Michael Bay se popáté vrací k robotům, aby zprznil mladé sličné herečky, svůj talent a nově i anglické (mýtické) dějiny. Nedovedu si dost dobře představit, že by existoval někdo, kdo by se těšil na další a další film o Transforblbech. U pátého dílu jsem se otřepal. Doporučuji vzít si na jeho projekci gumovou palici, s níž se u každé pronesené stupidity majznete po hlavě. A vzhledem k tomu, že film je napěchován stupiditou vrchovatě, statisticky to vychází asi na 500 úderů za těch 150 minut, co film trvá. Páté pokračování, které určitým způsobem navazuje na čtyřku, vrátil se totiž Mark Wahlberg coby cool vynálezce, příliš nevytrhne i celkem vypiplaná technická stránka. Všechno, co režisér předvádí, už bylo k vidění v předchozích dílech, popřípadě v jeho jiných filmech. Pětce chybí nadhled, extra akce a v podstatě jí nevychází vůbec nic. V castingu je na překážku Anthony Hopkins, který na filmy pro teen publikum není vůbec stavěný. Od poloviny měl tendenci přebrat otěže příběhu, tudíž na diváka vychrlil, co je nutné udělat pro to, aby nedošlo k hrozícímu zániku světa. Z těch nemožných stupidních blábolů jsem pochytil jen to, že rozhodující je, aby do nesprávných rukou nepadla hůl čaroděje Merlina. Naprosto jsem nepochopil, proč tuto postavu ztvárnil Stanley Tucci, který ve čtyřce hrál kohosi jiného(!). A záhy vyjde najevo, že vnadná profesorka Viviana zde není jen pro imaginární felaci, nýbrž je rodově spřízněná s Merlinem, tudíž jen ona umí s holí a s pérem Michaela Baye nakládat. A dál vím prdlajs. I kdybyste mně odřezaly koule a přidělaly je Optimus Prime(ros)ovi, nevím z děje absolutně nic. Nic nedávalo kloudný smysl. Pokud jdete na film s tím, že půjde o dynamický spektákl, na to zrovna moc nespoléhejte. Film je z pohledu akce vlažný, spíše se postupně vyladí do dobrodružné slátaniny ve stylu Lovců pokladů, kdy se "seriozně" pohybujeme historickými dějinami, což je nebetyčně stupidní. Všechna čest, že Bay dokázal pospojovat otřesný námět a scénář, který mu byl dodán od čtveřice idiotů. Některé scény neměly příliš ideální návaznost, značná část filmu mně přišla zrežírovaná odbytě, prostě nic ve stylu stylové rozlučky. Wahlberg a spol. hráli příšerně, Laura Haddock je jen k šukání, nasazení Hopkinse je jako poslat Marilyna Mansona na Vlachovku, Josh Duhamel šediví, permutace hudebního doprovodu Steva Jablonskyho byla ryzí zoufalost, roboti i jejich válečný konflikt stál za pendrek a celé je to předlouhé. Bay si určitě byl vědom, že robotí látka je značně vyčerpaná. Byl znuděný, chtěl to mít už z krku, i když mu nelze upřít, že se alespoň nějakým způsobem snažil dát pětce nový a svěží směr. Raději se ale pokoušet o autofelaci, než vidět znovu autoboty v akci. 3/10

plakát

Z lovce kořistí (2017) 

Zástupce filmů z kategorie o hrdinovi, co se ocitl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Hayden Christensen se vydá se svojí rodinkou do svého rodného zapadákova. A to ještě netuší, že zde byla vykradena banka, na loupeži se podílela místní policie i vidlák, a problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Christensen musí zabít, aby nebyl zabit jeho synek, následně ho musí vyrvat ze spárů ctihodného lupiče, a jen tak mimoděk pozdravit "strejdu" Willise. Ten má v příběhu zakotvenou druhou hlavní roli, jeho policejní šéf nevykazuje příliš zajímavý rozměr. Film ale celkem zajímavý je, tedy v určitých fázích, chybou je, že nepůsobí kompaktně, což se podepsalo na nižším vyvolání napětí. Hrdinovi není moc velký důvod fandit, lupič je na rukojmí vlídný, Willis podezřívavý, až v závěru se film překlopí na vyostřený střet v lese, kde je divák svědkem velkého zvrat(k)u, kdo je hlavním strůjcem loupeže. Kdyby mně to nesdělili, nikdy bych na to nepřišel. Je otázkou, co Bruce Willisovi dávají takové filmy, které uzří jen hrstka diváků, navíc nejsou nijak kladně přijaté. Evidentně ho spolupráce s režisérem Stevenem C.Millerem baví, neb už se jedná o jejich třetí společný počin. Miller je ale béčkař jak vyšitý. Asi takhle, tenhle film baví svojí překombinovaností, solidním castem i lesním prostředím, víc devíz už jsem neobjevil. Pokud film zavítal do amerických kin, zajímalo by mě na co diváky lákal. Tohle v kině určitě nemělo co pohledávat. Je to použitelné pouze v rámci domácí projekce, pak rychle smazat. 5/10

