kingik

Trpíte-li nějakým neduhem, tak se podrobte ozdravné filmové terapii. Zvláště když trpíte nesnesitelným pocitem nedostatku lásky. Originální návod, jak z toho ven, vám poskytne Jennifer Lawrence & Bradley Cooper. A celá věc se má takhle. Pat je oficiálně uznaný magor s bipolární poruchou, co si odkroutil osm měsíců v psychiatrické léčebně za brutální zmlácení milence své ženy. Tiffany je mladá, ovdovělá, prostopášná a střelená žena ze sousedství. Pat se po propuštění odmítá smířit se ztrátou své ženy i přes to, že má policejní zákaz se s ní stýkat. Přes své známé pozná právě Tiffany, a ačkoliv se zpočátku vztahu s ní brání, pojí ho s ní víc, než by si myslel. Takhle jsem (velmi zhruba) nastínil asi to nejpodstatnější kolem děje filmu, ale zdaleka to není úplně všechno. Film se totiž velmi a dost zásadně zabývá, respektive zakládá si na detailech, anebo na nich přímo staví. Takovými detaily můžou být třeba rodina a přátelé kolem Pata. Pat po návratu bydlí s rodiči. Jeho táta vášnivě zapálený ilegální bookmaker a sázkař oddaně až fanaticky fandící týmu NFL Philadelphia si velmi často demagogicky přeje sledovat zápas svého oblíbeného týmu s Patem, ale nedaří se mu to, i přes jeho zjevnou pověrčivost panující kolem sázení. Starostlivá a trochu upozaděná máma anebo poněkud nerovnoměrný až odtažitý Patův vztah s bratrem. A tak bych mohl pokračovat. A samozřejmě hlavním pilířem jsou dvě hlavní postavy Pat a Tiffany, u kterých sledujeme velmi pozvolný přerod v zamilované bytosti. Je však pravdou, že filmu také občas pár detailů paradoxně uniká. Není zcela zřejmé, proč Pat tolik lpí na obnovení vztahu se svojí ženou, nebo, proč jeho táta vsadí všechno svoje jmění na rizikový zápas, anebo proč Patova účast v taneční soutěži, jako Tiffanina hlavní podmínka, pro to stát se prostředníkem mezi ním a jeho ženou. Občas tedy vyvstal pocit, že takhle se lidé v reálu přece jen nezachovají, ale tohle se zde neděje tak často. Hlavní je totiž, s jakou originalitou film před diváka vyrukuje. Pak už nezbývá, než si po vzoru filmu všímat osudových znamení a přehlédnout milosrdné lži. A tahle terapie má něco do sebe. Klady: Jennifer Lawrence svoji postavu obohatila mnohovrstevností a vysloužila si za ni Oscara + Bradley Cooper byl správný magor, kterému postupem času fandíte + Robert DeNiro dokázal, že není malých, respektive vedlejších rolí + velmi originální pojetí důsledně se vzpírající žánrovým stereotypům + postavy jsou své + vrcholem filmu je kombinovaná sázka tanec a výhra Eagles, kdy Patovy a Tyffany v taneční soutěži drží pěsti snad každý divák + originálně a citlivě zrežírované + zajímavě vystavěný scénář si potrpí na zásadní detaily + film je nakonec jiný, než si divák představuje pod pojmem "romantická komedie" a v tom je jeho další velké plus + předvídatelnost nevadila. Zápory: občas chybí "tmel" v příběhu + Chris Tucker je ve filmu navíc + zpočátku, než film absolvuje "zahřívací kolo", vyznívá mírně nesourodě + občasně nereálné chování postav + v závěru film podlehne a možná trochu rezignovaně a pod tlakem spadne do osidel romantické komedie s dobrým koncem. /// 90%

