Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

The Neighbor (2016) 

Tvůrčí dvojka Marcus Dunstan a Josh Stewart si dala od sebe delší pauzu. Jeden by si řekl, že to bude jen ku prospěchu věci, jejich další společný počin ale moc k zapamatování není, navíc působí rutinně. Je jasné, že úspěch, jaký měli se "Sběrateli", hned tak nezopakují. Předně by jejich další počin potřeboval vyztužit výraznější režií i originalitou. Téma "rodinného podniku", v němž postarší tatík a jeho dva dospělí synové unášejí na svoji farmu příslušníky zbohatlických rodin, za něž požadují výkupné, přičemž se jim do cesty náhodně připlete obchodník s drogami z jejich sousedství, jemuž unesou jeho milou, aby se jí zbavili, protože viděla co neměla, mně už nepřipadá nijak nové, ale pokud by se zpracovalo intenzivně, svěže i třeba inovativně, tak by to zase mohlo zabrat. Film je zpočátku velmi nezajímavý, má značně nesympatické postavy, o kterých nic není známo. A pak začne přituhovat, následuje konfrontace s únosci, několik drsnějších scén, ale také iracionální jednání hlavního hrdiny, který tak moc váhá s likvidací únosců, až je prozrazen, film smrdí grošem, tudíž kameru nemá moc hezkou, vše se odehrává v přítmí, hlavní inovací, ovšem z mého pohledu poněkud hloupou, je určité množství "paranoidních" záběrů prostřednictvím dalekohledu, simulujících dojem, že nás stále pozoruje někdo třetí. Tenhle nesmysl filmu vůbec nevychází. Určitě nejlepší je jeho prostřední část, kdy se John snaží zachránit svoji Rosie, ale také ještě i jinou dvojici ze spárů únosců. Nejlepším hercem je podle očekávání Ronnie Gene Blevins, který je prvotřídním hnusákem, a svým hnusem všechny přítomné převýšil. Zbytek castu je kupodivu téměř nezajímavý, včetně Joshe Stewarta, kápo únosců Bill Engvall byl castingový přehmat. Nedozvíme se, jak celá organizace unášející lidi vlastně funguje, pouze v neznatelných náznacích, což je škoda. Vzhledem k režijnímu umu Marcuse Dunstana je tedy s podivem, že jeho film ničím nevybočuje z řady perverznějších snímků pro celou rodinu, sice působí místy až sterilně, ale přece jen má v prostřední i finální části pár údernějších scén. Zítra si ale jen těžko vybavíte jeho děj. 6/10

plakát

Jack Reacher: Nevracej se (2016) 

Cruiseho obrození dopadlo zdárně. Po podivné jedničce přichází pokračování eskapád Jacka Reachera, co nemá až tolik společného se svým předchůdcem. Když se Tom Cruise rozhodl angažovat režijního veterána Edwarda Zwicka, musel počítat s tím, že se bude režírovat "postaru", žádné kamerové prostocviky, žádné inovace v oblasti akčních scén, jen normální akce, tudíž nijak nepřehnaná, tentokrát podpořená fajn tempem. A Jack Reacher, který musí očistit své ctnostné jméno, vytáhnout vojenskou kamarádku z vězení a vypořádat se s otcovstvím, když mu osud přivál patnáctiletou uhrovitou holčinu, která má být údajně jeho dcerou. Útěk a zabijáci v patách. Co z toho dělat vědu. Cruise, Zwick i scenáristé Wenk a Herskovitz nejsou žádní mladíci, tudíž je příjemným překvapením, že se film nezadýchává a vydrží běžet v solidním tempu po celou dobu. Jistě, dá se namítnout, že tenhle film je anachronismus, akce v kvalitě nepřekonává akční bijáky z devadesátých let, kdo chce vidět něco poctivě zrežírované, digitálně až tolik nevyšisované, s Cruisem, který má být čtyřicátníkem v nejlepší formě, má možnost. Jeho filmové partnerky, jsou zde hned dvě, a sice Cobey Smulders a Danika Yarosh, působí celkem neokoukaně, druhá jmenovaná jistě poroste do krásy, i když zde je ještě za puberťačku, ve skutečnosti už překročí dvacítku. Zabiják málo známého Patricka Heusingera působí dostatečně šíleně a nevyzpytatelně, byla to dobrá volba. Z filmu je sice místy znát rutinní přístup, akce ničím extra nevyniká, ovšem pouštím tenhle film ke kvalitním akčním branám, neb mně na něm nic nevadilo, nerušilo a celé to ubíhalo velmi zdárně. 10/10

plakát

O princezně z Rimini (1999) (TV film) 