plakát

Leoš Mareš - Fotbalista roku (2017) (hudební videoklip) odpad!

Do zhlédnutí tohoto výtvoru, zdráhám se použít slovo "hudebního", jsem byl neochvějně přesvědčen, že "Kokeš" je značka piva. Po tomhle se dostavily značné pochybnosti. Značka piva to asi fakt nebude. 0/10

plakát

Když se zlomí větev (2016) 

Když se zlomí pod scenáristou židle, vyplodí ohraný scénář, který už zde byl tisíckrát, jen s menšími obměnami. Dobře situovanému afroamerickému manželskému páru vychází úplně vše, jen vytoužené dítě nepřichází. Za tímto účelem si najmou jiný pár, méně při penězích a rasově smíšený, aby jim dítě donosil. Všechno jde hladce, dokud jim najatý pár nezačne působit problémy, přesněji řečeno náhradní matka se stane posedlou. Asi po úvodních deseti minutách je jasné, jakým směrem se film bude ubírat. Film bezezbytku naplňuje atributy absolutně předvídatelného filmu, který by zapadl do skladby televizních filmů na odpoledne. Erotika je cudně snímaná, pár krvavých šmouh a decilitr vyteklé plodové vody neznamenají, abyste se na zhlédnutí nějak zvláště nervově obrnili. Spíše vám potečou nervy, že tohle ještě někdo může vyslat do kin, potažmo vydávat za horor. Jedná se o dějově neobjevný thriller, který má solidně hrající černoušky. Morris Chestnut v hlavní roli si to celé produkoval, Reginu Hall, jeho manželka, mám spíše za komediální herečku, málo známá Jaz Sinclair si se svojí psycho transformací poradila zdatně. Jenže převážně televizní režisér Jon Cassar a nezkušený scenárista Jack Olsen nepřišel s ničím novým. Všechny postupy dokonale obehrané, předvídatelné s velkou jistotou. Leccos mohlo napravit finále, to není z kategorie nejhorších, intenzitou ale zrovna neoplývá, a opět až moc snadno si predikujete, jak to celé dopadne. Herecky tedy film u mě obstál, několik scén není úplně marných, jinak je jeho vznik zcela zbytečný. 4/10

plakát

Bakaláři - Záhada u půdy (1981) (epizoda) 

Toho léta bylo takové vedro, až syrečky zapáchaly jako...jako...mrtvola. A ejhle, jedna taková "mrtvola" se povalovala u půdy, až se z ní vyklubal bodrý Václav Sloup. Určitě se nejedná o žádný scenáristický zázrak. Rodinka, co na mrtvého zavolá příslušníka s kriminalistickým týmem, není nijak zajímavá. Jistě, je znát, že byla pokrokového smýšlení, neb nepříjemný odér, co se od půdy linul, jí něco připomínal, jinak ničím nevynikala. Hašek, Hadrbolcová a Bech mohli být vzorem ostatním socialistickým okopům. A střelou ze zastávky trefili syreček. Pointa je typicky poplatná době, je možné, že toho roku nebyly k sehnání syrečky. Tudíž se po zjištění, co skrývala taška pana Kadlece za obsah, všichni protirežimně zaradovali. Rodina až do 89 měla přísun pálenky a syrečků, navíc získala kamaráda, který nepráská. Ano, povídka je natočena tak, že je uvěřitelná. Jenže její obsah už není tak velkolepý, abych hodnotil závratně. V podstatě poměrně zatuchlé syrečky. 4/10

plakát

Bakaláři - Eso (1983) (epizoda) 