Ve společnosti Rekall člověku dokonale vymyjí mozek. Ve snaze implantovat nové a lepší vzpomínky vám vezmou ty staré. Nabušený Colin Farrell v roli dělníka Kolonie anebo špičkového tajného agenta (jak chcete) bojuje o navrácení své paměti po boku hodné Jessicy Biel proti zlé Kate Beckinsale v akcí nadupaném scifi remaku. Zkušený scenárista specializující se na scifi žánr Kurt Wimmer a zručný režisér Len Wiseman se volně inspirovali povídkou Philipa K.Dicka a v žádném případě jen nekopírovali slavný originál s Arnoldem Schwarzeneggerem z počátku devadesátých let v režii kontroverzního Paula Verhoevena. Některé scény se vypustily, některé se nahradily anebo pozměnily, odbourala se případná šokantnost, kterou Verhoeven rád ve svých filmech provokoval, ale osa příběhu zůstala přibližně stejná. Co je však podstatné, je dokonalý přístup k invenčním akčním scénám, kterých je pořádná porce a dostaly v příběhu hlavní slovo.Ve výsledku se jedná o velmi zdařilý remake převyšující svým technickým zpracováním originál, a to nebývá častým pravidlem. Klady: sympaticky drsný Colin Farrell, úžasný spád a dynamika příběhu, bombastické a propracované akční scény, poutavý vizuál, Kate Beckinsale jako zlá a Jessica Biel jako ta hodná, zdatná režie, nápadité zpracování, film má náboj, představitelky ženských rolí zastiňují mužské představitele. Zápory: v určitých scénách se dvě hlavní herečky pletly pro svoji typovou podobnost, občasná překombinovanost příběhu na úkor snadného pochopení děje, absence bombastičtějšího finále. Mé hodnocení: 100%

Letos je trendy viset na háku. Leatherface jako modní návrhář řídí tuhle krvavou show a modely a modelky nechal napochodovat na molo, aby mu předvedly svá těla v celé své kráse. A pak chladnokrevně rozhodl, jakou část odřízne z jejich těla jako první. Má nejlepší přehled co je "in", jeho maska z lidské kůže nepodléhá žádným modním vlnám a motorová pila je jeho věrná kamarádka i nadále. Letošní rok nám začíná pěkně krvavě. Leatherface se sice s ničím nepáral. Řada brutálně syrových scén převládá. John Luessenhop je poměrně velmi nenápadný režisér. Skvěle si vedl v gore sekvencích a neopomněl na syrovost snímku, ale nejlepší částí jeho slasheru je prostředek. Začátek se sice táhl, ale pak se to pěkně rozjelo. A Leatherface vzhledem k nízkému počtu postav mladých lidí (napočítal jsem pět), kteří mu byli poslání pod zoubky pily, tak nakonec musel ještě rozfiknout i místní vidláky. Klady: výborně realistické gore + sekvence porcování lidských těl patří k tomu nejlepšímu + snaha o syrovost snímku + výborná výprava + Alexandra Daddario a její odhalený pupík + prostřední část filmu, která má největší náboj + větší prostor pro Leatherface, nejbrutálnější scénou je přeříznutí visícího mladíka na háku vejpůl + znatelná snaha po inovaci v závěrečné třetině filmu + neotřelý závěr + podtitulková sekvence. Zápory: pomalý rozjezd - panovaly nejasnosti v jaké době se film odehrává. Mé hodnocení: 100%

Milla Jovovich je stále spasitelkou pro pozvolna vymírající lidstvo. Krom toho, má se zombíky a se všelijakou zmutovanou havětí nevyřízené účty. Je třeba znovu se nasoukat do přiléhavého latexového oblečku, chopit se zbraně, naladit fyzickou formu a jít do boje. V akčním spektáklu plném zpomalených efektních záběrů se tohle všechno zúročí. Pátý díl jde v podstatě ve stopách čtyřky a komu se líbil předchozí díl, bude pravděpodobně spokojený i tentokrát, a navíc ho pětka svojí akčností překonává. Klady: zběsile nasazené akční tempo od samého počátku, pořádný akční výmaz, návrat většiny postav známých z předešlých dílů, Milla Jovovich a Siena Guillory v přiléhavých oblečcích, efektní zpomalovačky, pořádná efektní akční porce, digitální triková smršt, přijatelná stopáž, ruští zombies na motorkách, pátý díl svojí zběsilostí asi nejvíc připomíná počítačovou hru ze všech pokračování, film rychle uteče. Zápory: v přemíře akce zanikají veškeré dialogy, všechny ženy mají větší fyzický fond než muži, nečekaně nízký výskyt zombies. Mé hodnocení: 100%