Tohle je aspirant na nejhorší "papundeklici" všech dob. Hloupé, unylé a nudné. Ovšem až uzříte Vláďu Dlouhého, majícího být za sličného krále, namaskovaného tak, že máte dojem, že je na hormonech a čeká na přešití, budete ryčet smíchy. Fetiš paruk zde hraje prim. Michal Dlouhý působil hodně úchylně v tom připlácnutém hnusu na hlavě. Pavla Vitázková vypadala jak HIV pozitivní, na hlavě jí ještě navíc zdechlo cosi blíže neidentifikovatelného. Paruky byly fakt super děs, pohádka si nevedla dobře ani v jiných disciplínách. Co dialog, to unikátní perla. Asi je psal pták Loskuták. Příslovečné místo určení rovněž skvěle fungovalo, divák si měl představit, že jsme zřejmě ve slunné Itálii, nezmínit se o tom, z těch papundeklů bych to sám nikdy nepoznal. Ještě solidní práci odvedla kostýmní výtvarnice Evženie Rážová a Petr Hapka dodal spolehlivě vznešený hudební doprovod, jinak je to bolestně debilní. Pohádkové kouzlo pláchlo do studených krajin, zde bylo hodně teplo. Jestli je tohle v červených číslech, můžu opětkovat už cokoliv. 1/10

plakát

The Barrens (2012) 

Asi třikrát jsem se během filmu ujistil, že jej skutečně režíruje Darren Lynn Bousman, schopný režisér, který dokáže hovadinu povýšit na zajímavý a dobře natočený film. Tohle byla hovadina, rozhodně ale nebyla natočena zajímavě, především nudně, a už vůbec ne kvalitně. Během filmu mě dokonce napadaly konspirační teorie, že někdo shora film režisérovi v půlce natáčení odebral a dal jej dotočit neschopnému náhradníkovi, který neumí pracovat s napětím, dramaturgií, kompozicí záběrů a je mu jedno, jak dílo dopadne. To bylo příšerné, co Bousman předváděl. Film sice smrdí dolarem, nicméně nízký rozpočet nemusí nutně vést k nezvládnutí ústředního nápadu. Zvolený režijní styl je dost nešťastný, dost často vznikal totiž chaos v tom, jak to režisér zamýšlel. Chaotický a špatný režijní ráz vyprávění vedl k tomu, že se divák musel smát tomu, co bylo myšleno vážně a strašidelně. Monstrum bylo na facku, to ano, ale třeba takový Stephen Moyer měl chuť hrát, jenže ono to jaksi celé nefungovalo. Gore si dalo šlofíka v kempu, kde se film tak rád zdržoval, vizuálně film neohromil, speciální efekty katastrofální. Les, tajemná hrůza, rodinka v ohrožení, to by bylo ideální pro dobrý horor, jenže nic z toho. Film je prostě k smíchu. Když už se hodinu nic kloudného, co by stálo za zmínku, nepřihodilo, čekání na to, že se to ještě probere z klinické smrti, bylo marné. Říkal jsem si, že to není nutné vzdávat, režíruje přece Bousman, třeba na závěrečnou půlhodinku nasolí nějakou šokující pointu, případně přijdou půlhodinová krvavá jatka. Ne, jak blbý byl celý průběh, tak stejně mdle to skončilo. Ještě pár takových počinů a Bousman je odepsaný. 3/10

plakát

Orel Eddie (2016) 

