Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Není cesty zpět (1995) 

Russell Crowe je natolik dobrý herec, že dokáže utáhnout i zhola průměrný film jako je tenhle. Nic se v něm nevymyká z běžného průměru a všechno je v něm absolutně předvídatelné, ale Crowe je solidní drsnák a i když je to tuctový thriller není hoden úplného zatracení.

plakát

Není co ztratit (1997) 

Přemíra situačního humoru, naprosto nevhodně obsazená a neladící dvojka Lawrence a Robbins a film, který mě nudil svojí předvídatelností a nehumorným pojetím. U Lawrence mně jeho pitvoření a agresivní komika nevadí a do takového typu filmu hladce zapadne, ale Robbins je přece jen více charakterní herec, který se zbytečně zahazuje v podobných břečkách. Z dnešního pohledu se točí komedie jinak a poněkud vtipněji. 40%

plakát

Není čas zemřít (2021) 

Ne až tak (mimo)řádně protřepaný agent ve smokingu, ovšem proti svému gustu (na)míchaný z kvalitativně očekávaných ingrediencí. V podstatě se jedná o Craigovu bezmála tříhodinovou rozlučku se zásadní postavou jeho herecké kariéry. A každý přece ví, že i když je jeho James Bond v této bondovce už ve výslužbě, tak zahálka rozhodně není doménou agenta 007. Za vyměřený čas toho musí stihnout relativně hodně: musí se rozloučit se svojí osudovou ženou, aby ji za pět let střetl znovu, jinou svoji osudovou ženu musí navštívit na místě jejího posledního odpočinku, do toho ho zaskočí šokující zpráva, že jeho pověstné označení i místo zaujala žena (černé pleti), dokonce, že se stal otcem a povil dceru, které je pět let, horším faktem, je, že se nestihne pomilovat s novou Bond girl. A úplně nejhorší je, že padouši si nedají pokoj a stále strojí své dábelské plány, jeden takový zjizvený dokonce disponuje novou a mimořádně sofistikovanou technologií na trávení lidstva. Daniel Craig s Bondem zestárl, no rozhodně ne do krásy. Víc než Brita připomíná Rusa, co vyzkoušel všechny pleťové  přípravky, a žádný nezabral. Jeho pojetí proslulého agenta však stále baví, i na popáté. Nemůžu si pomoct, nejvýživnější a nejsvěžejší mně přišlo hned to první shledání s novým představitelem, a to v Casino Royale. Martin Campbell to zkrátka režijně trefil. Ten poslední, v pořadí čtvrtý režijní dirigent jménem Cary Joji Fukunaga, je rozhodně lepší než jeho neadekvátní předchůdce Sam Mendes, je přehlednější, ale méně akční než Marc Forster, režijně však své předchůdce nikterak výrazně nepředčí. Akční scény poměrně standardní, na tu dlouhou stopáž jich není přehršel. Neznamená to úplné negativum. Scénář byl až příliš napěchovaný postavami a jejich skutky, ne vždy tu nutně vznikal prostor k bezbřehé akčnosti. Z hlediska dějství je to příjemně stará a až mnohdy naivní škola předchozích bondovek. Na poslední cestě bondovským vesmírem Craiga doprovází (jen v jedné sekvenci) rozkošná Ana de Armas, padoušsky disponovaní Christoph Waltz a Rami Malek, v neposlední řadě trochu otravná linka s Léa Seydoux a její mateřské pudy. Jakou cestou se bondovská éra po Craigovi bude vydávat, je velkou neznámou. On jí dal podle mě nejvíc ze všech dosavadních představitelů. Byl uvěřitelně drsný, akční i humorný zároven. Pomohl bondovkám k jejich znovuzrození a velké návštěvnosti kin. Jeho vale sérii obsahuje několik nadbytečných klišé i prvků (třeba nenadálé otcovství). Drží se však nadále osvědčených diváckých artiklů, mezi něž patří padouch démonických rozměrů, absolutně naivní smrtící technologie a všudypřítomné nebezpečí a bondovská chrabrost i obětavost. Tak milý Craigu, uvidíme, jaký bude příští James Bond. 8/10

plakát

Není kam utéct (2011) 

Horolezci, horolezkyně, horolezčata nelezte na skály ve Skotsku. A pak sice nespadnete do písku a neuzříte svoji rodnou vísku, ale v lesní jámě najdete holčičku, která je dcerou bývalého válečného zločince, a za niž je požadováno tučné výkupné v eurech. To výkupné by se spíše hodilo bratrům Gilbeyovým, kteří tuhle frašku za pár babek z rozbitého prasátka stvořili, za některé scény v ní by se nestydělo ani duo Friedberg&Seltzer. Pokud to tedy po otřesném úvodu nevypnete, tak vás snad v každé druhé scéně čeká spousta nelogičností, nesympatické obsazení jak kladných, tak i záporných rolí, ostřelovači, kteří minou i krávu z metru, jak se říká, u napínavých scén se potrháte smíchy. Celým filmem prostupuje zmatenost a krev tu nahrazuje kečup Hellmans a ten je přece to nejlepší, ne?! Melissa George se do role horolezkyně zoufale nehodí, ještě horší je, jak byl utlumen její sexappeal. Edu Speelersovi nikdo nemůže od jisté role přijít na jméno a Karel Roden v roli vyjednavače sice hrál dobře, ale mírně trapný výraz ve stylu "v čem to zase hraji" nešlo nevidět. Julian Gilbey má asi v oblibě pády z velkých výšek a dočkáme se jich hned několik, ale když nebyl náhodou poznat padající kaskadér, tak to bylo asi z té bídy to nejzábavnější, co tahle levná blbost nabídla. Jenže pokud vím, neměl to být náhodou dechberoucí thriller plný napínavých a originálních scén s únosci dětí?! Ano, ještě to tak umět natočit, aby to nevypadalo jako televizní film z východního bloku. Zůstalo tedy jen u zbožného přání. Film nikomu nedoporučuji, ale příznivci frašek by nemuseli být zklamáni. 40%

plakát

Není úniku (1993) 