Zvrhlý a nemluvný zabiják v masce se podruhé vrací na scénu, aby v komplexu opuštěného hotelu protkaném pastmi, zmasakroval pěknou řádku těl. Má od minule ještě nějakou rozdělanou práci a rád by už měl svoji sbírku "broučků" kompletní. Když šílený Marcus Dunstan před třemi lety přišel se svým debutovým přírůstkem do hororového subžánru torture porn s názvem The Collector, bylo tak nějak jasné, že se zabijákem libujícím si ve sbírání lidských těl nevidíme naposledy. S novodobým "entomologem" si dá opětovnou schůzku zase a jen otrlý divák, a kdoví, třeba se nám tahle série ještě do budoucna rozroste. Klady: první díl si pohrával s hororovou atmosférou jeho pokračování sází na více akce a více gore, dobrý vizuál, zabiják začíná mít charisma, minimum dialogů, stylové scény, včetně úvodního "kombajnového" masakru na diskotéce, návrat Joshe Stawarta, Dunstanovo výrazné zlepšení po režijní stránce, už tolik neopisuje od svých kolegů, ale nabízí vlastní styl, akční a strhující tempo, originální a invenční pojetí pastí a následných úmrtí. Zápory: občasná absurdní logika( např. vypátrání zabijáka jen podle čárek na ruce při jízdě autem, které si dělala unesená oběť během jízdy), krátký sestřih hlavní ženské hrdinky v podání Emmy Fitzpatrick, v některých scénách gore nedosahuje stoprocentní realističnosti). Mé hodnocení: 90%

Bavil jsem se nad přehršlí vtipů, anebo snad mám u komedie filozofovat?! Na to mě neužije a komedie od toho nejsou. Horší je, když se film pyšní nálepkou "komedie", a já to sleduji s "busterkeatonovskou" tváří. To se mně stává skoro pořád. Má to jen vtipné klady a je jich ve velkém měřítku, než v posledním kino pokračování série. Klady: Je to "teen" komedie, nic víc se zatím hledat nedá a ani se nenajde. Zápory: 0. 100%

Gangsterky moc nemusím, ale tahle stála za to. Klady: perfektní režijní vedení, mnohovrstevnost hlavní postavy gangstera a její dokonalé ztvárnění Vincentem Casselem, výborné střídání vypjatých a klidných pasáží, nápaditý scénář, propracovaná akce, strhující děj, kvalitní kamera. Zápory: Gérard Depardieu se sem moc nehodil. 100%