Může za to Primož Ulaga. Na ZOH 88 v Calgary byl taky coby skokan na lyžích reprezentovat svoji zemi, stejně jako britská netalentovaná ponrava Michael Edwards, přezdívaný Orel Eddie. Ještě jeden takový přehrávaný výkon od Tarona Egertona a přestanu psát, že je to talentovaný herec. A latentní homokláda Huge Juggwoman, toho už ani hodnotit nebudu, jen očekávám, že takových podřadných rolí bude přibývat na jeho kontě více, budou-li po konci Wulvarina ještě vůbec nějaké. Film měl obrovské štěstí na produkci Matthewa Vaughna, jinak by skončil na smetišti filmové hanby. Ostatně jedná se o komerční propadák (není divu). Vizuálně i technicky není úplně marný, oku lahodící. Ovšem tvůrci si museli navymýšlet stovky úprav děje, aby bylo vůbec o čem vyprávět. A ono se na ty bezmála dvě hodiny ani toho moc nestane. I dítě ze školní družiny, které bylo počato neplánovaně, by hravě predikovalo, co přijde. Debil bude tak dlouho skákat, až skočí povedený skok, začne na malém můstku, kvalifikuje se na ZOH, jeho opatrovník, označení trenér bych vynechal, se vyhrabe z alkoholového bahna, tatík, který v retarda a jeho schopnosti retardace ani trochu nevěřil, se v závěru hrdě ke kreténovi hlásí i s nápisem na tričku aj. Retard postupně skočí všechny můstky, zláme všechny dosavadní britské rekordy, ty ostatně byly poněkud směšné, nedaly se brát vážně, kupodivu si ale nic nezláme. Fajn hudební doprovod, všudypřítomný esprit, neotřelé sportovní téma, ale prostě film nepřijde s ničím výjimečným, co by mě na něm uchvátilo. Skoky na lyžích zůstanou pro mě i nadále neatraktivními. 5/10

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

(C)hutný čínský ejakulát, který přistál na obličeji Matta Damona. Ten samým vytržením provolává Sláv(i)a. Představte si, že jste videoherní pařan, který se ocitl ve videohře, kde je z vás v mžiku elitní (evropský) lučištník, který spolu s místními musí odrazit stále šílenější útoky monster valících se na Velkou čínskou zeď. Sere čínský pes, že se to celé míjí s nějakým reálně vystavěným příběhem, ostatně se jedná jen o pověst, jak praví úvodní titulek. Film od prvních minut nabere dynamiku, v podstatě kašle na pořádné dialogy, hned, jak je možnost, se vytasí s dalším útokem monster. A vypadá to kurevsky dobře. Mnoho filmů před ním slibovalo řežbu, ale zůstalo jen u slibů. Co třeba nabídl Warcraft? Snad kromě zbytečných žvástů jen předražený pšouk. Naopak u tohoto filmu jsem tak akční a herní pojetí vůbec nečekal. Vím, že režisér Yimou Zhang oplývá talentem i režijními schopnostmi, nedá se ale o něm prohlásit, že by to byl vyloženě akční specialista, ovšem chyba trenéra Lavičky, po tomhle filmu může směle konkurovat všem Bayům, Linům a jiným opossumům, které dokonce může vyučovat v rytmu i dynamice, potažmo zábavnosti vyprávění. Přijde mně, že tvůrci filmů stále méně myslí na ženské publikum. Ano, jistě, pánové nebudou vědět, kam s očima, když se na scéně zjeví "latexová" velitelka v podání exoticky vnadné Tian Jing, jenže film je zase tak nějak určen primárně mužskému publiku, které hraje přece jen víc videohry, tudíž si celý film užijí pánové mnohem lépe. Jasně, zapomněl bych, že pro dámy je zde Matt Damon, prostě fešák k pohledání, který dokonce popustil hřívu, takže jeho vlas se lopatek dotýká. Viděl jsem skvěle natočený film, co odsýpá, na historická fakta hází slávistický Barák a komplexně baví. 10/10

plakát

Kosti a skalp (2015) 