Van Damme chtěl evidentně vybočit ze zajetých kolejí, a tak kývl na scénář Joe Ezterhase, s úmyslem posunout se více k charakternímu herectví, ale ne úplně se to povedlo. Van Damme je akčním typem herce a tomu už nikdo nikdy neodpáře, a proto působí daleko přesvědčivějším dojmem v bitkách, kdy rozdává soupeřům mocné kopance. Pokud ovšem přijde řada na hraní, působí bezradně, a pak zase ožije v nějaké potyčce, kterých je poskrovnu. Pak uspokojí jednu neuspokojenou vdovu, vyřídí si účty se zabijáky a prapodivný film skončí. Van Dammeovi prostě tyhle role neseděly a nakonec tenhle film není ani plnohodnotným dramatem o vězni na útěku, ani plnohodnotným akčním filmem. Vše je totiž velmi polovičaté, ale k dobru se dá připočíst kvalitní hudba Marca Ishama, zajímavě nasnímané bitky a Van Damme, když se zrovna nepokouší hrát. 60%

plakát

Neodolatelná (1999) 

Extrémně nepodařený film. Velice se divím, že se do něho dala zlákat zajímavá herečka Sarah M. Gellarová. To snad asi nečetla scénář protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Ona sama je bezvýrazná jako strašilka a to celé platí o zbytku filmu. Zážitek, který nedoporučuji ani skalním příznivcům nadějné Sarah M.Gellar.

plakát

Neodvolatelná mise (2000) (TV film) 

Zpochybnění stability míru napěchovaného zbraněmi bylo tématem i původního snímku Sydneyho Lumeta "Selhání vyloučeno" z roku 1964, filmu o tom, jak mylný rozkaz nezvratně namíří americký jaderný bombardér na Moskvu. Remake Stephena Frearse je bohatší o zkušenost jaderné katastrofy v Černobylu, která také byla kdysi naprosto "vyloučená", a o závěrečný výčet zemí vlastnící v současnosti jaderný arzenál. Nečekejte nic akčního, ani bombastického. V televizních kulisách nám George Clooney a spol. mluveným slovem předvedou, že hrozba jaderné války může být reálná v jakékoliv době.

plakát

Neohlížej se (1998) 

Mile dojemný a lidský příběh o hledání toho pravého. Edward Burns se nemusí stydět za svoje režijní vedení, ačkoliv spíše sahal po televizním zpracování. Za daných prostředků se z filmu nevytratilo komorní kouzlo a film si ubíhá ve svém pomalém až nevzrušivém tempu. Lauren Holly si ještě v té době mohla dovolit hrát přitažlivé ženy, protože dneska by už po ní neštěknul ani ten Voříšek (z Primy) co to melu, ze zapadákova, tam mělo být. Burns se moc nezměnil a Jon Bon Jovi je pořád lepší rocker než herec. Dohromady sympatický příběh, který jedny bude nudit a druzí si v něm najdou příjemnou romantiku. Mé hodnocení: 60%

plakát

Neohlížej se, jde za námi kůň! (1979) 

Kde jsou ty časy, kdy se nadšeně sbíral starý papír a vyhrávala se za něj motokára, anebo v tomto případě pěkný hřebec. Dva kluci snili o jízdě právě na takové motokáře, ale místo toho mají na dvoře koně. Co s ním? Před sousedy to stejně jednou praskne a věčně ho držet v takových podmínkách také nelze. Komedie pro celou rodinu, ale už tak nějak časem a věkem překonaná, přesto se v pravidelných intervalech stále vracející na televizní obrazovky. Klady: originální příběh, adekvátní herecké obsazení, řemeslně dobře natočeno. Zápory: film úplně mimo na dnešní dobu, příběh se nikam moc neposouvá a od poloviny stagnuje, jednotvárné prostředí, nezdolný soci(ální)alistický optimismus, co se starým papírem. Hodnocení: 40%

plakát

neohroŽENY (2012) (seriál) 

Pěti známým ženám vrazili do rukou kameru, aby se po určitou dobu denně natáčely v soukromí (nebojte nic choulostivého se nenatočilo). A divák se tak z jejich života dozvěděl to co ho vlastně ani nezajímalo. Jedna si stěžuje na svoji zpackanou hereckou kariéru a jak by ráda všechno ve svém životě změnila (Kořínková), druhá řeší plastiku svého poprsí (Slováková), třetí zase chvíli paří a pak se věnuje dítěti (Hanychová), čtvrtá chtěla být herečka (Kudláčková) a pátá byla jaksi do počtu. A to všechno pořád dokola v každém dílu. Samotný nápad by nebyl nejhorší kdyby se to ovšem omezilo pouze na jeden nebo dva díly. Pořad se však roztahal na Prima Love na několik pondělních pozdních večerů a mě "osobní zpovědi" tak vyčerpaly až jsem si už další díly odpustil. Klady: dobrý nápad. Zápory: pořad po dvou epizodách začal nudit, účinkující nebyly natolik zajímavé, aby se daly jejich osudy pravidelně sledovat, šlo jen o vlastní zviditelnění, nulový rozsah a obsah pro diváka, nezajímavě podáno. Mé hodnocení: 20%