Mega film si zaslouží mega rozlučku. Je to přehnané tvrzení, jistě se s Batmanem nevidíme úplně naposledy. To jen nevlastní otec Batmana, co si ho osvojil po neprávem zatracovaném Schumacherovy jako svoje dítě na dalších pár let, než ho zase čisté a vymydlené svěří do péče jiného papá, chtěl oslavu s nevídaným ohnostrojovým zakončením, které bude vidět na míle daleko. Temný rytíř naposledy povstal pod ambiciozním trenérem Nolanem a Christian Bale dal roztaženými křídly symbolicky vale všemu comicsovému, co doposud bylo natočeno. Po tomto ultra mega nářezu už ho nadlouho žádný comicsový flák netrumfne a klidně můžu napsat, že tenhle film comicsovému žánru bude vládnout permanentně. Nový Spiderman se krčí v koutě bez povšimnutí klečíc prosebně před Batmanem a zpovídající se se sepjatýma rukama, že on rozhodně peníze z údajně velkého rozpočtu své restartované postavy neulil, a že to všechno Webb. Batman mocně zahřímá, že jeho film The Amazing Spider-man rozhodně nevypadá "amazing" a budí dojem jako by byl natočen za pár šupů a v comicsově - reálném Gotham City si rozhodně nepřeje ho vidět skákat po budovách nebo mu hned zatipne tipec, respektive jeho lepivé pavučiny. Tady se totiž se vším šlo tak nahoru, až se to téměř nedá pobrat. Ve filmu není jediné lacině vypadající filmové políčko a to, i když první hodina není nijak moc akční, ale spíše decentně dialogová s honosnou až ohromující výpravou a temně hřímající hudbou, která minutu po minutě nabírá na síle a intenzitě. Záporák, respektive terorista Bane Toma Hardyho, který není příliš pod maskou k rozpoznání, zaujme hlavně svojí muskulaturou a Catwoman zase našpulí tak dovedně zadek až zadní řady v kině zpozorní, protože kdo ví, co tam předtím dělaly. Film se rozhodně nesesype ani po takové dlouhé stopáži, jakou má. Vládne totiž neochvějnou a sebevědomou silou kolosálního projektu, který v kině uzemní i zaryté odpůrce Batmanovy ságy, protože takový megafilm se nerodí běžně. Letos nebude ničím ve své monstroznosti překonán, pokud někomu vadí návrat ke comicsovým kořenům, které předchozí dva filmy neměly, já ho jen vítám. Nejsem fanouškem Nolanových předchozích dvou zpracování, ale tohle je něco, co se nedá běžně kategorizovat a jediné, co filmu vytýkám je nedostatečné tempo především v první hodině, a pak také jistou vzhledovou odlišnost anarchisty Banea od své comicsové předlohy. Přes ostatní nedostatky se dalo přenést. Pak už Batman a spol. naplno smažily do diváckých řad. Nolanova režie doznala znatelného zlepšení, i když do režisérské extra zručnosti má stále daleko, ale dohání to svojí tak trochu vykalkulovanou bravurou. Akční scény nejsou nijak bombastické a dokonce pořád v něčem zaostávají, ubralo se však u nich citelně na zběsilém střihu a jsou tak přehlednější a vedle toho chce film hlavně diváka oddělat svým mega pojetím, aby si přestal případných nedostatků postupně všímat, a to hodně rozhodlo. Mega to totiž je. Jsem zvědavý, jestli to bude taky tak mega, až se to za čas z pláten kin přestěhuje na dvd respektive televizní obrazovky. Asi to už tak slavné nebude, ale plný počet v tuto chvíli napálím. 100%

Po tomhle filmu je to jasné. Evropa a zvláště rusky hovořící země mají spadeno na mladé americké turisty a většina z nich už svoji rodnou americkou půdu již více nespatří. Zvláště, pokud se nechají zlákat na exkurzi ukrajinského Černobylu, který i přes letité působení radiace po tragickém výbuchu jaderné elektrárny, není tak pustý a prázdný, jak se na první pohled nezkušeného a nadšeného amerického turisty hledajícího dobrodružství pro něj jistě v exotických končinách, může jevit. Děsivé tajemství, které nemělo spatřit světlo světa a je úzkostlivě střeženo armádními jednotkami, postupně vyplouvá na povrch v radiaci zamořeném prostoru a veselý výlet se mění v boj o holé životy. Působivý hororový příspěvek mísící realitu s fikcí je natočen velmi dynamickou kamerou, která evokuje dokumentární styl,který v tomto případě zaručeně funguje. Debutující režisér Bradley Parker zbytečně nezatěžuje diváka sáhodlouhým okecáváním, a po příjezdu do zpustošeného města zkázy, velmi úderně a napínavě rozehraje působivý a přímočarý boj o přežití. Kamera velmi často ukazuje jen to, co chce a zdařile navozuje dojem, kdy má divák pocit, že je přímým účastníkem akce. Byl jsem zvědavý a napjatý, co se v příštích okamžicích strhne, a zda se turistům podaří najít z toho pekla cestu ven. Nějaké to překvapení v podobě drastického konce nesmí chybět, a navíc neokoukaná herecká sestava to zahrála velmi uvěřitelně. Nejznámější z nich je asi populární zpěvák Jesse McCartney. Film mně hodně rychle utekl, nemá příliš rozvětvené dialogové pasáže, je napínavý, má spád, a tak nestihne nudit. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, když to před léty v Černobylu bouchlo, co se utajilo a co ne, a tohle téma doposud ještě žádný horor neřešil. Tenhle se toho nebál a přišel se zajímavým zpracováním známých faktů zabalených do kvalitního dynamického a napínavého hororu. Já si exkurzi po městě duchů dal s chutí. 100%