Čtyřčlenná družina věkově i charakterově rozdílných pičstolníků táhne na záchranou výpravu proti primitivnímu sadistickému indiánskému kmeni, u něhož je lidské maso nejžádanějším na menu. Kurt Russell a spol. dává všanc svoji reputaci i kosti bezejmennému režisérovi S. Craig Zahlerovi, který u filmu dokáže zastat skládání hudby, psaní scénáře, navíc si svoje nápady umí i vkusně zrežírovat. Dvě hodiny jsou i na neotřelé téma přece jen moc, a tak má látka i přes svůj filmově interesantní přístup přece jen značné potíže s tempem. Tenhle počin jednoznačně není filmem pro opakované zhlédnutí. Dáte-li mu šanci, určitě vás nemine netradiční podívaná, která v podstatě ani moc westernem není, i když reálie, výprava i kostýmy veskrze takové jsou, a když už si budete trvat na tom, že to western je, tak se nedá přehlédnout, že se odehrává ve velmi netradičním, úzkoprofilovém stylu. Explicitnost drastických scén poměrně uspokojivá, osobně bych kameramanovi nakázal, aby ještě detailněji nasnímal každý průstřel i porcování těla, takže je nutné mít předem na sadistické paměti, že průměrně dva z pěti záběrů jsou masakrózní, zbytek už je nutno si domyslet. Cast je na áčkové úrovni, Matthew Fox je úplně nejfajnovější a nejzajímavější postavou, naopak Patrick Wilson byl od scénáře limitován tím, že jeho postava bude mít celou dobu poraněnou nohu, tudíž ho vidíme kulhat, a v závěru zvládne pokosit víc divochů než ostatní. I divochů mohla být početnější skupinka. Závěr mohl být mnohem zběsilejší, divoši byli nechuťáci první třídy, jenže extra prostor jejich vražedné řádění nedostalo, absence napínavé hudby ve vypjatém finále je zjevný nedostatek. Celkově na mě film působil, že má mírně promrhaný potenciál, nicméně spojit kanibaly s pičstolníky je vzácný filmový úkaz, ke všemu je film natočen na profesionální úrovni, nechybí mu filmové atributy i příjemné hraní na divácké nervy, co se odehraje v příštích minutách, respektive co bude, až skupinka narazí na divochy. V podstatě jde o funkční spojení mužů s pičstolemi s atributy hororu. 7/10

plakát

The Well (2014) 

Žízeň je veliká, teď ji jen něčím uhasit. Nejlépe vodou. Jenže té je v nedaleké budoucnosti extrémní nedostatek. V Oregonu už léta nespadla ani kapička deště. Ve vyprahlém údolí živoří jen hrstka osadníků, které ke všemu špatnému terorizuje místní tyran se svojí dcerou a nohsledy. Ještě je zde ale jedna moc šikovná dívčina Kendal, která to umí s brokovnicí, sekerou i katanem. A na její farmě je zdroj vody - studna. Koukat se nějakých devadesát minut na vyprahlou krajinu by asi nikoho moc nebavilo, film je tedy pojat coby přítulný kříženeček Mad Maxe a jakékoliv duševně zaostalé dívčí ságy, v němž sličně umolousaná hrdinka, co se právě vrátila z vlasového salonu, se více než často vydává na nepříliš zajímavý průzkum okolí, hledajíc pasující hlavici do letadla, v němž by případně tenhle nehostinný kraj opustila (není ovšem nic známo o situaci jinde ve světě), tu a tam někoho brutálněji zabije, aby se pak s železnou pravidelností vracela zpět opatrovat svého kamaráda ze sirotčince, kterému selhávají ledviny. Film vypadá extrémně levně, vizuálně standardně, je z něj cítit vedro až k zalknutí a určitý beznadějný stav, nicméně příliš se z toho na diváka nepřenese. Je to dáno tím, že Thomas Hammock je lepším scénografem, než by nějak významně exceloval na poli scenáristiky a režie, s níž debutuje. Sympatická hvězdička Haley Lu Richardson dělá hodně pro to, aby líný děj něčím rozpohybovala. Dařilo se jí zvedat rating rajtováním na imaginárním pyji. Akční scény s brutálními pointami, kterých nebylo přehršel, držely divácký zájem nejvýše, naopak iritující byl styl, jakým záškodníci prohledávali farmy, kdy v podstatě do polorozpadlých barabizen ani pořádně nevkročili, nanejvýš je zamořili, tudíž jim Kendal neustále unikala. Beru jednou, ale když už k tomu docházelo opakovaně a stalo se to náplní podstatné části filmu, přišlo mně to směšné. Mnoho originality a smysluplnosti se do filmu nevešlo. Film určitě svá očekávání nesplnil. Chybí mu výraznější režijní rukopis a zajímavější, napínavější i smysluplnější průběh. V tropickém vedru může přivodit žízeň po lepším filmu z dané kategorie. 4/10

plakát

Doktor Strange (2016) 