Dvanáctiletý tenista Michal Federer se v éře Borga a Lendla pachtí, aby naplnil ambice svého ambiciozního fotříka, který bere jen první místa. Jen těžko si lze představit, co by bylo s klukem, kdyby se náhodou nekvalifikoval na prestižní turnaj ve Švédsku. Vidět Jana Kodra, jak hraje tenis, je opravdu zážitek hodný sportovní sebevraždy. Tenis samozřejmě tehdy vypadal dost neatraktivně i bizarně, rakety v podobě kusu dřeva, kurt nahradila tělocvična, na umpiru nezletilý rozhodčí. Herecky se snaží pouze Matyáš, kterému jeho náročného otce věříte, ale zbytek je katastrofa. Dudek tentokrát neměl k ruce Dietla, scénář dodal Jaroslav Kotouč, který nepřišel vůbec s ničím zajímavým. Dudek to podal coby imbecilně vedené rodinné "drama", v němž klukovi nelze fandit. Určitě by nebylo od věci trefovat se do něj tenisákem, aby se dostavilo něco zábavného. Tohle je spíše ukázka toho, jak se nemá točit povídka se sportovní tematikou, byť o tenise toho mnoho natočeno nebylo. 1/10

plakát

Byla to divoká noc (2015) 

O Vánocích se odvažte, je to zdravé. Rogenovi a spol. se (málem) podařilo objevit recept na správňáckou anti-vánoční komedii, která je oplzlá, zhulená a pohrdá vánočními tradicemi. Vše funguje ale jen do té doby, než si film vyhází všechny fórky, sjetý Rogen se okouká a vystoupí Miley Cyrus. Nejen ona, ale i umravněná závěrečná třetina moc do daného konceptu nezapadla. Rogenovi se z pozice producenta podařilo k účinkování ve filmu ukecat Josepha Gordona-Levitta, kterému scénář nedaroval žádný zapamatovatelný vtip. Když to shrnu, vlastně ve filmu nemá žádný komediální výstup, maximem je potyčka s dvěma Santy. Třetím z trojice nerozlučných kámošů je Anthony Mackie, který pobaví divokou prcanicí na toaletách se svojí fanynkou, která mu ještě šlohne trávu, takže ji v určitých fázích příběhu nahání. Naprosto stěžejní pro film je ale Seth Rogen a jeho drogový trip, který se táhne půlkou filmu, a z něhož plyne největší porce vtipů. Rogen je zvíře, které nadává batoleti, zvrací v kostele a vyvádí tak, že si celý film ukořistil jen pro sebe. Nebýt jeho, nemá film pomalu co nabídnout. Zpočátku to má grády, příběh kolem vánoční, několik let trvající tradice, spočívající v odvázaném veselí o vánočních svátcích, je neotřelý. Jenže párty duch filmu nevydrží až do konce. Už proslulá, avšak utajená veselice zvaná Louskáčkův bál, jejíž místo konání naše trojice vytrvale několik let marně hledá, je po objevení celkem tuctová merenda, následně film ztratí tempo, umravní se a hotovo. Nasazení hvězd, jimiž je Lizzy Caplan, James Franco a Michael Shannon unylý dojem z filmu moc nevytrhlo. A to, že film začíná jako veršovánka, kterou kdosi vypráví, není jen tak. V závěru přijde divná pointa související s postavou drogového dealera, ztvárnil ji Michael Shannon, ledacos nám o sobě poví, narostou mu křídla, prostě divné. Rogen má za sebou rozhodně daleko zábavnější produkční fláky. 6/10

plakát

Niall Horan - Slow Hands (2017) (hudební videoklip) 

Když už nápaditost klipu stojí za hovňajs, nasadím sexy buchtu, která se bude svíjet, mávat přede mnou kalhotkami, až se ze mě stane na tři minuty Fantozzi žadonící o jejich sundání. Co s tebou Nialle Horane? Nezpívá ti to špatně, nicméně jsi stejně nesympatický jak tvůj kolega Hadrry Špajz z RektOne Durextion. Tvoje album bych si pořídil jen v absolutním deliriu, kdy mě duo Jamaha a Dušan Grúň už nebudou držet hudebně nad vodou. Nechám si zahrát poslední kus, bude to Niall Homoran, pak ještě požádám, aby mě zase vrátili tím správným hudebním směrem, protože padnout za oběť hudebním výstřelkům jakéhosi tepláka se mně fakt nechce. 1/10