S atraktivní Stefani Plumovou není radno si něco začínat. Poté, co přišla o práci, doma se jí hromadí nezaplacené účty, si našla u svého bratrance zřejmě jen přechodný "džob" lovkyně odměn, ve kterém uplatní svůj šarm, vtip a šmrnc a rázem je z ní slečna nebezpečná s pistolí v ruce. Jenomže i takové slečny mají staré známé ze střední a její první zakázkou je dovést před soud policistu, který zastřelil neozbrojeného muže, za což mu hrozí vysoký trest. Celá věc se má ale tak, že její dobrý známý je zřejmě nevinný, protože kolem případu je celá řada nejasností, a kdo o něm promluví nahlas, je náhle umlčen navždy. Jak to všechno dopadne, prozrazovat nebudu, a to samé platí i o skutečné totožnosti vraha. To všechno se dozvíte ostatně z filmu, který je více krimi než komedií, a je na něm znát osmdesátkový závan, kdy podobných filmů bylo na skladě dost. Představitelka hlavní role Katherine Heigl, která je také současně producentkou filmu, vše kolem sebe tak trochu ironicky komentuje a tíha zodpovědnosti tedy z největší části spočívala na jejích bedrech. Blýskla se velmi sympatickým hereckým výkonem, občas si i zastřílela a předvedla něco málo ze svých ženských půvabů, i když jen s rukou přes hrudník ve sprše anebo v podprsence, při zapojování "štěnice". Ostatní tak nějak přes veškerou snahu zůstali v jejím stínu, a to platí i o nadějném irském, převážně televizním herci, Jason O´Marovi, jako neprávem obviněném policistovi, jehož svodům statečně hrdinka odolává, ale také vesměs o civilním Danielu Sunjatovi, který svého "guru" lovců odměn zahrál sympaticky, bez okázalých teatrálností a přehrávání. Mírnému hereckému nadprůměru dominoval známý John Leguizamo. Do filmu se Heiglové také podařilo získat přívěšek v podobě menší role Fishera Stevense, který byl poměrně populární v osmdesátých letech a tím jen podtrhla "old-school" atmosféru, která občas na diváka dýchne. Jemný a nenásilný komediální náznak je spíše na škodu a režisérka Julie Anne Robinson se do něj moc nepouští a raději film nechává v mantinelech příjemné krimi, kdy spolu s hlavní hrdinkou pátráme po vrahovi. Nic extra akčního nečekejte, ale přesto je film na to, že ho režírovala žena, v akčních sekvencích poměrně zručně vyvedený a rychle odsýpá zásluhou všech zúčastněných a dobrého režijního citu pro dynamický posun vpřed. Film vyznívá z hlediska jednání hlavní ženské postavy tak trochu feministicky, a to je taky jeden ze společných rysů osmé dekády dvacátého století. Nicméně rozhodující bylo, jak jsem se u něho bavil, a tady nemám s čím váhat. Film má spád, atraktivní představitelku v hlavní roli a námět sice trochu ohraný, ale přesto velmi sympaticky podaný, až jsem se nad tím zbytečně nepozastavoval. 90%