Legendární péro Stana Leeho může být uspokojeno, neb jeho předlohy se ujal režisér, který má cit pro vizuální převedení jeho comiscu, vznikl Inception pro děti. Druhým a definitivně posledním důvodem ke zhlédnutí je Benedict Cumberbatch v hlavní roli, který s přehledem dává svoji přeměnu z egoistického zjeba v ctnostného superhrdinu. Ostatní herci jsou v jeho stínu, Mads Mikkelsen v hlavní záporné roli je znuděný, dostal určitě slušně zaplaceno, je ale znát, že ho role nezaujala. Pokud tedy nechcete skákat ke Cumberbatchovu zapruzenému pytlíku vlivem nošení tepláckého kostýmu, uděláte lépe, když se tomuhle filmu vyhnete. Kromě epické vizuální stránky nemá čím zaujmout. Slabý scénář vykrádá dost neforemně až přeplácaně nápady z jiných bijáků, režisér hororových kvalit Scott Derrickson se musel přizpůsobit přístupnému ratingu, film dost zaostává v tempu, které sice film nasadí solidní, nicméně po přesunutí hrdiny do chrámu v Nepálu začne stejně solidně upadat. Záchranou je porce vizuálních orgií, včetně proslulého "zrcadlového efektu", které už po Inception (Počátek) s DiCapriem, nemůžou být označeny za originální, ovšem veskrze prázdný děj zaplní dostatečně. Dost jsem šílel ze scén, v nichž strašil úkaz jménem Tilda Swinton. Už tak škaredou herečku maskéři zohyzdili, když jí dopřáli holou lebku. Chápu, že členové Orlíku by měli radost, divák už tolik ne. Celý film není úplně špatný, rozjezd je skvělý, autonehoda luxusně natočená, vyrojí se i mystické prvky, jenže pak to začne být celé předvídatelné, bez tempa, dětsky naivní a zlodějské vůči jiným filmům. Od Derricksona jsem očekával, že látku pojme dospěle, vyzrále, komplexně a originálně. Tak ani jedno z toho nepřišlo. Ochutnat komerční úspěch se Cumberbatchovi a spol. podařilo, kvalitativně film neoslnil. Doctor Strange si mě nezískal. 5/10

plakát

Běženky a kapři (2016) (TV film) 

Céčková, nebo cecková záležitost? V každém případě se uchazečky o role trestankyň nemohly obejít bez toho, aniž by v jejich podprsence nebylo sympatické plno. O ostatní už si ani tak nemusely dělat starost. Režisér nedbal na jejich herectví, ono když se to tak vezme, nedbal vůbec na nic. Král filmového odpadu Jim Wynorski skutečně dostál své pověsti. Před kameru nahnal pět sličných trestankyň, jednoho postaršího dozorce, dva geology a Dominique Swain, na niž už zbyla jen role lesby unášející svou milou a vydatně u toho mávající pistolí. A tahle početná partička, která má všechno, jen ne herecký talent, svádí uprostřed arkansaských končin souboj s prehistorickými suchozemskými žraloky. Znalosti z biologie ponechme raději stranou, neb žralok, co ryje na asfaltové cestě, příliš nesvědčí o příčetnosti autorů, raději je dobré se zaměřit, jak si snímek vedl z hlediska gore, originality a zábavnosti. Zábavnost citelně absentuje, i když film má blízko svým pojetím k sérii Sharknado, značně za ní zaostává v její přiznané, mnohdy zábavné stupiditě. Tenhle počin se bere kupodivu vážněji, než by bylo záhodno. Pokud jde o gore, je to ještě větší zklamání. Oběti jsou potřené červeným džemem, jedna či dvě utržené končetiny jsou okatě plastové. Většina úmrtí je nenápaditých, jdou do ztracena, takže po pár minutách, kdy některá z postav zmizela ze scény, už si bylo těžké vybavit, jak vlastně zemřela. Originální je film v některých úsecích, jenže režisér řešil vše tak bez zájmu a dokonale určité nápady odbýval, až to posunul mezi nudný a ultra stupid flák, na němž nic ke chválení nezbylo. Ke všemu mu bylo asi zatěžko svléknout ty štětky, takže je to mimořádně cudné i skoupé na explicitnost. Nejnápaditějším se tentokrát jeví český distribuční název, přijít na takovou slovní hříčku, to si zaslouží bod. Druhý bodík sklízí režisérův vkus na ženy, který tedy má, ovšem z tvůrčího hlediska se dá Wynorski označit za Zoufálka. 2/10